Environmentální Konference Psychologie: Aktuální Trendy a Perspektivy

V posledních letech roste význam environmentální psychologie, která zkoumá vztah mezi lidskou psychikou a životním prostředím. Konference zaměřené na tuto oblast se stávají důležitou platformou pro sdílení poznatků a hledání inovativních řešení.

Propojení Duševního Zdraví a Přírody

Čtvrtý ročník konference Příroda v nás se zaměřil na spojení a přesahy mezi duševním zdravím a přírodním prostředím s podtitulem: Člověk mezi přírodou a psychoterapií. Aktivity propojující duševní zdraví a přírodu vnímáme jako klíčové, protože umožňují nejen výměnu znalostí, ale i vytváření nových metod, které mohou pomoci jednotlivcům lépe se vypořádat s výzvami současného světa. Je proto nezbytné, aby odborníci z oblastí duševního zdraví, ekologie, filozofie a dalších oborů měli příležitost vzájemně se obohacovat a získávat nové perspektivy. Výsledkem je hlubší porozumění tomu, jak může příroda sloužit jako cenný zdroj v terapeutické práci a jak může přispět ke zlepšení duševního zdraví jednotlivců i k posílení jejich vztahu k přírodě.

Jak roste povědomí o změnách klimatu a zhoršování životního prostředí, stále více lidí zažívá ekoúzkost nebo environmentální žal. Propojením témat duševního zdraví a životního prostředí se zdůrazňuje vzájemný vztah mezi lidským a ekologickým zdravím. Poukazuje se na to, že péče o přírodu prospívá nejen planetě, ale také přispívá k individuální a kolektivní pohodě.

Konference Příroda v nás IV. se snaží nabídnout účastníkům nejen odborné vzdělání a profesní rozvoj, ale i prostor pro osobní reflexi. Rádi bychom podpořili účastníky, aby se zamysleli nad svým vlastním vztahem k přírodě a jak mohou toto porozumění integrovat do své profesní praxe i každodenního života.

Ekopsychologie a Její Význam

Když začátkem sedmdesátých let vzniká ekologické hnutí, začínají si otázky spojené s ochranou životního prostředí klást také někteří psychologové. Už nejde jen o to, jak jsou lidé prostředím ovlivňováni, ale ryze ekologicky: jak lidé ovlivňují životní prostředí? Období výrazného rozvoje „ekologických iniciativ“ v psychologii spustí v roce 1992 Theodore Roszak svým ohlášením ekopsychologie. Z propojení hlubinné ekologie a psychoanalytických přístupů vzniká myšlenkový kvas, který přináší celou řadu neotřelých a nekonformních příspěvků. Do pohybu se však dávají i psychologové z univerzitního a výzkumného prostředí.

Čtěte také: Příležitosti environmentální výchovy

V České republice se obor rozvíjí v několika posledních letech pod hlavičkou ekopsychologie, neboť pojmenování oboru „ochranářská psychologie“ se pro české prostředí nezdál příliš šťastný. Domácí ekopsychologové zprostředkovávají zahraniční poznatky českému prostředí - publikují články, přednášejí na univerzitách, pořádají besedy, o dění v oboru informuje Český portál ekopsychologie. Pracují na vlastních výzkumech, například hledají souvislosti mezi nedostatkem přírodních zkušeností a odporem k přírodě, motivace k třídění odpadu či charakteristiky osobních vztahů lidí k přírodě.

Environmentální Úzkost a Klimatické Změny

Klimatická krize se v současnosti stává nejen environmentálním, ale také psychologickým a sociálním problémem, jelikož významně ovlivňuje psychickou pohodu jednotlivců napříč generacemi. V posledních desetiletích lze pozorovat rostoucí snahu vědecké komunity zachytit psychické prožívání klimatických změn a vytvořit validní nástroje pro jeho měření. Příspěvek představuje základní teoretický rámec těchto konstruktů a přehled dosud používaných metod zaměřených na měření prožívání klimatických změn, se zvláštním důrazem na koncepty environmentální úzkosti a environmentálního locus of control.

Mezigenerační Témata a Střet Generací

Příspěvky věnující se mezigeneračním tématům, ale i přednášky a debaty z příbuzných oblastí nabídne šestnáctý ročník PhD Existence: Česko-slovenské psychologické konference (nejen) o doktorandech a pro doktorandy. Tentokrát s podtitulem Střet generací. V Uměleckém centru Univerzity Palackého se uskuteční dvoudenní konference PhD Existence: Česko-slovenská psychologická konference (nejen) o doktorandech a pro doktorandy. S podtitulem Střet zájmů přivítá několik odborníků, jejichž prostřednictvím se očekávají zajímavé přednášky, inspirativní debaty i workshopy.

„Každá generace mluví svým vlastním jazykem, vzhlíží k jiným vzorům a za samozřejmé považuje to, co pro jinou bylo revoluční novinkou. Ať už jde o pohled na práci, technologie nebo mezilidské vztahy, zdá se, že stojíme na různých březích řeky, přes kterou se jen obtížně staví mosty. Tento střet perspektiv může vést k nedorozuměním a pocitu nepochopení, ale zároveň je motorem pokroku a zdrojem nečekané inspirace. Naše konference chce být právě takovým mostem. K debatě jsme do Olomouce pozvali například Terezu Faladovou z ministerstva vnitra, jež se věnuje systematické prevenci kriminality se zaměřením na aktuální hrozby v online prostředí. „V současnosti se podílí na výzkumech orientovaných na zkoumání psychického zdraví a pohody u studentské populace a na projektech zaměřených na dílčích procesy zpracování mediálních informací. Tomáš Mrhálek bude hovořit na téma Environmentální úzkost a prožívání klimatických změn. Klimatická krize se v současnosti stává nejen environmentálním, ale také psychologickým a sociálním problémem, jelikož významně ovlivňuje psychickou pohodu jednotlivců napříč generacemi,“ dodala adiktoložka a psycholožka Eva Aigelová. Konference, jíž se zúčastní nejen doktorandi, ale i odborníci z praxe, nabídne možnost prezentovat výsledky vlastního bádání. „Věříme, že v akademickém prostředí, kde se denně potkávají zkušení odborníci s novou generací vědců, je tento dialog naprosto klíčový. Registrace, ať už k aktivní nebo pasivní účasti, je stále otevřena. Budeme rádi, když se k nám se svými příspěvky připojí další účastníci. V obou případech je možné zapojit se i do komiksové soutěže na téma PhD existence,“ doplnila Eva Aigelová.

PhD Existence: Česko-slovenská psychologická konference (nejen) o doktorandech a pro doktorandy se uskuteční od 26. do 27. ledna 2026.

Čtěte také: Starbucks a udržitelnost

Environmentální Výchova a Vztah k Přírodě

Práce se dále zabývá dvěma složkami vztahu člověka k přírodě: jeho emoční reakcí na přírodu a množstvím zkušeností s přírodou. Jsou ověřovány hypotézy o odlišnosti těchto dvou charakteristik u dětí školního věku, které pravidelně navštěvují skautské oddíly a dětí, které tuto možnost nevyužívají. Výsledky podporují stanovené hypotézy. Byly zjištěny odlišnosti jak v pozitivnější emoční reakci, tak v množství zkušeností s přírodou u dětí ze skautských oddílů. Skauti mají více zkušeností zejména s aktivitami rozvíjejícími schopnosti pro pobyt v přírodě, častěji přicházejí do kontaktu s volně žijícími zvířaty a častěji se účastní environmentálně výchovných aktivit.

Mýty a Realita ve Vztahu k Přírodě

Představa jednoduché a všeobecné charakteristiky vztahu k přírodě, která ožívá v ekopedagogickém snažení o „zlepšení vztahu dětí k přírodě“ či „řešení odcizení dětí přírodě“. Ekopsychologická literatura popisuje několik desítek charakteristik, kterými se lidé ve svém vztahu k přírodě a životnímu prostředí liší. Osvojit si ekologicky příznivější chování však v globálním světě předpokládá zcela jiné dovednosti - příroda může být společně s moudrým rodičem nebo eko-pedagogem prostředkem k porozumění, ale sama nikoho šetrnosti nenaučí.

Ve velmi rozšířené, racionálně se tvářící pověře se traduje, že „informovaný člověk neškodí životnímu prostředí“. Povězme si ale otevřeně: většina lidí si škodí, i když ví, co jim hrozí. Podle stovek zahraničních výzkumů publikovaných v recenzovaných časopisech se navíc ukazuje, že informační programy a kampaně mají jen mizivý efekt na chování - a platí to i pro informace o životním prostředí.

Co mají všechny ty pověry a mýty společného? Chtějí vidět svět jednodušší, než je - svět lidí odcizených přírodě, kde k nalezení spřízněnosti stačí blízkost přírody, anebo alespoň informace. Pokud skutečnost zjednodušujeme daleko za hranu její pravdivosti, nemůžeme se s ní setkat a porozumět jí. Přitom bez porozumění lidským postojům, schopnostem a chování k přírodě se účinná řešení hledají obtížně.

Čtěte také: Ochrana životního prostředí

tags: #environmentální #konference #psychologie

Oblíbené příspěvky:

• Aktivní den v přírodě
• Charakteristika realismu
• Tipy pro svatební hostinu v přírodě na jižní Moravě
• Vídeňská chemie ovzduší
• Zjistěte více o hlavních faktorech znečištění