Environmentální a Ekologické Problémy v České Republice

Přístup Čechů k ekologii se za posledních deset let proměnil. Stále více lidí třídí odpad, téměř 90 % domácností šetří elektřinou. Kůrovcová kalamita je v Česku nejhorší v historii. Kromě toho máme i několik dalších ekologických problémů. Přibývá dobíjecích stanic pro elektromobily i plnicích CNG stanic. Hlavní výzvou je podle ekologů sucho, boj s jednorázovými plasty a stav českého zemědělství. Společně s ekologií je často zdůrazňována ekonomická stránka věci. Platí to zejména při úsporách energií.

Změna Přístupu Čechů k Životnímu Prostředí

Za posledních cca 15 let se přístup Čechů k ochraně životního prostředí výrazně proměnil k lepšímu. Vidět je to především na třídění odpadu. Aktuálně se Česko řadí mezi TOP 10 států Evropské unie ve třídění odpadu. Podle společnosti Eko-kom každý Čech v roce 2021 vytřídil průměrně 71,8 kg odpadů (papír, plasty, sklo, nápojové kartony, kovy). To není vůbec špatné.

Říká se, že všechno špatné je pro něco dobré. To platí i u šetření energiemi. Vlivem vysoké inflace v ČR a výraznému zvýšení cen energií, začali Češi více šetřit plynem a elektřinou. Oproti roku 2022 omezili plyn o 13,3 procenta a elektřinu o pět procent. Stále je však na čem pracovat například v třídění bioodpadu.

Úspora Vody a Energie

Podle loňského průzkumu agentury Ipsos pro společnost E.ON se 88 % obyvatel v České republice snaží šetřit energii. Do popředí ekologických témat se s obdobím sucha dostávají také úspory vody. Sucho a nedostatek vody se začínají v posledních letech projevovat i v České republice. V průměru každý z nás spotřebuje kolem 90 až 100 litrů pitné vody denně, ještě před několika lety byla průměrná spotřeba na obyvatele kolem 120 litrů. Češi si plýtvání vodou uvědomují a podle průzkumu se 85 % domácností snaží vodou šetřit.

Třídění Odpadu a Dostupnost Kontejnerů

„Silnou stránkou české ekologie je, že vzniká řada nových a aktivních organizací. Třídíme, zajímáme se, uklízíme Česko. Podle posledního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění třídí odpad 87 % domácností. V třídění odpadu patří obyvatelé České republiky ke špičce v Evropské unii. Každý z nás ročně vytřídí kolem 20 kilogramů papíru a asi 12 kilogramů plastu. Třídění odpadů podporuje rozsáhlá síť kontejnerů - Češi mají k dispozici přibližně 307 tisíc barevných popelnic, které jsou na sídlištích i v zástavbách u rodinných domů. „Průměrná vzdálenost k nejbližším barevným kontejnerům se s každým rokem postupně zkracuje.

Čtěte také: Příležitosti environmentální výchovy

Dotace na Ekologii

Ekologii v České republice podporují dlouhodobě dotace. Například dotační program pro zateplování Nová zelená úsporám nyní běží v kontinuální výzvě, což znamená, že domácnosti mohou o dotace požádat kdykoli do roku 2021. Ministerstvo životního prostředí společně s kraji připravilo i kotlíkové dotace. „V rámci druhé vlny výzev byla celkem uvolněna částka 3,4 miliard korun, což je dle plánu připraveno na výměnu 35 tisíc kotlů. Výše podpory může činit až 80 % uznatelných nákladů,“ doplňuje Luboš Vrbata, vedoucí oddělení Nová řešení společnosti E.ON. Program sponzoruje výměnu starých kotlů na uhlí za nová ekologická zařízení, například za tepelná čerpadla nebo plynové kondenzační kotle.

Doprava a Soukromé Iniciativy

Vrásky na čele dělá ekologům doprava. Zatížení životního prostředí silniční dopravou vnímá 83 % Čechů. Ovšem jen pětina z nich omezuje jízdu autem. Vedle státní podpory existují i soukromé iniciativy, které oceňují ekologické projekty, jež přicházejí od jednotlivců. Příkladem je soutěž E.ON Energy Globe, která oceňuje úspory, ekologii a inovace už deset let. Dům s mokřadní střechou vznikl v husté zástavbě pražských činžáků. „Pokrývka domu z mokřadních rostlin funguje jako střešní kořenová čistička. Právě úspory vody jsou podle ekologických organizací jednou z výzev, jimž Česko aktuálně čelí.

Hlavní Problémy Životního Prostředí v ČR

Mezi hlavní problémy životního prostředí v ČR se podle ekologů řadí sucho. Postupné oteplování zemské atmosféry vlivem spalování fosilních paliv tady způsobila taková sucha, která tady ještě nebyla. V posledních letech je situace nejhorší. Suchem vyvolaná neúroda s sebou pak přinesla i zdražování základních potravin, jako je pečivo, zelenina či brambory. Navíc hrozí i další zhoršení stavu lesů. Především smrky kvůli jejich vysychání napadají kůrovci. Lesníci také varují, že se rozsah kůrovcové kalamity (i vlivem nešetrného lesního hospodaření) může brzy i zdvojnásobit. Když k tomu všemu přidáme odlesňování kvůli například nové výstavbě, není to zrovna hezký obrázek.

Obrovský problém je pro Česko i znečištění vzduchu spalováním ropy a uhlí. Mezi největší znečišťovatele se řadí tepelné elektrárny a průmysl, automobilová doprava, vytápění uhlím nebo spalování odpadu. Podle evropských statistik u nás špinavý vzduch předčasně zabije až jedenáct tisíc lidí za rok. A podílí se i na celé řadě zdravotních problémů. Od plicních onemocnění přes poškození mozku, rakovinu či cukrovku.

V neposlední řadě ekologové varují před přemírou plastů (a mikroplastů), hlavně těch jednorázových, nerecyklovatelných. Chybí totiž opravdu ekologická náhrada, mezi kterou se dřevěné a papírové nádobí neřadí. Naopak se znovu vracíme k výše zmíněné přemíře odlesňování. Vědci proto apelují na změnu celého systému, který by v dokonalém ekologickém světě vypadal v podstatě tak, že by neexistovaly jednorázové plasty. Vše by bylo udržitelné a znovupoužitelné. Vznikla by uzavřená smyčka, do které by vstupovalo minimum nových zdrojů.

Čtěte také: Starbucks a udržitelnost

Důležité je však nyní alespoň to, že se politici o životní prostředí začínají zajímat více, než tomu bylo v předchozích letech. Většina české populace vidí stav životního prostředí u nás jako dobrý.

Hodnocení Stav Životního Prostředí

Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (z r. 2021), kde uvedlo 69 % dotázaných, že jsou životním prostředím v Česku spokojeni. S podobnými výsledky přišel v roce 2018 i neziskový výzkum STEM. Jako dobrý označila stav životního prostředí v ČR nadpoloviční většina dotázaných (57 %). U obou průzkumů odpověděla zhruba čtvrtina lidí, že se o environmentální problémy v Česku aktivně zajímá.

Zajímavostí je, jak jsou výsledky průzkumů odlišné ve srovnání s rokem 1997. V té době životní prostředí v ČR hodnotilo pozitivně pouhých 13 procent respondentů. Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM byl proveden na reprezentativním vzorku obyvatel ČR starších 18 let ve dnech 19. až 30. listopadu 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1034 respondentů.

Nutná Řešení a Zodpovědnost Jednotlivců

U všech výše zmíněných environmentálních problémů platí, že by pomohlo prosazení účinných řešení, jako je snížení fosilních paliv a systémová změna, která by vedla k šetrnějšímu hospodaření v lesích a zemědělství, zákazu pesticidů či dbání na znovuvyužití obalů.

V neposlední řadě se ale musíme chovat zodpovědně vůči životnímu prostředí především my sami. Třídit a minimalizovat odpad, zodpovědně zahradničit, nahradit jednorázové obaly za ty znovuvyužitelné či méně jezdit auty se spalovacími motory.

Čtěte také: Ochrana životního prostředí

Analýza Indexu Prosperity ČR

Analýza 4. pilíře Indexu prosperity Česka z května tohoto roku odhalila, že stav životního prostředí v České republice ve srovnání s dalšími unijními zeměmi není dobrý. Na základě hodnocení pomocí 14 indikátorů se Česká republika umístila na 23. místě z 27 zemí EU. Velmi dobře si však ČR vede ve spotřebě vody či v produkci emisí z dopravy, které jsou dokonce třetí nejnižší z hodnocených zemí.

K největším problémům, kterým ČR čelí, patří sucho a emise skleníkových plynů. Česká republika zpracuje jen 33,8 % komunálního odpadu, což odpovídá 19. umístění. S 507 kg odpadu na obyvatele byla ČR ohodnocena 15. příčkou.

Celkově na tom jsou nejlépe severské země v čele se Švédskem, nejhůře se umístil Kypr. Výsledky Německa trochu překvapily, protože hodnocení v rámci 14 indikátorů ho odsunulo na 16. místo. Hodnocení nebylo příznivé zejména pro země střední Evropy, z nichž výjimku tvoří Rakousko, dále pro Benelux a Balkánský poloostrov.

Podrobné Ukazatele

• Produkce odpadů: V České republice se ročně vyprodukuje 507 kg odpadu na obyvatele, což znamenalo v hodnocení 15. příčku.
• Míra recyklace: Česká republika zpracuje jen 33,8 % komunálního odpadu, za což si vysloužila 19. místo. Eurounijní průměr zde činí 40 %.
• Emise z vytápění domácností: Z vytápění či ochlazování domácností vzniká v České republice 813,53 kg skleníkových plynů na člověka. Tento výsledek odpovídá 20. pozici v hodnocení.
• Emise z dopravy: Z dopravy a skladování vzniká v České republice 1133,87 kg skleníkových plynů na člověka, což vyneslo ČR na 3 příčku za Rumunsko a Polsko.
• Emise z průmyslu: Česká republika zaujala 17. pozici v hodnocení.

Emise skleníkových plynů z využívání půdy a lesnictví, označované zkratkou LULUCF, byly České lesy dlouhodobě schopny absorbovat. Od roku 2018 však vlivem rozsáhlé těžby dřeva při kůrovcové kalamitě tyto emise vzrostly a lesy a půda si s nimi již neporadí. Dle projekcí Evropské agentury pro životní prostředí navíc podobná situace v Česku zůstane minimálně až do roku 2030.

Ročně se v ČR emituje 11,7 tun ekvivalentu CO2 na obyvatele, což posunulo ČR až na 25. příčku. Horších výsledků dosáhly jen Irsko a Lucembursko. Naopak třeba ve Švédsku se v přepočtu na obyvatele ročně vypustí do atmosféry více než o polovinu méně emisí než u nás, a to 5,4 tun ekvivalentu CO2.

Česká republika dosáhla na 20. místo v znečištění ovzduší ve městech. Indikátory zhodnotily kvalitu ovzduší v České republice jako nepříliš dobrou a posunuly ČR na 21. místo z 27 zemí EU. místo.

OZE se podílejí na produkci energie ČR 17,303 %, v rámci zemí je to umístění na 19. příčce. Lesy pokrývají 36,2 % půdy země, což znamená 11. místo. Podle Eurostatu investuje ČR do ochrany životního prostředí třetí nejvyšší podíl HDP v EU, konkrétně 2,7 % HDP.

Zemědělství a Jeho Dopady

Většina zemědělské výroby v České republice se odehrává na velkých farmách, kde se hospodaří konvenčně se snahou o maximální výnosy. To znamená s použitím chemie s cílem dostat z půdy maximum. Důsledky na životní prostředí jsou dalekosáhlé. Orná půda ale ubývá, stejně jako zemědělská zvířata. Naproti tomu existují ekologické farmy, i když je jich jen zlomek, kde se hospodaří bez chemie, hospodářská zvířata žijí v jim přirozeném prostředí. Produkty ekologického zemědělství jsou tak zdravější, ale také dražší a náročnější na pracovní sílu. Mohlo by takto fungovat celé české zemědělství?

Vliv Evropské Unie

Z EU do Česka za 15 let od vstupu přišla řada směrnic, které hájí životní prostředí. Například jde o klimatické závazky nutící ČR rozhýbat obnovitelné zdroje energie nebo o pravidla pro oběhové hospodářství. Bez legislativy z Evropské unie by česká ekologie byla v podstatně horším stavu, než je nyní."Vstup do EU bylo to nejlepší, co jsme pro ochranu české přírody za posledních 15 let udělali," řekla Balcarová. Podle Jana Rovenského z Greenpeace se od vstupu Česka do EU institucionální ochrana životního prostředí zlepšila a stále zlepšuje.

"Pozitivní pravidla EU jsou třeba klimatické závazky nutící ČR rozhýbat obnovitelné zdroje energie nebo pravidla pro oběhové hospodářství," uvedl Jan Piňos z Hnutí Duha. Podle Balcarové má Česko díky EU také povolovací proces chemických látek zajištěný evropskou agenturou. "Díky rámcové vodní směrnici se daří zlepšovat kvalitu vod. Jan Freidinger z Greenpeace jako příklad dobrých pravidel uvedl také omezení jednorázových plastů. To pozitivně hodnotí i ministerstvo životního prostředí (MŽP), které se v loňském roce zapojilo do kampaně Dost bylo plastu.

K dalšímu snižování spotřeby jednorázových plastů by podle MŽP mělo dojít i v souvislosti s novou evropskou směrnicí, která by měla být platná od letošního května. Členské státy by ji měly zavést do dvou let. Podle Freidingera EU dává na různé ekologické programy velké množství peněz. Dobrým příkladem je podle Piňose využití EU fondů na čištění vod. Často ale prostředky, jak tvrdí, směřují do dopravních a jiných staveb, které ničí krajinu.

Negativním příkladem evropské legislativy je pro Freidingera povinné přimíchávání biopaliv do pohonných hmot. "Zde EU selhala tím, že vůbec agrobiopaliva zavedla a že se jich nedokáže zbavit. Podle Piňose a Balcarové je ale často evropská legislativa chránící životní prostředí v Česku oslabována nebo se snaží najít únikovou cestu."Zatímco v české politice jsou aktuální problémy životního prostředí bagatelizovány, v EU pracují na jejich řešení stovky špičkových vědců," řekla Balcarová. Díky tomu se podle ní daří všem členským zemím snižovat emise oxidu uhličitého s cílem je snížit o 40 procent do roku 2030.

Hodnotící Zpráva o Životním Prostředí v EU

Jednou za pět let vzniká velká hodnotící zpráva, která se týká kvality životního prostředí zemí Evropské unie. Ta nejnovější aktuálně varuje před křehkostí evropských ekosystémů.

Při snižování emisí skleníkových plynů a znečištění ovzduší se sice podařilo dosáhnout významného pokroku, ale celkový stav životního prostředí v Evropě přesto není dobrý, vyplývá z nejucelenější zprávy Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) o stavu životního prostředí.

Přírodní prostředí zemí Evropské unie podle této zprávy i nadále čelí degradaci...

tags: #environmentalni #a #ekologicke #problemy #v #ceske

Oblíbené příspěvky:

• Hlubinná ekologie a Arne Naess
• Krásy Beskyd
• Kontakty pro ekologii v Bystřici
• Poplatek za odpad Ostrava – průvodce
• Ekologické alternativy v kosmetice