Horniny a nerosty: Definice a základní charakteristiky

16.03.2026

Povrch naší planety Země tvoří nerosty a horniny. Pro analýzu učiva o neživé přírodě využijeme učebnice pro 4. a 5. ročník ZŠ.

Nerosty (Minerály)

Minerály (také česky nerosty) tvoří horniny či vyplňují dutiny a pukliny v nich. Jsou to většinou anorganické stejnorodé přírodniny. Jejich složení jde vyjádřit chemickou značkou či vzorcem: např. křemen (a) je chemicky oxid křemičitý = \mathrm{SiO_2}. Chemické složení minerálů ovlivňuje jejich vlastnosti.

Minerály jsou většinou krystalické. Krystalické minerály (a) mají pravidelně uspořádané stavební částice (zpravidla atomy či ionty) a tvoří krystaly. Tvar krystalů je ovlivněn právě uspořádáním stavebních částic do krystalové mřížky. Chemické vlastnosti minerálů odpovídají chemickým vlastnostem látek, z nichž jsou minerály složené.

Minerály (též nerosty) jsou stejnorodé přírodniny. Jejich složení lze popsat chemickým vzorcem či značkou (např.

Vlastnosti minerálů

hustota (značí se ρ, základní jednotkou je \mathrm{kg/m^3}) - Velká např.
štěpnost - Schopnost odlamovat se při působení na rovnou plochu (velmi dokonalá např.
lom - Souvisí s tvarem povrchu po rozbití či rozlomení (u neštěpných minerálů), např.

Rozdělení minerálů

Minerály se rozdělují do skupin podle svého chemického složení. Dělí se do skupin podle svého chemického složení (např.

Čtěte také: Geologie pro malé objevitele

Některé chemické prvky se v přírodě nacházejí samostatně.
- uhlík (\mathrm{C}) - Vyskytuje se ve formě grafitu, který se skládá z atomů ve vrstvách, užívá se např. k výrobě tužek.
- zlato (\mathrm{Au}) - Ušlechtilý kov, vyskytuje se např. v křemenných žilách, dříve se získávalo rýžováním.
Sulfidy obsahují sulfidový anion (\mathrm{S^{2-}}).
sůl kamenná = halit (\mathrm{NaCl}chlorid sodný) - Krystalizuje odpařením roztoků (např. mořské vody), využití v kuchyni či např.
Oxidy jsou sloučeniny kyslíku (ve formě oxidového aniontu \mathrm{O^{2-}}) s dalšími prvky.
- křemen (\mathrm{SiO_2}oxid křemičitý) - Nejčastější minerál, vyskytuje se ve všech typech hornin. Je důležitý např. pro výrobu skla (ve sklářském písku). Má mnohé barevné odrůdy (např.
- korund (\mathrm{Al_2O_3}oxid hlinitý) - Vyskytuje se např. jako modrý safír či červený rubín, ze syntetického korundu se vyrábějí např.
Mezi uhličitany (karbonáty) patří kalcit (\mathrm{CaCO_3}uhličitan vápenatý). Tvoří např. horniny vápenec či mramor, vzniká krystalizací z roztoků či usazováním schránek organismů.
živce - Obsahují různé množství vápníku (\mathrm{Ca}), sodíku (\mathrm{Na}), draslíku (\mathrm{K}). Zvětráváním se tyto prvky uvolňují do prostředí a mohou je využívat např.
mastek - Měkký minerál, prášek z něj se užívá např.

Minerály sestávající z organických látek (organolity) nejsou běžné.

Horniny

Horniny jsou přírodniny složené z jednoho či více druhů minerálů. Např. žula (e) je tvořena více minerály: křemenem (a), plagioklasem (b), draselným živcem (c) a biotitem (d). Horniny tvoří geologická tělesa, sestává z nich litosféra.

Typy hornin

sedimentární (usazené) - Vznikají usazováním úlomků hornin (např.
magmatické (vyvřelé) - Vznikají tuhnutím magmatu (např.
metamorfované (přeměněné) - Vznikají přeměnou magmatických, sedimentárních i metamorfovaných hornin za působení teploty a tlaku, např.

Usazené horniny

Usazené neboli sedimentární horniny vznikají usazováním úlomků hornin a minerálů, částí organismů nebo krystalizací z roztoků. Aby vznikly úlomkovité usazené horniny, musejí nejprve zvětráváním vzniknout úlomky původní horniny. Tyto úlomky mohou být posléze přeneseny, např. vodou či větrem. Na místě usazení mohou zůstat sypké, nebo mohou být zpevněny tmelem.

písek (c, nezpevněný) a pískovec (d, zpevněný) - Úlomky v rozměrech zhruba 0,06-2 mm.
vápenec (h) - Sestává zejména z minerálu kalcitu (\mathrm{CaCO_3}). Vzniká (či vznikal) ze schránek korálnatců, měkkýšů či různých jednobuněčných organismů. Vznikají v něm krasové jevy.

Chemogenní usazenou horninou je např. travertin (k).

Vyvřelé horniny

Vyvřelé neboli magmatické horniny vznikají tuhnutím magmatu či lávy (to je magma, které se dostalo na zemský povrch). Hlubinné vyvřelé horniny vznikají tuhnutím magmatu hluboko pod povrchem. Magma zde tuhne pomalu, proto dochází k vytváření větších krystalů minerálů. Struktura hlubinných vyvřelin bývá všesměrná. I hlubinné vyvřelé horniny se mohou objevovat na povrchu díky erozi nadloží či vrásnění.

Čtěte také: Výuka živé a neživé přírody: Praktický průvodce

žula (granit) (a) - Obsahuje zejména křemen, živce, slídy (muskovit, biotit). Mívá kvádrovitou odlučnost. V Česku se nalézá např.
gabro (b) - Oproti žule tmavší.

Žilné vyvřelé horniny vznikají tuhnutím magmatu v puklinách. Výlevné vyvřelé horniny vznikají tuhnutím lávy či magmatu těsně pod povrchem. Tuhnutí je rychlé, tvoří se tedy menší krystaly.

čedič (bazalt) (d) - Složením odpovídá gabru. Mívá sloupcovitou odlučnost (lze vidět např. na Panské skále u Kamenického Šenova). Čedič je typický pro České středohoří.

Z horniny příbuzného složení je např. znělec (fonolit) (f) - Šedozelený, při poklepání zvoní. Např. melafyr (g) - Složením odpovídá čediči či andezitu, obsahuje dutiny po sopečných plynech, které bývají druhotně vyplněné např.

Magma obsahuje mj. Kyselá magmata vznikají tavením zemské kůry zejména v subdukčních zónách (na místech, kde se podsouvají litosférické desky či jejich části). Obsahují více oxidu křemičitého, jsou viskóznější (méně ochotně tečou) a tvoří tedy spíše hlubinné magmatické horniny (např. Bazická magmata vznikají tavením zemského pláště např. ve středooceánských hřbetech nebo v kontinentálních riftech. Jsou méně viskózní (ochotněji tečou), snadněji se dostávají na povrch a tvoří spíše výlevné horniny (např. bazalt). Jejich zásaditá povaha vychází z většího obsahu alkalických kovů a kovů alkalických zemin (prvků 1. a 2.

Přeměněné horniny

Přeměněné neboli metamorfované horniny vznikají přeměnou vyvřelých, usazených či jiných přeměněných hornin. Přeměna (metamorfóza) probíhá za zvýšené teploty a tlaku.

svor (b) - Obsahuje šupiny světlé slídy a hrubší zrna křemene.

Přeměnou vápence vzniká mramor (krystalický vápenec, e), který se využívá např.

Čtěte také: Znalosti o neživé přírodě

Význam neživé přírody

Živé organismy včetně člověka jsou součástí živé přírody. Jejich život je závislý na přírodě neživé, živým organismům poskytuje nezbytné podmínky k životu. Mezi základní podmínky patří: Voda, Živiny z půdy (pro rostliny), Oxid uhličitý ze vzduchu (pro rostliny), Teplo a světlo ze Slunce, Kyslík, který potřebují živé organismy k dýchání a pro ně vytváření rostliny.

Do neživé přírody patří: Nerosty (minerály) a horniny, Půda, Teplo a světlo ze Slunce, Voda a vzduch.

Nerostné suroviny

Nerostné suroviny jsou nerosty a horniny, které se těží a zpracovávají na nejrůznější výrobky. Pískovec a písek jsou horniny, přičemž pískovec je tvořen zpevněnými zrny různých nerostů.