Řešení krize komunálního odpadu v České republice

Vztah měst a obcí k odpadům má mnoho podob a rozhodně nejde pouze o zajištění systému sběru odpadů od občanů. Vše, včetně nakládání s odpady, se odehrává na katastru některé z obcí. A obce s rozšířenou působností vykonávají v oblasti nakládání s odpady i státní správu.

Problematika nakládání s odpady je složitá ze své podstaty - odpady jsou totiž materiály všech skupenství, různého původu a různé nebezpečnosti pro člověka a životní prostředí. Při tvorbě i novelizacích legislativy však tato základní skutečnost bohužel nebývá respektována. Stále se totiž opakuje snaha jednoduchými formulacemi vhodnými jen pro jeden druh odpadů upravit nakládání se všemi odpady místo toho, aby se důsledně hledala řešení pro jednotlivé materiálové toky a u každé navrhované změny legislativy byly podrobně a racionálně analyzovány výhody (přínosy), náklady a administrativní zátěž pro samosprávu, státní správu i podnikatele.

Chemická recyklace: Slepá ulička nebo řešení?

Chemická recyklace zahrnuje procesy jako pyrolýza, zplyňování nebo depolymerizace, které využívají teplo, tlak, katalyzátory nebo rozpouštědla k rozkladu plastů na suroviny pro výrobu nových materiálů. Tyto technologie jsou často označovány jako tzv. „pokročilá recyklace“.

Naprostým omylem je označovat chemickou recyklaci plastů za vyšší stupeň standardní, mechanické recyklace. Technologie zahrnované pod pojem “chemická recyklace” v současné době pouze konkuruje mechanické recyklaci v souboji o kvalitní vstupní materiály. Je však méně šetrná k životnímu prostředí a vyžaduje více energie. Mechanická recyklace je proto efektivnější a přispívá k zachování cenných surovin v oběhu.

Podle Arniky je důležité omezit výrobu a používání plastů a preferovat ty, které jsou dobře mechanicky recyklovatelné a bez obsahu toxických látek. „Chemická recyklace nepřispívá k řešení plastové krize, naopak spíše omlouvá nadprodukci a nadužívání plastů. Především se ale pod tímto termínem schovávají technologie, které k žádné recyklaci nevedou, dá se říci, že to je převlečené spalování odpadů,“ upozorňuje odborník na toxické látky a odpady z Arniky Jindřich Petrlík.

Čtěte také: Platby za Odpad v Jablonném - Důležité Termíny

Arnika upozorňuje, že mnohé projekty nejsou podrobeny důkladnému posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), což vede k nedostatečné transparentnosti a ohrožení zdraví i životního prostředí. Bez účasti občanů a odborníků hrozí, že projekty chemické recyklace budou realizovány bez adekvátních opatření na ochranu zdraví a životního prostředí, protože provozovatelé obvykle neposkytují informace o toxických látkách ve vstupech či ve výstupech ze zařízení.

Plasty, které mají zařízení na chemickou recyklaci zpracovávat, však obsahují toxická aditiva. O nich se ale v dokumentech o záměrech v podstatě nepíše. Stejně často chybí informace o toxických látkách obsažených ve výstupech zařízení označovaných jako “chemická recyklace”. Výstupní materiály mohou navíc vyžadovat další čištění kvůli vysoké koncentraci nečistot.

Výstupy z chemické recyklace často slouží jako palivo, což znamená, že nedochází k zachování “recyklovaných” surovin v oběhu, ale k jejich zničení. Tato zařízení proto nelze považovat za součást cirkulární ekonomiky.

Komunální odpad a klimatické změny

Ačkoliv se v souvislosti s klimatickou krizí a vypouštěním emisí mluví nejčastěji o průmyslu, dopravě a energetice, jeden sektor byl trochu opomíjen: komunální odpad. Mezinárodní vědecký tým v časopise Science upozornil, že změny v odpadovém hospodářství by mohly dokonce dočasně zpomalit oteplování planety, a tím lidstvu „koupit“ čas na řešení klimatické krize.

„Proč se zaměřujeme na nakládání s odpady? V porovnání s energetikou a dopravou nejsou hlavním zdrojem emisí skleníkových plynů. Ale zejména organický odpad produkuje poměrně hodně metanu. Metan má ve srovnání s oxidem uhličitým 84krát vyšší potenciál oteplování než CO2. Pokud se lidstvu podle studie podaří udržet emise metanu na konstantní úrovni, bude stagnovat i jimi způsobené oteplování. Naopak, i když budou emise CO2 stále stejné, efekt oteplování se bude v jejich důsledku zvyšovat. „Pokud se nám však podaří emise metanu snížit, ve skutečnosti nám to může přinést ochlazovací efekt.

Čtěte také: Průvodce tříděním odpadu

Článek publikovaný v časopise Science je výsledkem spolupráce vědců z Malajsie, Jižní Koreje a České republiky. Multidisciplinární charakter tématu si vyžádal odborníky s různým vzděláním: environmentalisty, matematiky i ekonomy. Předpovědi modelu vycházejí z historických údajů a zohledňují 43 zemí, které jsou ve skutečnosti zodpovědné za 86 % celosvětové produkce komunálního odpadu (v roce 2016).

Výzkumníci propojili výpočty studie se dvěma klimatickými cíli: Pařížskou dohodou, cílící na oteplení pod 1,5 °C respektive 2 °C oproti předindustriální éře, a s podmínkami globálního závazku na snížení emisí metanu o 30 % v roce 2050. Výsledky studie jsou zároveň nadějné i varovné: kombinací správných opatření v oblasti nakládání s odpady má lidstvo šanci snížit emise metanu natolik, aby dočasně zvrátilo trend globálního oteplování.

Studie navrhuje několik strategií boje proti emisím metanu produkovaným komunálním odpadem: fermentace organických látek, snižování množství odpadu na polovinu, kompostování organických látek a modernizaci skládek. „Důležité budou změny v chování: jak změníme svůj životní styl, abychom snížili produkci odpadu.

Legislativní rámec a povinnosti obcí

Nové znění zákona upravuje zejména pravidla pro předcházení vzniku odpadu a pro nakládání s ním, práva a povinnosti osob v odpadovém hospodářství a působnost orgánů veřejné správy v odpadovém hospodářství (OH). Mimo to zákon ukládá odstraňovat uložením na skládku v roce 2035 a v letech následujících nejvýše 10 % z celkové hmotnosti komunálních odpadů vyprodukovaných na území České republiky.

Zákon rovněž obcím a městům ukládá povinnost přebrat veškerý komunální odpad vznikající na jejich území při činnosti občanů a nepodnikajících fyzických osob - a samozřejmě i jasně určit místa pro oddělené soustřeďování komunálního odpadu, minimálně tedy nebezpečného odpadu, papíru, plastu, skla, kovu, bioodpadu a jedlých olejů a tuků, s účinností od 1. ledna 2025. Obce a města budou dále povinny informovat veřejnost jednou ročně o systému a výsledcích OH, včetně nákladů.

Čtěte také: Podivín: Poplatek za komunální odpad

Množství takto uloženého odpadu je rovněž omezeno, a to 190 kg na obyvatele v roce 2022 a už jen 120 kg na obyvatele v roce 2029. Při dosažení tohoto množství zůstává obcím poplatek 500 Kč/t.

Zásadním legislativním mezníkem je zákaz skládkování využitelných odpadů od roku 2030. To znamená, že směsný komunální odpad již nebude skládkován a bude jej třeba nějak využít. Pokud budeme schopni do tohoto roku tento odpad plně vytřídit i se složkou BRKO, pak dodržíme legislativní podmínky.

Efektivní řešení pro obce a města

Každá obec/město má vytvořený vlastní specifický systém nakládání s odpady, který je formován po mnoho let ve vztahu k lokálním podmínkám a individuálním potřebám. Aby tedy bylo možné systém správně nastavit, měla by každá obec/město své odpadové hospodářství zmapovat, zanalyzovat, vyhodnotit a následně efektivně optimalizovat.

Lze ovšem říci, že efektivní řešení je to, které je nejvýhodnější. Je tedy nutné si vyhodnotit, která řešení jsou ta správná na základě několika záchytných bodů. Celé řešení musí vycházet z legislativy, tedy dle toho, co stanovuje zákon. Následně je vhodné hledat možnosti využití odpadů, které se nabízí za výhodných finančních podmínek. Dále je stěžejní výsledný efekt, který dané řešení přinese.

Mezi možnými řešeními se nabízí například zavedení sběru odpadů dům od domu, třídění kuchyňského odpadu přímo v domácnostech či nastavení jasného a skutečně motivačního systému pro občany.

V současné době lze říci, že se obce a města soustředí především na snížení směsného komunálního odpadu a ostatních komunálních odpadů, které stále končí na skládkách. Mezi tyto kroky lze zařadit zejména zavedení sběru tříděného odpadu dům od domu, rozšiřování sběrných dvorů, ale také vytváření center REUSE na podporu předcházení vzniku odpadů.

Pokud se vrátíme ke zmíněnému kuchyňskému odpadu a jeho dalšímu využití, nabízí se celá řada možností jak každou slupku využít na maximum, vždy samozřejmě v závislosti na koncových zařízeních, kde město či obec kuchyňský odpad zpracovává. Například bioplynové stanice: výsledným produktem je energie a teplo, které se navrací např. do sítě.

Pražské služby a edukativní kampaně

Pražské služby reagují letní kampaní nazvanou „Stop nepořádku!“ a připomínají, že jednoduché řešení má ve svých rukou každý občan. Odborníci se shodují, že Pražané třídí čím dál důsledněji. Šetří přitom životní prostředí i vlastní peněženky. Přesto některé rozbory naznačují, že více než polovina obsahu nádob na směs patří do barevných kontejnerů.

Edukace veřejnosti je pro Pražské služby jednou z klíčových priorit. Osvětovým kampaním se věnují prakticky od svého vzniku. V minulosti se zaměřily na témata jako nadužívání jednorázových obalů, správné třídění, sešlapávání odpadu, bioodpad nebo littering čili pohazování smetí.

Směsný komunální odpad z celé metropole míří k energetickému využití, v ZEVO Malešice z něj vyrobí světlo a teplo pro přibližně 20 000 domácností.

tags: #komunální #odpad #krize #řešení

Oblíbené příspěvky:

• Nová povinnost pro vozidla
• Rekonstrukce Ústavu na VFU Brno
• Meruňky a ekologické zemědělství
• Kritika ekoterorismu od Patricka Moorea
• Výhody a nevýhody dřevostaveb