Environmentální Podpory SZIF: Podmínky a Možnosti pro Zemědělce

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) hraje klíčovou roli v poskytování dotací a podpor pro zemědělce v České republice. Tyto podpory jsou často zaměřeny na environmentální opatření a udržitelný rozvoj venkova. Prostřednictvím Jednotné žádosti (JŽ) je možné požádat o přímé platby i o neprojektová opatření Rozvoje venkova.

Jednotná Žádost a Termíny

Jednotnou žádost je nutné podat v řádném termínu prostřednictvím Portálu farmáře, a to do 15. května 2025. Po tomto termínu bude moci žadatel podat Jednotnou žádost až do 9.

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) zahájí podávání a přijímání Jednotných žádostí 10. dubna 2025. Již od 27. března si mohou žadatelé připravovat datové sady v předtiskových aplikacích LPIS a IZR. Stejně tak si žadatel může dopředu ověřit, na Portálu farmáře, zda plní podmínku Aktivního zemědělce.

SZIF prostřednictvím svých regionálních poboček poskytuje žadatelům součinnost a pomoc při podávání Jednotných žádostí. V případě, že bude žadatel chtít využít pomoci některého z našich 65 regionálních pracovišť, doporučujeme domluvit si telefonicky konkrétní termín konzultace.

Dnes zahájil Státní zemědělský intervenční fond (Fond) příjem jednotné žádosti 2023. Jednotnou žádost je nutné podat v řádném termínu prostřednictvím Portálu farmáře, a to až do 15. května 2023.

Čtěte také: Příležitosti environmentální výchovy

Standardně také žadatelé mohou podat jednotnou žádost i v rámci tzv. pozdního podání, a to v maximální 25denní lhůtě po skončení řádného podání, tedy do 9. 6.

Novinky v Jednotné Žádosti pro Rok 2025

„I v letošním roce jsou v Jednotné žádosti některé novinky. V rámci ekoplatby bude SZIF poskytovat platby na podpory udržitelného hospodaření se živinami, nových krajinných prvků a jejich údržbu a pásového střídání plodin. Dílčí změny jsou i v podmínkách opatření Celofaremní ekoplatba základní a prémiová, CIS - škrobové brambory. Změny se dotknou i opatření AEKO - integrovaná produkce či Ekologické zemědělství.

V roce 2025 platí, že pokud žadatel podal formulář Identifikace příjemců dotací (dále IPD) v předchozím roce, a nedošlo u něj ke změně struktury majetkových vazeb s dopadem na formulář IPD, nebude žadatel znovu vyplňovat a odesílat formulář na SZIF ani nebude dokládat povinné přílohy (seznam akcionářů, družstevníků nebo výpis z rejstříku u zahraničního subjektu). Žadatel v tomto případě pouze, při podání žádosti, potvrdí aktuálnost a správnost dat. Po ukončení příjmu žádostí provede Fond u všech žadatelů automatickou kontrolu vůči datům z dostupných rejstříků. Následně bude vybrán kontrolní vzorek žadatelů k provedení hloubkové kontroly úplnosti a správnosti dat formuláře IPD. Stále platí, že žadatel v rámci čestného prohlášení ke střetu zájmů povinen doplnit vazby/zájmy na zaměstnance SZIF, MZe, auditních orgánů apod.

Přímé Platby a Rozvoj Venkova

„Alokovaná částka na opatření v rámci jednotné žádosti dosahuje téměř 30 miliard Kč. 20 miliard korun je určeno na přímé platby, zbývající třetina na neprojektová opatření. Očekáváme, že jednotnou žádost podá opět více než 30 000 žadatelů,“ uvedl Vítězslav Vopava, ředitel Sekce přímých plateb a environmentálních podpor, SOT a LPIS.

Jednotná žádost představuje první možnost požádat o dotační prostředky v rámci nové společné zemědělské politiky 2023-2027 a přináší celou řadu nově formulovaných opatření a jejich podmínek.

Čtěte také: Starbucks a udržitelnost

„Především se jedná o základní podporu příjmu pro udržitelnost označovanou jakou BISS s přímou vazbou na doplňkovou redistributivní podporu příjmu označovanou jako DRP či CRISS. Jednotná žádost zahrnuje přímé platby, tedy základní a doplňkovou podporu příjmu pro udržitelnost, platbu pro malé zemědělce, která představuje dotaci na maximálně 4 hektary, žadatel však musí užívat maximálně 10 hektarů. Již standardně je součástí přímých plateb doplňková podpora příjmu pro mladé zemědělce. Tato podpora byla dostupná i v předcházejícím programové období a ti žadatelé, kteří v jejím rámci dotační prostředky čerpají, postupují podle pravidel nastavených v době, kdy o dotaci žádali. V rámci nového režimu dotačního titulu určeného pro mladé zemědělce je podmínka dosažení zemědělského či veterinárního vzdělání. Nově je také formulovaná celofaremní ekoplatba jak v základní rovině, tak i jako prémiová.

Prostřednictvím jednotné žádosti je také možné získat dotační prostředky v rámci neprojektových opatření Rozvoje venkova. Jedná se o dotační tituly, jako jsou agroenvironmentálně-klimatická opatření, podpory na ekologické zemědělství, Natura 2000 na zemědělské půdě, či tituly podporující oblasti s přírodními a jinými omezeními.

Area Monitoring Systém (AMS)

„Pro žadatele bude novinkou i způsob prověřování naplňování dotačních podmínek prostřednictvím area monitoring systému s přístupem žadatelů do nového Portálu AMS s podporou mobilní aplikace GTFoto. Systém AMS monitoruje aktivity na zemědělských plochách prostřednictvím družicového systému,“ uvedl Vopava. Tímto způsobem umožňuje ověření, že žadatel naplnil podmínky, ke kterým se zavázal u plošných podpor v jednotné žádosti. Portál AMS bude otevřený pro žadatele v měsíci květnu.

Ekologické Zemědělství (EZ)

Ekologické zemědělství (EZ) je udržitelný systém zemědělského hospodaření, definovaný evropskou a národní legislativou. V ČR je podporováno prostřednictvím dotačního opatření Ekologické zemědělství v rámci Strategického plánu Společné zemědělské politiky 2023-2027 (SP SZP). Podmínky pro vyplácení podpory jsou stanoveny v Nařízení vlády 81/2023 Sb. o stanovení podmínek provádění opatření EZ.

Cílem dotace je podporovat systémy hospodaření, které jsou šetrné k životnímu prostředí a navýšit podíl ekologického zemědělství na výměře zemědělské půdy obhospodařované v režimu přechodného období nebo ekologického zemědělství s druhem zemědělské kultury trvalý travní porost, standardní orná půda, travní porost na orné půdě, trvalá kultura ovocný sad, vinice a chmelnice.

Čtěte také: Ochrana životního prostředí

Novou podmínkou, kterou musejí příjemci dotace v rámci opatření splnit, je účast na odborném školení za účelem rozšíření odborných znalostí o systému EZ.

• osoba zmocněná FO nebo statutárním zástupcem PO k účasti na školení tj. Školení je zpoplatněno, náklady jsou zohledněny v sazbě dotace v rámci tzv. transakčních nákladů. Poplatek za školení činí 1 700,- Kč a zahrnuje náklady na organizaci včetně občerstvení a stravy na akci.
• Prokázání účasti na povinném školení EZ Účast na školení se eviduje v Portálu farmáře MZe, v aplikaci pro přihlášené uživatele: Vzdělávací akce AEKO/EZ. Záznam o absolvovaném školení provádí organizátor školení po každé vzdělávací akci.

O dotaci mohou požádat jen zemědělci, kteří souběžně nehospodaří v režimu konvenční produkce na zemědělské půdě (v případě kultur způsobilých pro dotaci na ekologické zemědělství).

6. 2. Státní zemědělský intervenční fond (Fond) začíná vydávat rozhodnutí na podporu Ekologického zemědělství v rámci Programu rozvoje venkova (PRV). O dotaci na Ekologické zemědělství si zažádalo 1 259 zemědělců, na Navazující ekologické zemědělství jich bylo 3 931. Fond jim v rámci obou opatření vyplatí 1,54 miliardy korun.

„Opatření patří pod neprojektová opatření PRV a podporují hospodaření šetrné k životnímu prostředí. Mimo jiné pomáhají s bojem proti degradaci půdy. Dále přispívají k zachování a obnově druhové různorodosti na zemědělské půdě. Dotaci Fond vyplácí na trvalé travní porosty, na nichž žadatelé dodržují minimální intenzitu chovu hospodářských zvířat. Dále na ornou půdu, na které zemědělci pěstují zeleninu a speciální byliny, trávu na semeno, případně ostatní plodiny, jahodník nebo je tato půda vedená jako úhor.

Podpora Krajinných Prvků

22. 8. Zemědělci, samosprávy, neziskovky nebo i jednotlivci mohou získat na podporu tvorby, obnovy a péče o remízky, meze, stromořadí, mokřady či další krajinné prvky příspěvek až ve výši 100 % vynaložených nákladů. Nový krajinný prvek lze zároveň díky novele Zákona o ochraně půdního fondu vytvořit bez odnímání ze zemědělské půdy a platby odvodů.

Zemědělci navíc mohou díky krajinným prvkům snadněji splnit některé podmínky zemědělských dotací.

Krajinné prvky byly vždy důležitou součástí krajiny, pomáhají v boji s vodní a větrnou erozí, zadržují vodu v krajině, zvyšují její odolnost a kvalitu, poskytují zastínění, zlepšují biodiverzitu a napomáhají adaptaci na změnu klimatu. Ministerstva životního prostředí a zemědělství proto spolupracují na jejich podpoře.

„Voda a různorodé krajinné prvky s sebou přinášejí návrat života do přírody. Díky nim se zvyšuje biodiverzita, zároveň snižují eroze a navracejí zpátky do zemědělské krajiny ptáky, opylovače a další živočichy. Zároveň také dochází k intenzivnějšímu vsakování vody do půdy a zachycování znečištění, čímž se zlepšuje kvalita půdy a její úrodnost. Současně se snižují negativní dopady změny klimatu na přírodu a je podporována biodiverzita v krajině. Dochází tak k přirozené regulaci teploty a vlhkosti a podpoře stabilnějšího mikroklimatu a tím se zvyšuje odolnost krajiny vůči extrémním výkyvům počasí. Je tedy velmi důležité opět vracet krajinné prvky do české krajiny.

Novela Zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, která platí od 1. července tohoto roku, usnadnila tvorbu krajinných prvků a nově je považuje za součást zemědělské půdy. Jedná se o tyto krajinné prvky: mez, travnatá údolnice, skupina dřevin, stromořadí, mokřad, skalka, terasa, solitérní dřevina a příkop. Novela je výsledkem společné snahy MŽP a MZe a odstraňuje administrativní bariéry k obnově a tvorbě krajinných prvků. Nově tak mohou vlastníci zemědělských pozemků či kdokoliv jiný po dohodě s vlastníkem pozemku vytvořit krajinný prvek bez odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu a nemusí platit odvody.

„Ministerstvo životního prostředí vyčlenilo na podporu výsadby, obnovy i následnou péči o krajinné prvky půl miliardy korun z evropských fondů a z národních programů. Zemědělci tak mohou dostat finanční příspěvek na tvorbu mezí, teras, travnatých údolnic, skupin i solitérních dřevin a stromořadí, příkopů, mokřad a skalek. Chceme, aby si hospodáři, obce i spolky žádali o podporu na tvorbu a péči o krajinné prvky a navraceli je tak zpět do naší krajiny,“ uvedl ministr Hladík.

Podpora a realizace krajinných prvků, které přinášejí ekologickou stabilitu krajiny, jsou tématem dotačních výzev, které vyhlašuje MŽP prostřednictvím Státního fondu životního prostředí ČR (SFŽP ČR) a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR). Tyto výzvy jsou financované například prostřednictvím Zjednodušeného schématu Operačního fondu Životní prostředí administrovaného prostřednictvím AOPK ČR. Výzvy podporují tvorbu, obnovu i následnou tříletou péči o ekologicky významné krajinné prvky.

Příjemci dotací mohou být fyzické nebo právnické osoby, obecně prospěšné organizace, územní samosprávné celky, jako jsou obce a kraje, dále také spolky, svazky obcí, příspěvkové organizace, organizační složky státu, státní organizace a státní podniky. Ti všichni si mohou podat žádost o poskytnutí podpory jejíž maximální výše činí 5 milionů korun z AOPK ČR. Na větší projekty nad 5 mil. Kč pak lze žádat o podporu přes SFŽP ČR. Zároveň MŽP poskytuje na malé projekty nejjednodušší způsob podpory i z národního Programu péče o krajinu.

Kompletní informace o dotačních programech na péči o přírodu a krajinu jsou k dispozici na www.dotace.nature.cz. Systém podpory a definic krajinných prvků lze nalézt přehledně a jednoduše na www.nature.cz/krajinne-prvky.

Zemědělci, kteří chtějí předcházet dopadům sucha či přívalových srážek a není jim lhostejná budoucnost naší krajiny, mohou využít podporu na péči o krajinné prvky.

„Krajinné prvky zvyšují odolnost krajiny vůči suchu a dalším extrémům, podporují vsakování vody do půdy a zlepšují její kvalitu a úrodnost. Je tedy naším záměrem krajinné prvky podporovat. Každý zemědělec, který realizuje tvorbu krajinných prvků, dostane v rámci ekoplatby ročně finanční podporu ve výši přibližně 9 000 Kč na hektar dle jeho výměry. Zároveň se krajinné prvky započtou do podílu neprodukčních ploch a mohou tak snížit erozní ohroženost pozemků, čímž hospodařící subjekty získají úlevu v podmínkách zemědělských dotací,“ uvedl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

O ekoplatbu na krajinné prvky si mohou zemědělci požádat do 15. května prostřednictvím Jednotné žádosti na Portálu farmáře: www.szif.cz.

„Výhodou pro zemědělce je také to, že krajinné prvky, zaregistrované podle terminologie evidence půdy LPIS, jakými jsou mez, travnatá údolnice, skupina dřevin, stromořadí, mokřad, skalka a nově také terasa, solitérní dřevina a příkop, jsou osvobozeny od daně z nemovitostí. Vybrané platby zemědělských dotací bude též možné nově čerpat i na takzvané vnější krajinné prvky, například na okraji pole, což bylo dosud možné pouze pro vnitřní krajinné prvky,“ doplnil ministr zemědělství Výborný.

Lesnicko-environmentální a klimatické služby a ochrana lesů

Lesnicko-environmentální a klimatické služby a ochrana lesů:

• Podopatření 15.1.1 Zachování porostního typu hospodářského souboru.
• Podopatření 15.2.1 Ochrana a reprodukce genofondu lesních dřevin.
• Podopatření II.2.2 Zachování hospodářského souboru.
• Podopatření II.2.3 Zlepšování druhové skladby.

Vzhledem ke konci programového období Programu rozvoje venkova 2014-2020 nebude v roce 2021 již umožněn příjem nových žádostí o zařazení do podopatření 15.1.1 a 15.2.1. Doposud zařazené žádosti o dotaci budou i nadále administrovány.

Žádost o poskytnutí dotace doručí žadatel na místně příslušné OPŽL na formuláři, který si vygeneruje z aplikace fLPIS, a to nejpozději do 15. května 2021. Formulář bude mimo jiné obsahovat požadované údaje z LHP nebo LHO, jednoznačnou identifikaci porostních skupin, popř.

• Podopatření 15.1.1 Zachování porostního typu hospodářského souboru: Sazba dotace činí 183 EUR/ha porostní skupiny zařazené do podopatření za kalendářní rok.
• Podopatření 15.2.1 Ochrana a reprodukce genofondu lesních dřevin: Sazba dotace činí 74 EUR/ha porostní skupiny zařazené do podopatření za kalendářní rok.
• Podopatření II.2.2 Zachování hospodářského souboru: Sazba dotace činí 60 EUR/ha porostní skupiny zařazené do podopatření za kalendářní rok.
• Podopatření II.2.3 Zlepšování druhové skladby: Sazba dotace se určí podle třídy navýšeného podílu MZD porostní skupiny a podle skutečnosti, zda se porostní skupina nachází v oblastech Natura 2000 popř. zvláště chráněných územích nebo v ostatních lesních porostech.

Opatření LFA a Natura 2000

Opatření LFA a Natura 2000 na zemědělské půdě budou realizována na základě stejných podmínek jako v programovém období 2007-2013, nicméně v agroenvironmentálních opatřeních budou muset žadatelé, kterým v letošním roce končí víceletý závazek, postupovat v souladu s novelizací nařízení, jež upravuje podmínky tohoto opatření.

Od 1. října vstoupila v platnost novela nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o provádění agroenvironmentálních opatření (AEO). Hlavním cílem novely bylo umožnit žadatelům o podporu v AEO prodloužit o rok jejich stávající závazky, které končí k 31. prosinci tohoto roku, popřípadě k 31. březnu 2014 (titul Biopásy a Pěstování meziplodin), a plynule pak navázat na nové programové období. Tato možnost se týká zhruba 7 500 žadatelů, kteří mohou podat žádost o prodloužení závazku AEO na Státní zemědělský a intervenční fond (SZIF), a to prostřednictvím jím vydaného formuláře. Žádosti je možné předkládat v termínu od 15. října do 15. listopadu tohoto roku. Formuláře jsou dostupné i v elektronické podobě na www.szif.cz a na www.eagri.cz (Portál farmáře).

„Prodloužit nelze pouze závazky v titulu Zatravňování orné půdy, který je ze své podstaty nastaven jako pětiletý,“ doplnil Ivan Landa a dodal, že součástí mechanismu prodlužování závazků je i zavedení nového „pardonovaného důvodu“ snížení zařazené výměry - ukončení AEO v prodlouženém období, a to až do výše 29 % původně zařazené výměry. Tento nový důvod, spolu s ostatními možnostmi, jež udává nařízení vlády, pomůže zemědělcům zvládnout velké změny v majetkoprávních vztazích k obhospodařovaným pozemkům, které se očekávají na začátku roku 2014, a úspěšně tak splnit celý závazek v AEO. Pardonovaný důvod bude možné uplatnit na ztráty zemědělské půdy v roce 2014. V žádném případě ale nebude aplikovatelný zpětně,“ zdůraznil Ivan Landa.

Novela přináší i další významnou změnu, kterou je úprava limitů sledovaných těžkých kovů v dotačních titulech Integrovaná produkce zeleniny a Integrovaná produkce ovoce (IP). Limity pro jednotlivé sledované těžké kovy byly rozděleny podle kategorií zeleniny a ovoce, v souladu s platnou unijní legislativou. Dále byl zaveden třístupňový sankční systém podle závažnosti překročení limitů sledovaných těžkých kovů: snížení dotace o 25 %, neposkytnutí dotace a vyřazení ze systému IP, včetně navrácení veškerých poskytnutých dotací. Pro zemědělce tato změna znamená v porovnání se současným sankčním systémem výrazné zmírnění podmínek provádění dotačního titulu IP. Změna se týká již žádostí o dotaci, podaných v tomto roce.

V přechodném období roku 2014 mohou žadatelé s platnými závazky i nadále žádat o podporu v rámci AEO. Žádosti budou podávané standardní cestou formou Jednotné žádosti v termínu 15. dubna až 15. května 2014.

„V roce 2014 nebude umožněn vstup nových žadatelů do AEO, zároveň nebude umožněno navyšovat o více než 25 % výměru zemědělské půdy žadatele, zařazené v AEO, navyšovat výměru v posledním roce závazku a nebude také povolen přechod z titulu IP ovoce a IP vína do titulu Ekologické zemědělství (EZ), neboť tyto změny souvisejí s uzavřením nového závazku AEO. Opětovné umožnění vstupu nových žadatelů do AEO i EZ se předpokládá od roku 2015 za nových podmínek,“ popsal gestor opatření Ing.

V rámci prodlužování závazku si žadatelé hospodařící na zemědělské půdě ve vlastnictví státu, s výjimkou pozemků, na něž byl vznesen nárok v rámci tzv. „církevní restituce“, budou moci prodloužit nájemní smlouvy tak, aby byly pokryty jejich závazky AEO. Každý žadatel, který má zájem o prodloužení nájemní smlouvy, musí sepsat dodatek ke stávající nájemní smlouvě na Krajském pozemkovém úřadu (KPÚ) a podepsat čestné prohlášení, že je žadatelem prodlužujícím závazek AEO. Po obdržení právoplatného rozhodnutí SZIF o prodloužení závazku je pak povinen nejpozději do 31. března 2014 předložit toto rozhodnutí KPÚ, čímž dojde k nabytí účinnosti nové smlouvy. Pokud žadatel rozhodnutí o prodloužení nedodá, sepsaný dodatek se stane neplatným.

Podmínky pro Poskytnutí Dotace

Podmínky pro poskytntuí dotace musí být plněny po celou dobu závazku (od 1.6. do 31.5.) a není možnost krátkodobého nesplnění.

Kontrola Plnění Podmínek

Kontrolu plnění jednotlivých podmínek provádí SZIF, resp. kontrolní organizace na které je kontrolní činnost deklegována. V případě kontroly hodnot pH je kontrolní činnost delegována na SVS. Kontrola bude prováděna na základě metodiky, která byla ověřena Výzkumným ústavem veterinárního lékařství.

Dobré Životní Podmínky Zvířat

Žadatel v rámci opatření Dobré životní podmínky zvířat nemusí při podání žádosti prokazovat osvědčení SVS o parametrech ustájení, toto osvědčení nemusí prokazovat ani při kontrole na místě. Osvědčení slouží pro provedení administrativních kontrol SZIF. Žadatel při podání žádosti o dotaci pouze podává žádost o zajištění osvědčení vybraných parametrů.

V rámci plnění této podmínky musí být slámou nastýláno tak, aby byla nastláno min.

Nahrazování zvířat, lze provádět v průběhu retenčního období (1.6.-31.12.). Pokud je nahrazována suchostojná kráva, musí být nahrazena opět suchostojnou krávou, která splňuje podmínku 30 dní pobytu ve stáji s výběhem. Nahrazení musí být provedeno jiným zvířat ze stejného hospodářství, a to bez časové prodlevy. Pracovník SVS (MVDr.

Modelový příklad alkalizace stelivového lože, stejně tak popis odběru vzorků pro kontrolu plnění podmínek je součástí Metodiky k provádění NV č.

Tabulka: Přehled Sazeb Dotací pro Lesnicko-environmentální Opatření

tags: #environmentalni #podpory #szif #podmínky

Oblíbené příspěvky:

• Moderní metody monitoringu ovzduší
• Globální Zařízení Stanoviště – Vysvětlení
• Školy v přírodě: dobrodružství s Pokémony
• Význam hořčíku
• Metody měření obsahu dusíku