Energetické Využití Kompostu: Možnosti a Perspektivy

V současné době je intenzivně řešeno nakládání s biologicky rozložitelnými odpady, přičemž jednou z možností je kompostování.

Možnosti využití kompostu

• Materiálové využití kompostu jako hnojiva, které představuje nejvhodnější způsob nakládání.
• Energetické využití kompostu.

Energetické využití kompostu

Energetické využití kompostů je vhodné, při nedodržení kvalitativních parametrů, uvedených ve vyhlášce 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady, kdy komposty nelze použít pro zemědělské účely ani pro rekultivace nebo při nenalezení odběratele vyprodukovaného kompostu.

Výhřevnost kompostů je různá v závislosti na skladbě vstupních surovin a vlhkosti. Hodnoty výhřevnosti kompostů se pohybují v rozmezí od 2,5 - 3,6 MJ/kg při vlhkosti okolo 40 % a 11,0 - 13,7 MJ/kg v sušině. Výhřevnost ve vysušeném kompostu splňuje legislativní podmínky pro energetické využití (<10 MJ/kg v sušině), stanovené ve vyhlášce č. 13/2009 Sb., o stanovení požadavků na kvalitu paliv pro stacionární zdroje z hlediska ochrany ovzduší.

Pro ověření jejich použití pro energetické účely budou odebrány produkty z kompostáren v Moravskoslezském kraji (celkem 5 vzorků). U těchto kompostů budou stanoveny energetické parametry (výhřevnost, obsah popelovin, prchavá hořlavina, fixní uhlík, obsah majoritních složek biomasy, alkalické prvky).

Pro úpravu mechanických a energetických vlastností budou testovány různé postupy (příprava směsí s využitím „pojivové složky“ přírodních materiálů) nebo jiná aditiva.

Čtěte také: OPŽP a odpady

Peletování kompostů

Pro přípravu pelet, které budou využívány jako hnojivo budou vybrány komposty splňující kvalitativní kritéria vyhlášky 341/2008 Sb. Vlastnosti těchto pelet budou modifikovány pro potřeby zemědělství - řízené uvolňování živin do prostředí (optimalizace fyzikálního rozpadu pelet).

1. Peletování kompostů pro energetické účely. Stanovení energetických parametrů a mechanických vlastností pelet z kompostů (tvrdost, otěr, nasákavost apod.). Optimalizace skladby pelet pro splnění legislativních požadavků a evropských norem kvality biopaliv.
2. Peletování kompostů pro zemědělské účely. Určení obsahu organických látek, přístupných živin a balastních anorganických složek. Stanovení mechanických vlastností pelet, posouzení jejich rozpadu a rychlosti vyluhování živin.

Kompostování - efektivní způsob recyklace

Kompostování je efektivní způsob, jak recyklovat a dále využít i biologicky rozložitelný komunální odpad (BRKO). V samotném třídění odpadu je Česko celkem dobré, ale podrobné analýzy stále ukazují, že ve směsném komunálním odpadu i dnes končí až 30 % materiálů, které by bylo možné kompostovat.

Kompostování je řízený, aerobní proces - tedy za přístupu kyslíku. Tento proces vede k přeměně biologicky rozložitelných odpadů na stabilizovaný produkt (kombinované organické hnojivo).

Kompost je zdrojem hnojících prvků, zejména dusíku, fosforu a draslíku, čímž se snižuje závislost na průmyslových hnojivech, ale také zdrojem tzv.

Aplikace kompostu na zemědělskou půdu jednoznačně zlepšuje fyzikální, chemické a biologické vlastnosti půdy. Vede ke zvyšování retence vody v půdě a krajině, snižuje míru eroze a poskytuje živiny rostlinám.

Čtěte také: Česká konference o obnovitelných zdrojích

Díky organické složce dochází k provzdušnění zhutnělých půd, rozvoji půdního života a mikroflóry, což přináší lepší dostupnost živin pro kořenový systém rostlin.

Je možné kompostovat v uzavřených, provzdušňovaných halách, kde je proces řízen a kontrolován pomocí monitorovacího zařízení. Toto zařízení dohlíží a zaznamenává teploty, vlhkost v zakládkách a míru provzdušnění. Je také možné kompostovat na otevřených zpevněných a vodohospodářsky zajištěných plochách.

Při každém způsobu musí obsluha vstupní materiál nejprve vytřídit, rozdrtit a pokud možno odstranit nerozložitelné příměsi. Poté je třeba materiál pravidelně překopávat, tedy provzdušňovat, a to při dodržení správné teploty a vlhkosti.

Celý proces trvá přibližně devadesát dnů, z toho šedesát dnů intenzivní práce, kdy dochází k degradaci vstupních materiálů a hygienizaci. Pak nastane doba zrání a stabilizace kompostu, která trvá přibližně dalších třicet dnů. Na konci jsou odebrány vzorky a ty musí splnit parametry registrace kompostu.

Aplikace kompostů v zemědělství

Aplikace kompostů na zemědělskou půdu se děje v daných termínech a obdobích. Doporučená dávka na 1 ha je 25 a 30 t kompostu.

Čtěte také: Využití odpadu pro energetiku

Je možné provádět aplikaci více způsoby, záleží na typu půdy, plodin, cílech pěstitele a zvoleném způsobu hospodaření.

• Zapravení kompostu do půdy - kompost mechanicky zapravíme do půdního horizontu, což zajišťuje rovnoměrné rozmístění živin i organické hmoty.
• Povrchová aplikace - kompost se rovnoměrně rozprostře na povrch půdy, ale již není zapraven. Toto slouží jako ochranná vrstva proti vysychání a růstu plevelů, hovoří se i o ochraně proti erozi.

V Česku je nyní podle dostupných informací v provozu přibližně 300 kompostáren různých typů. Tyto kompostárny zpracovávají biologicky rozložitelné odpady z měst a obcí, zemědělství i průmyslu.

Nicméně zemědělci, pokud jsou správně motivováni a nemusejí překonávat zbytečné překážky, mají snahu o půdu pečovat a také tak podle svých možností činí. Se snižujícím se počtem dobytčích jednotek tak hledají možné náhrady za hnůj a jednou z možností je právě kompost.

Ročně máme na skládkách pět milionů tun odpadu. Z toho 40 procent - dva miliony tun tvoří bioodpady. Pokud bychom je zkompostovaly a budeme aplikovat zhruba 30 až 40 tun kompostu na jeden hektar, tak nám kompost vyrobený z biologicky rozložitelných komunálních odpadů vystačí asi na 30 tisíc hektarů orné půdy v ČR.

Při optimalizaci dobré praxe můžeme částečně nahlédnout do zahraničí, v ČR tato spolupráce mezi obcemi a zemědělci není příliš rozvinuta. Přitom pro zemědělce by to mohlo znamenat další zdroj příjmu. To je velice racionální řešení, které však většinou nefunguje proto, že v této oblasti chybí komunikace mezi zemědělcem a obcí.

Možností je i to, že obec by vozila zemědělci bioodpad na pozemek, kde by ho kompostoval. Nepotřebuje k tomu téměř nic, jen plochu, ošetřenou proti průsaku do spodních vod. Dalším řešením může být, že sám zemědělec přijde za obcí a nabídne jí nevyužitý pozemek, na kterém by chtěl zpracovávat bioodpady, které produkuje obec, a nechat si za to zaplatit.

Občané jsou na tento typ svozu připraveni a zemědělec dostane od obce zaplaceno. Biodpady z obcí budou z 60 až 80 procent zahradní odpady. To znamená posekaná tráva, dřevní štěpka, hobliny, piliny, plevele. Přibližně 40 procent, podle druhu zástavby a velikosti sídla, tvoří domácí bioodpad. Můžeme však říct, že všechno je kompostovatelné.

Například v Operačním programu ministerstva životního prostředí v ose IV je přímo opatření nakládání s odpady, kde mohou žádat i zemědělci. Mohou získat dotaci až do výše 90 procent na nákup technologie pro třídění bioodpadů a jejich zpracování. Možností je i podpora z Programu rozvoje venkova.

Docílit většího využití bioodpadu lze nastavením legislativního rámce, který musí společně udělat ministerstvo zemědělství a ministerstvo životního prostředí. Je nutné, aby se k bioodpadu přistupovalo jako ke kategorii tříděného odpadu, který je zároveň surovinou na výrobu kompostu.

tags: #energetické #využití #kompostu #možnosti

Oblíbené příspěvky:

• Možná řešení ekologických problémů v Saúdské Arábii
• Krize komunálního odpadu v ČR
• Rozměry popelnic
• Batoh na turistiku: nezbytnosti
• Co je sociální ekologie?