Přehled environmentální legislativy v ČR

Závazky EU v oblasti klimatických a environmentálních cílů se promítají do přípravy a revizí regulatorního rámce EU unijního rozpočtu včetně nástrojů financování EU, tedy také fondů EU.

Zelená dohoda pro Evropu (Green Deal) je implementována přes strategie a sektorové legislativy a na ně navazující metodické dokumenty, zásada DNSH je v daném sdělení ukotvená jako do not harm. Uplatňování zásady „významně nepoškozovat“, aby bylo zajištěno, že peníze vynaložené v rámci rozpočtu EU nebudou bránit v dosahování jejích cílů v oblasti ochrany klimatu a životního prostředí. Pro operacionalizaci zásady DNSH slouží odkaz na čl. 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/20884, nařízení o taxonomii.

Pro účely čl. 3 písm. Základním nařízením EU pro oblast stanovení technických screeningových kritérií pro určení toho, za jakých podmínek se hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající ke zmírňování změny klimatu nebo k přizpůsobování se změně klimatu, a toho, zda tato hospodářská činnost významně nepoškozuje některý z dalších environmentálních cílů je Nařízení (EU) 2021/2139.

V přílohách daného nařízení jsou identifikována technická screeningová kritéria. Technická screeningová kritéria jsou doplněná nebo změněná v nařízením (EU) 2023/2486 ze dne 27. června 2023, kde se stanovila další technické screeningové kritéria pro určení toho, za jakých podmínek se hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající k udržitelnému využívání a ochraně vodních a mořských zdrojů, k přechodu na oběhové hospodářství, k prevenci a omezování znečištění nebo k ochraně a obnově biologické rozmanitosti a ekosystémů, a toho, zda tato hospodářská činnost významně nepoškozuje některý z dalších environmentálních cílů (taktéž se změní nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178, pokud jde o specifické zveřejňování informací v souvislosti s těmito hospodářskými činnosti). Nařízení (EU) 2022/1214 ze dne 9. Nařízením (EU) 2023/2485 ze dne 27. června 2023, stanovující další technická screeningová kritéria.

Na úrovni EU je základní legislativní normou v oblasti ochrany klimatu tzv „klimatický zákon“ respektive Nařízení 2021/1119 ze dne 30. června 2021 („evropský právní rámec pro klima“).

Čtěte také: Příležitosti environmentální výchovy

Nařízení EU mají obecnou závaznost, aplikační přednost a bezprostřední působnost, tzn. že platí v každém členském státě EU přímo, bez prováděcího vnitrostátního aktu. Jsou zveřejněna v Úředním věstníku EU (přístupný online).Pro směrnice je nutná tzv. Vedle těchto „nových“ předpisů jsou již dlouho závazné další klíčové environmentální požadavky, především hodnocená vlivů na životní prostředí (SEA/EIA) a hodnocení vlivů na soustavu Natura 2000 (tzv.

Vztah taxonomie a DNSH vysvětlen v základním metodickém dokumentu ČR pro tuto oblast, proto uvádíme citaci z dokumentu Rámcová vodítka pro implementaci zásady „významně nepoškozovat“ životní prostředí (DNSH) a prověřování infrastruktury z hlediska klimatického dopadu v EU fondech v ČR, datum zpracování 20. „V obecném nařízení k EU fondům (CPR) a v nařízeních k FST, EFRR a Fond soudržnosti je v recitálech požadavek, aby podpory respektovaly zásadu „do no significant harm“ ve smyslu čl. 17 nařízení o taxonomii pro udržitelné investice. Tento závazek byl na základě požadavku EK promítnut do Dohody o partnerství 2021-2027 (kap. 2). Pro zásadu DNSH při poskytování dotací nejsou technická screeningová kritéria taxonomie (delegované akty) závazná, ale jsou považována za referenční rámec. V praxi se však mohou podmínky DNSH lišit nástroj od nástroje - tzn.

Přehled povinností podnikové ekologie a způsob jejich řešení

Účastníci se seznámí s aktuální legislativou týkající se životního prostředí.

Hlavní témata

• Legislativa ŽP vztahujících se na podnikovou praxi
• Kompletní dokumentace a software podnikového ekologa
• Průvodce PE, aplikace ILNO a Povinnosti firem v PE
• Roční informační služba o změnách legislativy PE

Program

Hlavní povinnosti běžných podniků a organizací, seznámení s aktuálními změnami a výhled změn:

• Nakládání s chemickými látkami a směsmi na pracovišti
• Nařízení REACH, CLP, zákon o chemických látkách a směsích
• Prevence závažných havárií
• Odpadové hospodářství
• Využití a ochrana vod
• Ochrana ovzduší
• Integrovaná prevence, IRZ, ISPOP
• Obaly
• Ekologická újma
• Související oblasti (hospodaření s energiemi z. 406/2000 Sb., ochrana krajiny - kácení, přeprava ADR)

Připravovaná legislativa ČR

Poslanecký návrh zákona, kterým se mění zákon č.

• Poslední změna: 13. 9. 2024
• Cíle návrhu: Návrh zahrnuje novelizaci zákona o návykových látkách a zavádí novou kategorii psychomodulačních látek. Tyto látky jsou definovány jako psychoaktivní látky s nízkým rizikem pro zdraví a společnost, jejichž kontrolované užívání pro dospělého člověka představuje akceptovatelné riziko závislosti. Kromě psychomodulačních látek je zavedena také nová kategorie nazvaná "nové psychoaktivní látky," které mají předpokládanou psychoaktivitu, ale s neznámým zdravotním rizikem.

Novela veterinárního zákona

• Poslední změna: 18. 9. 2024
• Cíle návrhu: Novela veterinárního zákona reviduje právní úpravu a implementuje nová nařízení Evropské unie.

Navrhovaná novela zákona č. 452/2001 Sb.

• Poslední změna: 18. 9. 2024
• Cíle návrhu: Navrhovaná novela zákona č. 452/2001 Sb. upravuje ochranu označení původu a zeměpisných označení v souladu s nařízeními EU. Cílem je přizpůsobit český právní rámec nařízením (EU) 2023/2411 a (EU) 2024/1143, které rozšiřují unijní ochranu na nezemědělské produkty, jako jsou řemeslné a průmyslové výrobky.

Přehled zajímavostí z měsíce září

Potravinářská inspekce zakázala produkty s obsahem halucinogenu z muchomůrky červené

Státní zemědělská a potravinářská inspekce zjistila na trhu produkty, které obsahují látku muscimol - neurotoxin (silný tlumič centrálního nervového systému) a halucinogen vyskytující se v muchomůrce červené.

Čtěte také: Starbucks a udržitelnost

Ovocnáři dostanou za letošní zmrzlou úrodu odškodné od státu i od EU

Ministerstvo zemědělství (MZe) vypracovalo nařízení vlády, podle kterého dostanou ovocnáři postižení letos neobyčejně tuhými jarními mrazy finanční kompenzaci. Přibližně 376 miliónů korun poskytne České republice EU, peníze z národních zdrojů budou z rozpočtu MZe. O další podporu zažádalo MZe ministerstvo financí. Nařízení vlády o poskytnutí mimořádné podpory dnes schválila vláda.

Září je měsícem biopotravin už po dvacáté

Začíná 20. ročník kampaně Září - Měsíc biopotravin. Ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství se konají různé akce, dožínky a soutěže, které seznamují veřejnost s důvody, proč je dobré kupovat biopotraviny.

Výskyt katarální horečky ovcí v ČR po 15 letech

V České republice byl po patnácti letech potvrzen výskyt katarální horečky ovcí (bluetongue). Vyšetření ve Státním veterinárním ústavu Jihlava potvrdilo nákazu u plemenného berana chovaného na farmě v Jindřichovicích na Sokolovsku. Zvíře vykazovalo typické příznaky nákazy. Jde o první případ katarální horečky ovcí na území ČR po patnácti letech.

Výrobci potravin mají připravené potraviny a balené vody do povodňových oblastí

Řada výrobců potravin a balených vod poskytuje nebo bude poskytovat zásoby potravin a balených vod do krizových oblastí, které byly zasaženy extrémními srážkami a povodněmi. Oznámila to Potravinářská komora ČR, ve které jsou podniky sdružené. Potravinářské firmy spolupracují s potravinovými bankami, Hasičským záchranným sborem ČR nebo na lokální úrovni se starosty jednotlivých obcí.

Návrh na zavedení kamer na jatkách prochází legislativním procesem

Novela veterinárního zákona a novela zákona na ochranu zvířat proti týrání vypracované Ministerstvem zemědělství zavedou významné zlepšení v péči o zvířata. Jatka v ČR budou mít povinně instalované kamery. Veterinární zákon také přinese několik důležitých zjednodušení v administrativní oblasti.

Čtěte také: Ochrana životního prostředí

Steak z tuňáka obsahoval zvýšené množství histaminu

Státní veterinární správa upozorňuje spotřebitele, že se na českém trhu prodával mražený steak z tuňáka s nadlimitním obsahem histaminu. Rybu prodával ve svých provozovnách obchodní řetězec Makro. Významnou část šarže se podařilo prodejci stáhnout z trhu. Odběratelé, kteří mají rybu doma či na skladě, jej mohou vrátit v provozovnách prodejce.

České potravinářské podniky kritizují evropská zelená opatření

Nová pravidla zelené transformace, přílišná byrokracie, zdlouhavé schvalovací procesy i přemíra kontrol. To jsou hlavní potíže, se kterými se v současnosti potýkají české potravinářské podniky a které komplikují jejich rozvoj.

Monitorování cizorodých látek v potravním řetězci

Monitorování cizorodých látek (reziduí a kontaminantů) v potravním řetězci zahrnuje sledování možné kontaminace potravin, krmiv a surovin určených k jejich výrobě. Do této oblasti patří též biomonitoring, tzn. sledování kontaminace volně žijících organismů, které doplňují spotřební koš člověka. Zároveň jsou sledovány i složky prostředí, které tuto kontaminaci mohou způsobit nebo ovlivnit - patří sem půda, povrchová voda a vstupy do těchto složek prostředí. Sledování cizorodých látek v potravinách a krmivech, stejně jako návazné sledování kontaminantů v surovinách nutných pro jejich výrobu a ve složkách životního prostředí tyto suroviny ovlivňujících, plně přispívá ke snaze zajistit výrobu zdravotně nezávadných potravin, určených jak k domácí spotřebě, tak i na vývoz.

Legislativa v připomínkovém řízení

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci

Hlavním cílem předkládaného návrhu zákona je zajištění transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1785 ze dne 24. dubna 2024, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) a směrnice Rady 1999/31/ES o skládkách odpadů, (dále též „směrnice 2024/1785/EU“) do právního řádu České republiky.

• Připomínkové řízení probíhá do 3.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech

Předkládaný návrh zákona je implementačním předpisem, jímž se adaptuje český právní řád na přijetí nové unijní legislativy - nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1157 ze dne 11. dubna 2024 o přepravě odpadů, o změně nařízení (EU) č. 1257/2013 a (EU) 2020/1056 a o zrušení nařízení (ES) č. 1013/2006.

Vyhláška o vyhlášení národní přírodní památky Trkmanské louky

Vyhlášení národní přírodní památky Trkmanské louky.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích

Předkládaný návrh zákona je implementačním předpisem, jímž se adaptuje český právní řád na přijetí nové evropské legislativy, konkrétně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1849 ze dne 13. června 2024, kterým se mění nařízení (EU) 2017/852 o rtuti, pokud jde o zubní amalgám a další výrobky s přidanou rtutí, na které se vztahují omezení vývozu, dovozu a výroby.

Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 79/2018 Sb. o způsobu a rozsahu zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentace

Hlavním důvodem pro novelizaci vyhlášky je potřeba zohlednit dosavadní zkušenosti z její aplikace v praxi, jakož i potřeba reflektovat zkušenosti z ničivé povodně v září 2024.

Legislativa projednávaná Legislativní radou vlády

Návrh zákona o některých pravidlech pro snižování emisí metanu v odvětví energetiky

Adaptace právního řádu ČR na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1787 ze dne 13. června 2024 o snižování emisí metanu v odvětví energetiky a o změně nařízení (EU) 2019/942.

Vyhláška o vyhlášení přírodní rezervace Lipka

Vyhlášení přírodní rezervace Lipka.

Vyhláška o vyhlášení národní přírodní rezervace Žofínský prales

Vyhlášení NPR Žofínský prales.

Vyhláška o zrušení některých právních předpisů o vyhlášení zvláště chráněných území

Zrušení některých právních předpisů o vyhlášení zvláště chráněných území.

Legislativa projednávaná v parlamentu

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 73/2012 Sb., o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu

Předkládaný návrh zákona je z velké části implementačním předpisem, jímž se adaptuje český právní řád na přijetí nové evropské legislativy, zejména na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/573 ze dne 7. února 2024 o fluorovaných skleníkových plynech, o změně směrnice (EU) 2019/1937 a o zrušení nařízení (EU) č. 517/2014, a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/590 ze dne 7. února 2024 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o zrušení nařízení (ES) č. 1005/2009.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 542/2020 Sb., o výrobcích s ukončenou životností

Adaptace na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1542 ze dne 12. července 2023 o bateriích a odpadních bateriích, o změně směrnice 2008/98/ES a nařízení (EU) 2019/1020 a o zrušení směrnice 2006/66/ES. Návrh změn vyplývající z tzv. Ekoauditu a z dosavadní aplikace zákona č. 542/2020 Sb.

Aktuální případy porušení některých níže uvedených povinnosti

Překročení emisních limitů

Inspektoři z ČIŽP v Praze uložili pokutu 200 tisíc korun pražské Fakultní nemocnici v Motole. Při provozu spalovny nebezpečných odpadů překročila povolený emisní limit pro polychlorované dibenzodioxiny (PCDD) a polychlorované dibenzofurany (PCDF). „Naměřená hodnota na lince číslo jedna činila téměř trojnásobek povoleného limitu daného integrovaným povolením vydaným Krajským úřadem Středočeského kraje," uvedl Václav Beroušek, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP Praha. Provozovatel ihned po kontrole ČIŽP zahájil práce na opatřeních, která zamezí opakování tohoto stavu. „K tomu inspektoři přihlédli při stanovování výše pokuty," uvedl Beroušek.

Zařízení s obsahem chladiva, úniky, detekce

Inspektoři z ČIŽP v Praze společnosti AHOLD Czech Republic, a.s. ve společném řízení pokutu za dva přestupky ve výši 120 tisíc korun. „V provozovně Albert v Praze 4 jsme zjistili, že přes evidované úniky chladiva nezajistil provozovatel bez zbytečného prodlení opravu chladícího zařízení. V provozovně Albert v Lanškrouně zase nebyly řádně zajištěny kontroly čidla zaznamenávajícího možné úniky chladiva," řekl Václav Beroušek, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP Praha.

Provoz zdroje bez povolení

Inspektoři z ČIŽP v Praze uložili pokutu 400 tisíc korun. Firma provozovala své zařízení Kalové hospodářství Drasty v okrese Praha-východ bez platného povolení. Při absenci povolení k provozu zdroje znečišťování ovzduší, nemohly být stanoveny podmínky provozu, které mají sloužit jako záruka správného provozování zdroje vzhledem k životnímu prostředí. Nebylo zajištěno spolehlivé a kontrolovatelné vyloučení negativních dopadů provozu na životní prostředí. Tímto jednáním nepochybně došlo k ohrožení životního prostředí.

Provoz zdroje bez povolení

Inspektoři z ČIŽP uložili pokutu 120 tisíc korun. Firma ve svém závodě bez povolení provozovala zdroj znečišťování ovzduší - linku na výrobu takzvané těžké folie pro automobilový průmysl. Když inspektoři prováděli kontrolu areálu firmy v Žatci, zjistili, že ve výrobní hale umístěné v zadní části výrobního areálu je instalována nová linka. „Byla v provozu, docházelo na ní ke zpracování plastového granulátu. Provozovatel však na provoz linky neměl povolení. Není to navíc první pochybení firmy. V roce 2014 jí inspektoři ČIŽP uložili pokutu 30 000 Kč za nepovolené provozování plynového kotle. V roce 2016 potom pokutu 50 000 Kč za to, že opět bez povolení zhruba dva roky provozovala další zdroj znečišťování ovzduší - nanášení nátěrových hmot.

Přehled povinností, které stanovuje legislativa o ovzduší

tags: #environmentální #legislativa #ČR #přehled

Oblíbené příspěvky:

• Moratorium na spalovny v ČR
• Základní charakteristiky hornin a nerostů
• Likvidace autovraků Třebovětice
• Více informací o enzymatickém rozkladu odpadu v žumpách
• Fotopast v Staré Roli zachytila viníky nepořádku