Environmentální Migrace v Číně: Příčiny a Důsledky


18.04.2026

Migrace patří mezi nejskloňovanější - a zároveň nejvíce rozdělující - společenská témata dneška. O migraci je potřeba diskutovat, ale jedině se znalostí základních faktů. Podle zatím posledních souhrnných dat udávaných OSN činí počet mezinárodních migrantů 304 milionů. Pro perspektivu jde bezmála o populaci třetí nejlidnatější země světa - USA. Mezinárodním migrantem je každý 27. obyvatel planety.

Migranti tvoří dlouhodobě zhruba 3 až 4 procenta světové populace. Na druhou stranu ale platí, že migrace se tím či oním způsobem dotýká životů dalších stovek milionů lidí skrze své sociální, ekonomické a politické důsledky.

Kdo je migrant?

Jednotná a univerzálně užívaná definice migrace ani migranta neexistuje. Podle ní je migrantem každý člověk, který změnil zemi svého obvyklého pobytu. Migranty lze podle této definice rozlišovat na krátkodobé, kteří změnili zemi obvyklého pobytu na více než tři měsíce, ale méně než jeden rok, a dlouhodobé, kteří se ve stejné situaci nacházejí více než rok.

Asi nikoho nepřekvapí, že celkový počet migrantů za poslední desetiletí vytrvale roste: jen za posledních 10 let stoupl o víc než 50 milionů. V přepočtu na celkovou populaci je nicméně nárůst jen velmi mírný.

Nejvýznamnější Cílové a Zdrojové Země

Podíváme-li se na žebříček zemí s nejvíce mezinárodními migranty, na prvním místě najdeme Spojené státy americké. Druhý nejvyšší počet migrantů hostí Německo, a to necelých 17 milionů. Pokud zaměříme pozornost na státy, odkud lidé v nejvyšších počtech odcházejí, na prvním místě statistik najdeme nejlidnatější zemi na světě, jíž je Indie.

Čtěte také: Příležitosti environmentální výchovy

Zajímavý parametr, který ve svých výročních zprávách pravidelně analyzuje Mezinárodní organizace pro migraci (IOM), představují takzvané migrační koridory. Suverénně největším koridorem je ten, který spojuje USA (jako cílovou zemi) a Mexiko. Spojené státy figurují jako destinace i v mnoha dalších velkých koridorech, přičemž řada z nich začíná v Asii (Indie, Čína, Filipíny).

Dalším údajem, který napomáhá lépe porozumět rozsahu a vývoji mezinárodní migrace, je objem takzvaných remitencí, čili peněz, které migranti posílají, eventuálně přivážejí zpět svým rodinám a komunitám ve výchozích zemích. Odhady Světové banky hovoří o tom, že do nízko- a středněpříjmových zemí směřovalo v roce 2024 celkem 685 miliard amerických dolarů.

Miliony migrantů opouští své domovské země nedobrovolně, v důsledku války, všeobecného násilí, pronásledování, anebo přírodních katastrof. Důležitým rysem nucených migrací je jejich nerovnoměrné rozložení. Téměř tři čtvrtiny lidí na útěku míří do nízkopříjmových a středněpříjmových států. Nejčastěji přitom nachází útočiště ve stejném regionu, z něhož pochází.

Nové jevy v migraci

Globální migrace prochází dynamickým vývojem. Mezi zdrojovými státy se objevují zcela noví aktéři, zatímco tradiční vystěhovalecké země se proměňují na tranzitní nebo dokonce cílové. Dramaticky se mění také přistěhovalecké politiky, a to zejména vůči uprchlíkům a neregulérním migrantům.

  • Rekordní rozsah nuceného vysídlení: Podle údajů UNHCR bylo k polovině roku 2024 celosvětově nuceně vysídleno přes 122 milionů lidí, z toho zhruba polovina uvnitř svých domovských zemí.
  • Proměna migrací na americkém kontinentu: Mexiko se proměňuje v zemi tranzitní.
  • Bohaté státy soupeří o kvalifikované pracovníky: Přijímání migrantů je dnes čím dál selektivnější.
  • Alternativní formy ochrany namísto azylu: Dočasná ochrana, kterou pro uprchlíky z Ukrajiny aktivovala Evropská unie, má ve světě hned několik analogií.
  • Externalizace kontrol: Evidentním trendem jsou snahy vyspělých zemí kontrolovat imigraci „na dálku“, to znamená skrze dohody uzavírané s tranzitními či výchozími státy.

Klimatická Změna a Migrace

Klimatická změna má největší dopad na nejchudší, přičemž mezi nimi panuje paradoxní vztah. Ti nejchudší produkují nejméně emisí, ale pociťují tyto změny nejvíce. Dalším dopadem může být enviromentální migrace. Pro některé státy může globální oteplování znamenat existenční hrozbu.

Čtěte také: Starbucks a udržitelnost

Dnes je jedním z největších producentů CO2 Čína. Často diskutovaným nástrojem jsou mezinárodní regulace, které by braly v potaz suverenitu každého státu, ale zároveň by zajistily hospodářský, kulturní a sociální vývoj. Není možné, aby jeden stát požíval svých svobod na úkor jiného.

Při přijímání opatření je však nutné myslet i na práva států sociálního či hospodářského charakteru. Je nutné hledat kompromisní a spravedlivé opatření. Můžeme navrhnout zavedení mezinárodní organizace, kterou by odváděly ty státy, jejichž emise by překračovaly smluvené limity. Tyto prostředky by byly využity na pokrytí dopadů klimatické změny v postižených zemích.

Čtěte také: Ochrana životního prostředí

tags: #environmentální #migrace #Čína #příčiny

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]