Environmentální Kuznetsova Křivka a Princip Rozdvojení

Environmentální Kuznetsova křivka (Environmental Kuznets Curve, EKC) je jednou z modifikací původní hypotézy a popisuje vztah mezi ekonomickým růstem a degradací životního prostředí. Stejně jako obecná Kuznetsova křivka má tvar obráceného písmene U.

Původní Kuznětsova křivka sleduje vztah mezi růstem HDP společnosti a klesající nerovností příjmů (jinými slovy lze také tento vztah interpretovat tak, že jedním z hlavních znaků bohatších zemí je silná tzv. střední třída). V diagramu se Kuznetsova křivka znázorňuje ve tvaru obráceného písmene U. Pojmenována je po tvůrci této hypotézy, rusko-americkém ekonomovi Simonu Kuznetsovi (1901-1985), který ji v 50. a 60. letech 20. století odvodil z hospodářských dat zjištěných za předchozí období. Tato hypotéza se pak stala jednou z nejdiskutovanějších otázek v rozvojové ekonomii od poloviny 50. let 20. století.

Kuzněts vycházel při formulaci své teorie z Lorentzovy křivky a Giniho koeficientu. Lorentzova křivka (Tuto křivku sestrojil americký ekonom Max O. Lorentz v roce 1905 jako grafické znázornění nerovnoměrnosti rozdělení důchodů). Rozdíl ploch A (pod ideální Lorentzovou křivkou) a B (pod skutečnou křivkou rozdělení důchodů) nazýváme relativní nerovností rozdělení důchodů a dále z tohoto rozdílu lze spočítat tzv. Giniho koeficient podle vzorce:

Ze vzorce (1) tedy plyne, že nižší hodnota Giniho koeficientu znamená i rovnoměrnější rozdělení příjmů (důchodů) ve společnosti a tedy v případě dosažení ideální Lorentzovy křivky by se hodnota Giniho koeficientu blížila k nule.

Čtěte také: Principy rozpojení a životního prostředí

Tímto problémem se zabýval i Simon Kuzněts, který empiricky dokázal, že Giniho koeficient v závislosti na HDP má tvar obráceného písmene U, tedy že u zemí s nižším příjmem na obyvatele roste (tedy zvětšují se rozdíly v příjmech), naopak od určité úrovně Giniho koeficient klesá (klesá tedy i příjmová nerovnost). Rostoucí bohatství společnosti má tedy vliv na vytváření tzv. střední třídy.

Jak už jsme řekli, vlastní Kuznětsova křivka říká, že čím je větší HDP, tím nižší jsou sociální rozdíly ve společnosti (to lze vidět ve vyspělých státech, kde je silná střední vrstva - tedy hodně lidí dosahuje úrovně průměrného platu). Odvozená Environmentální Kuznetsova křivka (Environmental Kuznets Curve - zkráceně tedy EKC) už není jeho dílem, ale prací ekonomů Grossmana a Kruegera. Říká, že se zvyšujícím se bohatstvím země, měřeným HDP, se zlepšuje i životní prostředí, protože zemím se až od určité životní úrovně vyplatí používat čistší technologie.

Opačnou alternativu ale nabízí Environmentální Kuznětsova křivka, kterou v devadesátých letech dvacátého století publikovali Gene M. Grossman a Alan B. Krueger.

Grossman a Krueger dali Environmentální Kuznětsově křivce i matematickou podobu, která potom odráží tvar křivky, který může mít různou podobu.

Čtěte také: Příležitosti environmentální výchovy

kde Yit je míra znečištění vody n. vzduchu i v roce t, Git je HDP na hlavu v roce t v příslušné zemi i, Git je průměrný HDP na hlavu v předchozích třech letech, Xit je vektor ostatních závislých veličina fit je chybový člen. β jsou odhadované parametry. (Grossman, G. M., Krueger A. B.; Economic Growth and the Environment; The Quarterly Journal of Economics, Vol. 110, No. 2 (May, 1995), pp. 353-377.) Tento vzorec a následující empirická zkoumání napovídají možný průběh vztahu mezi HDP a poškozením životního prostředí, což bude v závěru tohoto článku uvedeno na konkrétních statistikách.

Klíčový je parametr β, jehož jednotlivé hodnoty ovlivňují výsledný tvar křivky, X potom zahrnuje další proměnné, které na znečištění můžou mít vliv (spotřeba energie, hustota osídlení aj.). Jak už bylo řečeno, hodnoty β ovlivní výsledný tvar EKC.

Nejrůznější empirické studie platnost Environmentální Kuznětsovy křivky potvrzují, je ale nutné zabývat se i dále interpretací této závislosti a hledáním důvodů, proč s růstem HDP dochází postupně ke snižování dopadů na životní prostředí.

Z tohoto pohledu je tedy první polovina Kuznětsovy křivky logická, začínající průmyslová činnost znamená i více emisí, respektive hluku a další zátěže (na začínající průmyslovou činnost je samozřejmě navázána i doprava). Tvar Environmentální Kuznětsovy křivky vyplývá i z vývoje další proměnné, kterou jsou technologické změny. Nazýváme-li technologické změny „proměnnou“, je nutné doplnit, že její vývoj je jen obtížně předvídatelný, znalost historie ale ukazuje, že k technologickým změnám (ve výrobě nebo dopravě) prokazatelně dochází a že vede ke snižování jednotkové energetické náročnosti.

S narůstající životní úrovní stoupá i poptávka po kvalitnějším životním prostředí. Bohatší společnost zároveň přes své veřejné zástupce prosazuje přijetí přísnějších ekologických norem, respektive stimulů (které mají ekonomický charakter, tj. spotřební a ekologické daně, různé pokuty aj.) směrem k chování, které méně poškozuje životní prostředí.

Čtěte také: Starbucks a udržitelnost

Poslední skupina důvodů souvisí s přesunem výroby do chudších zemí, které disponují pracovní silou s nižšími mzdovými náklady, bohatší země se soustředí na produkci služeb, která je z hlediska poškozování životního prostředí daleko příznivější.

Pro ověření platnosti Environmentální Kuznětsovy křivky v silniční dopravě jsem analyzoval vývoj emisí pro 16 zemí Evropské unie (Bulharsko, Česko, Slovensko, Slovinsko, Maďarsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Belgie, Francie, Německo, Nizozemí,Portugalsko, Rakousko, Švédsko, Velká Británie), přičemž výsledky se pro různé druhy emisí různí. Jednoznačně klesající vývoj emisí v silniční dopravě v závislosti na rostoucím HDP je u uhlovodíků nebo oxidu uhelnatého. Zajímavější už je ale například u skleníkových plynů, kdy vývoj oxidu uhličitého vykazuje v závislosti na ekonomickém rozvoji jednoznačně přímou úměrnost.

Mnohem zajímavější vztah nabízí potom vývoj emisí oxidu dusíku. Emise jsou vyjadřovány v kilogramech na osobu, aby bylo dosaženo jejich možného srovnávání mezi jednotlivými zeměmi.

Na závěr se už zbývá alespoň na chvilku zastavit u příčin toho, že celkové emise ze silniční dopravy v závislosti na HDP v posledních letech vykazují s výjimkou oxidu uhličitého nepřímou úměrnost.

Jestliže na statistických datech ze silniční dopravy můžeme až na emise oxidu uhličitého pozorovat nepřímou úměrnost v závislosti na HDP, lze předpokládat, že je to způsobeno především stále více se prosazujícími normami (EURO I - EURO VI). Nicméně schopnost začleňovat tyto normy do ekonomického života právě velmi závisí i na ekonomické síle společnosti, tedy zda je schopna a ochotna náklady zavádění nových ekologických norem nést.

V souvislosti se silniční dopravou se převážně mluví o externalitách negativních, což je bezesporu potřebné, nicméně už velmi málo se řeší externality pozitivní, respektive příspěvek dopravy k hospodářskému růstu (a tedy pozitivní externality růstu HDP).

Vznikaly různé názory a pomocí více studií se vytvořilo několik tvarů této křivky: tradiční environmentální Kuznetsova křivka (Conventional EKC), křivka zvaná Cesta ke dnu (Race to the Bottom), Nové znečisťující látky (New Toxics) a revidovaná environmentální Kuznetsova křivka (Revised EKC).

Tradiční Kuznetsova křivka říká, že dosažením určité výšky příjmu na hlavu jednoho člověka se znečišťování životního prostředí začne snižovat. To ovšem vyvolává spory, zda tento vztah bude platný i v budoucnu, protože nemusí záviset na minulosti.

Křivka zvaná Cesta ke dnu má svůj název opodstatněný tím, že nemá bod zlomu, čili environmentální znečištění bude pouze narůstat, dokud nedosáhne fáze, kdy křivka nabude horizontálního tvaru.

Křivka Nové znečisťující látky odpovídá teorie, že s rostoucím příjmem na člověka se snižuje množství látek způsobujících znečištění, vznikají však zcela nové látky znečišťující životní prostředí. Z toho tedy plyne, že některé zdroje znečištění jsou redukovány, a přesto znečištění roste.

Revidovaná Kuznetsova křivka tvrdí, že znečištění se ukáže hned na začátku ekonomického růstu. Celkové znečištění se posouvá doleva díky celkovému snižování znečišťování.

Environmentální Kuznetsova křivka se nevyhnula kritice z různých pohledů. Jako první je hned, že empirické důkazy jsou smíšené, a tedy neexistuje žádná záruka, že hospodářský růst zaznamená pokles znečišťujících látek. Jako další se třeba pozřít na znečištění nejen z funkcí příjmu, ale mnoha jiných faktorů. Například účinnost vládní regulace, rozvoj ekonomiky, úroveň populace. Pak máme globální znečištění. Mnoho rozvinutých ekonomik zaznamenalo snížení průmyslu a růst v sektoru služeb, ale stále dovážejí zboží z rozvojových zemí. Jedním z příkladů je odlesňování.

tags: #environmentalni #kuznetsova #krivka #princip #rozdvojeni

Oblíbené příspěvky:

• Jak funguje drtič odpadu?
• Průměr odpadu pračky
• Článek o vnímání divoké přírody
• Semináře pro školy
• Testování dieselů