Koncept správného a udržitelného způsobu stravování je složitý a mnohostranný. Taková strava by měla splňovat několik kritérií: měla by být vyvážená, bezpečná, snadno dostupná, kulturně přijatelná a také by měla mít nízký dopad na životní prostředí.
Alternativní Způsoby Stravování
Většina lidí zná dva nejběžnější alternativní způsoby stravování, které z jídelníčku vyřazují maso, a to vegetariánství a veganství. U těchto způsobů se však naskýtá otázka, zda jsou pro člověka úplně zdravé. Co se vegetariánství týče, je třeba maso nahradit jinými kvalitními bílkovinami a pokud je strava takto vyvážená, neměla by být vegetariánská strava nikterak zdravotně závadná. U veganství je již vliv této stravy na zdraví člověka poněkud diskutabilnější.
Flexitariánství jako Udržitelná Alternativa
Pojem flexitariánství se objevil už v roce 1998 a vychází z označení flexibilní vegetarián, jímž člověk dodržující tuto stravu vlastně skutečně je. Flexitariánství bývá nejčastěji chápáno jako stravovací způsob, který je převážně bezmasý, přesto ale maso z jídelníčku úplně nevyřazuje. Zde si vypůjčím definici z diplomové práce, která se tímto tématem zabývá a dle níž je: “jako flexitarián chápán jedinec, jenž konzumuje jakýkoliv druh masa více než jedenkrát za měsíc, ale ne více než jedenkrát za týden. Vejce, mléko a mléčné výrobky mohou být konzumovány bez omezení”. U flexitariánství nejde pouze o omezení masa v jídelníčku člověka, ale důležitým bodem je, že člověk kupuje maso, ryby a celkově veškeré živočišné produkty z ověřených zdrojů a zajímá se o jejich původ.
Dopad Produkce Masa na Životní Prostředí
Produkce masa má také velký vliv na produkci emisí skleníkových plynů. V roce 2021 vzrostly celosvětové emise o 6 %. V poslední době se odhaduje, že výroba a spotřeba masa jsou odpovědné za 51 % všech celosvětových emisí. Předpokládá se, že do roku 2050 bude nárůst lidská populace téměř 40 %. Vzhledem k tomuto faktu se očekává zvýšení celosvětové produkce masa o více než 135 %, což je přibližně 13 zvířat na osobu za rok. Odhady ukazují, že snížení celosvětové spotřeby masa o 25 % by způsobilo snížení celkových emisí skleníkových plynů o 12,5 %. Globálně jednotlivci konzumují množství masa, které je nad rámec doporučení správné výživy.
Vlivů, jakým způsobem chov hospodářských zvířat přispívá ke klimatické změně produkcí skleníkových plynů, je hned několik. Skleníkové plyny jsou produkovány v každé fázi zpracovávání živočišných potravin. Mezi nejvýznamnější skleníkové plyny řadíme vodní páru, oxid uhličitý, metan a oxid dusný. Při přetváření přírodních ekosystémů na orné půdy a pastviny, při opracování půdy, při spalování fosilních paliv zemědělskými stroji či při výrobě hnojiv a transportu zemědělských produktů dochází k významnému uvolňování oxidu uhličitého. Šedesát procent celkových antropogenních emisí oxidu dusného, který je cca 300x účinnější než oxid uhličitý, má původ v zemědělském sektoru. Většina uvolňovaného oxidu dusného se tvoří při aplikaci průmyslových hnojiv. Mikroorganismy žijící v půdě konvertují část dusíku pocházejícího z hnojiv právě do oxidu dusného.
Čtěte také: Příležitosti environmentální výchovy
Za cca polovinu globálních emisí metanu, který je 26x silnější než oxid uhličitý je zodpovědné zemědělství. Přežvýkavci tráví potravu enterickou fermentací, během které dochází ke kvašení způsobeným mikroflórou v bachoru a následně k produkci metanu. Pro představu „dospělá kráva vyprodukuje každý den asi 1 000 l plynů, přičemž na světě čítáme 1,6 miliardy kusů skotu a 2 miliardy malých přežvýkavců“.
Emise skleníkových plynů nejsou jediným ekologickým úskalím konzumace živočišných produktů. Ve spojitosti s problematikou nadměrné konzumace živočišných produktů se můžeme bavit o problémech jako např. úbytek biodiverzity a s tím spojené kácení lesů v důsledku přizpůsobování krajiny podle potřeb zemědělské produkce apod. Především západní část civilizace značně překračuje doporučené množství masa, které by měl člověk zkonzumovat. Mnohé studie mezinárodních institucí jako např. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny a European Prospective Investigation into Cancer and Nutrition, opakovaně potvrdily souvislost mezi nadměrnou konzumací masa a závažnými onemocněními jako například rakovina. Dle studií má negativní dopady na lidské zdraví především nadměrná konzumace červeného nebo zpracovaného masa. Obecně není konzumace masa nikterak zdravotně závadná, naopak se jedná o bohatý zdroj bílkovin, je třeba se ale držet hesla „všeho s mírou“.
Koncept Dvojité Pyramidy
Znázorněním spojení zdravého stravování a stravování s nízkým environmentálním dopadem je koncept tzv. dvojité pyramidy (spojení výživové pyramidy s pyramidou environmentální zátěže). Výživová pyramida znázorňuje, co bychom měli jíst, aby jeho strava byla zdravá a vyvážené. Čím je potravina v pyramidě níže, tím více bychom jí měli jíst. Naopak potraviny na vrcholu pyramidy bychom si měli dopřávat pouze v malém množství. Environmentální pyramida znázorňuje, jakým způsobem má, jaká potravina, dopad na životní prostředí. Čím je potravina v pyramidě níže, tím nižší jsou dopady její konzumace na životní prostředí. Naopak, čím jsou potraviny výše, tím jsou dopady jejich konzumace na životní prostředí vyšší. Jak můžeme vidět, pro většinu potravin platí, že čím mají nižší enviromentální dopad, tím jsou pro člověka zdravější. Nedá se však tvrdit, že čím jíme zdravěji, tím jíme ekologičtěji. Záleží na mnoha dalších faktorech jakým je třeba původ potravin.
Studie odborníků ukazují, že při konzumaci potravin rostlinného původu a snížení podílu živočišných produktů (v souladu s výživovými doporučeními) dochází všeobecně také ke snížení zátěže na životní prostředí. Tento poznatek je ilustrován v takzvané Dvojité pyramidě, kterou vytvořili odborníci z Barilla Center for Food and Nutrition (BCFN) v Itálii. Čím je potravina ve výživové pyramidě výše, tím vyšší bývá také dopad na životní prostředí. Toto neplatí zcela výhradně pro všechny potraviny - záleží pochopitelně na mnoha faktorech toho, jak konkrétně byla potravina vyprodukována, skladována, distribuována a zpracována.
Mezi tím, co je napsáno ve výživových doporučeních a jak se ve skutečnosti lidé stravují, je však ve většině zemí světa markantní rozdíl. Změna spotřebitelského chování je totiž komplexním problémem, jehož řešení si žádá spolupráci mnoha odborníků z mnoha oborů.
Čtěte také: Starbucks a udržitelnost
Každý člověk může budoucí kvalitu životního prostředí - a prosperitu celé lidské společnosti - do určité míry ovlivnit tím, jak se stravuje a jak celkově žije. V tomto kontextu vznikl mimo jiné koncept flexitariánství (viz Obrázek 3), který se snaží především snižovat četnost spotřeby živočišných produktů (např. masa a masných výrobků) a také zohlednit původ veškerých potravin v jídelníčku spotřebitele (např. nikoli z velkochovů, ale z volných výběhů, z ekologického zemědělství, atp.).
Některé studie doporučují také omezení spotřeby cukrů. Ke snížení zátěže na životní prostředí s pozitivními dopady na zdraví by v první řadě přispěla redukce celkového energetického příjmu a to zejména u obyvatelstva s nadváhou. Jedna z nedávných studií také ukázala, že redukce v celkové spotřebě masa, mléčných výrobků a vajec oproti současné průměrné spotřebě v EU a nahrazení zejména zvýšeným příjmem cereálií, by nejen snížila celkový dopad na životní prostředí (specificky v oblasti emisí dusíku, skleníkových plynů a využívané zemědělské půdy), ale také by došlo ke snížení zdravotních rizik (zejména z důvodu nižší spotřeby nasycených mastných kyselin).
Mnohé mezinárodní organizace si tíhu současné situace uvědomují a snaží se přispět k řešení. V tomto kontextu byl vydefinován a zpopularizován koncept tzv. „udržitelné stravy“, která představuje dlouhodobou rovnováhu z hlediska výživy, ochrany životního prostředí i socio-ekonomických aspektů stravování. Dle oficiální definice Organizace OSN pro výživu a zemědělství (angl. “stravu s nízkým dopadem na životní prostředí, která přispívá k potravinové a výživové bezpečnosti a zdravému životu současných i budoucích generací. Tato definice tedy reflektuje tradiční pilíře udržitelného rozvoje, tj. zohlednění environmentálních, sociálních i ekonomických aspektů rozvoje společnosti, o jejichž fungování ve vzájemném souladu by měla lidská společnost usilovat (a to nejen v oblasti produkce a spotřeby potravin).
Spotřeba potravin má značné dopady na naše životní prostředí i životy mnoha lidí. To, jakým způsobem jídlo produkujeme a spotřebováváme, se lidských životů dotýká v celé řadě oblastí - od zdravé výživy, využívání přírodních zdrojů, nakládání s odpady až po pracovní podmínky zemědělců a dalších pracovníků v potravinářství. V mnoha těchto oblastech se vyskytuje celá řada problémů.
V první řadě je vhodné snažit se být informován(a) o původu potravin, které konzumuji - kdy, kde a kým byla potravina vyprodukována? Kde potravinu nakupuji a jak často? Nad mnohými těmito otázkami často nepřemýšlíme a často zároveň není jednoduché získat na ně jednoznačnou odpověď. Zatím také neexistuje jednotný systém toho, jak si vyhodnotit, zda se stravuji „udržitelně“ či nikoli a případně do jaké míry. Jednou z hlavních oblastí, kterou je vhodné sledovat a vyhodnocovat, je dopad na životní prostředí. Zde je například dobrým začátkem zajímat se o celkové množství námi snězeného jídla (tzn. zda se zbytečně nepřejídáme). Dále je významný také podíl rostlinných a živočišných produktů, které konzumujeme. Dobrou představu o environmentálních dopadech různých pokrmů v souvislosti s výživou může nabídnout tzv.
Čtěte také: Ochrana životního prostředí
K dalším aspektům udržitelné stravy patří mimo environmentální dopady také zohledňování socio-ekonomických vlivů - například důstojných pracovních podmínek, férového obchodu či pohodu (welfare) hospodářských zvířat. Tyto aspekty je v porovnání s environmentální zátěží mnohem obtížnější zhodnotit a je třeba, aby si spotřebitel nastavil svůj vlastní „standart“, dle kterého si chce své potraviny vybírat - protože se v této oblasti jedná často o etická rozhodnutí (např. zda nakupovat vejce z klecových chovů či z volného výběhu).
tags: #environmentální #koncept #pyramida
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]