Environmentální Dopady Golfových Hřišť: Studie a Perspektivy

Golfová hřiště se většinou za synonymum ochrany přírody nepovažují. Golfové greeny jsou často vnímány jako újma páchaná na životním prostředí. Nejsou prý o přírodě, fungují spíše jako zábavní parky s přírodní tematikou. Zeleň je na nich zavedena uměle, udržována je s pomocí pesticidů a jejich žíznivost je též enormní. Pravda to do jisté míry je.

Současný výzkum nicméně naznačuje, že role travinatých greenů, spolu s písečnými výchozy, tůňkami, jezírky a udržovanými dřevinami biodiverzitě svědčí. Rozdíly totiž plynou z pojetí golfových hřišť - jejich managementu a také toho, kde se vlastně nachází.

Podle statistik má mít Česko 132 golfových hřišť. Tedy o něco více, než třeba Belgie a Švýcarsko. V hrubém součtu pak golfová hřiště pokrývají plochu 2,2 milionů hektarů. Tedy 0,004424 procenta povrchu planety, anebo 0,0147 procent rozlohy souše. K tomu, aby názorně přiblížilo možný potenciál golfových hřišť při ochraně přírody.

Vliv pesticidů na zdraví a životní prostředí

Rozsáhlá studie vědců z Mayo Clinic a Barrow Neurological Institute oprávněně vzbudila pozornost odborníků i veřejnosti. Přináší totiž nové, znepokojivé poznatky o tom, jak může být riziko Parkinsonovy choroby ovlivněno životem v sousedství golfových areálů.

Výsledky ukázaly, že lidé žijící do jedné míle (cca 1,6 km) od golfového hřiště mají o 126 % vyšší pravděpodobnost rozvoje Parkinsonovy choroby než ti, kteří bydlí více než šest mil daleko. Riziko bylo zvýšené i v pásmu do tří mil, přičemž s rostoucí vzdáleností od hřiště se šance na onemocnění snižovala.

Čtěte také: Příležitosti environmentální výchovy

Studie ukázala, že lidé, kteří čerpají vodu z veřejných vodovodů zásobovaných z podzemních zdrojů v oblastech s golfovým hřištěm, mají téměř dvojnásobné riziko Parkinsonovy choroby oproti těm, kdo žijí v oblastech bez golfových hřišť. Lidé v oblastech s tzv. „zranitelným podložím“ - tedy s mělkým podložím, hrubozrnnou půdou nebo krasovou geologií - měli až o 82 % vyšší riziko onemocnění Parkinsonovou chorobou. Velkým problémem je fakt, že 86,6 % těch, kdo bydleli blízko hřiště, čerpali vodu právě z takového systému.

Odpověď je jednoduchá: kvůli intenzivní a dlouhodobé aplikaci pesticidů, které mají udržovat greeny svěže zelené a bez plevele. Bydlení v blízkosti golfového hřiště zvyšuje riziko Parkinsonovy choroby. Některé z těchto látek (například paraquat, maneb, chlorpyrifos nebo 2,4-D) jsou známé tím, že mohou poškozovat nervové buňky a přispívat tak k rozvoji neurodegenerativních onemocnění. Právě ztráta těchto neuronů je hlavním mechanismem rozvoje Parkinsonovy choroby.

Pesticidy se do lidského organismu mohou dostávat různými cestami - kontaminovanou pitnou vodou i vzduchem, zejména v hustě osídlených oblastech. Vědci upozorňují na tzv. „koktejlový efekt“, kdy kombinace různých pesticidů může mít silnější neurotoxické účinky než jednotlivé látky samostatně.

Pokud bydlíte v těsné blízkosti golfového hřiště, zejména v oblasti se zranitelnou podzemní vodou, je na místě zvýšená opatrnost. Odborníci doporučují podporovat golfová hřiště, která přecházejí na ekologičtější způsoby údržby. Zdůrazňují, že je čas brát environmentální rizika Parkinsonovy choroby vážně.

Alternativní pohledy a ekologický management

Na ten poslední zmíněný aspekt se už v roce 2008 zaměřili Johan Colding a Carla Folke ze Švédské královské akademie věd. Golfové hřiště, které například jímá povrchovou vodu, vytváří systém s biotopy tůněk a kořenovým systémem přečišťuje odtékající vodu, se totiž nedá považovat za škodlivé životnímu prostředí.

Čtěte také: Starbucks a udržitelnost

Metodou kvantitativní syntézy tehdy hodnotili ekologickou hodnotu golfových hřišť, porovnávali jejich biotu s ploškami zeleně v okolí i s další půdou využívanou v poblíž hřišť. A dospěli k závěru, že golfová hřiště mají vyšší ekologickou hodnotu v 64 procentech srovnávaných případů. Ten poměr platil jak pro rostliny, tak bezobratlé anebo ptáky. Řada golfových hřišť přímo přispívala k ochraně živočichů, kteří jsou předmětem zájmu ochrany přírody.

Colding s Folke to postihují následovně: „Kde je životní prostředí v okolí silně ovlivněno antropogenní činností, tam sehrává golfové hřiště navýsost pozitivní roli. Funguje podobně, jako přírodní rezervace. Švédští badatelé konstatovali, že golfové hřiště není třeba chápat jako zhoubu životního prostředí, ale spíše jako příklad alternativního ekosystémového managementu.

Golfová hřiště mohou podporovat výrazně vyšší biologickou rozmanitost než okolní krajina, hostit mnoho druhů ohrožených živočichů, včetně ptáků, hmyzu a obojživelníků. Travnaté plochy jsou chladivou oázou uprostřed přehřáté zástavby; louky s divokými květinami, prospívají opylovačům a druhům hmyzu, který vyhledává specifická stanoviště (například odhalenou písčitou půdu). Když přijde na golfová hřiště ve městech, slouží jako alternativa k zadržování srážkové vody, otevřená polo-přírodní prostranství, zvyšující odpar a snižují efekt tepelných ostrovů.

V Anglii jsou golfová hřiště nezastupitelným nástrojem ochrany původních travinatých porostů. Příkladem rozšiřující se pozitivní praxe může být činnost organizace Audubon International, který se v rámci programu ASCP snaží na golfových hřištích šetřit a zachovat vodu pro okolní vodní plochy, podporovat ekosystémy a chránit okolní rostliny a živočichy. V USA se od roku 2005 spotřeba vody pro zalévání golfových greenů snížila o 29 procent. Ani ne tak změnou režimů zalévání, jako spíše výsadbou místních druhů rostlin. Nicméně pokud jsou taková golfová hřiště vedena a spravována nejen kvůli rozmaru ušlechtilého sportu, je jejich přínos pro životní prostředí značný.

Živé filtry a redukce pesticidů

Výzkumníci objevili několik rostlin, které mohou pomoci redukovat množství běžných pesticidů unikajících do přírody z trávníků těch nejkvalitněji udržovaných golfových hřišť. Použití těchto rostlin, ve formě takzvaných „živých filtrů“ nejenom na okraji golfových „greenů“ pomůže ochránit podzemní i povrchové vody od vlivu pesticidů, hlavně herbicidů a fungicidů.

Čtěte také: Ochrana životního prostředí

Studie na golfových trávnících ukázala, že pět až deset procent celkového množství aplikovaných pesticidů se ztrácí odplavováním. Během pokusů ve skleníku jsme určili rostlinné druhy, které mohou snižovat množství určitých pesticidů v půdě až o 94 procent. Kosatec druhu Iris virginica se stal jasným vítězem, díky schopnosti nejvíce snížit hladinu dvou běžně používaných chemikálií: insekticidu chlorpyriphosu o 76 procent a fungicidu chlorothalonilu o 94 procent, v půdě po třech měsících růstu.

Úspěšní kandidáti, určení ve skleníkovém pokusu, měly největší kořenové systémy, které poskytovaly rostlinám veliký povrch k absorbci pesticidů nebo jejich udržení v půdě, zatímco je rozkládají mikroorganismy. Toto léto se rostliny ze skleníkového pokusu, stejně jako ostatní, začnou testovat v reálných podmínkách zařízení UMass Turfgrass Research v South Deerfield v Massachusetts.

Na počátku budou VFS hodnoceny, aby se určila jejich schopnost odstraňovat pesticidy, které jsou běžně aplikovány na trávníky u obytných domů a v dalších zatravněných oblastech. A jak budou tyto systémy jednou vytvořeny, tak VFS mohou být použity k testování jakéhokoliv souboru běžných škodlivých látek, o které by se měli zajímat majitelé domů, stavitelé a regulační agentury.

Celkově lze říci, že vliv golfových hřišť na životní prostředí je komplexní a závisí na mnoha faktorech, včetně jejich umístění, managementu a používaných technologií. Zatímco některé studie poukazují na negativní dopady spojené s používáním pesticidů a spotřebou vody, jiné zdůrazňují potenciál golfových hřišť pro podporu biodiverzity a ochranu přírody.

tags: #environmentalni #dopady #golfovych #hrist #studie

Oblíbené příspěvky:

• Zajímavosti ze světa přírody
• Obrazy s přírodním motivem
• Dělení aktivit dle Kirchnera
• Dopad mrakodrapů na klima
• Informace o vypouštění zvířat