Emise znečišťujících látek v ČR s důrazem na Přerov

Podle dat z Integrovaného registru znečišťování (IRZ) za rok 2024 pokračovalo snižování emisí rakovinotvorných a potenciálně rakovinotvorných látek, reprotoxických látek, skleníkových plynů, plynů způsobujících kyselé srážky, rtuti a dalších těžkých kovů. Výjimkou z celkového poklesu jsou emise rakovinotvorného a mutagenního formaldehydu a látek nebezpečných pro vodní organismy. Provozy ze zákona hlásí úniky a přenosy některých nebezpečných látek samy. Za ohlašovací rok 2024 k nim přibyla i významná skupina per- a polyfluoralkylovaných látek (PFAS).

,,Jsme rádi, že IRZ své dvacetiletí oslavil přidáním tak významné skupiny jakými jsou per- a polyfluoralkylované látky (PFAS), a ještě více nás těší, že se tak stalo na základě výzvy Řeky bez jedů, kterou podepsalo téměř 8 tisíc lidí.

"Nových chemických látek, které používáme, přibývá každým dnem obrovské množství. O důsledcích jejich používání víme ve většině velmi málo. PFAS se od 50. let minulého století rozšířily v mnoha variantách a jsou obsaženy v široké skále zboží, které používáme. Dnes již víme, že jsou pro náš organismus toxické a jejich náhrada nebude snadná. Velké koncentrace v komunálních vodách mohou být odstraněny jen za zvýšených nákladů. Vynaložené prostředky mohou zachránit zdraví mnoha lidí. Jedním z největších producentů v ČR jsou právě odpadní vody z chemičky Precheza v Přerově.

V žebříčcích znečišťovatelů za rok 2024 dominují provozy z Ústeckého, Moravskoslezského, Pardubického kraje a Vysočiny. Největšími znečišťovateli jsou Spolana Neratovice a elektrárna Počerady. Lukavec se kvůli výraznému nárůstu emisí formaldehydu ze dvou dřevozpracujících provozů dostal mezi provozy s vysokými emisemi zdraví škodlivých látek. Huť Liberty Ostrava ze žebříčků vypadla, protože nebyla v provozu.

Arnika žebříčky největších znečišťovatelů na základě dat z IRZ připravila letos již po dvacáté. K výročí IRZ proto vydala v loňském roce brožuru, která shrnuje historii tohoto zásadního nástroje pro sběr a zpřístupňování informací o emisích a přenosu znečišťujících látek do životního prostředí. Stejně jako reálný dopad IRZ na chování podniků, které se díky pravidelnému zveřejňování informací o vypouštění znečišťujících látek dlouhodobě snaží o zlepšení svých technologií a snižování svých dopadů na životní prostředí a zdraví lidí nejen v okolí svých podniků. V tomto roce také prošel thajským parlamentem zákon o zavedení registru znečišťování v této zemi. Arnika se na přípravě zákona podílela společně s thajskou organizací EARTH.

Čtěte také: Vše o emisních normách

Emise rtuti se daří pomalu snižovat díky odklonu od využívání uhlí a aplikaci emisních limitů na ochranu zdraví lidí. Devět z deseti největších zdrojů emisí rtuti do ovzduší tvoří uhelné elektrárny a teplárny. Celkové emise rtuti v roce 2024 meziročně klesly o 14 % (asi 300 kg). Největší pokles (-44 %) zaznamenala Sokolovská uhelná díky výraznému snížení spotřeby uhlí. Naopak největší nárůst (+140 %) evidovala Teplárna Kladno (skupina Sev.En Energy Pavla Tykače), pravděpodobně kvůli vyššímu podílu méně kvalitního uhlí.

Proto elektrárna Tušimice sice spálila více uhlí než elektrárna Počerady, ale Počerady vypustily o 77 procent více rtuti. Počerady totiž získaly emisní nezákonnou výjimku, kterou však teprve loni zrušil soud. Díky práci ekologických organizací však nová výjimka obsahuje závazný emisní strop a elektrárna tak bude muset buď skončit v roce 2028 nebo emise rtuti výrazně snížit, aby mohla fungovat. Můžeme tedy očekávat, že zátěž prostředí jednou z nejjedovatějších látek klesne," řekl Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHA.

Celkové množství dioxinů v hlášeních do IRZ meziročně narostlo ze 111 na 116 gramů TEQ/rok, ale může za to i výrazná chyba v hlášení emisí z cementárny Cemex v Prachovicích, která podle dat dostupných na stránkách ČHMÚ (sice zvýšila emise dioxinů z nuly na 28,5 mg TEQ, ale nikoliv na 28,5 g TEQ ohlášených v IRZ. Třinecké železárny sice množství dioxinů v odpadech meziročně snížily ze 40 na 30 g TEQ, což je hodně, ale v žebříčku zůstaly na prvním místě. K nebezpečným praktikám spaloven odpadů patří snaha odpady s obsahem dioxinů takzvaně recyklovat do různých stavebních materiálů. Jednou z firem, která takto používá popílky ze spaloven je Gemec Union v žebříčku na 8. místě.

Emise styrenu ohlášené do IRZ meziročně výrazně poklesly o více jak 20 tun/rok z téměř 103 tun na 82,5 tuny. Zcela ze žebříčku znečišťovatelů touto látkou zmizel Synthos Kralupy nad Vltavou, který v roce 2023 vypustil přes 11 tun této látky a zdá se tedy, že dodržel slovo a výrazně snížil úniky styrenu ze svého provozu. O více jak 3 tuny emise styrenu snížil také provoz C. Bechstein Europe s.r.o.

Zatímco emise styrenu v roce 2024 výrazně poklesly, zaznamenaly emise formaldehydu výrazný nárůst, a to o téměř 9 tun/rok. Nejvíc za to mohou dva dřevozpracující provozy v Lukavci v kraji Vysočina, Dřevozpracující družstvo a.s. Lukavec (nárůst o téměř 6 tun/rok) a Lukaform, který ohlašoval poprvé a hned více jak 2 tuny.

Čtěte také: Více o pamětních emisích

Za rok 2023 ohlásily naše průmyslové provozy méně skleníkových plynů než za rok 2020, tedy v období covidu, a v roce 2024 došlo k jejich dalšímu snížení (o dalších cca 7 milionů tun/rok). Ze zdrojů skleníkových plynů v první desítce jejich emise zvýšily meziročně jen elektrárny Tušimice, Prunéřov a papírna Mondi štětí. Ostatní elektrárny oznámily jejich pokles. Mimo elektrárny jsou v první desítce také chemička Unipetrol patřící skupině Orlen, Třinecké železárny a papírna Mondi Štětí. Zcela z ní vypadla huť Liberty Ostrava a. Emise prachu v ČR setrvale klesají. V roce 2024 byly nižší o více jak 200 tun za rok.

Spolana Neratovice, která se drží na nechvalném prvním místě tohoto žebříčku, zvýšila meziročně emise vinylchloridu, a to o zrhuba 1,5 tuny/rok. Emise trichlorethylenu, další rakovinotvorné látky, u ní zůstaly na zhruba stejné úrovni jako v roce 2023, tedy 32 tun/rok.

Emisemi znečišťujících látek jsou více ohroženy kraje, ve kterých jsou největší stacionární zdroje znečištění nebo kde je větší intenzita dopravy. Pokud jde o stacionární zdroje, souvisí velikost emisí především s těžkým a chemickým průmyslem. Příkladem může být Ústecký kraj, kde i přesto, že se hodnoty měrných emisí oxidu dusíku od roku 2000 snížily téměř o polovinu, stále patří v mezikrajském srovnání k nejvyšším. V přepočtu na 1 km2 byly v roce 2014 emise oxidu dusíku v tomto kraji proti průměru ČR téměř pětinásobné. Z nejvíce postižených okresů lze uvést okresy Ostrava-město, Karviná, Mělník, Most, Chomutov a Pardubice. Naopak nejlepší situace byla zaznamenána v okresech Jeseník, Prachatice a Tachov.

Mezi roky 2000 až 2014 došlo k výraznému snížení emisí oxidu siřičitého ze stacionárních zdrojů. Přesto hodnoty v Ústeckém kraji patřily po celé období k nejvyšším. Vysoké hodnoty vykazují rovněž kraje Moravskoslezský, Karlovarský a Pardubický. Mezi okresy, které byly v roce 2014 nejvíce zasaženy emisemi, patřily: Ostrava-město, Most, Plzeň-město, Mělník, Chomutov a Pardubice. K nejméně postiženým krajům emisemi oxidu siřičitého patří dlouhodobě Jihomoravský kraj a Kraj Vysočina. Do roku 2006 (včetně) patřil do této skupiny i kraj Jihočeský, ale jeho pozici v dalším období vystřídal Liberecký kraj.

Emise oxidu uhelnatého ze stacionárních zdrojů patřily k nejhorším po celé sledované období v Moravskoslezském kraji. Vyšší hodnoty dále vykazovaly kraje Středočeský a hlavní město Praha, které však v roce 2014 předstihl Ústecký kraj. K okresům s nejméně příznivou úrovní emisí oxidu uhelnatého patří: Ostrava-město, Frýdek-Místek, Karviná, Beroun a Přerov.

Čtěte také: CIM Ministerstvo Emise: Vysvětlení

Jedinou základní kategorií znečištění ovzduší, ve které na prvním místě nefiguruje okres Ostrava-město, jsou tuhé znečišťující látky. Nejhorší situace je v tomto případě v okresech: Mělník, Karviná, Frýdek-Místek, Plzeň-město, Chomutov a Pardubice. Mezi území s nejpříznivějšími podmínkami z hlediska tuhých emisí lze uvést okresy Břeclav, Vyškov, Tachov, Jeseník a Prachatice.

Pokud jde o mobilní zdroje znečištění (k dispozici jsou údaje pouze za kraje), projevují se rozdíly mezi kraji především vlivem hustoty automobilové dopravy. Nejhorší hodnoty emisí oxidu dusíku jsou dosahovány v kraji hlavní město Praha, a to i přesto, že proti výchozímu roku 2000 došlo k jejich snížení o 12,5 t/km2 (tedy o tři pětiny). Naopak nejnižší hodnoty jsou dlouhodobě dosahovány v Karlovarském kraji.

Emise oxidu uhelnatého jsou v kraji hlavní město Praha šestnáctkrát větší, než je průměr celé republiky. Mezi největší znečišťovatele patří podle ekologické organizace Arnika středočeská chemička Spolana Neratovice a uhelná elektrárna Počerady na Lounsku. Vyplývá to z žebříčku, který Arnika každoročně sestavuje z dat Integrovaného registru znečišťování (IRZ). Zástupci firem ze žebříčku uvádějí, že jejich provozy splňují limity dané zákonem nebo povoleními pro jejich fungování.

Emise nebezpečných látek v Česku podle organizace ale převážně klesají. Jde o emise skleníkových plynů, rakovinotvorných a potenciálně rakovinotvorných látek, reprotoxických látek, plynů způsobujících kyselé srážky, rtuti a dalších těžkých kovů. Výjimkou z celkového poklesu jsou emise rakovinotvorného a mutagenního formaldehydu a látek nebezpečných pro vodní organismy.

Podle Nikoly Jelínek z ekologické organizace se nedá jednoznačně říct, co má vliv na pokles emisí. „Vliv mají ale určitě také zákony, které stanovují pro provozovatele a firmy emisní limity, které se mohou v průběhu let zpřísňovat,“ sdělila.

„Domníváme se, že k trvalému snižování emisí škodlivých látek z průmyslových provozů přispěly i naše žebříčky, které jim poskytují srovnání s ostatními znečišťovateli a přispívají k informovanosti občanů o míře vypouštěných škodlivých látek z konkrétních provozů,“ uvedl Jindřich Petrlík z organizace Arnika.

Za znepokojivé organizace označila nárůsty emisí formaldehydu ze dvou dřevozpracujících podniků v Lukavci na Vysočině a nárůst emisí dioxinů z teplárny Veolia v Přerově.

Nejvíce potenciálně rakovinotvorných látek vypustila Spolana. Nejvíce rakovinotvorných či potenciálně rakovinotvorných emisí loni do ovzduší podle ekologické organizace vypustila Spolana Neratovice, za emise mutagenních látek jí patří také první místo v žebříčku znečišťovatelů.

První tři příčky znečišťovatelů emisemi oxidu uhličitého obsadily uhelné elektrárny Tušimice, Počerady a Prunéřov. Všechny se nachází v Ústeckém kraji. Také se umístily v žebříčku kvůli emisím rtuti a emisím prachu. Devět z deseti největších zdrojů emisí rtuti do ovzduší tvoří uhelné elektrárny a teplárny.

Zpracovatel dehtu a benzolu DEZA Valašské Meziříčí vypustila nejvíce emisí reprotoxických látek bez oxidu uhelnatého. Látek, které jsou nebezpečné pro vodní organismy, vypustila nejvíce Ústřední čistírna odpadních vod v Praze.

Největší znečišťovatelé ze žebříčku ekologické organizace uvádějí, že jejich provozy splňují limity dané zákonem nebo povoleními pro jejich fungování. Zástupci firem také poukazovali na to, že podniky pokračují ve snižování emisí škodlivých látek.

Výrobní procesy v neratovické Spolaně podléhají přísné kontrole a splňují veškeré normy a emisní limity, zdůraznil Pavel Kaidl, mluvčí skupiny Orlen Unipetrol, do níž Spolana patří. „Spolaně se také daří dopady své výrobní činnosti na životní prostředí dlouhodobě snižovat. V Česku je ale jediným výrobcem důležité chemické látky zvané kaprolaktam, což se vzhledem k charakteru používaných surovin a chemických látek logicky odráží na jejím postavení v daném žebříčku,“ uvedl mluvčí.

Také mluvčí skupiny Sev.en Česká energie Eva Maříková uvedla, že firma elektrárnu Počerady provozuje na základě platných povolení a ve všech ohledech postupuje podle českých zákonů i unijních pravidel. „Jakkoli krátká může být životnost jednotlivých uhelných zdrojů, tak po dobu, co ještě zůstanou v provozu, musí plnit legislativní požadavky. Elektrárna Počerady aktuálně splňuje 23 ze 24 přísných emisních limitů EU,“ zdůraznila Maříková. Objem emisních látek z počeradské elektrárny, která je jedním z největších výrobců energie z uhlí, logicky patří k největším, dodala.

V loňském roce dominovaly ve znečištění provozy z Ústeckého, Moravskoslezského a Pardubického kraje a Vysočiny.

Meopta - optika, s.r.o. Přerov, která figuruje v žebříčcích původců látek poškozujících ozónovou vrstvu za rok 2006, pracuje na snížení emisí těchto látek. Především však sníží úniky těkavých organických látek (VOC), jejichž množství vypouštěné Meoptou v emisích do ovzduší v hlášeních do IRZ není (1). V reakci na tiskovou zprávu Arniky poskytla Meopta - optika, s.r.o. Přerov sdružení Arnika informace o emisích těchto látek i nad rámec dat v IRZ.

„Tyto informace nás zaujaly, protože ukazují možnosti snížení emisí těkavých organických látek i pro jiné podniky. Je to důležité i proto, že řada těkavých organických látek patří k látkám s nezanedbatelnými dopady na zdraví lidí a životní prostředí,“ řekl RNDr. Jindřich Petrlík vedoucí programu Toxické látky a odpady sdružení Arnika v souvislosti s daty získanými od Meopty - optiky, s.r.o.

„V letošním roce jsme zahájili náhradu myček pracujících s těkavými organickými látkami, jejichž úniky patří k našim hlavním problémům v oblasti životního prostředí. Několikamilionové investice hradíme z velké části sami, ale jsme rádi, že se nám podařilo zajistit také asi čtyřicetiprocentní dotaci z Operačního programu Infrastruktura Evropské unie. Kromě toho postupně vyměňujeme starou klimatizaci za nové jednotky. V těch se již nepoužívají měkké freony. Toto bude mít za následek, že naše firma bude v dalších letech v hlášeních o únicích látek poškozujících ozónovou vrstvu Země uvádět stále nižší hodnoty, protože přestaneme používat zařízení obsahující měkké freony,“ shrnul aktivity a záměry Meopty - optiky, s.r.o. Přerov Ing. Josef Hořelka, zodpovědný v podniku za management jakosti a environmentální management.

K nejvýraznějšímu snížení emisí VOC dojde ve druhém pololetí 2008 instalací katalytické spalovací jednotky na omezení emisí z ultrazvukových linek Naicotec a Kraintek, a to ze 13 tun VOC v emisích na jednu. K podstatné redukci VOC v emisích však došlo již letos náhradou ručního mytí v provozu M4 bezemisní perchlorovou myčkou.

„Pokud se Meoptě podaří snížit emise těkavých organických látek z jednotlivých provozů o více jak 85 procent, pak to lze jenom přivítat. Její příspěvek k emisím těchto látek v Přerově se sníží o více jak 24 tun (3). Výměna klimatizace by pak měla eliminovat emise látek poškozujících ozónovou vrstvu. „Přestože náhradou (4) za ně budou perfluoruhlovodíky přispívající ke skleníkovému efektu, půjde oproti současnému stavu o zlepšení. Nyní používaný měkký freon HCFC 22 má totiž vedle schopnosti poškozovat ozónovou vrstvu Země také větší potenciál přispívat ke skleníkovému efektu nežli jeho náhrada v nových klimatizačních jednotkách.

4. Ministerstvo poukazuje na to, že Precheza je odpovědná pouze za "své" emise, měřené přímo u zdroje znečištění, nikoliv už za imise. Bylo to vědomé ohrožení zdraví obyvatel Přerova, a to v čistě ekonomickém zájmu, ohodnotila dříve chování chemičky Precheza Česká inspekce životního prostředí. Kauza měla své oběti. Dva přerovští policisté, kteří se nadýchali jedovatého plynu, skončili v nemocnici.

Nejprve to bylo sedm milionů, potom pět set tisíc korun, ale může to dopadnout i tak, že se pokuta přerovské chemičky Precheza za únik oxidu siřičitého do ovzduší ještě sníží. Obyvatelé města se 29. října roku 2014 neprobouzeli do růžového rána. „Vůbec nejhorší to bylo hodinu po půlnoci, kdy monitorovací stanice u kina Hvězda naměřila hodnotu přes 12 tisíc mikrogramů na metr krychlový. Přerované si ráno stěžovali, že se jim hůře dýchá a obtěžuje je štiplavý zápach. Únik oxidu siřičitého měl i dvě konkrétní oběti. Co tehdy způsobilo únik oxidu siřičitého? Chemička Precheza měla plánovanou odstávku výroby kyseliny sírové z důvodu oprav na parním kotli a k úniku oxidu siřičitého došlo po nájezdu výroby.

„Nájezd výrobny je vždy spojen po dobu několika hodin, než dojde ke stabilizaci technologického režimu, s vyššími emisemi. Proč tento dva a půl roku starý případ v Přerově znovu jitří emoce? Odbor výkonu státní správy ministerstva životního prostředí v Olomouci ale ve správním řízení rozhodl o jejím snížení, a to ze 7 milionů korun na 500 tisíc. „Není to poprvé, kdy došlo k úniku škodlivin z chemičky. Navíc je ten zápach cítit v Přerově dost často, hlavně večer a v noci. Z rozhodnutí ministerstva životního prostředí ale vyplývá, že nejsou přesvědčivé důkazy o tom, že původcem znečištění byla pouze chemička Precheza. Imisní situaci v Přerově totiž ovlivňují i jiné zdroje znečišťování ovzduší. Pardon Precheze vyvolal rozruch i mezi politiky. Předseda vlády Bohuslav Sobotka dokonce napsal dopis ministru životního prostředí Richardu Brabcovi a žádal ho o odpověď, proč územní pracoviště ministerstva životního prostředí snížilo původní pokutu za pochybení Prechezy o devadesát procent. „Ostatní pochybení, které shledala ČIŽP, nebyla dostatečně prokázána, nebo nešlo o porušení podmínek integrovaného povolení, za které by bylo možné uložit sankci.

tags: #emise #zdroju #znecisteni #prerov

Oblíbené příspěvky:

• Ekologické tašky Ecozz
• Co způsobilo zánik nádherných živočišných rodů?
• Škrobový odpad – podrobný přehled
• Efektivní řešení zápachu z odpadkového koše
• Zpracování odpadu: Definice a povinnosti