Emise z letecké dopravy a jejich dopad na životní prostředí

Letecká doprava je jedním z největších a nejdůležitějších průmyslových sektorů na světě, avšak má značný dopad na životní prostředí. Globální oteplování je největší výzvou naší doby a bude mít různé a zatím nepředvídané dopady, které mohou způsobit zničení celých ekosystémů a ohrožuje budoucnost mnoha živých tvorů na planetě.

Miroslav Šuta, lékař a odborník na vztah životního prostředí a zdraví, připomíná, že ačkoliv letecká doprava má na emisích jen pětiprocentní podíl, jde zároveň o nejrychleji rostoucí zdroj emisí skleníkových plynů. „V Evropě za posledních pět let vzrostly emise o 25 % a rostou o 5 % ročně,“ říká.

Zdroje znečištění v leteckém sektoru

Znečištění životního prostředí v leteckém sektoru může být způsobeno z různých zdrojů:

• Emise z letadel a vozidel pohybujících se na letištních plochách.
• Činnosti vyplývající z různých aktivit na letišti (pozemní provoz) jako jsou plnění paliva do letadel, skladování paliva nad/pod zemí a provoz potrubního systému.
• Provoz letadel.
• Údržba letadel a pozemního zařízení.
• Prostory pro výcvik hasičů.
• Odmrazovací činnosti probíhající na letištní ploše.
• Provoz terminálu včetně činností odpadového hospodářství.
• Případné stavební činnosti a rozvoj na letištích, včetně získávání dalších pozemků a prostor.

Environmentální dopady a náklady

Škody v oblasti letectví jsou stále složitější a komplexnější, právě i díky tomu, že je kladen větší důraz na environmentální dopady. Náklady na odstranění následků znečištění životního prostředí mohou zahrnovat:

• Újmy na zdraví, životě a majetku třetích osob.
• Náklady na vyšetřování, čištění a znovuobnovení.
• Náklady na dohled a monitorování.
• Náklady na právní ochranu.
• Náklady na úhradu ztráty vzniklé nemožností užívání prostor a vzniklé přerušením provozu.
• Náklady na obnovu přírodních zdrojů.

Letadla nejvíc škodí produkcí oxidu dusíku, oxidu uhličitého a kondenzáty. Ty můžeme podle Žárského pozorovat na obloze třeba když letí gripen - jde o kondenzovanou vodu v podobě sněhových krystalků. Výsledky studie z MIT ukazují, že zmíněné tři látky jsou odpovědné za 97 % všech klimatických škod i znečištění ovzduší. „Umělé mraky ovlivňují atmosféru,“ dodává biolog Žárský. Vědci se prý shodují, že pokud bude chtít lidstvo s klimatem něco udělat, problematice letecké dopravy se věnovat musí.

Čtěte také: Vše o emisních normách

Autoři studie z Massachusetts poukazují na velké dilema, kterému čelí konstruktéři letadel, ale i aut a lodí. Jak vyrobit motor, aby produkoval co nejméně emisí, které ovlivňují klima, a způsobil přitom co nejmenší škody v ovzduší? Kvalitnější motory s nižšími emisemi oxidů dusíku spotřebovávají více paliva a letadlo proto vyprodukuje větší množství emisí, které negativně působí na klima. „Když chceme snížit produkci oxidu uhličitého při létání, zvýší se teplota spalování a produkce oxidů dusíku,“ popisuje efektivnější spalovací proces biolog Viktor Žárský.

Regulace emisí z letecké dopravy

Právní předpisy EU budou od ledna 2025 vyžadovat, aby letecké společnosti podávaly zprávy o veškerých svých emisích. Doposud musely vykazovat pouze oxid uhličitý. Dle veřejné konzultace, o které informoval server Euractiv, budou pravděpodobně lety do destinací mimo EU z povinnosti vyňaty. Povinnost se dotkne emisí jako je oxid siřičitý, voda a saze.

Úsilí o omezení dopadu letectví na klima se dosud soustředilo především na emise CO2. V roce 2012 EU zařadila leteckou dopravu do svého systému obchodování s emisemi (EU ETS), který stanovuje limity emisí CO2 a určuje cenu za každou tunu vypuštěného CO2.

Rámec právních předpisů pro emise jiné než CO2 měla Unie povinnost přijmout do 31. srpna 2024. Do té doby měl být konkrétně navržen rámec pro monitorování a vykazování emisí z letecké dopravy. V další fázi by emise měly být začleněny do systému EU ETS.

Dle zveřejněného návrhu, který Evropská komise předložila k veřejné konzultaci, budou prozatím vyňaty mezinárodní lety mezi Evropským hospodářským prostorem (EHP - EU plus Norsko, Island a Lichtenštejnsko), a sice v prvních dvou letech.

Čtěte také: Více o pamětních emisích

Alternativy a kompenzace

Variantou, kterou lidstvo zkouší jsou biopaliva. Letectvo Spojených států dokonce výzkum financuje. Šuta upozorňuje, že pokračují také zkoušky elektroletadel a existuje i možnost emise z dopravy alespoň částečně vyvažovat ekologičtějším životním stylem. Ve výsledku tak prý pomůžeme svému zdraví i klimatu.

„Když se rodina rozhodne letět do Ameriky nebo Afriky na dovolenou, může to vyvážit třeba tím, že investuje do lepšího zateplení svého domu, nebo omezí konzumaci některých typů masa, třeba místo hovězího konzumuje drůbeží.”

Srovnání s jinými druhy dopravy

Rychlovlaky jsou výrazně ekologičtějším dopravním prostředkem než letadlo při vysokém vytížení tratě. U vysokorychlostní železnice velká část emisí připadá na výstavbu infrastruktury, zatímco u letecké dopravy převážnou část znečištění způsobuje provoz letadel samotných. Čím více se trať používá, tím rychleji se podaří počáteční emise amortizovat. U letišť je situace přesně opačná.

V případě trati z Madridu do Sevilly, která funguje od začátku 90. let, průměrná emise na cestujícího ve vlaku je zhruba poloviční ve srovnání s letadlem - a to díky délce provozu trati i její velké vytíženosti.

Emise a uhlíková stopa různých dopravních prostředků

Podle studie Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) produkují vlaky přibližně 14 gramů CO2 na kilometr a cestujícího, což je výrazně méně než u ostatních dopravních prostředků. Průměrné emise autobusu činí přibližně 68 gramů CO2 na kilometr a cestujícího. Průměrné emise letadla dosahují přibližně 285 gramů CO2 na kilometr a cestujícího. Benzinové a naftové automobily produkují přibližně 192 gramů CO2 na kilometr a cestujícího, zatímco hybridní vozy produkují asi 110 gramů CO2 na kilometr.

Čtěte také: CIM Ministerstvo Emise: Vysvětlení

Následující tabulka shrnuje průměrné emise CO2 na kilometr a cestujícího pro různé druhy dopravy:

Budoucí výhled

Evropská komise vydala společně s Agenturou Evropské unie pro bezpečnost letectví (EASA) zprávu o životním prostředí v letectví pro rok 2025. Zpráva zmiňuje například udržitelná letecká paliva (SAF) i rozvoj elektrických a vodíkových letadel. Dodavatelé leteckých paliv také mají také od letošního 1. ledna na základě nařízení EU povinnost zajistit minimálně dvouprocentní podíl udržitelného paliva ve svých palivech.

V doporučeních Evropské unie pro bezpečnost letectví a Evropské agentury pro životní prostředí se v rámci zprávy pro letošní rok uvádí, že by mělo v roce 2050 odvětví letectví v Evropské unii a Evropského sdružení volného obchodu snížit emise oxidu uhličitého z odletů alespoň o 65 procent, a to právě díky novým technologiím, palivu či úpravě provozu.

K cíli nulových emisí se zavázalo mimo jiné i Letiště Václava Havla Praha, uvádí, že do letošního roku chce z 80 procent využívat „zelenou elektřinu“, rozvíjet fotovoltaiku a elektromobilitu. Do roku 2030 počítá s dosažením uhlíkové neutrality a úrovně 3+ v programu Airport Carbon Accreditation.

tags: #emise #z #letecké #dopravy #dopad #na

Oblíbené příspěvky:

• Jak na svoz odpadu v Chotěšově
• Studium recyklace na VŠE
• Likvidace nebezpečných látek
• Obnova křížových cest
• Nákup cenných papírů v ČR