Environmentální Navrhování Budov: Principy a Udržitelnost

Zodpovědný přístup k životnímu prostředí se netýká pouze podnikové ekologie, ale stále častěji se promítá i do oblasti projektování a výstavby stavebních objektů, s čímž úzce souvisí pojem udržitelná výstavba budov. S rozvojem udržitelné výstavby vyvstala potřeba hodnocení budov a jejich dopadů na životní prostředí. Pro tento účel byly vytvořeny environmentální certifikace budov, které hodnotí, jak budova ovlivňuje své okolí v průběhu životního cyklu. Cílem tohoto článku je zjistit, které environmentální certifikace existují a které z nich se v České republice používají nejčastěji.

Léta rychlého technologického pokroku vedla v západním světě k výraznému zvýšení životní úrovně a komfortu, což však mělo negativní dopad na životní prostředí. Přírodní zdroje Země jsou omezené, takže v budoucnu budeme muset žít ohleduplněji a udržitelněji. Zejména stavebnictví, jakožto odvětví škodlivé pro životní prostředí, bude v budoucnu čelit velkým výzvám. Udržitelná architektura nabývá na významu, aby připravila cestu k CO₂ neutralitě.

Udržitelná Architektura a Její Pilíře

Udržitelná architektura není novinkou, její počátky sahají více než 50 let do minulosti. Vzhledem k tomu, že svět se nyní nachází v režimu klimatické krize, musí celý stavební průmysl - včetně architektů, projektantů, stavitelů a uživatelů budov - nejen vyžadovat udržitelné stavební postupy, ale také je dodržovat.

Udržitelnost architektury je založena na třech pilířích - ekonomice, ekologii a zohlednění sociálních aspektů. Ty musí být ve vzájemně vyváženém vztahu, aby bylo možné realizovat stavební projekt udržitelně a aby byly všechny zájmové skupiny rovnocenně zapojeny. Cílem udržitelné architektury je minimalizovat negativní dopady staveb na životní prostředí. Je však třeba brát v úvahu nejen přímé škody na životním prostředí způsobené emisemi skleníkových plynů.

Pět Principů Udržitelnosti Architekta Wolfganga Freye

Jak se architektura stane udržitelnou architekturou? Zde pomáhá pět principů udržitelnosti architekta Wolfganga Freye, které jasně ukazují, které aspekty je třeba vzít v úvahu při budování udržitelných projektů ve stavebnictví:

Čtěte také: Příležitosti environmentální výchovy

• Ekologie: Použitím ekologicky šetrných materiálů s přírodními vlastnostmi ve spojení s moderní stavební technologií lze budovy stavět ekologicky udržitelným způsobem.
• Ekonomika: Architektura musí být finančně i technologicky dostupná. Proto by měl být profil požadavků zákazníka ve fázi plánování podrobně zaznamenán a porovnán s jeho finančními možnostmi. Je třeba vzít v úvahu nejen náklady na plánování a výstavbu, ale také na náklady na provoz a rekonstrukci.
• Společnost: Architektura by měla být integrována do současného obrazu společnosti. Týká se to například aspektů mobility v rámci budovy včetně komunikačních kanálů, bezpečnostních potřeb lidí a lidské důstojnosti.
• Ochota tvořit: Bez vůle ke změně a pokroku nelze udržitelnou architekturu uvést do praxe. Pro začlenění nejnovějšího vývoje ve stavebním průmyslu jsou vyžadována inovativní řešení.
• Pobídka: Pobídky musí být vytvořeny tak, aby byly zbourány stávající struktury a aby byly do praxe uvedeny přístupy udržitelné architektury. Ty mohou být například finanční povahy a týkat se podpory nebo snížení nákladů na provoz nebo údržbu.

Freyových pět principů udržitelnosti jasně ukazuje, jak složitá může být implementace udržitelné architektury v praxi.

Udržitelná Mobilita

Udržitelná budova by měla být navržena tak, aby šetřila energii, ale zároveň nabízela vysokou úroveň uživatelského komfortu díky řešení mobility na míru. Mobilita je aspektem, kterému se v souvislosti s udržitelnou architekturou často věnuje jen malá pozornost - přesto by se koncepce udržitelné mobility měla podrobně zvážit již ve fázi plánování budovy a zajistit nejen dostupnost, ale také energetickou účinnost. Vždyť systémy, jako jsou výtahy a eskalátory, mají samozřejmě vliv na spotřebu energie a emise CO₂ v budovách.

V rámci koncepce udržitelné mobility by se mělo již ve fázi návrhu zohlednit, že servisní péče výtahových systémů apod. může být také škodlivá pro životní prostředí a spotřebovávat emise. Aby udržitelná architektura nebyla jen vizí, ale mohla být realizována v praxi, byly v minulosti zavedeny různé normy, které umožňují ověřit a porovnat udržitelnost budov. Patří mezi ně například norma ISO 15392 „Udržitelná výstavba - obecné zásady“ a různé environmentální deklarace výrobků (EPD).

Normy a Certifikace Udržitelnosti ve Stavebnictví

Aby architekti splnili požadavky, které tyto certifikační programy kladou na stavebnictví, měli by již ve fázi plánování věnovat velkou pozornost tomu, jaké materiály budou použity. Posuzování udržitelnosti stavebních materiálů je však zatíženo obtížemi, protože mnoho stavebních materiálů a surovin pochází z nově industrializovaných zemí. I když se skutečné účinky naší snahy o udržitelnou architekturu projeví až za několik let, musíme požadavky na udržitelnou architekturu začít uvádět do praxe co nejdříve - ideálně ještě dnes.

Využití obnovitelných energií, udržitelných surovin, inteligentních technologií a znovupoužitelných materiálů nabízí příležitosti k výstavbě nebo modernizaci budov energeticky a nákladově efektivním způsobem. Pobídky jsou poskytovány prostřednictvím transparentních certifikačních systémů a programů finanční podpory.

Čtěte také: Starbucks a udržitelnost

Přehled Norem Udržitelnosti ve Výstavbě

S vazbou na legislativní vývoj v oblasti trvale udržitelného rozvoje reagovala Mezinárodní organizace pro normalizaci a ve spolupráci s národními normalizačními orgány vytvořila soustavu mezinárodních norem definujících požadavky ve všech úrovních udržitelného rozvoje. Následující tabulka uvádí stručný přehled převzatých evropských norem souboru Udržitelnost ve výstavbě, Udržitelnost staveb a Environmentální (ISO 14xxx).

Environmentální Certifikace Budov

S rozvojem udržitelné výstavby, která se opírá o tři hlavní pilíře udržitelnosti (kvalita životního prostředí, sociální a kulturní aspekty a ekonomická efektivita), vznikla potřeba hodnotit budovy a jejich dopady na životní prostředí. Při hodnocení budov z hlediska udržitelné výstavby ovšem nelze využívat pouze kritéria jako je například energetická náročnost, spotřeba primárních energií či produkce CO2. Je nutné posuzovat budovu v rámci celého životního cyklu, což znamená od způsobu získávání materiálů pro výstavbu až po samotnou likvidaci budovy.

Environmentální certifikaci budov lze chápat jako nezávislý audit, který hodnotí budovy v různých fázích jejich životního cyklu. Její hlavní funkcí je tedy poskytování transparentního důkazu o kvalitě dané budovy. Environmentální certifikaci lze udělit jak stávající budově, tak i budově nové. Avšak tyto certifikace se od sebe vzájemně liší. Rozdíl je zejména v tom, že u nové budovy je ovlivňován a kontrolován především návrh budovy a následující proces výstavby. U již existující budovy se certifikace zaměřuje pouze na samotné procesy v budově.

Certifikační Programy Používané v České Republice

Níže jsou popsány čtyři certifikační programy, se kterými se lze setkat v České republice:

• LEED (Leadership in Energy and Environmental Design): Certifikát LEED získalo více než 100 000 projektů ve 164 zemích světa. Hodnotí 7 kategorií (udržitelný rozvoj území, hospodaření s vodou, energie a ovzduší, materiály a zdroje, kvalita vnitřního prostředí, inovace a regionální priority).
• BREEAM (Building Research Establishment Environmental Assessment Method): Nejrozšířenější systém pro hodnocení vlivu staveb na životní prostředí. Posuzuje 10 kategorií podle jejich vlivu na životní prostředí (energie, zdraví a vnitřní prostředí, materiály, management, znečištění, využití půdy a ekologie, doprava, odpad, voda, inovace).
• WELL: Používá se pro certifikaci vnitřních prostor. Hodnotí 7 základních okruhů (vzduch, voda, výživa, světlo, fitness, komfort a mysl).
• SBToolCZ: Český certifikační systém pro hodnocení komplexní kvality budov. Zohledňuje velké množství kritérií rozdělených do třech základních skupin (environmentální kritéria, sociální kritéria, ekonomika a management).

Pro zjištění, které environmentální certifikace jsou v České republice používány nejčastěji, byla použita data z výroční tiskové konference Šance pro budovy ze září roku 2019. K tomuto datu bylo v České republice celkově 205 certifikovaných budov. Největší zastoupení měl certifikát BREEAM, a to celkově u 122 budov. Druhým nejpoužívanějším certifikátem byl LEED s 50 certifikovanými budovami. Na třetím místě byl poté národní certifikační nástroj SBToolCZ, kterým disponovalo 32 budov.

Čtěte také: Ochrana životního prostředí

Srovnání Certifikací

Zmíněné čtyři environmentální certifikace jsou si do značné míry podobné, jelikož jsou používány pro obdobný účel. Tím je poskytnutí návodu k vytvoření budovy, která bude šetrná k životnímu prostředí a zároveň zajistí kvalitní vnitřní prostředí pro osoby vyskytující se v budově. Tyto certifikační systémy mají ještě jednu společnou vlastnost. Využívají pro hodnocení budov metody založené na multikriteriální analýze. Což znamená, že je hodnoceno velké množství kritérií, která se často pomocí váhového vektoru spojují do jednoho výsledného ukazatele, na základě kterého je udělen certifikát.

Stěžejní rozdíl je proto zejména ve způsobu výpočtu bodového ohodnocení. Certifikace BREEAM jednotlivé kategorie hodnotí váženými procentními body, naopak certifikace LEED kategorie hodnotí pomocí bodů. Česká certifikace SBToolCZ se dále odlišuje tím, že výsledné body v jednotlivých kategoriích přenásobí váhami a tyto vážené body se na konci sečtou a tím se získá celkový výsledek na jehož základě je následně vydán příslušný certifikát kvality. Jiným typem certifikace je certifikát WELL, který se zaměřuje zejména na posouzení kvality vnitřního prostředí z pohledu budoucích uživatelů.

Environmentální certifikace zažívají velký rozvoj, což potvrzuje situace na trhu s nemovitostmi, zejména pak na kancelářském trhu, kde přestává být slovní spojení environmentální certifikace ojedinělé, a naopak se stává samozřejmostí. Především ze strany nájemců je vytvářen tlak na investory či vlastníky administrativních budov, jelikož nájemci mají zájem o budovy šetrné k životnímu prostředí, budovy s příjemným vnitřním prostředím, s dobrou dopravní dostupností a s nízkými provozními náklady. Investoři či vlastníci administrativních budov jsou proto nuceni na tuto situaci reagovat a dochází tak k nárůstu počtu certifikovaných administrativních budov.

Obecně se dá říci, že jako doklad potvrzující šetrnost budovy k životnímu prostředí, jsou nejvhodnější certifikáty BREEAM a LEED, případně SBToolCZ. Ovšem tím, že SBToolCZ je pouze národní certifikační nástroj, není tak atraktivní pro zahraniční investory, respektive zahraniční nájemce kancelářských prostor, kteří preferují právě mezinárodní certifikace.

tags: #environmentalni #navrhovani #budov #principy

Oblíbené příspěvky:

• Výukový Materiál o Odpadech
• Legislativa o odpadech
• Vyroba Palenek ze Suseneho Ovoce
• DMO u dvouletých dětí v ČR
• Co tvoří louku