Často se setkáváme s články kritizujícími Německo za předčasné vypnutí jaderných elektráren. Kvůli tomu musí naši sousedé neustále těžit a ve velkém spalovat uhlí, "více než dříve". To první je pravda, ale druhé nikoli - zejména v poslední dekádě nabírá útlum uhlí v Německu strmou křivku dolů a trend je zcela jasný.
Zajímavé je srovnání s Českou republikou. I zde je pokles (procentuálně podobný Německu), ale tvar křivky i příčiny jsou jiné. V devadesátých letech je vidět důsledek útlumu těžkotonážního průmyslu a největším faktorem vůbec je pak pokles černého uhlí až skoro k nule, což je dáno opět jinými důvody než dekarbonizací.
Nicméně si všimněme, že první válečný rok to u nás stejně jako v Německu dočasně zvrátilo trend poklesů. Je nicméně potřeba dodat, že tohle se týká jen „poloviny energie“, tedy té elektrické.
Článek popisuje pouze efekt, nikoliv příčinu. Nikdo nepopírá celkový pokles produkce emisí, ale jako standardní článek politika už není analyzováno, vysvětleno proč. Vzhledem k poklesu ekonomiky Německa, tak pokud není odbyt tak není potřeba ani výroba, navíc není promítnut nákup elektřiny ze zahraničí. Žádný pokles německé produkce (možná jen struktura) se nekoná, jejich HDP se motá stále kolem nuly.
Plus pan Hlavenka taktně abstrahuje od faktu, že pokles se týká emisí z výroby el energie v Německu, což ano, ale současně se Německo stává čím dále více importérem této energie a tato energie většinou moc OZE není.
Čtěte také: Vše o emisních normách
Němčourům se sešlo pár negativ zaráz. Nesmyslný zákaz jádra se potkal s koronáčem a plynovým útokem z Ruska, tj. trvalým výpadkem ruského plynu a omezení kšeftu s Čínou. Do toho mohutný a drahý rozvoj OZE a masivní podpora Ukrajiny a dovršuje to nástup čínských elektroaut, které nestíhali kvůli ropáckým náladám ve společnosti.
Ten výpadek byl hlavně způsoben tím, že státy EU předně neobjednávaly dostatek plynu a druhak tím, že po začátku války jsme se my (všichni v EU) hrdě od dodávek plynu z Ruska odstřihli.
I u nás se přiznávalo, že Gazprom přesně plní dohodnuté smlouvy - ovšem uzavřené na malé objemy plynu - dokonce že dává i něco na víc, ale hlavně že zásobuje odběratele s nimiž má smlouvy dlouhodobé. Pamatujete, nepamatujete(?) jak náš ministr jel hrdě do Kataru, že plyn objedná tam? A Katarané mu řekli, že veškerou produkci že mají nasmlouvanou a pro nás tedy že nezbývá.
Panu Hlavenkovi toho v příspěvku hodně chybí. Přemístění energeticky náročné výroby do Asie, hledání dodavatele el. Energie kde se dá. Ještě jsme nezačali stavět nové jaderné elektrárny, a už se hlásí o jejich produkci.
Poměrně hezká dezinterpretace dat, ve skutečnosti totiž pokles emisí v Německu není daný nějakým dramatickým nárůstem výroby nízkoemisních zdrojů, jak se může z článku zdát. V tomto ohledu je ČR dlouhodobě výrazně úspěšnější než Německo. Pokles emisí CO2 ve výrobě eletřiny je ve větší míře způsobený výrazným poklesem spotřeby elektřiny v Německu, dáno i výrazným poklesem produkce zejména energeticky náročného průmyslu, a zároveň se Německo z dříve největšího exportéra elektřiny proměnilo na druhého největšího importéra v EU.
Čtěte také: Více o pamětních emisích
Německo ukazuje, jak nereálné je jít po jeho cestě a dosáhnout toho, co jeho Francouzský soused už dávno má.
Pravděpodobný příští německý premiér pan Merz ořipouští, že by se měly znovu spustit některé německé jaderky, celkový tlak tam dost sílí. Vypnout si Isar2, která dodávala 12% el v Bavorsku byl majstrštyk při nedodělaném propojení infrastruktury sever jih. Tak to teče přes nás a omezuje to naše kapacity.
Jak jsem se dočetl, tak majitelé jaderek v Německu, když se dozvěděli, že budou muset vypnout, přestali investovat do údržby. Takže když se diskutovalo 3 měsíce před jejich vypnutím, zda by výroba neměla pokračovat, oznámili, že to nejde, protože mnohé systémy elektráren by se musely zcela obnovit.
Zajímavé, že článek nazvaný "Německé emise CO2 z výroby elektřiny ..." se emisemi CO2 z výroby elektřiny vlastně vůbec nezabývá. Místo toho odvádí pozornost k uhlí, což je jen jedna část sektoru. Nyní to podstatné. Emise CO2 z výroby 1 kWh elektřiny klesly v Německu od r. 2000 (kdy byl přijat první balík zákonů, který to mě zajistit) z 573g na 381g (2023). Ti mi tedy jako nějaký zvláštní úspěch nepřijde. Vzhledem k extrémním nákladům je to spíš debakl. Německo utratilo neuvěřitelné peníze ať již rozpočtově nebo v extrémních cenách elektřiny. O závislosti na dováženém plynu ani nemluvě.
Naproti tomu jaderná Francie má elektřinu nízkoemisní již dávno, protože ... je jaderná.
Čtěte také: CIM Ministerstvo Emise: Vysvětlení
Neklesá spotřeba energie spíš tímto: V SRN se snižuje pracovní doba díky digitalizaci a změně struktury hospodářství na banky, spekulace, import- export, výzkum, lehké výroby, home office a manažování zahraničních pracantů - globalizaci. Se snížením pracovní doby mírně klesl HDP, ale asi to zatím stačí. To všechno může často bezbolestně šetřit energie a tím emise. Zbytek poklesu CO2 jde díky tomu, že jim el vyrábí cizina. Někteří za tyto dodávky stabilní levné elektriky dokonce platí emisní daň za dobrotu, likvidují sami sebe a upadají do závislosti.
Poslední věta: Náhrada za fosil v průmyslu není, proto je potřeba těžba uhlí domácími firmami, a část uhlí nahradí spalování levných komunálních aj. odpadů vč. směsi plastů =ropa.
Jak jsem se dočetl, Německo má v OZE instalován výkon snad až trojnásobku roční spotřeby. Jenže právě ten "roční". Ne v jednotlivých měsících, týdnech, dnech, v nocích, v létě, v zimě. Teď pár dnů nesvítilo a nefoukalo a OZE dodávaly necelou desetinu denní potřeby. A k tomu jsou zálohy, v budoucnu akumulátory.
Putin toto odvětví v celé Evropě velmi rozvíjel s cílem vybudovat u nás závislost. Prodával pod cenou, vytlačoval jiné producenty, byl velmi spolehlivý, budoval Nordstream, aby obešel Ukrajinu a země býv. soc. bloku. Pak využil pocovidového zájmu o energie a na Vánoce 2021 zaútočil. Zaškrtil plyn se záměrem EU rozvrátit a tím jí zablokovat pomoci Ukrajině, kterou chtěl napadnout následně a ovládnout ji za 3 dny. Potom by napadl státy býv. soc. bloku, k tomu měl nachystaný pakt Putin - Biden. Jeho síla je v demagogiích a velmi dobře se mu daří EU rozvracet, dlouhodobě si tu vytvářel své páté kolony.
Ne, nemůže za to Energiewende. Obnovitelné zdroje loni dodaly do německé sítě skoro polovinu veškeré elektřiny. Navíc černé zlato v těchto dnech slaví comeback po celém kontinentě. Ale jen Německo ho pálí nejrychlejším tempem za šest let. Asi jste si všimli, jak si uniformovaní policisté došli s obuškem pro Gretu Thunbergovou, když jim chtěla vlastním tělem bránit v otevření nového dolu v Porúří. Už jen tenhle fakt by před pár lety způsobil senzaci - v Německu se diskutovalo jen o tom, jestli uhelné elektrárny zavřít za patnáct let nebo už na konci dekády. A přesto dnes přijde málokomu divné, že loni bylo v Německu znovu uvedeno do provozu 27 vypnutých elektráren, jejichž celkový výkon přesahuje 10 GW, což by pokrylo energetické potřeby Dánska.
Nárůst podílu uhlí na produkci německé elektřiny započal již předloni. Do té doby jeho křivka víceméně kopírovala křivku celkové spotřeby, která až do pandemie setrvale klesala vlivem energetických úspor. Od roku 2021 však klesá produkce všech sektorů s jedinou výjimkou - totiž uhlí. V roce 2021 ho Německo podle loňské zprávy Mezinárodní agentury pro energii (IEA) spotřebovalo o 26 tisíc tun více oproti roku 2020, což byl nárůst o pětinu. K roku 2022 zatím nemáme všechny údaje, ale některé doslova berou dech.
Kromě ceny plynu byla hlavním tahounem růstu spotřeby uhlí poptávka z Francie, která na podzim odstavila v rámci údržby až polovinu svých reaktorů. Shrňme to: Německo po odstavení svých nejmodernějších reaktorů stabilizovalo lignitem francouzskou energetiku, která stojí a padá s produkcí zastarávajících jaderných elektráren. Udržuje si ovšem statisticky skoro nejnižší emise v Evropě, zatímco Němci uhlíkovou intenzitou atakují hodnoty vyhrazené zemím jako Jižní Afrika nebo Indie (a samozřejmě Česko).
Berlín 1. listopadu 2023 (ČTK) - Německo by se mělo vzdát cíle ukončit provoz uhelných elektráren do roku 2030, pokud nebude schopné zaručit dostatek levné elektřiny. V rozhovoru, který zveřejnil list Kölner Stadt-Anzeiger, to dnes řekl německý ministr financí a šéf jedné z koaličních stran Christian Lindner. Podle liberálního politika je žádoucí posílit investice do obnovitelných zdrojů i těžby plynu v Německu. Podle Lindnera nakonec dotace stejně musí firmy nebo občané zaplatit. "Jednoduše řečeno, energie je drahá, když je jí málo. To je důvod, proč není vhodný čas pro zastavení elektráren," řekl v rozhovoru ministr financí.
Podle Lindnera by odklad konce používání uhlí pro výrobu elektřiny pravděpodobně neměl dopad na životní prostředí. Emise, které by nevyužilo Německo, by podle Lindnera mohla využít jiná členská země, například Polsko. Podle něj to umožňují unijní pravidla.
Podle německého statistického úřadu v roce 2022 představovalo uhlí třetinu elektrické energie vyrobené v Německu. Jednalo se o nejvýznamnější zdroj elektrické energie v loňském roce.
Celkové provozní emise vznikající při výrobě elektrické energie od tří největších znečišťovatelů v EU, tedy Německa, Polska a Itálie, za první tři čtvrtletí letošního roku meziročně poklesly, a to o 4 %. Podle norské konzultační agentury však mnohdy bylo ekonomicky výhodnější provozovat uhelné elektrárny na úkor plynových a k poklesu dopomohla také slabší poptávka po elektřině ze strany průmyslu.
Celkové emise při výrobě elektřiny od zmíněných států dosáhly 148,1 mil. tCO₂e v porovnání s 154,7 mil. tCO₂e v porovnání s loňskými 69,1 mil. tCO₂e. Nárůst byl zaznamenán především v prvním kvartále, kdy došlo k meziročnímu zvýšení množství emisí o 17 %.
"Není překvapivé, že Německo zůstává největším producentem emisí v Evropě, a to vzhledem k jeho závislosti na uhelné a plynové produkci během období nižší výroby z obnovitelných zdrojů, stejně jako při stabilizování soustavy," uvedla pro Montel v pondělí Bernadett Pappová, vedoucí tržní analýzy ve společnosti Pact Capital.
Sedm hnědouhelných bloků elektráren o celkovém výkonu 3,1 gigawattu bude v Německu definitivně odstaveno na konci března poté, co bylo jejich vyřazení z provozu odloženo kvůli energetické krizi. Oznámila to německá tisková agentura dpa. Všechny bloky mohly prodávat svou elektřinu na velkoobchodním trhu, což nyní skončí. Spolková agentura pro sítě BNetzA uvedla, že odstávky nebudou mít vliv na bezpečnost dodávek.
Pokud by Německo neopustilo jadernou politiku, mohlo podle nové studie v letech 2002 - 2022 snížit své emise o 73 %. Namísto toho zredukovalo množství emisí pouze o 25 %.
Tři čtvrtiny emisí skleníkových plynů má v EU na svědomí výroba a spotřeba energie, proto se dekarbonizace energetického odvětví stala ústředním prvkem ekologické transformace. Ne ve všech zemích ale přistupují ke klimatické a energetické politice stejným způsobem.
Minulý týden byl elektřiny přebytek a byla dostupná i zdarma. Situace ukazuje, jaké výkyvy přináší sázka na obnovitelné zdroje. Německo zažívá svou první podzimní Dunkelflaute. Jde o jev, kterému tato země dala jméno - období bez větru a slunce. Německo muselo spustit uhelné i plynové elektrárny, ani to však nestačí. Elektřinu musí dovážet od svých sousedů včetně Česka.
V takovém případě musí běžet plynové a uhelné elektrárny na mnohonásobek obvyklého výkonu. Kvůli tomu prudce rostou emise skleníkových plynů. Německo, které se během dostatku slunce a větru může chlubit zelenou energetikou, je rázem jednou z „nejšpinavějších“ zemí Evropy. Za celý rok je na tom ale výrazně lépe než Česko. I tuzemské emise ale hodně závisí právě na Německu - když tam nefouká a nesvítí, jedou české uhelné elektrárny na vyšší výkon.
V budoucnu by se měl v době přebytků energie vyrábět vodík, který se při nedostatku bude spalovat spolu s plynem. Systém by tak byl stabilnější, ale také dražší.
Německo v návaznosti na odstavování uhelných elektráren zruší emisní povolenky. Zrušení uvolněných povolenek zajistí, že je nebudou moci využít jiné země k vypouštění dalších emisí CO2.
tags: #emise #uhelné #elektrárny #Německo