Recyklace plastů ve světě: Statistiky a trendy

18.03.2026

Plasty jsou dnes všudypřítomnou součástí našeho života. Od obalů na potraviny až po oblečení - plasty nás obklopují na každém kroku. S jejich rostoucí spotřebou však roste i množství odpadu, které produkujeme.

V roce 1950 se na celém světě vyrobilo ročně asi 1,5 milionu tun plastů. O 68 let později, v roce 2018, to bylo už 359 milionů tun. Celkem se v zemích EU ročně vyprodukuje 26 milionů tun plastů, z toho je zrecyklováno 30 %. Co se týká odpadu, pak v roce 2022 bylo vyprodukováno každým obyvatelem EU průměrně 186,5 kg obalového odpadu, z toho 36 kg plastového.

V roce 2023 bylo v EU vyprodukováno 79,7 milionů tun odpadu z obalů. Na jednoho obyvatele tak připadá 177,8 kg. I když to znamená snížení o 8,7 kg na osobu ve srovnání s rokem 2022, je tento údaj stále o 21,2 kg vyšší než v roce 2013. Ze všech vyprodukovaných obalových odpadů tvořil 40,4 % papír a lepenka, 19,8 % plasty, 18,8 % sklo, 15,8 % dřevo, 4,9 % kovy a 0,2 % ostatní obaly.

V roce 2023 recyklovala EU 42,1 % všech vyprodukovaných plastových obalových odpadů, což představuje nárůst míry recyklace ve srovnání s rokem 2013 (38,2 %). Nejvyšší míru recyklace zaznamenalo Belgie (59,5 %), následované Lotyšskem (59,2 %) a Slovenskem (54,1 %). Česku patří čtvrtá příčka se stále nadpoloviční mírou recyklace (52,4 %).

Recyklace plastů v České republice

Česká republika si v oblasti třídění a recyklace plastového odpadu vede velmi dobře. V roce 2024 jsme v ČR opět zvedli výše pomyslnou laťku v oblasti třídění a recyklace plastového odpadu. Míra recyklace společně s energetickým využitím plastů vzrostla z 89 % na celkových 94 %. Každý obyvatel vytřídil průměrně 18,1 kg plastového odpadu, což je přesně o kilo více než v roce 2023!

Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj

V Česku se nám daří recyklovat nejen plasty typu PET (ten se recykluje prakticky všechen, který se vytřídí, protože jeho cena je vysoká) nebo HDPE, ale i folie z polyethylenu, polystyren, či zbytkové směsné plasty a dokonce také některé druhy PVC (neobalové). I díky tomu Česká republika v roce 2021 skončila na pěkném sedmém místě z 19 zemí, co se podílu recyklovaných obalových plastů týče.

Plasty jsou materiál, který by neměl končit na skládkách, a už vůbec ne v přírodě! Je skvělé, že se ve světě i EU na plastovou problematiku myslí, a fantastické, že jsou Češi v třídění poctiví a zodpovědní. Třídění plastů umožňuje jejich recyklaci nebo alespoň energetické využití.

Od ledna 2021 nelze v České republice ze zákona ukládat plasty ze žlutých kontejnerů na skládky. Plastového odpadu přibývá i v České republice. Mezi roky 2003 a 2021 stoupla spotřeba plastových obalů o 60 procent na necelých 285 tisíc tun za rok. Předloni vygeneroval průměrný obyvatel Česka o necelých devět kilogramů plastového odpadu méně, než je evropský průměr. A Češi také nadprůměrně recyklují.

Výroba a nakládání s odpady v ČR v roce 2022

Průměrná produkce odpadů v Česku za rok 2022 byla 3 643 kg na obyvatele. Obecního komunálního odpadu vyprodukoval každý občan 362 kg. V roce 2022 dosáhla produkce odpadů v České republice 39 191 940 tun. Je to přibližně o 0,3 % méně než v roce předešlém.

Z celkového množství odpadů, s nimiž bylo nakládáno, bylo 3,9 % energeticky využito, tedy jako paliva nebo jiným způsobem k výrobě energie. Pro recyklaci materiálů bylo využito 51,3 %. V předchozím roce (2021) bylo pro recyklaci využito 50,6 % odpadů. Pro účely kompostování sloužila 3 % odpadů a podíl odpadů využitých k zasypávání činil 28,3 %. Skládkováno bylo 13,2 % odpadů a pouze 0,2 % bylo spáleno bez energetického využití.

Čtěte také: Zodpovědný přístup k recyklaci kávových kapslí

Zatímco 97,5 % skleněných odpadů, 96,8 % papírových odpadů či 90 % dřevěných odpadů bylo využito pro recyklaci materiálů, v případě plastových odpadů tvořila materiálová recyklace již o poznání menší podíl (60,9 %). Dále bylo 20,8 % plastových odpadů energeticky využito a 18,3 % skládkováno.

Dovoz a vývoz odpadů

V roce 2022 byly do Česka dovezeny téměř 3 mil. tun odpadu. Z toho 42,2 % tvořily minerální odpady. Další příčky v dovozu zaujímaly kovový odpad (23,6 %) a nekovový odpad (23,1 %), ve kterém byly nejvíce zastoupeny odpadní plasty (0,3 mil. t). Naopak z České republiky bylo vyvezeno téměř 3,4 mil. tun odpadu, přičemž více než 70 % tohoto množství tvořil kovový odpad. Podíl nekovového odpadu na celkovém exportu činil 26,3 %. Konkrétně se jednalo o odpad z papíru a lepenky, kterého bylo v roce 2022 z České republiky vyvezeno více než 0,7 mil. tuny.

Problém mikroplastů

Stále více se vědci zaměřují na problémy s mikroplasty a nanoplasty. Nová studie prestižních amerických univerzit zjistila, že mikroplastů je v kupovaných výrobcích, včetně potravin, mnohem více, než se doposud čekalo. Přestože v posledních letech poznatky ohledně mikroplastů, jejich distribuce, akumulace v různých složkách životního prostředí a přechodu mezi nimi zásadním způsobem vzrostly, existují podstatné mezery týkající se poznání jejich vlivu na lidský organismus.

Obecně se uvádělo, že většina mikroplastů se z organismu vyloučí. Z nedávných výzkumů se však ukazuje, že mikroplasty v potravě se mohou dokonce zachytit na vnějších membránách červených krvinek a omezit jejich schopnost přenášet kyslík.

Česká televize nedávno přinesla reportáž o prokázaném vlivu mikro a nanoplastů na mozek savců. Vědci našli první důkaz, že vystavení mikroplastům mění chování savců. Na myších se prokázalo, že tyto drobné částečky pronikají i do mozku - a když se tam dostanou, začnou se myši chovat velmi zvláštně, což vedci podrobně popsali v samotné studii.

Čtěte také: Výzvy v recyklaci tvrzených plastů

Efektivita třídění v ČR

Aktuálně zveřejněná data Eurostatu potvrzují, že systém třídění v Česku funguje efektivně a přináší konkrétní výsledky, které jednoznačně obstojí v celé EU. Za tento úspěch patří poděkování především lidem, kteří aktivně a dlouhodobě třídí odpad, a také obcím a firmám, které systém zajišťují v praxi. Recyklace začíná právě u třídění - a to je oblast, v níž Češi dlouhodobě patří k evropské špičce. Neberme to však to jako samozřejmost, je to mimo jiné známka důvěry obyvatel v zavedený systém a také v jeho smysl.

"Česko je v recyklaci plastových obalů na čtvrtém nejlepším místě z celé EU. Lidem patří díky, bez třídění by nebyla ani recyklace. Znovu se také hodí připomenout nepravdy, které záměrně šířily některé zájmové skupiny, "instituty" a někteří politici, v posledních dvou letech o tom, že ČR platí údajně dokonce pokuty za nízkou míru recyklace plastů. Nic takového samozřejmě není, byla to lež, což data Eurostatu dokládají." Komentuje aktuální statistické údaje Eurostatu Petr Havelka, z České asociace odpadového hospodářství.

A dodává: "Je to přesně naopak, ČR již několikátým rokem dokonce přeplňuje stanovené evropské cíle k recyklaci plastů, a proto do EU platíme jedny z nejnižších odvodů tzv. evropské plastové daně. Odborníci opakovaně vyzývají k dalšímu postupnému rozvoji a zachování stability stávajícího efektivního systému. Česká republika má v efektivitě a hustotě svého systému velkou konkurenční výhodu oproti většině členských států. Systém je vhodné rozvíjet jako komplexní nástroj pro splnění cílů jak pro obalové, tak pro komunální odpady.

Mezinárodní úsilí o řešení znečištění plasty

Jednání o vytvoření právně závazné mezinárodní smlouvy o řešení znečištění plastem na třetím zasedání Mezivládního vyjednávacího výboru (INC), které se konalo od 11. do 19. listopadu v keňském hlavním městě, pokročila. K významnému posunu došlo zejména v oblasti technických řešení plastového znečištění.

Na třetím zasedání INC se vedly diskuse zejména o tom, zda omezit výrobu plastů, nebo se zaměřit pouze na nakládání s odpady. Státy Evropské unie prosazují, aby se opatření týkala celého životního cyklu plastových materiálů a výrobků, počínaje stádiem polymerizace, produktového designu, výroby, dále aspekty mezinárodního a domácího obchodu, udržitelné spotřeby, až po konec života plastových výrobků a nakládání se vzniklým plastovým odpadem.

Kromě již zmíněných opatření má smlouva řešit chemické látky obsažené v plastech, mikroplasty a také téma, které je pro Českou republiku mimořádně důležité - zapojení principů a technologií cirkulární ekonomiky, kdy bude možné využívat plastové odpady jako materiálový zdroj.

Plastový odpad v oceánech

Velké množství plastového odpadu či odpadků s podílem plastů končí bohužel právě v oceánech. Odhaduje se, že každý rok doputuje do oceánů 8-12 milionů tun plastů (asi z 27 % se jedná o odpad spojený s rybářstvím). Pokud by současné tempo znečištění moří a oceánů pokračovalo, bude do roku 2050 v oceánech co do hmotnosti více plastů než ryb. Plastovým odpadem je ohroženo více než 700 druhů mořských živočichů.

Znečištění oceánů plasty je globální problém, který ovlivňuje nejen mořské ekosystémy, negativní dopady má také na lidstvo a životní prostředí. Každoročně končí v oceánech miliony tun plastového odpadu, což ohrožuje mořské živočichy, narušuje ekosystémy a má vliv i na lidi - nejnovější výzkumy hovoří o mikroplastech v lidských orgánech a tkáních.

Přestože vnitrozemské státy nemají přímý přístup k oceánům, plastový odpad z jejich území může do moří doputovat řekami. Jejich aktivity tedy mohou mít nepřímý, ale významný vliv na znečištění oceánů. Mezi hlavní toky, které celosvětově přispívají k znečištění světových oceánů plastem, patří řeka Mekong. V Evropě drží toto neslavné prvenství řeka Dunaj, která přinese do moře cca 1 500 tun plastu ročně!

Většina odpadu z plastů (asi 79 %) končí buď na skládkách odpadu, nebo v přírodě, zbývajících 12 % je spalováno. I když se recyklace plastů v některých zemích (Švédsko a Německo) zlepšuje, celosvětově zůstává poměrně nízká kvůli různým překážkám. Těmi mohou být nedostatečná infrastruktura i vysoké náklady na recyklaci a složitost třídění plastových materiálů.

Mikroplasty se dnes nacházejí nejen v mořských plodech, ale i v pitné vodě, v tkáních živočichů i lidí a i ve vzduchu. Jsou tak drobné a lehké, že mohou být přenášeny vzduchem a dostat se i do oblastí, kde je přítomnost plastových produktů nulová. Mikroplasty jsou všude - a dostávají se i do lidského těla!

Srovnání recyklace odpadu v různých zemích

Jižní Korea je na tom nejlépe díky propracovanému recyklačnímu systému. Za ní následuje Švédsko a Japonsko. Česká republika skončila na dvanáctém místě. Nejhůře naopak dopadlo Turecko kvůli velkému množství nelegálních skládek. Odpad se zde navíc nerecykluje, ani nespaluje.

Nejvíce recyklují Island (kde je ročně recyklováno až 366 kilogramů odpadu na obyvatele), Německo a USA.

Zde je tabulka s přehledem recyklace obalových odpadů v EU v roce 2023: