Jedním z cílů politiky EU v oblasti životního prostředí je podporovat nejrůznější organizace, aby využívaly systémy environmentálního řízení a omezovaly svůj dopad na životní prostředí.
Systémy environmentálního řízení jsou jedním z možných nástrojů, díky nimž mohou společnosti a jiné organizace zlepšit vliv své činnosti na životní prostředí a zároveň šetřit energii i jiné zdroje.
Systém EMAS byl zřízen v roce 1993 a postupně se vyvíjel.
Tato příručka pro uživatele systému EMAS byla vypracována podle požadavků uvedených v čl. 46 odst. 5 nařízení EMAS.
Cílem tohoto dokumentu je poskytnout organizacím, které se zajímají o systém EMAS, jasné a prosté rady.
Čtěte také: Příležitosti environmentální výchovy
Měla by přinést podrobné pokyny, podle nichž lze snadno postupovat.
Příručka popisuje hlavní prvky a kroky, které musí organizace učinit, pokud se chce tohoto systému účastnit.
Cílem dokumentu je zvětšit celkové rozšíření systému řízení EMAS tím, že usnadní vstup organizací do systému.
Je rovněž důležité mít na paměti obecný cíl evropského nařízení, jímž je harmonizovat provádění ve všech členských státech a vytvořit společný právní rámec.
Obecně platí, že systémy environmentálního řízení, jako je EMAS, organizacím pomohou zvýšit účinnost využívání zdrojů, omezit rizika a veřejným prohlášením o používání osvědčených postupů jít příkladem ostatním.
Čtěte také: Starbucks a udržitelnost
Byla provedena studie o nákladech a přínosech plynoucích z registrace v systému EMAS.
Uskutečnil se průzkum, jehož účastníci měli z daného seznamu vybrat ty dopady, které byly nejpozitivnější.
„Úspora energie a zdrojů“ představovaly nejčastější přínos.
U organizací všech velikostí se ukázalo, že jen samotné úspory energie převyšují roční náklady na údržbu systému EMAS.
Registrace v systému EMAS může zlepšit obchodní příležitosti.
Čtěte také: Ochrana životního prostředí
Může pomoci udržet stávající zákazníky a získat nové zakázky.
Systém environmentálního řízení EMAS může být výhodou v oblasti zadávání veřejných zakázek.
Kromě toho mohou organizace v rámci své vlastní environmentální politiky podporovat své dodavatele, aby zavedli systém environmentálního řízení.
Organizace registrované v systému EMAS mohou mít nárok na úlevy z právních požadavků.
Několik členských států rovněž nabízí organizacím registrovaným v systému EMAS výhody v oblasti vnitrostátních a regionálních právních a správních předpisů pro ochranu životního prostředí.
Jako příklad lze uvést: 50 % snížení poplatků za odpad, snížení poplatků za licenční řízení o 20-30 %, snížení poplatků za monitorování a výkon rozhodnutí podle vnitrostátního práva až do výše 100 %, snížení poplatků za veřejné služby poskytované vládními agenturami o 30 % nebo 30 % snížení poplatků za povolení k využívání povrchových vod, povolení k čerpání podzemní vody a povolení ke skládkování.
Podniky by měly registraci v systému EMAS brát jako investici.
Skutečné náklady a přínosy se značně liší, například v závislosti na velikosti a činnostech organizace, současné situaci v oblasti postupů environmentálního řízení, konkrétní zemi apod.
Obecně však systém EMAS vede ke značným úsporám.
Celkově lze říci, že mikropodniky a malé organizace se potýkají s relativně vyššími pevnými a vnějšími náklady než organizace střední a velké, protože ty těží z úspor z rozsahu a mají větší podíl nákladů vnitřních, které připadají na jejich oddělení či odbor pro životní prostředí, a méně nákladů vnějších, jelikož nepotřebují v takové míře konzultovat odborníky.
EMAS a systémy hospodaření s energií, jako jsou EN 16001 a ISO 50001, jsou si dosti podobné.
Jelikož hospodaření s energií je součástí systému EMAS, organizace registrované v systému EMAS již svou energetickou účinnost zlepšují, a tudíž splňují většinu požadavků EN 16001 a ISO 50001.
Od roku 2001 může systém EMAS zavést jakákoli veřejná nebo soukromá organizace.
V rámci EMAS III je systém rovněž k dispozici mimoevropským organizacím nebo evropským podnikům působícím v mimoevropských zemích.
EMAS lze zavést v jednom, několika či všech místech, která patří k soukromé nebo veřejné organizaci v libovolném odvětví činnosti.
Účast v systému EMAS je průběžný proces.
Prvním krokem při zavádění systému EMAS je provedení podrobné analýzy vnitřní struktury a činností organizace.
Cílem je určit environmentální aspekty související s dopady na životní prostředí.
„Environmentálním aspektem“ se rozumí prvek činností, výrobků nebo služeb organizace, který má nebo může mít dopad na životní prostředí.
Environmentální aspekty mohou souviset se vstupy (např. energií, surovinami) nebo s výstupy (např. emisemi do ovzduší, odpadními vodami, odpady).
Organizace potřebuje postupy, které zajistí, že se činnostmi určenými v prvním environmentálním přezkumu jako významné bude později řádně zabývat.
Environmentální aspekty a související dopady se stejně jako činnosti organizace mohou měnit.
Dojde-li k zásadním změnám, je možné, že environmentální přezkum bude třeba aktualizovat.
Organizace musí vytvořit, zdokumentovat, zavést a udržovat systém environmentálního řízení v souladu s oddílem 4 normy EN ISO 14001.
„Environmentální politikou“ se rozumí celkové záměry a směřování organizace, pokud jde o vliv její činnosti na životní prostředí, které byly formálně stanoveny nejvyšším vedením organizace.
Environmentální politika představuje rámec pro opatření a pro stanovení strategických obecných a specifických environmentálních cílů.
Nejprve se definují obecné cíle a v dalším kroku se k nim stanoví vhodné cíle specifické.
Obecné a specifické cíle by měly být pokud možno měřitelné a v souladu s environmentální politikou organizace.
Realistické - cíle by měly být náročné a vést k neustálému zlepšování, avšak neměly by být přehnaně ambiciózní.
Pokud jsou pro dané odvětví k dispozici odvětvové referenční dokumenty podle článku 46 nařízení EMAS, měly by organizace využívat příslušné prvky těchto dokumentů.
Měly by je použít při stanovování a přezkumu specifických a obecných environmentálních cílů organizace v souladu s příslušnými environmentálními aspekty určenými v rámci environmentálního přezkumu.
Environmentální program je nástroj, s jehož pomocí organizace průběžně plánuje a realizuje jednotlivá zlepšení.
Měl by být stále aktuální a dostatečně podrobný, aby z něj byl patrný pokrok při dosahování specifických cílů.
Program by měl uvádět, kdo odpovídá za realizaci obecných a specifických cílů, jakož i podrobné údaje o souvisejících zdrojích a lhůtách.
Environmentálním cílem nemohou být samotné zdroje (např. peníze).
Při vypracování programu by měly být zohledněny přímé i nepřímé aspekty.
tags: #environmentalni #aspekty #vyplyvajici #z