Environmentální chemie: Humus, složení a vlastnosti půdy

Půda pokrývá povrch Země a je složitým systémem, který se skládá z látek různého skupenství a živé hmoty. Je klíčová pro produkci potravin. Vznikají velmi pomalu, proto jsou cenné a těžko nahraditelné. Půdy vznikají zvětráváním matečné horniny, její složení ovlivňuje i vlastnosti půdy. Vznik půd je ovlivněn podnebím, povahou terénu, přítomností vody či živých organismů. Jsou ohroženy ukládáním chemických látek z hnojiv a pesticidů, větrnou a vodní erozí (ta může být zdůrazněna např.

Složky půdy

Půda se člení na půdní horizonty (vrstvy). Mezi složky půdy patří:

• Plynná složka
• Organická složka

Plynná složka půdy

Zahrnuje půdní vzduch, součástí je např. dusík (\(\mathrm{N_2}\)), kyslík (\(\mathrm{O_2}\)) a vodní pára (\(\mathrm{H_2O}\)).

Organická složka půdy

Skládá se z živých organismů (edafon - zejména živočichové a mikroorganismy; rostliny) a humusu (organická hmota z odumřelých organismů).

Humus a jeho vznik

Humus je organická hmota z odumřelých organismů. Pro vznik humusu je zásadní činnost rozkladačů, např. bakterií a hub. Organická hmota je rozkladači zpracovávána na jednodušší látky. Tyto látky (živiny i minerální látky) se pak vracejí do prostředí a mohou je využít další organismy.

Čtěte také: Humus a environmentální chemie

Mrtvá organická hmota (např. dřevo, těla živočichů) se díky rozkladačům v přírodě dlouhodobě nehromadí. Mezi typické rozkladače patří nezelené bakterie a houby.

Rozkladači (dekompozitoři) a koloběh látek

Rozkladači (dekompozitoři) se významně podílejí na koloběhu látek v přírodě. Mezi typické rozkladače patří nezelené bakterie a houby. Živočichové se mohou živit mrtvou rostlinnou hmotou (např. žížala, stínka) či výkaly (třeba koprofágní brouci, např. hnojník obecný či chrobák velký).

Rozkladači (např. žížaly) mají význam při kompostování, v rámci něhož se organické zbytky (třeba z kuchyně, zahrady) přemění na živinami bohatý kompost.

Vliv podmínek prostředí na rozkladače

Houby, bakterie a bezobratlí živočichové jakožto rozkladači obvykle pro svou aktivitu potřebují vlhké prostředí. Zároveň je potřeba, aby se jim zpracovávané organismy „nebránily“ - např. proti bakteriím a houbám dokáže zasáhnout imunitní systém živočichů.

Typy půd

Podle zrnitosti (velikosti částic) se rozlišují půdní druhy: půdy písčité, hlinité či jílovité. Podle povahy půdního profilu (to je svislý řez půdou a jejím bezprostředním podložím) se rozlišují půdní typy.

Čtěte také: Příležitosti environmentální výchovy

Význam půdy

Půdy jsou zcela klíčové pro produkci potravin. Vznikají velmi pomalu, proto jsou cenné a těžko nahraditelné. Jsou ohroženy ukládáním chemických látek z hnojiv a pesticidů, větrnou a vodní erozí (ta může být zdůrazněna např.

Čtěte také: Starbucks a udržitelnost

tags: #environmentální #chemie #humus #složení #a #vlastnosti

Oblíbené příspěvky:

• Zvýšení OZE v Česku
• Lesní ekosystémy Jinan
• Tipy na ubytování Střední Čechy
• Prosévací stojan na kompost: krok za krokem
• Ekologie severní Čechy