Armáda ČR při vojenském ohrožení státu: Povinnosti a legislativa

Česká republika musí být připravena zajistit obranu svého území, jakož i přispívat k obraně spojenců. K zajištění své bezpečnosti vytváří Česká republika ozbrojené síly. Obrana státu však není pouze záležitostí těchto ozbrojených sil a profesionálních vojáků, ale všech občanů.

Branná povinnost

Branná povinnost slovy branného zákona č. 585/2004 Sb., je vymezena jako povinnost státního občana České republiky připravovat se k obraně státu a osobně se účastnit plnění úkolů ozbrojených sil České republiky. Branná povinnost zahrnuje povinnost občana podrobit se odvodnímu řízení, vykonávat vojenskou činnou službu a plnit další povinnosti stanovené tímto zákonem. Branná povinnost se vztahuje na muže i ženy.

Branná povinnost vzniká dnem, v němž občan dosáhne věku 18 let a zanikne dnem, v němž občan dosáhne věku 60 let. Zákonná povinnost občanů bránit svou vlast nezanikla ani s profesionalizací Armády České republiky.

Dobrovolné převzetí výkonu branné povinnosti

Brannou povinnost je možné dobrovolně převzít a to tak, že:

1. Občan mimo stav ohrožení státu nebo mimo válečný stav může dobrovolně převzít výkon branné povinnosti, pokud požádá o zařazení do aktivní zálohy, a to nejdříve dnem, v němž dosáhne věku 18 let, na základě písemné žádosti podané příslušnému krajskému vojenskému velitelství.
2. Občan mimo stav ohrožení státu nebo mimo válečný stav může dobrovolně převzít výkon branné povinnosti, pokud požádá o účast na vojenském cvičení. Písemnou žádost může podat nejdříve dnem, v němž dosáhne věku 18 let, příslušnému krajskému vojenskému velitelství.
3. Občan mimo stav ohrožení státu nebo mimo válečný stav může dobrovolně převzít výkon branné povinnosti, pokud požádá o povolání do služebního poměru vojáka z povolání, na základě písemné žádosti podané příslušnému krajskému vojenskému velitelství.

Záloha ozbrojených sil

Pro doplňování ozbrojených sil je určena záloha ozbrojených sil (dále jen „záloha“), jejíž částí je aktivní záloha vytvářená podle § 5. Dle § 1 odst. 8 zákona č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťováním (branný zákon), ve znění pozdějších předpisů je vojákem v záloze voják, který nevykonává vojenskou činnou službu a má brannou povinnost. Voják v záloze se předurčí pro doplnění ozbrojených sil podle potřeb ozbrojených sil.

Čtěte také: Česká Armáda a Ochrana Životního Prostředí

Voják v aktivní záloze vykonává službu v operačním nasazení, a to podle potřeb ozbrojených sil, v délce do 7 měsíců v kalendářním roce a) na území České republiky, nebo b) mimo území České republiky, pokud s takovou službou vysloví prokazatelný souhlas.

Vojenská evidence

Krajské vojenské velitelství vede vojenskou evidenci v souladu s částí devět branného zákona. Správcem vojenské evidence je Ministerstvo obrany. Vojenská evidence je informační systém veřejné správy neveřejné povahy, ve kterém se vedou údaje o občanech, kterým vznikla branná povinnost, vojácích a fyzických a právnických osobách, a to v rozsahu údajů souvisejících s brannou povinností, jejím výkonem a věcnými podmínkami výkonu branné povinnosti.

Krajské vojenské velitelství není vzhledem k účelu vedení vojenské evidence vůči subjektu údajů povinno plnit informační povinnost podle zákona o ochraně osobních údajů ani subjektu údajů poskytovat informaci o zpracování o něm ve vojenské evidenci vedených údajů podle zákona o ochraně osobních údajů.

Poskytování údajů z vojenské evidence

Požádá-li subjekt údajů o poskytnutí údajů, které se o něm vedou ve vojenské evidenci, krajské vojenské velitelství mu vyžádané údaje poskytne; na žádost lze takové údaje poskytnout rovněž pozůstalým po subjektu údajů. Nejčastěji se jedná o potvrzení o absolvované vojenské činné službě (např. pro důchodové zabezpečení, pro zaměstnavatele, k doložení odborné praxe).

Žádost o poskytnutí údajů lze podat osobně na adrese KVV, zaslat v listinné podobě nebo elektronicky. Telefonní spojení na odpovědné osoby naleznete v části Potřebuji si vyřídit.

Čtěte také: Stanislav Gross: Loans and Premiership

Ohlašovací povinnost

Voják v aktivní záloze je povinen příslušnému krajskému vojenskému velitelství neprodleně hlásit změny osobních údajů v rozsahu podle § 19 a § 31a odst. 2 písm. a) až i) branného zákona a závažné úrazy a vážná onemocnění, které mohou mít vliv na výkon branné povinnosti, a předložit doklady osvědčující uvedené skutečnosti; voják v záloze má tuto povinnost za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu. O žádostech rozhoduje krajské vojenské velitelství.

Zaměstnavatel je povinen krajskému vojenskému velitelství, které o zproštění rozhodlo, neprodleně oznámit pominutí důvodů, pro něž byl jeho zaměstnanec zproštěn výkonu mimořádné služby.

Nošení vojenského stejnokroje

V souladu s §31 odst. 4 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů mohou vojenský stejnokroj nosit pouze vojáci v činné službě. Výjimkou je nošení vojenského stejnokroje při slavnostních příležitostech, kdy nosit vojenský stejnokroj mohou také vojáci v záloze a také osoby, kterým bylo nošení vojenského stejnokroje povoleno služebním orgánem.

Nošení vojenského stejnokroje při slavnostních příležitostech dodatečně povoluje ředitel krajského vojenského velitelství podle místa trvalého pobytu žadatele, a to pouze tehdy, je-li žadatelem voják mimo činnou službu nebo osoba, které zanikla branná povinnost a splňuje-li podmínky stanovené Rozkazem ministra obrany č. 63/2015 Věstníku Ministerstva obrany.

Povolení se vydává:

Čtěte také: Fakta o čínské armádě v Hongkongu

• Osobě, která jako voják konala službu v zahraničí v celkové době nejméně 6 měsíců, trval-li její služební poměr nejméně 5 let.
• Válečnému veteránovi, který je nositelem osvědčení o jeho účasti na národním boji za osvobození podle § 1 odst. 1 písm. a) až f) zákona č.

Zproštění mimořádné služby

V souladu s ustanovením § 17 zákona č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), lze vojáka v záloze, u něhož je v důležitém zájmu bezpečnosti České republiky třeba, aby mohl dále vykonávat své civilní zaměstnání, zprostit výkonu mimořádné služby. Na toto zproštění není právní nárok.

Za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu podávají zaměstnavatelé pro své zaměstnance žádosti o zproštění u krajského vojenského velitelství podle místa trvalého pobytu zaměstnanců.

Z důvodu nutnosti zabezpečit důležité zájmy bezpečnosti České republiky bezprostředně před a po vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu, mohou zaměstnavatelé provádět již v míru přípravné práce související s vyhodnocením potřeby zaměstnavatelů a se zpracováním žádostí o zproštění obsahující jmenné seznamy osob (vojáků v záloze) požadovaných zprostit (dále jen jmenné seznamy). Tyto přípravné práce jsou založeny na principu dobrovolnosti a součinnosti zaměstnavatelů a resortu Ministerstva obrany.

V souladu s výše uvedeným lze již v míru provádět přípravné práce a připravit si přehled pracovních míst, na které potencionálně bude potřeba zproštění vojáků v záloze. Pokud na těchto funkcích jsou zaměstnáváni vojáci v záloze, je možné připravit podklady pro zpracování žádostí o jejich zproštění.

V rámci informační podpory procesu obranných příprav z důvodu urychlení a zjednodušení činností souvisejících se zproštěním byla Ministerstvem obrany vytvořena aplikace "Zproštění", která umožní jmenné seznamy zpracovat v elektronické podobě a současně resortu Ministerstva obrany umožní tyto jmenné seznamy vyhodnotit formou hromadného zpracování dat.

V míru se předpokládá zejména využití elektronické formy jmenného seznamu. Za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu bude nezbytné podávat žádosti o zproštění i se jmennými seznamy v písemné podobě s uvedením písemného souhlasu (podpisu) zaměstnanců.

Podklady pro zabezpečení přípravných prací v oblasti zproštění budou krajská vojenská velitelství průběžně vyhodnocovat, s platností do konce následujícího kalendářního roku. Součinnost krajského vojenského velitelství se zaměstnavateli při vyhodnocování podkladů pro zproštění v oblasti přípravných prací se může týkat jen vojáků v záloze a nikoli státních občanů České republiky (mužů a žen), o jejichž schopnosti vykonávat vojenskou činnou službu bude rozhodnuto až při odvodním řízení za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu.

Vojáky v záloze, kteří jsou vojáky v aktivní záloze, se z hlediska úkolů a potřeb ozbrojených sil České republiky nepředpokládá zprostit výkonu mimořádné služby. Na základě vyžádání je krajské vojenské velitelství připraveno poskytnout potřebnou součinnost.

Příprava občanů k obraně státu (POKOS)

Příprava občanů k obraně státu (POKOS) je nedílnou součástí plánování obrany státu. Zákonná povinnost občanů bránit svou vlast nezanikla ani s profesionalizací Armády České republiky (1. ledna 2005). Systematická a diferencovaná příprava občanů k obraně státu je jedním z předpokladů vytvoření potřebných schopností k zajišťování obrany jednotlivců i celé společnosti.

V současném právním řádu je příprava občanů k obraně státu řešena zákonem č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany ČR, ve znění pozdějších předpisů. Podle § 52 tohoto zákona je příprava občanů k obraně státu dobrovolná a má charakter vzdělávání, není-li zákonem nebo jiným právním předpisem stanoveno jinak.

Provádění přípravy občanů k obraně státu řídí Ministerstvo obrany (sekce obranné politiky a strategie MO), na přípravě občanů k obraně státu se mohou podílet i spolky (dříve občanská sdružení), církve, náboženské společnosti a další právnické osoby v součinnosti s příslušnými krajskými a obecními úřady.

Základní narativy k problematice POKOS

• Česká republika musí být připravena zajistit obranu svého území, jakož i přispívat k obraně spojenců.
• Obrana státu není jen záležitostí profesionálních vojáků, ale nás všech.
• Každý občan České republiky má ze zákona povinnost bránit svoji zemi.
• Nebuď jen obyvatelem, staň se občanem. Obrana státu není jen občanskou povinností, ale také morálním závazkem.
• Když bráníš svoji zemi, bráníš sebe, svou rodinu, své blízké a jejich budoucnost.
• Zapoj se do činnosti branného subjektu a získáš znalosti, dovednosti a návyky využitelné při obraně státu.
• Dáváme přednost mírovému řešení konfliktů, použití vojenské síly považujeme za krajní možnost.
• Spojenectví je základním východiskem pro zajištění obranyschopnosti České republiky.

Úkoly OÚ ORP za SOS a VS

Obecní úřady obcí s rozšířenou působností podle branného zákona za SOS a VS:

• Plní úkoly v oblasti odmítnutí mimořádné služby z důvodu svědomí nebo náboženského vyznání.
• Mohou využívat zproštění výkonu mimořádné služby.
• Se podílí na zajištění odvodního řízení.
• Hradí některé náklady spojené s brannou povinností.
• Poskytují součinnost KVV při vedení vojenské evidence.

Legislativa

Zákony branné legislativy:

• Zákon č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon)
• Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky ve znění pozdějších předpisů
• Zákon č. 45/2016 Sb., o službě vojáků v záloze

Přehled vybraných zákonů a jejich ustanovení

Níže je uveden přehled vybraných zákonů a jejich ustanovení, které se týkají problematiky ohrožení státu a válečného stavu:

• Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., Ústavní zákon o bezpečnosti České republiky.
• Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky.
• Zákon č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon).
• Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky.
• Vyhláška č. 280/1999 Sb., Vyhláška Ministerstva obrany, kterou se stanoví postup při uplatňování požadavku na určení věcných prostředků a jejich převzetí, postup při uplatňování požadavku na určení fyzických osob k pracovní výpomoci nebo k pracovní povinnosti a kterou se stanoví náležitosti a vzor dodávacího příkazu, náležitosti a vzor dokladu o převzetí věcného prostředku, náležitosti a vzor dokladu o vrácení věcného prostředku a náležitosti a vzor povolávacího příkazu.

tags: #armáda #ČR #při #vojenském #ohrožení #státu

Oblíbené příspěvky:

• Definice občanského odpadu
• Umístění a Nakládání s Odpadem
• Velitelské Stanoviště K-116: Prokopské údolí
• Co je Ekologický Bonus?
• Průmyslová výroba a emise v ČR