Environmentální Konflikty a Jejich Řešení Žáky na Základní Škole

Paradigma environmentálního vzdělávání rozhodně není ucelené ani jednotné. Existuje celá řada teoretických přístupů, které definují obsah environmentálního vzdělávání z naprosto odlišných metodických, filozofických (někdy také ideologických) východisek.

Jako příklad uvádím dva konfliktní přístupy, jejichž odlišnost spočívá už v samotném ústředním didaktickém protokolu. Jeden proud (ten významnější) pracuje s tradiční koncepcí vyučování, které se podřizuje výukovým cílům, přičemž ústředním cílem environmentálního vzdělání je uvědomělé, environmentálně šetrné jednání absolventů takového vzdělávání. Ten druhý proud napadá tradiční (pozitivistické) zaměření vyučování na předem stanovené cíle a výstupy jako příliš manipulativní a zdůrazňuje spíš zaměření na vyučovací proces.

Pokud jde o obsahovou náplň environmentálního vzdělávání, existuje také celá řada koncepcí, které ovšem nemusí být navzájem v zásadním konfliktu. Pro nás je určující koncepce vymezená Rámcovým vzdělávacím programem a Doporučenými očekávanými výstupy (metodická podpora pro výuku průřezových témat v základních školách). Zde je na cíle a výstupy kladen zásadní důraz.

V dokumentu Doporučené očekávané výstupy - Environmentální výchova v základním vzdělávání je explicitně vyjádřeno, že „environmentální výchova vybavuje žáky kompetencemi, které směřují k odpovědnému environmentálnímu chování ...“ V kontextu českých kurikulárních dokumentů je environmentální výchova vymezena pomocí klíčových témat: Senzitivita, zákonitosti, výzkumné dovednosti, problémy a konflikty, akční strategie.

Následující text článku se věnuje osobní reflexi pojetí environmentální výchovy na škole, kde pracuji a kde se také podílím na realizaci tohoto průřezového tématu. Jako pedagog zastávám stanovisko, že neexistuje univerzální recept či předpis, jak realizovat daný předmět či průřezové téma. K dosažení vzdělávacích či výukových cílů (popřípadě specifických výstupů) existuje mnoho správných cest, jejichž podobu ve významné míře určuje osobnost učitele. Nicméně každý použitý přístup si nárokuje požadavek na komplexnost při zprostředkování přenosu vědomostí. Můj osobní přístup byl většinou fixován na teorii „environmentální nauky“, tedy fakta, pojmy, zákonitosti, historická data a mezníky, pravidla jednání apod. Přístup mého kolegy (druhého činitele environmentálního vzdělávání na naší škole) byl zásadně odlišný.

Čtěte také: Příležitosti environmentální výchovy

Volitelný Předmět Environmentální Výchovy

Jako příklad teoretického přístupu uvádím seminář, který se nám na škole podařilo prosadit jako volitelný předmět. Přestože na naší škole průřezové téma environmentální výchovy tradičně prolíná předměty ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, celá řada témat si podle našeho názoru zaslouží hlubší rozbor.

Samotný návod k běžnému, praktickému environmentálně příznivému jednání (ať už se jedná o nakládání s různými druhy odpadů, dopravy, spotřebitelského chování, či přímá práce v přírodě) je dost obsáhlý. A zdaleka není takovéto jednání pro generaci současných žáků samozřejmé nebo přirozené. Když k tomu ještě přidám nejdůležitější pojmy a nejdůležitější fakta ze všech oborů, které významně ovlivňují obsah environmentální nauky, nabývá objem učiva značných rozměrů. Domnívám se, že při využití řady moderních, aktivizačních metod se i takto teoreticky vymezený obsah předmětu dá do určité míry úspěšně a efektivně předat žákům.

Terénní Aktivity a Outdoorové Programy

Chybějící rozměr v případě environmentálního vzdělávání na naší škole doplnily terénní aktivity kolegy, který položil základ dalšího volitelného předmětu (vyučovaného v jiném ročníku) na celoročních outdoorových aktivitách v oblasti blízkých přírodních památek či rezervací, ale také v příměstských lesích nebo přímo v „zanedbaných“ městských zákoutích postižených spontánní sukcesí. Mezi aktivity v terénu například patří: orientace v krajině a poznávání krajiny, určování znečištění vody (popř. sněhu), pozorování změn v sukcesním prostředí, určování rodů a druhů rostlin a živočichů v přírodě.

Nad rámec vyučovacích předmětů se nám pak podařilo prosadit realizaci pravidelných dnů tematické výuky, během kterých celý druhý stupeň vyrazí na jeden den do terénu. Při různých konkrétních aktivitách žáci pozorují a zkoumají přírodu, ale podnikají i jednoduchá sociologická měření, pro která je terénem město, a souborem jsou náhodní chodci, kteří odpovídají na otázky ankety. Hromadná data získaná od respondentů, ale i data naměřená v přírodě pak žáci statisticky (nebo jinak) zpracovávají. Tematické dny se odehrávají jednou nebo dvakrát do roka.

Příklady aktivit:

• Pozorování motorismu (četnost a obsazenost pozorovaných automobilů v dané lokalitě, následné zpracování statistiky, strukturované rozhovory s veřejností na téma využívání motorismu a následné statistické zpracování výsledků šetření.
• Výlet, při kterém se počítá a určuje četnost a druh odpadů nalezených v přírodě.

Jako motivaci pro ochotu žáků vydat se dobrovolně do přírody a všímat si její estetické stránky jsme na škole zavedli fotografickou soutěž. Žáci fotografují přírodu, škola pak uspořádá výstavu jejich fotek a žáci sami rozhodují svými hlasy o úspěšnosti dané fotografie.

Čtěte také: Starbucks a udržitelnost

Nejen odborná výzkumná práce v přírodě, ale hry v přírodě a samotný pobyt mimo umělé lidské prostředí má podle odborníků vliv na formování pozitivních postojů k environmentální problematice. Zde je užitečné zmínit konstrukt environmentální senzitivita, což je jakási predispozice pro citlivé vnímání přírody, zájem o přírodu a ochotu a připravenost ji ochraňovat.

Teorie a Praxe v Environmentální Výchově

Při kvalitním a komplexním vyučování environmentální výchovy se těžko můžeme obejít bez teorie založené na faktech, pojmech a vztazích mezi pestrou škálou proměnných z různých vědních oborů, které může zahrnovat environmentální nauka. Nicméně výzkumy ukazují, že intuitivní očekávání, že kvalitní vzdělání v environmentální teorii povede k citlivému a uvědomělému jednání žáků ve prospěch životní prostředí, je mylná. Jestliže tedy pojímáme environmentální výchovu v souladu s orientací na cíle (jak bylo uvedeno v úvodu) a hlavním cílem je uvědomělé proenvironmentální jednání, existuje opodstatněná obava, že se nám to pouze s teoretickými vědomostmi nepodaří.

Řešení Problémů v Environmentální Výchově

V oblasti „ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ“ rozvíjíme schopnosti žáka rozumět sociálním a environmentálním problémům od místní po globální úroveň a podílet se na jejich řešení. Oblast je v rámci kontinua možné chápat jako účinnou strategii, která umožňuje žákům dosáhnout jednání, které je odpovědné vůči přírodě a lidem. Tuto strategii podporují postoje a dovednosti spojené s žákovou připraveností jednat ve prospěch životního prostředí a lidské společnosti a také schopnosti problémy a jevy účinně zkoumat.

Pojem problém zde chápeme jako ohrožení nějaké hodnoty, a to z environmentálního nebo sociálního pohledu (např. znečištění místního potoka, nebezpečné místo pro děti po cestě do školy apod.), lokální i globálního charakteru (na globální úrovni např. klimatická změna, migrace). Problém vždy vyžaduje diskuzi a případně řešení. Toho ale nedosáhneme obvyklými postupy snadno. Problémy, respektive jejich příčiny a důsledky, bývají navzájem provázané, je třeba je odhalit, zvážit možné dopady řešení pro různé aktéry problému.

Oblast je rozdělena do čtyř složek. Ve složce „Průzkum problému“ se věnujeme rozvoji dovedností souvisejících s důkladným popsáním a pochopením problému, tedy rozpoznáním souvislostí a identifikací zainteresovaných stran, jejich postojů a související potřeb, záměrů a hodnot. Složka „Práce s vlastním názorem na problém“ ukazuje cestu, jak vést žáky k odpovědnému postoji. Dále se žáci věnují vyřešení problému způsobem, který bude pro všechny přijatelný, tyto dovednosti popisuje složka „Hledání řešení problému“.

Čtěte také: Ochrana životního prostředí

Schopnost řešit problémy účinně rozvíjí projektová výuka. Lze ji realizovat v rámci různých předmětů a vzdělávacích oblastí, ideálně ve skupinách. Průzkum problému a tvorbu vlastního názoru lze spojit s modelovými problémy, mnoho možností poskytují různé rolové a simulační hry. Propracované způsoby zkoumání a řešení problémů ve fiktivním světě nabízí např. metoda Global Storylines.

Pro celistvý rozvoj dovednosti řešit problémy je však důležité zařazovat do výuky také skutečné problémy, které souvisí s životy žáků a žáci je mohou ovlivnit. Tyto metody úzce souvisí s participací žáků a demokratizací školy. Ze zavedených programů je účinně řeší např. Ekoškola, což je program věnovaný ekologizaci provozu školy či programy Active Citizens, Škola pro udržitelný život a další.

Program Ekoškola

Vzdělávací program je určen pro základní a střední školy. Žáci a učitelé aktivně spolupracují a velká část zodpovědnosti je ponechána žákům. Žáci jsou povzbuzováni ve své aktivní roli a jsou vedeni k odpovědnosti za svoje jednání. Program Ekoškola neprobíhá pouze v České Republice, ale také v dalších 55 zemích světa a celosvětově se ho účastní přes 44.500 škol. Žáci mají pozitivní vztah k prostředí školy a jejímu okolí a chtějí je měnit, aby bylo bylo příjemné a ekologické.

Žáci porozumí tomu, jak jejich činnost ve škole (např. zacházení s vodou, energií, odpady..) ovlivňuje přirozené procesy v životním prostředí. Žáci identifikují environmentální problémy v oblastech energie, vody, odpadů, prostředí školy, dopravy a spotřebitelství, které se projevují ve škole a jejím okolí. Analyzují příčiny, důsledky těchto problémů a konflikty vznikající při řešení. Žáci jsou přesvědčeni o tom, že má smysl tyto problémy řešit, že je mohou ovlivnit a, že se mohou do jejich řešení zapojit.

Žáci zkoumají efektivitu navrhovaných a realizovaných opatření k ekologizaci provozu školy. Žáci analyzují stav školy ve stanovených oblastech, plánují zlepšení současného stavu, navrhují opatření, která realizují, monitorují a vyhodnocují jejich fungování a dopad. Svým každodenním chováním přispívají k naplňování těchto opatření. Žáci informují o výsledcích této práce celou školu a šíří informace navenek (do obce apod.).

tags: #environmentální #konflikt #řešení #žáků #na #ZŠ

Oblíbené příspěvky:

• Dopady přírodních emisí NOx
• Přizpůsobení se změně klimatu v EU
• Tipy na využití dvou hodin volna
• Srovnání jednorázových ekologických plen
• Kvalitní pedálový koš do kuchyně