Kvalita ovzduší ovlivňuje zdraví lidí. Špatná kvalita ovzduší negativně přispívá ke vzniku respiračních a kardiovaskulárních onemocnění, cukrovky a rakoviny. Miliony lidi v Evropě tak denně dýchají toxický vzduch, který představuje nezanedbatelné riziko pro jejich zdraví. Podle studie Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) zemře ročně na následky znečištění ovzduší skoro půl milionu Evropanů.
Ve vzduchu se vyskytují znečišťující látky tuhého a kapalného skupenství. Obecně se dá říct, že tuhé znečišťující látky v ovzduší můžou být nazývány obecným pojmem prach, pokud není důležitý způsob, jakým vznikly. Pokud dojde k vdechnutí prachu našim dýchacím ústrojím, záleží pouze na velikosti částic a schopnostech lidského těla, kde tyto částice dokáže zachytit. Částice velikosti větší než 10μm jsou zachyceny v horních cestách dýchacích. Částice menší než 10μm se už mohou dostat až za ústrojí hrtanu. Pokud tedy budeme uvažovat dle velikosti částic prachu, které jsou obsaženy ve vzduchu, jsou ty nejnebezpečnější částice velikosti menší než 2.5 µm, značené také jako PM2.5 a PM1.
Pevné částice jsou drobné částice nebo kapičky. Jsou menší než vlas a mohou se prostřednictvím dýchání dostat do krevního oběhu. Mohou obsahovat organické chemikálie, prach, saze a kovy. Chronická expozice může vést k respiračním a kardiovaskulárním onemocněním, která mohou být pro zranitelné osoby smrtelná, a může také vést k rakovině.
Jedná se o chemickou sloučeninu vznikající ve spalovacích motorech, zejména v motorech vznětových. Vystavení oxidu dusičitému snižuje odolnost vůči infekcím a je spojeno s nárůstem chronických onemocnění dýchacích cest a předčasným stárnutím plic. Jeho vdechování krátkodobě dráždí oči, dýchací cesty a sliznice. Je nebezpečný zejména pro astmatiky a může být smrtelný při chronických respiračních a kardiovaskulárních onemocněních.
V roce 2020 přišlo v EU o život předčasně 24 000 lidí v důsledku vystavení ozonu. Podle analýzy Evropské agentury pro životní prostředí bylo v roce 2020 59 % lesů a 6 % zemědělské půdy v Evropě vystaveno škodlivým úrovním ozonu. Ekonomické ztráty způsobené dopadem na plodiny pšenice činily v roce 2019 v 35 evropských zemích přibližně 1,4 miliardy eur.
Čtěte také: Změny v ochraně ovzduší
Mezi nejčastější a nejběžnější zdroje znečišťujících látek (polutantů) vypouštěných do ovzduší patří stacionární zdroje, (velké teplárny a tepelné elektrárny i malé lokální topeniště, např. v domech). Dále mobilní zdroje (především v automobilové dopravě , ale i v železniční nebo lodní dopravě). Více než polovina emisí pevných částic pochází ze spalování pevných paliv pro vytápění. Velké rozpětí znečišťujících látek je spojené se spalováním různých paliv, jako je benzín, uhlí, dřevo, plyn, nebo s rafinací ropy.
Přestože znečištění ovzduší zůstává problémem, kvalita ovzduší v Evropě se v posledních třech desetiletích zlepšila díky politikám zaměřeným na snižování znečištění. V rámci Zelené dohody pro Evropusi EU stanovila cíl snížit do roku 2050 znečištění ovzduší, vody a půdy na úroveň, která již nebude škodlivá pro zdraví a přírodní ekosystémy a bude v mezích únosnosti pro planetu. V dubnu 2024 přijal Parlament nová pravidla pro zlepšení kvality ovzduší v EU. Zákon stanovuje přísnější cíle pro několik znečišťujících látek, včetně částic, oxidu dusičitého, oxidu siřičitého a ozonu, aby se zajistilo, že kvalita ovzduší v EU bude méně škodlivá pro lidské zdraví, přírodní ekosystémy a biologickou rozmanitost. Komise by měla do konce roku 2030 přezkoumat normy EU, aby je v případě potřeby uvedla do souladu s pokyny Světové zdravotnické organizace a nejnovějšími vědeckými poznatky.
Od letošního roku vstupují státy Evropské unie do nové fáze ochrany kvality ovzduší. V návaznosti na zpřísněnou legislativu musí systematicky sledovat plnění přísnějších imisních limitů, které budou v EU závazné od roku 2030. Jedním z klíčových ukazatelů jsou jemné prachové částice PM2,5. Nový limit sníží roční průměrnou koncentraci z 20 na 10 µg/m³. Praha podle dostupných měření tento budoucí limit nesplňuje na většině území města. Problematická zůstává i koncentrace oxidů dusíku (NO₂), které vznikají převážně spalováním paliv v motorech. Podle odhadů Státního zdravotního ústavu přispívá znečištění ovzduší každoročně k předčasnému úmrtí přibližně 700 obyvatel Prahy. Nejzranitelnější skupinou jsou děti. Jejich organismus je citlivější a pohybují se blíže k zemi, kde bývají koncentrace škodlivin vyšší.
Klíčový faktor? Městská doprava představuje v Praze zásadní zdroj emisí. Významnou roli hrají zejména starší dieselová vozidla bez funkčních filtrů pevných částic, která jsou odpovědná za nepřiměřeně vysoký podíl emisní zátěže. Z pohledu kvality ovzduší je klíčovým nástrojem funkční a atraktivní veřejná doprava. Praha stojí před rozhodnutím, jakým způsobem se s tímto problémem vypořádá. Odborná data, zdravotní studie i zkušenosti zahraničních měst ukazují, že řešení existují. Klíčovou otázkou zůstává jejich politická priorita a systematická realizace.
Jak se tedy snažit omezit vdechování tohoto škodlivého jemného prachu? Bohužel tomu nejde úplně zabránit, protože tento jemný prach je ve venkovním prostředí přítomen všude okolo, jen ho prostě nevidíme a také se liší jeho koncentrace podle geografické polohy. Univerzálním řešením je filtr vysoké filtrační třídy. Pokud doma ale máme vzduchotechnický systém, máme možnost tento jemný prach podstatně redukovat, pokud jde o vnitřní klima našeho bytu nebo domu a to právě díky vzduchovému filtru s vysokou filtračními třídou. Jen takto jsme efektivně schopni zamezit tomu, aby se tento zdraví škodlivý jemný prach dostával do našeho vnitřního klimatu a ohrožoval tak naše zdraví.
Čtěte také: Liberecký kraj a kvalita ovzduší
V posledních měsících se v tisku objevilo mnoho znepokojivých zpráv o kvalitě ovzduší v našich školách. V důsledku toho se až dvě ze tří škol potýkají s průměrnou až špatnou kvalitou ovzduší, přičemž prahová hodnota pro vzduch přijatelné kvality činí 20 μg/m3. Pět škol mělo dokonce koncentrace vyšší než evropská mezní hodnota 40 μg/m3. Celková kvalita ovzduší v městských školách je proto horší než ve venkovských školách. Z této studie - která rovněž vychází z mezní hodnoty 20 μg/m3 - vyplývá, že přibližně třetina těchto míst je vystavena špatné kvalitě ovzduší.
Některé antropogenní zdroje je možné vybavit zařízeními pro zachycování emisi (např. prachovými filtry, katalyzátory, odsiřovacími či denitrifikačními zařízeními). V průmyslu a v dopravě se může jednat o změnu paliva, ústup od vysoce znečišťujících technologií k méně znečišťujícím, např. přechod na nízkouhlíkové technologie. Dosahovat nižších přírůstků znečištění lze efektivnějšími činnostmi. V dopravě např. omezením rychlosti, či zlepšením plynulosti provozu. Ke snižování přírůstků znečištění vyvolaných stavební činností může přispívat plánovitá koordinace stavebních zásahů do krajiny, např. koordinace výstavby pro osídlení s výstavbou dopravních staveb, plynovodů, teplovodů, vodních staveb, a související právní předpisy. Některé evropské země jako Švédsko nebo Německo zavádějí v centrech velkých měst tzv. nízkoemisní zóny, do kterých mohou vjíždět jen automobily, jež vypouštějí jen malé množství škodlivin. Další možností je použití fotokatalytických materiálů pro povrchy staveb. které jsou schopny rozkládat plynné škodliviny z ovzduší pomocí světla. Vzrostlá zeleň působí jako filtr, neboť zachycuje část jemných prachových částic (PM2,5), které představují největší zdravotní riziko. Proto Komise životního prostředí Akademie věd ČR vyslovila doporučení na školních pozemcích upřednostňovat přírodní terén, vytvářet a udržovat zelené prstence kolem velkých měst či novou zástavbu zásadně směřovat na tzv.
Kvalitu ovzduší monitoruje Český hydrometeorologický ústav, který provozuje Státní síť imisního monitoringu. Výstrahy a tzv. Index kvality ovzduší ČHMÚ zveřejňuje na svých stránkách. Výroční zprávy o kvalitě ovzduší zpracovává Ministerstvo životního prostředí, Český hydrometeorologický ústav vydává každoročně ročenku kvality ovzduší, velmi podrobnou analýzu aktuálního stav znečištění ovzduší v České republice.
Čtěte také: Elektromotory a znečištění: Překvapivé výsledky
tags: #nebezpečí #nevelké #kvalty #ovzduší