Objevte baziliku sv. Václava ve Staré Boleslavi, kolébce české státnosti.
Bazilika sv. Václava stojí na místě, kde byl podle tradice roku 935 zavražděn sv. Václav a po tři roky pohřben.
Na místě trojlodní románské baziliky ze 40. let 11. století stával na počátku 10. století kostelík sv. Kosmy a Damiána. Tam byl údajně 28. září 935 zabit na popud svého bratra Boleslava český kníže Václav, později prohlášený za svatého. Stal se patronem české země a bazilika sv. Václava s kryptou, během staletí upravovaná (barokní přestavba byla ukončena v polovině 18. století.
Prastarý kostel sv. Kosmy a Damiána, před jehož dveřmi byl sv. Václav zavražděn, byl pojat do nové stavby.
Románská bazilika sv. Václava s kryptou sv. Kosmy a Damiána je postavena na místě, kde byl podle tradice roku 935 zavražděn a po tři roky pohřben sv. Václav.
Čtěte také: Vše o emisních normách
Založil ji spolu s místní kolegiátní kapitulou po roce 1039 kníže Břetislav I.
Baziliku sv. Václava založil kníže Břetislav I. mezi lety 1039 a 1046 a zřídil při ní o deset let později kolegiátní kapitulu, nejstarší instituci tohoto typu v našich zemích.
Důvodem bylo pokání, které kníže obdržel od papeže Benedikta IX. za vyplenění polského Hnězdna českým vojskem a následné uloupení ostatků sv. Vojtěcha, jeho bratra Radima a Pěti sv. bratří.
Bazilika sv. Václava byla od počátku zamýšlena jako velké mauzoleum nad hrobem největšího českého světce.
Bazilika vznikla jako pokání knížete Břetislava I. za vyplenění polského Hnězdna a uloupení ostatků sv. Měla být postavena jako mauzoleum nad hrobem největšího českého světce sv. Václava.
Čtěte také: Více o pamětních emisích
Zprávu o vysvěcení kostela 19.5.1046 pražským biskupem Šebířem zaznamenal náš nejstarší kronikář, svatovítský kanovník Kosmas. Kosmova kronika se zmiňuje o vysvěcení kostela L.P.
Svatyně má půdorys trojlodní románské basiliky, která si až dodnes uchovala původní stavební dispozici a základy obou věží při západním průčelí. Jejím srdcem se stala románská krypta, kde se nachází mučedniště sv. Václava a místo jeho původního hrobu. Návštěvníci mohou vidět románskou kryptu.
Zařízení kostela je převážně barokní, nachází se zde nádherně vyřezávané zpovědnice a kazatelna. Návštěvníci mohou vidět barokní zpovědnice a kazatelnu.
Dále zde uvidíte cyklus obrazů ze života sv. Václava a také pašijový cyklus deseti obrazů ze 17. století, podle Karla Škréty. Návštěvníci mohou vidět obrazové cykly ze života sv. Václava a pašijový cyklus Karla Škréty.
Ve Vrábské kapli je pískovcové sousoší znázorňující zavraždění sv. Václava z dílny Matyáše Brauna. Návštěvníci mohou vidět pískovcové sousoší od Matyáše Brauna.
Čtěte také: CIM Ministerstvo Emise: Vysvětlení
Hlavní oltář na vyvýšeném presbytáři z první čtvrtiny 18. století je patrně dílem Františka M. Kaňky a Dominika Rapy a jeho původní místo bylo v pražském kostele sv. Václava na Zderaze. Návštěvníci mohou vidět hlavní oltář od Františka M.
Kostel značně utrpěl za husitských nepokojů. Opravy začaly ještě v 15. stol. a protáhly se až do konce 16. století, kdy byly boční lodě opatřeny novou renesanční klenbou a vnějšími opěrnými pilíři a zřízen baldachýnový oltář Všech svatých.
V letech 1639 - 1640 kostel poničilo švédské vojsko, které si u něj zřídilo opevněný tábor. Jedna z věží byla odbourána, aby na ní mohla být umístěna děla, bazilika byla proměněna ve stáj pro koně.
K obnově těžce poškozené basiliky bylo možno přistoupit až po skončení třicetileté války. Bazilika byla opravována po husitských nepokojích, po třicetileté válce.
K další generální opravě došlo až ve dvacátých letech 20. století. Bazilika byla opravována ve 20. letech 20. století.
Nejnojvější restaurování baziliky proběhlo mezi lety 2019 - 2021, slavnostně byla otevřena dne 28. 9. 2021. Bazilika byla slavnostně otevřena po rekonstrukci dne 28. 9.
Rehabilitace původně románské baziliky svatého Václava navázala na projekt obnovy Mariánského komplexu a stala se další etapou širšího konceptu, která si klade za cíl vyzdvižení Staré Boleslavi jako kolébky české státnosti a jedno z nejvýznamnějších poutních míst v Čechách.
V těsné blízkosti baziliky stojí kostel sv. Klimenta, nejstarší stavba ve Staré Boleslavi, který je považován za někdejší kapli místního knížecího hradu.
V těsné blízkosti baziliky stojí kostel sv. Klimenta.
Citlivou opravou pak prošly rovněž kamenné prvky interiéru a krypta. Z exteriéru pak můžee obdivovat zdařilou obnovu kamenných soch na věži sv. Michaela Archanděla a svrženého ďábla, Restaurátoři rovněž pečlivě pracovali na obnově kamenných portálů ohradní zdi včetně figurálních kamenných soch sv. Václava. Svou původní podobu získaly také historické vitráže i okna baziliky. Zrestaurované historické prvky (dřevěná vrata, okna, dveře) doplnily repasované zámečnické prvky okenic, mříží a zábradlí se zlacením. V rámci rekonstrukce probíhala také odborná obnova kamenných dlažeb, obnova fasád objektu a olověných klempířských prvků. Oprav se dočkal i střešní plášť, kde byla kombinována měděná a pálená krytina. Součástí renostrukce byla i sanace nadměrné vlhkosti zdiva, která se v tomto případě řešila pomocí odvětrávacího kanálku po obvodu kostela. Vedle kostela prošla obnova i historická ohradní zeď, která se dočkala nové pálené krytiny v podobě tzv.
Od roku 2003 byla obnovena tradice Národní svatováclavské pouti, která se každoročně koná u příležitostí svátku sv. Václava, tedy 28.
Stará Boleslav je díky významným poutním událostem známá i za hranicemi našeho státu, zvláště v katolických zemích. Vaši klienti jistě ocení, že se dozví více nejen o kořenech českého státu, ale seznámí se s místem, kde pobýval jeden z našich nejdůležitějších svatých patronů.
Stará Boleslav je úzce spjata s rodem Přemyslovců.
Pravděpodobně nejvýznamnější historickou událostí, byť negativní, je vražda patrona českého státu sv. Václava. Ten byl zde, podle dostupných písemných legend, zavražděn svým bratrem Boleslavem.
Svatého Václava znají snad všichni návštěvníci naší vlasti a průvodci o sv.
tags: #bazilika #svatého #václava #stará #boleslav #historie