Emise z dopravy a jejich dopad na zdraví

Bez kvalitní a spolehlivé dopravy se moderní společnost neobejde: umožňuje dostupnost služeb, rozvoj podnikání a obchodu, podporuje sociální aspekty života a mnoho dalšího. Zároveň z dopravy pochází přibližně čtvrtina světových emisí skleníkových plynů. Pro téměř polovinu států světa platí, že největší podíl na emisích skleníkových plynů, které jsou spojeny s výrobou energie, má právě sektor dopravy. V globálním měřítku je necelá polovina (46 %) všech emisí z dopravy spojena s přepravou nákladu, zbytek (54 %) vzniká při přepravování osob.

Tento text se zaměřuje především na osobní dopravu a její emise, a to zejména v evropském kontextu a s ohledem na specifika osobní dopravy v Česku. Celkové emise z dopravy v EU v roce 2020 dosáhly 670 milionů tun CO2, což je srovnatelné s celkovými emisemi evropského průmyslu. Celkový výkon osobní dopravy byl v témže roce 8 750 miliard osobokilometrů.

Jak ukazuje graf výše, různé druhy osobní dopravy přispívají k celkovým emisím skleníkových plynů v různé míře. Nejvíce emisí (téměř 85 %) produkují automobily a letadla, přestože zajišťují pouze 72 % celkového přepravního výkonu - auta s 52 % výkonu mají 64% podíl na emisích, letadla s 20 % výkonu se na emisích podílejí z 24 %. Poměr mezi množstvím emisí a přepravním výkonem se nazývá emisní intenzita. V osobní dopravě se emisní intenzita počítá v emisích na osobokilometr (oskm). Znalost emisní intenzity umožňuje srovnat různé druhy dopravy a jejich vliv na životní prostředí.

Kromě emisní intenzity hraje u emisí z osobní dopravy významnou roli i vzdálenost, na kterou se cestující dopravují. Ne všechny dopravní prostředky jsou pro každou cestu stejně vhodné, proto je důležité v úvahách o různých typech dopravy délku trasy zohlednit. Tento graf přehledně ukazuje, které druhy osobní dopravy se v Evropě využívají při cestování na různé vzdálenosti.

Mezinárodní a meziměstská osobní doprava se využívá hlavně při pracovních cestách a pro turistické účely. Na kratší trasy do vzdálenosti 500 kilometrů, jako je například cesta z Prahy do Brna, volí lidé nejčastěji osobní auto nebo vlak. Na středně dlouhých trasách mezi 500 a 3 000 kilometry (např. cesta z Prahy do Bruselu) převažuje využití automobilů. Emise z osobní dopravy na velké vzdálenosti je možné snížit například změnou některých cestovních zvyklostí, jako je výměna delších cest za kratší (třeba prostřednictvím podpory místní turistiky), ne vždy je také cestování nutné (některé služební cesty může nahradit videokonference).

Čtěte také: Vše o emisních normách

Převaha osobních automobilů v regionální osobní dopravě je do značné míry způsobena jejich pohodlností a flexibilitou, což je obzvláště důležité v oblastech, kde je hromadná doprava omezená nebo neexistuje. Tento trend byl v minulosti ještě zesilován územním plánováním, které v řadě případů upřednostňovalo silniční sítě před infrastrukturou veřejné dopravy, takže používání automobilů není v mnoha případech pouze osobní preferencí, ale leckdy i nutností. Protože v následujících dekádách bude pravděpodobně dál přibývat lidí žijících ve městech, poptávka po dopravě v regionech bude zřejmě časem opadat (v Evropě se očekává pokles až o 22 %8), a i nadále se zde tedy bude hodně jezdit auty. Úbytek poptávky po regionální hromadné dopravě přinese otázku její finanční udržitelnosti.

Rychlé nahrazení aut se spalovacími motory elektrickými vozy je ovšem v regionální osobní dopravě jen částečným řešením - výrazně sice pomůže její dekarbonizaci, nezvýší však dostupnost dopravy pro ty, kteří si takový vůz nebudou moci dovolit. I zde převažuje využívání osobních automobilů (produkujících přes 80 % emisí). Lidé dají přednost autu, jestliže pro ně hromadná doprava není atraktivní - není dostupná, bezpečná a spolehlivá nebo nejezdí dostatečně často. Současné trendy, jako je rostoucí popularita práce na dálku a online nakupování, mění i způsoby, jak lidé městský prostor využívají. S tím, jak lidí ve městech přibývá, nabývá na významu také potřeba kvalitní městské a příměstské dopravy. Při dalším strategickém plánování proto bude důležité více myslet na udržitelnější způsoby osobní dopravy. Zejména plánovat a budovat infrastrukturu pro nemotorizovanou dopravu, protože ta je pro cesty do 10 km (v městském prostředí) zpravidla nejvýhodnější.

Pouhá elektrifikace automobilové dopravy stačit nebude, protože emise skleníkových plynů nejsou jediný problém, který automobily ve městech způsobují. Zabírají také hodně místa, přinášejí další znečištění a snižují bezpečnost dopravního provozu pro ostatní - zejména pro chodce a cyklisty. V osobní dopravě v Evropě i v Česku dnes lidé spoléhají především na auta. To je také důvod, proč emise skleníkových plynů z osobní dopravy každoročně rostou - nová auta jsou sice efektivnější a produkují méně CO2 na kilometr, zároveň ale aut stále přibývá a míra jejich využití stoupá.

Snížení celkových emisí v dopravě proto není jen technologický problém, jde také změnu některých vzorců chování, jež jsou dnes s osobní dopravou spojeny.

• Změna způsobu dopravy - spočívající v tom, že dopravní prostředek s vysokou emisní intenzitou je nahrazen tam, kde to jde.
• Vytváření příležitostí pro změnu chování - navazuje na první bod - aby lidé preferovali méně emisně intenzivní dopravu, musí pro ně být atraktivnější.
• Snižování potřeby cestovat - strategickým plánováním při budování měst a jejich revitalizaci se zaměřovat na snižování vzdáleností, které lidé potřebují urazit na nákup, za prací nebo s dětmi do školky. Kromě toho je možné také podporovat místní turistiku a práci na dálku.

Spojitost mezi městskou silniční dopravou, emisemi hluku a znečištěním ovzduší

Znečišťování ovzduší je významným problémem napříč Evropou, a to nejen kvůli dopadům na lidské zdraví. Výrazně negativně se na zdraví člověka podepisují především emise jemných částic o průměru menším nebo rovném 2,5 mikrometru (PM2,5). Podle EEA jsou emise PM2,5 spolu s emisemi oxidů dusíku NO2 a přízemního ozónu O3 zodpovědné za více než 480 000 předčasných úmrtí ročně.

Čtěte také: Více o pamětních emisích

Většina prachových částic a dalších znečišťujících látek vzniká spalováním fosilních paliv při různých hospodářských činnostech včetně dopravy. Emise z městské silniční dopravy jsou obzvláště škodlivé, protože postihují oblasti s větší koncentrací obyvatelstva, které je tak látkám znečišťujícím ovzduší více vystaveno. Studie Mezinárodní rady a čisté dopravy (ICCT) ukazuje, že v evropských zemích jako Francie, Itálie nebo Německo 70 až 75 % úmrtí v důsledku emisí z dopravy je způsobeno silniční dopravou. Vzhledem k tomu, že tyto emise jsou produktem fosilních paliv, je hlavní příčinou znečištění používání vozidel s konvenčním pohonem, konkrétně s motorem na benzin a naftu, která se používají pro osobní a nákladní dopravu. Jako zvlášť škodlivá pro lidské zdraví jsou označována vozidla s dieselovým motorem, která jsou ve výše uvedených zemích zodpovědná za dvě třetiny úmrtí souvisejících s dopravou.

Evropská unie v této souvislosti přijala legislativní texty ke snížení emisí znečišťujících látek. Směrnice 2008/50/ES o kvalitě venkovního ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu stanovuje cíle týkající se maximálních koncentrací látek znečišťujících ovzduší, včetně např. částic PM2,5, NO2 a O3. Směrnice (EU) 2016/2284 o snižování národních emisí určitých látek znečišťujících ovzduší navíc vyžaduje, aby všechny členské státy vypracovaly a přijaly své národní programy pro kontrolu znečištění ovzduší a pravidelně monitorovaly a vykazovaly emise těchto látek.

Doprava, emise skleníkových plynů a klimatická změna

Kromě emisí znečišťujících látek je odvětví dopravy odpovědné také za emise skleníkových plynů, které jsou jednou z příčin změny klimatu. V roce 2016 doprava vyprodukovala 27 % z celkových emisí skleníkových plynů v EU. A konkrétně silniční doprava je zodpovědná za 72 % emisí skleníkových plynů v celém odvětví dopravy. Doprava je navíc jediným odvětvím, kde ve srovnání s rokem 1990 nebyl zaznamenán žádný pokles emisí CO2. Podle EEA emise skleníkových plynů v odvětví dopravy v EU mezi lety 1990 a 2017 vzrostly o 28 %.

Emise skleníkových plynů jsou hlavní příčinou současné změny klimatu. Pokud se nepodaří množství emisí do konce tohoto století výrazně snížit, podle odhadů přesáhne globální oteplení 2 °C, a dokonce může dosáhnout až 5 °C ve srovnání s předindustriální érou. Evropská unie v této souvislosti přijala ambiciózní cíle omezit globální oteplování na maximálně 2 °C. EU odlá snížit své emise o 20 % do roku 2020, o 40 % do roku 2030 a o 80 až 95 % do roku 2050 ve srovnání s množstvím emisí v roce 1990.8 Vzhledem k tomu, že doprava se výrazně podílí na celkových emisích skleníkových plynů, je jedním z klíčových odvětví, které musí přijmout razantní opatření a množství emisí snížit. Na místní úrovni jsou obce vybízeny k účasti na Dohodě starostů a primátorů pro klima a energetiku. Podpisem této dohody se obce zavazují přijmout akční plán pro udržitelnou energii a klima (SECAP), v němž stanoví opatření, která mají být přijata na místní úrovni s cílem snížit emise o 40 % do roku 2040.

Doprava, hluk a kvalita života

Kromě výše popsaných emisí do ovzduší je silniční doprava také zdrojem hluku. Podle odhadů EEA je škodlivým hladinám hluku (tj. nad 55 dB) vystaveno více než 100 milionů Evropanů. Hluk emitovaný městskou silniční dopravou závisí nejen na typu motorů, ale také na povrchu vozovky, intenzitě dopravy nebo rychlosti jízdy. V městských oblastech, kde je průměrná rychlost obecně nízká a vozidla často nejsou v pohybu, tvoří hluk vydávaný motory značnou část celkového hluku způsobeného dopravou.

Čtěte také: CIM Ministerstvo Emise: Vysvětlení

Hluková zátěž má negativní dopad na kvalitu života ve městech, a to jak na obyvatele, tak na osoby v tomto prostředí pracující a turisty.

Situace v Praze a vliv na zdraví

Na 2. června připadl Mezinárodní den čistého ovzduší. V Praze ovšem zatím nemáme moc důvodů k oslavám. Říká se, že když zemře jeden člověk, jde o tragédii, ale pokud se oběti počítají na tisíce nebo miliony, jde o statistiku. Vlivem znečištěného ovzduší zemře v ČR 10x více lidí než při dopravních nehodách. Tedy více jak 7000 lidí ročně. Na Prahu pak připadá 561 zemřelých. Celkový počet obětí za celou Zemi se pak pohybuje téměř kolem 9 milionů. V evropských městech díky emisím z aut přicházíme o rok života. Lidé mají tendenci takové statistiky zpochybňovat. Jsou to pro ně jen imaginární čísla. Oběti emisí umírají za zdmi nemocnic, bez zájmu kamer televizního zpravodajství. O oběti tragických nehod je zájem větší. Podle výsledků studie European Heart Journal, zveřejněné v březnu 2019, mohou za předčasná úmrtí prachové částice. Jedná se především o prachové částice typu PM2,5, tedy ty s průměrem menším než 2,5 mikrometru. A nejde jen o zdraví a životy ostatních. Jak ukázalo naše nedávné měření, časté vysedávání v autě znamená vyšší emisní zátěž pro cestující v uvnitř vozidla oproti lidem v metru či na ulici.

Praha má dlouhodobě problém s vysokou koncentrací škodlivých látek v ovzduší, které zhruba ze 70 % pochází z nadměrného využívání individuální automobilové dopravy (IAD). Na území hl. m. Prahy jsou jejím vlivem porušovány platné limity pro prachové částice (PM10, PM2,5), oxid dusičitý (NO2) a benzo-a-pyren (BaP), které jsou v České republice právně závazné a mají závažný dopad na lidské zdraví. Na závažnost tohoto problému upozornila také Národní střednědobá strategie zlepšení kvality ovzduší v ČR, která uvádí Prahu jako oblast zatíženou především vysokými koncentracemi BaP, které v centru dosahují hodnot až 1 - 1,7 ng/m3.

Co můžeme dělat pro lepší ovzduší?

Stačí přemýšlet nad dopravou. Nebrat auto jako dopravní prostředek první volby. Získáním řidičáku jsme se neupsali k doživotnímu vysedávání v kolonách a dýchání rakovinotvorných látek z výfuku stojícího auta před námi. Lze využít jednu z nejlepších MHD na světě, na delší vzdálenosti vlak, či autobus. Na kratší se vydat pěšky.

Aktivity Magistrátu hlavního města Prahy

Magistrát hlavního města Prahy se snaží přispívat k lepšímu ovzduší například:

• Výstavbou a rekonstrukcí (optimalizací) železničních tratí.
• Podporou lokálních aktivit ke zlepšení kvality ovzduší (např. Projekt Čistou Stopou Prahou je v roce 2018-2019 spolufinancován z projektu „Čistá mobilita pro Prahu"). Ten je financován Státním fondem životního prostředí České republiky na základě rozhodnutí ministra životního prostředí.

Další aktivity a výzkumy

• Akademie věd ČR - ÚSTAV STÁTU A PRÁVA - Centrum pro klimatické právo a udržitelnost - již od dubna 2023 na níže uvedené stránce postupně zveřejňovala výsledky projektu. 22. 5. 2023 proběhl workshop k využití právních a dalších nástrojů ke zlepšení kvality ovzduší.
• Uzdrav příšerku. Zlepšení kvality ovzduší a snižování emisí u osobních vozidel.
• Libor Fleischhans: Co dýcháte v kabině auta, když jedete Prahou? (13. 2.
• Měření emisí u aut - reportáž na ČT24 vysílaná 23. 1. 2023

Závěr

Emise z dopravy mají významný dopad na kvalitu ovzduší a lidské zdraví. Je důležité snižovat emise z dopravy pomocí různých opatření, jako je podpora veřejné dopravy, cyklistiky a chůze, a také používání vozidel s nízkými emisemi. Zlepšení kvality ovzduší má pozitivní vliv na zdraví a kvalitu života.

tags: #emise #z #dopravy #dopad #na #zdraví

Oblíbené příspěvky:

• Jak recyklovat kabely
• Male pristresky na odpadkove pytle: detailní průvodce
• Rejnok: Ohrožený druh
• Informace o Odpadu v Otesicích
• Energetická Transformace