Ochrana přírody v Krušných horách: Vyhlášení CHKO

Ministerstvo životního prostředí spolu s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) zahájilo proces vyhlášení Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Krušné hory. Ta má za cíl zajistit ucelenou ochranu unikátních přírodních a krajinných hodnot tohoto významného regionu.

Krušné hory - mimořádný fenomén

„Krušné hory jsou mimořádným fenoménem. Svou velikostí, historií a hlavně výjimečnou přírodou. A tu je potřeba chránit,“ uvádí ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Budoucí CHKO Krušné hory by měla především chránit zachovanou krajinu s rozsáhlými celky rašelinišť, přírodě blízkých lesů na svazích hor a mozaikou lesů, luk a pastvin a zástavby na náhorní plošinách.

Území se svojí rozlohou 1200 km² bude největší CHKO v České republice.

Cíle a význam CHKO

„Naším dlouhodobým cílem je chránit a pečovat o přírodní a krajinné hodnoty, unikátní v národním i mezinárodním měřítku. Vyhlášení CHKO Krušné hory je krokem k zajištění udržitelné péče o tento výjimečný region.

Čtěte také: Liberecký kraj a kvalita ovzduší

Krušné hory jsou jediným horstvem v rámci České republiky, které nemá ucelenou ochranu. Přitom reprezentuje i v Evropě se řídce vyskytující typ krajiny „vysoko položených plošin“, která se zde vyznačuje poměrně velkým podílem přírodě blízkých ekosystémů a to i přes dlouhodobé využívání člověkem (důlní činnost od středověku) a značné plošné změny vegetace způsobené člověkem ve 2. polovině 20. století.

Územní vymezení a zonace

Území CHKO je navrženo ve velikosti zhruba 1 200 km² a táhne se od obce Kraslice na západě až po obec Petrovice u Ústí nad Labem na východě. Bude se členit do čtyř zón odstupňovaných podle stupně ochrany. První zóna zaujímá cca 13 % CHKO a je v překryvu s jádrovými územími soustavy Natura 2000, které zpravidla tvoří robustní rašeliništní společenstva a rozsáhlé přírodě blízké bukové a smíšené lesní porosty. Původní návrh IV. zóny, kam jsou soustředěna zastavěná a zastavitelná území, tvořil cca 2,5 % plochy návrhu CHKO.

Historie a příprava vyhlášení

Myšlenka na vyhlášení CHKO Krušné hory je stará již desítky let. V roce 2009 se úkol prověřit účelnost vyhlášení objevil ve vládou schválené Aktualizaci Státního programu ochrany přírody a krajiny ČR. Od roku 2018 se myšlenka vyhlášení nové CHKO začala konkrétněji formovat v odborných kruzích a na krajských samosprávách.

S nástupem přípravy evropské soustavy chráněných území Natura 2000 proběhla v Krušných horách celoplošná revize přírodních hodnot formou biotopového mapování a výsledky jen potvrdily výjimečnost přírodní oblasti.

Proces vyhlášení a námitky

Nyní budou mít obce, kraje a vlastníci nemovitostí 90denní lhůtu pro podávání námitek. Námitky by měly být zpracovány do konce roku 2025. Následně se připraví všechny nezbytné materiály, jako nařízení vlády o vyhlášení CHKO, hodnocení dopadu regulace (RIA) a vyhláška Ministerstva životního prostředí o vymezení zón CHKO. Vyhlášení CHKO Krušné hory se předběžně očekává v polovině roku 2026.

Čtěte také: Studium ekologie v Olomouci

Reakce a obavy

„Návrh na vyhlášení nové chráněné krajinné oblasti, stejně jako každá jiná změna, přirozeně vzbuzuje různé otázky či obavy. Řadu z nich se již během stovky jednání podařilo vysvětlit, návrh jsme průběžně upravovali podle připomínek obcí a v jednáních budeme samozřejmě pokračovat. Víme, že místní obyvatelé mají Krušné hory rádi, záleží jim na tom, jak budou vypadat v budoucnu.

Stejně k záměru vyhlásit Chráněnou krajinnou oblast Krušné hory přistupují i zástupci Ústeckého kraje. „Jsme kraj, který byl sužovaný ekologickými problémy po celá desetiletí minulého století, proto jsme rádi, že se lesy u nás daly do pořádku a je zde dnes opravdu unikátní příroda. To je i důvod, proč vítáme vyhlášení CHKO Krušné hory. Samozřejmě za předpokladu, že to bude v konsensu s rozvojem obcí, k čemuž také došlo a za to Ministerstvu životního prostředí děkujeme,“ zmiňuje také 1. náměstek hejtmana Ústeckého kraje Jiří Kulhánek.

Přestože šlo o přípravu odborných podkladů a nebylo primárním cílem zjišťovat postoje obcí, je možné z dosavadních jednání orientačně shrnout, že většina z nich záměr spíše přijímá, necelá polovina stanovisko neprezentovala a menší část má výhrady zásadní anebo nesouhlasí (poměry jsou však dynamické a průběžně se i měnily).

Specifické přírodní hodnoty Krušných hor

Krušné hory představují přibližně 120 km dlouhou horskou oblast začínající Jindřichovickou vrchovinou u Lubů na jihozápadě a táhnoucí se až po Nakléřovskou hornatinu u Petrovic na severovýchodě. Hlavní hřeben je zploštělý do náhorních plošin s nevýraznými vrcholy přesahujícími nadmořskou výšku 900 m. Nejvyšší část pohoří je soustředěna do jihozápadní třetiny jeho délky, kde se zvedá do celku s výraznějšími vrcholy překonávajícími hranici 1 000 m a graduje v klínoveckém masivu s nejvyššími vrcholy Fichtelberg (1 214 m n. m.) v Německu a Klínovec (1 244 m n. m.) v Česku.

Klima Krušných hor ovlivňuje převládající západní proudění, roční úhrny srážek přesahují 1 000 mm, průměrná roční teplota kolísá mezi 4-6 °C, a v klínovecké oblasti je dokonce ještě nižší.

Čtěte také: Současná ochrana přírody

Rozsáhlá jsou rašeliniště vrchovištního typu s celkovou rozlohou kolem 4 000 ha. Jejich charakter i rozsah lze přirovnat k ikonickým šumavským slatím.

Zatímco rašelinné biotopy jsou soustředěny do západní a střední části hřebenové paroviny pohoří, východní polovinu daleko více pokrývají luční společenstva s převládajícími biotopy horských trojštětových luk a mezofilními ovsíkovými loukami v nižších polohách.

Naopak prudké svahy směřující na východě do podkrušnohorských pánví jsou pokryté převážně rozsáhlými bukovými lesy s doprovodem doubrav a dubohabřin zejména ve středové části v místech kontaktu s řekou Ohří.

Celým pohořím procházejí smrčiny od kulturních po třtinové, v klínoveckém masivu pak klimaxové horské papratkové.

Protože současná podoba vegetace je do značné míry ovlivněna rozsáhlou hornickou činností v předchozích pěti staletích, je pro Krušné hory typická vegetace antropogenních stanovišť v podobě keříčkových společenstev sekundárních vřesovišť na odvalech, haldách, kamenných snosech i rozsáhlejších plochách po odtěženém povrchu.

Krušné hory v kontextu hornictví

Kombinace geograficky proměnlivé produkce nerostných surovin, topografie a převážně státem kontrolovaného těžebního systému určovala způsob využívání krajiny: těžbu, vodohospodářství a dopravu, zpracování rud, osídlení, lesnictví i zemědělství.

Zachovalá krušnohorská krajina s pozůstatky historického hornického využívání je ve své nejreprezentativnější podobě chráněna jako soubor krajinných památkových zón zapsaný pod názvem Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří v roce 2019 na Seznam světového dědictví UNESCO.

Přehled chráněných území v ČR

Na území České republiky se nachází 26 CHKO: Beskydy, Bílé Karpaty, Blaník, Blanský les, Brdy, Broumovsko, České středohoří, Český kras, Český les, Český ráj, Jeseníky, Jizerské hory, Kokořínsko - Máchův kraj, Křivoklátsko, Labské pískovce, Litovelské Pomoraví, Lužické hory, Moravský kras, Orlické hory, Pálava, Poodří, Slavkovský les, Šumava, Třeboňsko, Žďárské vrchy a Železné hory.

Závěr

Vyhlášení CHKO Krušné hory je významným krokem k ochraně přírodního a kulturního dědictví tohoto jedinečného regionu. I přes obavy některých obcí a vlastníků lesů, odborníci věří, že dialog a kompromis povedou k efektivní ochraně přírody a zároveň umožní udržitelný rozvoj Krušných hor.

tags: #ochrana #přírody #Krušné #hory #NCHKO

Oblíbené příspěvky:

• O druhu čáp bílý
• Význam komunálního odpadu
• Odpadové hospodářství a autobaterie
• Simulace běhu na eliptickém trenažéru
• Zápach acetonu v domě