Environmentální aspekty Olympijských her

Téma životního prostředí je v dnešní době velmi často diskutované na různých konferencích vládního i nevládního charakteru, sportovní prostředí nevyjímaje. Mezinárodní olympijský výbor (MOV), coby nejdůležitější mezinárodní sportovní organizace, samozřejmě nemůže ve vztahu k životnímu prostředí zaujímat neutrální stanovisko.

Problematice sportu a životního prostředí MOV dále věnoval prostor na XII. olympijském kongresu v roce 1994, na kterém byla, v rámci oslav 100 let existence výboru, ustanovena komise MOV „Sport a životní prostředí“ a bylo rozhodnuto o pořádání konferencí na téma sportu a životního prostředí. Zvláště důležitá byla konference v roce 1999 v Rio de Janeiru, kde byla schválena tzv.

Nejvýrazněji se snaží zástupci MOV prosazovat ohleduplnost k životnímu prostředí při výběru pořadatelských měst olympijských her. Předlohou se stala koncepce vypracovaná pořadateli LOH v Sydney 2000, která vznikla ve spolupráci s nevládní organizaci Greenpeace a nese název „Environmental Guidlines“.

Obecně lze konstatovat, že ekologicky úspěšnější byly hry ve městech s dlouhodobě stabilnější ekologickou, politickou, ale také sociální situací. Je zde zřejmý fakt, že ani dostatek finančních zdrojů, jako např. olympijských her v Londýně v roce 2012.

Český olympijský výbor musí jako člen akceptovat snahy MOV, ale zároveň má vlastní iniciativy v rámci ČR. První byla vytvoření vlastní komise pro Sport a životní prostředí. Pro ČOV je velmi důležité snažit se následovat postup MOV.

Čtěte také: Příležitosti environmentální výchovy

Jedním z důležitých kroků je navázání spolupráce s koncernem Toyota, který bude od letošního roku partnerem ČOV a poskytne všem českým olympionikům hybridní automobily. Zároveň musí ČOV brát v potaz jedinečnost českého sportovního a kulturního prostředí, ve kterém je výbor vnímán jako jedna ze svrchovaných sportovních organizací.

Proto by měl ČOV důsledněji vzdělávat všechny sportovní organizace, aby při organizování sportovních akcí, provozování sportovních zařízení a také při každodenní činnosti postupovaly dle materiálů vydaných komisí pro Sport a životní prostředí. Přestože většina sportovních subjektů v ČR výzvy komise respektuje, tak je stále dost těch, kteří tak nečiní a svým jednáním poškozují životní prostředí.

ESG a Olympijské Hry v Paříži 2024

Koncept ESG je v posledních letech v médiích skloňován stále častěji. Oproti roku 2019, kdy se v českých médiích termín teprve pomalu představoval, narostlo finanční zhodnocení medializace (tzv. AVE) u zkratky ESG v roce 2023 až na neuvěřitelných 700 mil. Kč. Tento obrovský nárůst publicity je výsledkem nově vzniklé povinnosti firem reportovat podle CSRD směrnice (Corporate Sustainability Reporting Directive), ale také rostoucího zájmu koncových zákazníků, pro které se ESG stává atraktivním tématem.

Zkratka ESG totiž pochází z anglických slov Environmental, Social a Governance a představuje klíčové měřítko vlivu firmy na životní prostředí a společnost. Zjednodušeně řečeno, ESG skóre je ukazatelem sociální zodpovědnosti a udržitelnosti firmy v investování i obchodu obecně. S narůstajícím povědomím o klimatických změnách a sociálních nerovnostech u široké veřejnosti je to dnes nepostradatelné téma, které by žádná instituce neměla zanedbat, pokud chce být i nadále konkurenceschopná a rezonovat s hodnotami svých zákazníků.

Díky různým metodikám lze navíc změřit průnik ESG témat do externí komunikace dané firmy či instituce. Například společnost Newton Media vyvinula vlastní ESG Media Index, díky kterému poskytuje svým klientům z automobilového a energetického průmyslu, stejně jako z bankovnictví a pojišťovnictví, komplexní reporty již několik let. Tento ESG index nabízí hloubkovou analýzu, která jde daleko za rámec běžného mediálního monitoringu a umožňuje firmám lépe pochopit a řídit jejich dopad v oblasti udržitelnosti.

Čtěte také: Starbucks a udržitelnost

Koncept ESG se dnes ale netýká už jen korporátní sféry, ale stává se součástí každodenních aktivit, kulturních i sportovních akcí, a to od nejmenších až po ty největší. Skvělým příkladem jsou letošní Letní olympijské hry v Paříži. Organizátoři dopředu avizovali, že jejich cílem je mít olympiádu „nejzelenější v historii“. Významné investice směřovaly do čištění řeky Seiny, ve které se měla odehrávat část olympijských závodů. Olympijská vesnice měla být koncipována co nejvíce udržitelná a mobilitu sportovců měla zajišťovat vodíková auta.

ESG Témata v Českých Médiích

Jak se odrážela ESG témata spojená s olympiádou v českých médiích? Od 1. června do 18. srpna jsme v českém tisku a na webech zaznamenali téměř 25 tisíc příspěvků o olympijských hrách. Konceptu ESG se týkalo 8 % všech výstupů. To je poměrně vysoký podíl, máme-li na paměti, že do celkové statistiky jsou zařazeny i prosté výsledky soutěží či reportáže ze závodů.

Nejvíce pozornosti na sebe upoutal S segment. Možná překvapivě, protože organizátoři deklarovali principy organizace her spíše v duchu environmentální udržitelnosti. Pořadatelé si stanovili ambiciózní cíl snížit svou uhlíkovou stopu o 55 % ve srovnání s předchozími hrami v Londýně a v Riu. Se zahájením LOH však v médiích začal dominovat právě sociální segment, což ukazuje, jak důležitý je pro veřejnost a média i tento rozměr udržitelnosti.

Sociální Segment (S)

Jak již bylo zmíněno, sociální segment získal největší podíl mediální pozornosti. Před samotným zahájením olympiády to pro média nebylo příliš atraktivní téma, nicméně hned po úvodním ceremoniálu se rozpoutala ostrá mediální debata. Kritici ceremoniálu poukazovali na údajné vnucování LGBTQ+ ideologie, propagandu a potírání francouzské historie. Vzrušená debata ohledně konceptu LGBTQ+ a mužství a ženství se poté přesunula k některým sportovkyním závodícím podle kritiků neoprávněně mezi ženami. Jejich argumentem byla zvýšená hladina mužských hormonů, kvůli které by, dle některých, neměly nastupovat v ženské kategorii.

Environmentální Segment (E)

Ačkoliv organizátoři pařížské olympiády slibovali nejzelenější hry v historii, do médií pronikaly četné kritické ohlasy týkající se tohoto „zeleného závazku“. Za všechny jmenujme stížnosti na fungování a nízký komfort udržitelné vesnice pro olympioniky. Ti si stěžovali např. na nepřítomnost klimatizace, špatnou stravu s minimem masa či nedostatečné sociální vybavení.

Čtěte také: Ochrana životního prostředí

Zásadní komplikace nastaly organizátorům kvůli znečištěné Seině, která se po deštích i přes dřívější enormní snahu znovu stala nevhodnou pro závodění a část závodů tak musela být přeložena. Některé z mediálních příspěvků si v tomto kontextu všímaly kvality vody ve velkých evropských řekách.

Pozornosti neunikl jeden z hlavních sponzorů OH, výrobce nápojů, který byl obviňován z greenwashingu, a to kvůli obrovskému množství plastového odpadu na olympiádě.

Na druhou stranu, část příspěvků vyzdvihovala pozitivní aspekty udržitelnosti, například použití recyklovaných materiálů, ze kterých byly vyrobeny některé z národních kolekcí oblečení pro sportovce. Média také oceňovala snahu organizátorů maximálně využít již existujících sportovišť, čímž se minimalizoval environmentální dopad.

Segment Řízení a Správy (G)

V rámci G segmentu, který zahrnuje příspěvky týkající se politického kontextu, se pozornost soustředila na několik kontroverzních momentů. Vedle dlouhodobého bojkotu ruského a běloruského sportu (sportovci mohli soutěžit pouze pod neutrální vlajkou), se řešilo například vyloučení afghánské sportovkyně reprezentující tým uprchlíků. Velký rozruch způsobilo rozhodnutí breakdancové federace o vyloučení účastnice, která nastoupila v kostýmu s bleděmodrým pláštíkem s nápisem „Free Afghan Women“ (Osvoboďte afghánské ženy), čímž se rozpoutala debata o svobodě projevu na sportovních akcích.

Olympijské stopy v Česku: festival u jezera Most

Udržitelná stopa (zejména co se E segmentu týče) byla v českém kontextu spojena s konáním Olympijského festivalu u jezera Most. Samotné konání festivalu lze chápat jako jednu z osvětových aktivit Českého olympijského výboru (ČOV), a současně jako akci na podporu zdravého životního stylu. Festival vzbudil značnou pozornost, zaznamenali jsme téměř 2,7 tisíce příspěvků.

Média kupříkladu vyzdvihla, že replika Eiffelovy věže určená pro festival byla vyrobena 3D tiskem z recyklovaného oceánského plastu oPET. Tento inovativní materiál byl zmíněn ve 3 % všech příspěvků o mosteckém festivalu.

Udržitelná budoucnost olympiád?

Na jednu stranu se před pařížskou olympiádou a v jejích počátcích objevovaly optimistické texty o tom, jak Paříž na udržitelnost „vyzrála“ a jak ukázala možný směr do budoucnosti. Postupně však začaly být ohlasy skeptičtější a kritičtější. Média zprostředkovávala výsledky dlouhodobých studií o udržitelnosti her a někteří z expertů upozorňovali na to, že by olympiády měly být pouze pro místní fanoušky a měly by mít výrazně menší rozsah.

Obavy o to, zda je udržitelná olympiáda vůbec reálná, shrnuje citát z textu publikovaného na webu idnes.cz: „Ne, udržitelnost i šetrnější chování k životnímu prostředí je i v rámci sportu dozajista dobrá věc, byť je kruciální otázkou, jestli megalomanská akce typu olympiády už ze své podstaty není oxymóronem udržitelnosti. “

Jistým východiskem naznačeným v mediálním prostoru se jeví důraz na lokálnost, tedy využití již existujících místních zdrojů (např. sportovišť). Tento apel se se objevil i v glose Martina Zvěřiny v Lidových novinách: „Každá další olympiáda v demokratickém světě musí být udržitelná, nejen v módním smyslu toho slova. Protože ji musejí chtít hlavně místní. A na nich musí pořadatelům záležet.“

Ať už je to, jak chce, letošní LOH v Paříži pomohly zpopularizovat celou řadu udržitelných témat mezi širokou veřejností a otevřely nové debaty v mediálním prostoru. Podobné debaty jistě rozvíří i budoucí sportovní či kulturní akce, protože udržitelnost se rychle stává „povinnou výbavou“ všech akcí různého zaměření.

Paříž 2024: Závazek k udržitelnosti

26. července vypuknou v Paříži Letní olympijské hry, oficiálně nazvané Hry XXXIII. Olympiády. Jejich organizační výbor se zavázal uspořádat nejudržitelnější olympijské hry v historii. Olympijské hry jsou obrovskou sportovní událostí, kterou sleduje celý svět.

Snížení emisí: Paříž 2024 usiluje o snížení emisí o více než polovinu ve srovnání s předchozími hrami. Udržitelná doprava: Sportovci, funkcionáři a diváci budou podporováni v používání veřejné dopravy, jízdních kol a elektromobilů. Minimální nová výstavba. Přibližně 95 % sportovišť tvoří již existující nebo dočasné stavby, což výrazně snižuje dopad výstavby nových zařízení na životní prostředí.

Udržitelné stavební normy: Nové stavby, jako je olympijská vesnice, jsou navrženy tak, aby splňovaly vysoké ekologické standardy, včetně energetické účinnosti, použití udržitelných materiálů a začlenění zelených ploch. Ochrana vody: Paříž 2024 zavádí opatření ke snížení spotřeby vody na všech sportovištích. Snižování množství odpadu a recyklace: Cíl nulového množství odpadu zahrnuje komplexní recyklační programy a strategie snižování množství odpadu.

Cílem her je podpořit rozmanitost a inkluzi a zajistit, aby marginalizované skupiny měly příležitost se akce zúčastnit a mít z ní prospěch. Ekonomické příležitosti: Očekává se, že akce vytvoří tisíce pracovních míst a podpoří místní podniky. Paříž 2024 není koncipována pouze jako dvoutýdenní podívaná, ale jako katalyzátor dlouhodobých pozitivních změn. Udržitelná opatření realizovaná v rámci her mají zanechat trvalý odkaz, který bude inspirací pro budoucí akce a bude přínosem pro město a jeho obyvatele po mnoho let.

Olympijské hry v Paříži 2024 nebudou jen o sportu, ale také o péči o naši planetu a lidi, kteří na ní žijí. Jak zdůrazňuje ředitelka pro udržitelný rozvoj z Mezinárodního olympijského výboru Marie Salloisová, Paříž se stává testovací akcí, jak by se v budoucnu měli dělat další letní i zimní olympijské hry.

tags: #environmentální #aspekty #olympijských #her

Oblíbené příspěvky:

• Aktuality z Vysočiny
• Účastníci řízení v ČR
• Příprava na bakalářskou zkoušku z ekologie
• Informace o skládce
• Dilema přírody