Novela Zákona o Ochraně Ovzduší a Její Dopad na Průmysl

Dnem 1. listopadu 2025 vstoupila v účinnost vyhláška 398/2025 Sb., která významně mění emisní vyhlášku 415/2012 Sb. Novela vyhlášky navazuje na rozsáhlou novelu zákona o ochraně ovzduší (zákon č. 42/2025 Sb.), která nabyla účinnosti již 1. března 2025, a představuje tak pomyslný druhý krok v procesu modernizace právní úpravy v oblasti ochrany ovzduší.

Nové Povinnosti Sledování a Zaznamenávání Provozních Parametrů

Jedná se o zásadní novinku rovněž zavedenou novelou zákona 42/2025 Sb. z března 2025, jejíž konkrétní parametry přináší právě vyhláška 398/2025 Sb. Tato povinnost byla zavedena poslední novelou zákona o ochraně ovzduší (zákon 42/2025 Sb.) a vztahuje se na široké spektrum emisních zdrojů a technologií snižování emisí.

Patří mezi ně například spalovací zařízení vybavená technologií pro snižování emisí, lakovny a provozy pro odmašťování či čištění povrchů s roční projektovanou spotřebou organických rozpouštědel pět tun a více, slévárny železných kovů, zařízení pro tavení a úpravu neželezných kovů, provozy pro povrchovou úpravu nebo broušení kovů a plastů, kamenolomy či zpracování dřeva. U dalších činností, jako je výroba skla, keramiky nebo tavení anorganických surovin, se tato povinnost vztahuje na procesy s procesním ohřevem.

Konkrétní seznam zdrojů, na něž se povinnost vztahuje, je uveden v nové příloze č. 19 novelizované vyhlášky 415/2012 Sb. Jsou zde rovněž uvedeny technologie ke snižování emisí s příslušnými znečišťujícími látkami a provozními parametry, které se u těchto zařízení sledují a zaznamenávají. Způsob a podmínky nepřetržitého sledování a zaznamenávání provozního parametru musí být stanoveny již v povolení k provozu stacionárního zdroje a popsány v provozním řádu.

Pokud současné povolení k provozu a provozní řád tyto náležitosti nesplňuje, je nutné je přezkoumat do 2 let od nabytí účinnosti novely 42/2025 Sb. zákona 201/2012 Sb., tj. do 28. února 2027.

Čtěte také: Přečtěte si o rizicích spojených s nekvalitním ovzduším

Minimální Vzdálenosti Zdroje Znečištění od Chráněných Oblastí

Konkrétní minimální vzdálenosti vybraných zdrojů emitujících tuhé znečišťující látky nebo látky obtěžující zápachem od určitých ploch využití dle územního plánu (např. obytných či městských ploch) jsou uvedeny v příloze č. 20 novelizované vyhlášky 415/2012 Sb. Např. pro lakovny je tato vzdálenost 100 m, pro závody na výrobu potravin nebo krmiv z rostlinných surovin 200 m a z živočišných surovin 300 m.

Změny v Poplatkovém Hlášení

Požadavky na poplatkové hlášení byly doposud roztroušené v textu vyhlášky č. 415/2012 Sb. a nebyl stanoven žádný jednotný formulář. Tento nedostatek řeší novela č. 398/2025 Sb., která zavádí novou přílohu č. 22 přesně určující strukturu poplatkového přiznání.

Nová příloha jasně stanovuje požadavky na identifikaci provozovatele a provozovny, výslovně zahrnuje ustanovení o osvobození od poplatku při částce nižší než 50 000 Kč, definuje metodiku výpočtu emisí a způsob uplatnění koeficientů a zavádí tabulky pro výpočet emisí jednotlivých znečišťujících látek.

Úprava Emisních Limitů a Technických Podmínek

Vyhláška upravuje nastavení obecných limitů uvedených v příloze č. 1. Obecné emisní limity se u některých parametrů zpřísňují především tím, že se snižuje hranice hmotnostního toku, od které se emisní limit začíná uplatňovat. To znamená, že limity se nově budou vztahovat i na zdroje s nižším množstvím emisí, než tomu bylo dosud. V případě TZL ale došlo paradoxně ke zmírnění emisního limitu pro nižší hmotnostní toky.

Novelou č. 398/2025 Sb. dochází také k významným změnám v přílohách vyhlášky č. 415/2012 Sb., které stanovují emisní limity, technické podmínky provozu a způsob měření emisí u širokého spektra stacionárních zdrojů. Příloha č. 2 (spalovací stacionární zdroje) byla komplexně revidována - byly odstraněny zastaralé hodnoty a doplněny nové, odpovídající současným technologiím a evropským BAT požadavkům. Příloha č. 5 (zdroje používající organická rozpouštědla) byla rovněž aktualizována. Významnou aktualizací prošla také příloha č. 8, která se vztahuje na ostatní stacionární zdroje. Dochází ke zpřesnění definic některých technologií, doplnění parametrů dosud nejednoznačně uvedených a úpravě technických podmínek provozu.

Čtěte také: Ekologická újma a nová legislativa

U vybraných zdrojů se nově upřesňují vztažné podmínky měření emisí. Jmenovitě byly doplněny podmínky k provozu skládek odpadů, zpracování elektroodpadu, sušení materiálů, manipulaci se sypkými materiály a výrobě lihu, tj. zejména pro nově definované kategorie vyjmenovaných emisních zdrojů zákonem 42/2025 Sb.

U spalovacích stacionárních zdrojů na pevná paliva o jmenovitém tepelném příkonu od 10 kW do 300 kW, které slouží jako zdroj tepla pro ústřední vytápění, se sjednocuje metodika kontroly technického stavu a provozu. Doposavad byla tato problematika řešena formou metodických pokynů, které se novelou vyhlášky 415/2012 Sb. Požadovaný rozsah kontroly je uveden v příloze č. 23 a náležitosti dokladu o kontrole jsou stanoveny v příloze č. 18 novelizované vyhlášky 415/2012 Sb.

Hygienické Požadavky na Pitnou a Teplou Vodu

V lednu 2024 nabyla účinnosti vyhláška č. 371/2023 Sb., která novelizovala vyhlášku č. 252/2004 Sb., o hygienických požadavcích na pitnou a teplou vodu. Některé nové limitní hodnoty chemických ukazatelů se však staly závaznými až od 12.1.2026.

Novela vyhlášky z roku 2024 zavedla systematický přístup k řízení rizik v celém systému zásobování vodou - od zdroje přes úpravu a distribuci až po výtok u spotřebitele. Vyhláška stanovila povinnost zpracování dokumentu posouzení a řízení rizik pro systémy zásobování pitnou vodou a pro vnitřní rozvody v prioritních prostorech. Povinné posouzení a řízení rizik vnitřních rozvodů se týká tzv. prioritních prostorů definovaných zákonem č. 258/2000 Sb. (např. zdravotnická zařízení s lůžkovou péčí, pobytové sociální služby, školy či ubytovací zařízení nad 50 osob).

Posouzení a řízení rizik v systému zásobování pitnou vodou se naopak vztahuje na subjekty, které pitnou vodu vyrábějí nebo dodávají. Hygienické limity pitné vody dodávané z rozvodné sítě se posuzují na místě výtoku z kohoutku uvnitř budovy nebo na pozemku a u teplé vody na všech výtocích (kohoutky, sprchy).

Čtěte také: Klíčové změny v programech zlepšování ovzduší

Zvyšuje se důraz na prevenci rizik spojených s teplou vodou, zejména na stabilní provozní režimy, omezení stagnace a kontrolu mikrobiologických ukazatelů. Vyhláška uvádí doporučenou hodnotu teploty teplé vody 55 °C a současně doporučuje, aby teplota po odtočení neklesla pod 50 °C (optimálně nad 55 °C) kvůli omezení množení bakterií rodu Legionella. Limity pro Legionella spp. Od 12.1.2026 jsou právně závazné limity pro vybrané nové látky sledované v pitné vodě, zejména bisfenol A, halogenoctové kyseliny (HAA5) a součet PFAS.

Vzhledem k tomu, že průmyslový podnik napojený na veřejný vodovod obvykle nespadá mezi prioritní prostory, nevztahuje se na něj povinnost zpracování hodnocení rizik vnitřních rozvodů ani plošně stanovené pravidelné preventivní rozbory pitné vody. Povinnost zajistit zdravotní nezávadnost vody však zůstává a kvalita se posuzuje na výtoku u spotřebitele (kohoutek, sprcha), nikoli pouze na vstupu do objektu.

U průmyslových podniků, které si teplou vodu připravují samy (např. v zásobníkových boilerech nebo průtokových ohřívačích), zůstává odpovědnost za kvalitu vody až na výtoku na provozovateli objektu. Přestože právní předpisy nestanovují obecnou povinnost pravidelných laboratorních rozborů bakterií rodu Legionella ani jejich pevnou četnost, musí být provoz systému nastaven tak, aby nevznikaly podmínky pro jejich množení. Zejména je nutné zajistit vhodný teplotní režim (≥60 °C v zásobníku), omezit stagnaci vody a udržovat rozvody v technicky vyhovujícím stavu.

tags: #enacon #novela #kvalita #ovzduší #informace

Oblíbené příspěvky:

• Ochrana přírody: role jednotlivce
• Praktický průvodce: Třídění a použití hlíny z kompostu
• Udržitelnost a výroba smartphonů
• Archeologie ve 20. století
• Změny v evidenci odpadu v Děčíně