Environmentální požadavky na dodávku: Průvodce pro české firmy

Změna klimatu a zhoršování životního prostředí představují pro Evropu a celý svět existenciální hrozbu. Zohlednění dopadů dodávek, služeb či stavebních prací na životní prostředí je vedle ekonomických a sociálních aspektů jedním ze tří pilířů odpovědného veřejného zadávání.

Zelené veřejné zakázky (GPP)

Zelenými veřejnými nákupy (GPP) lze zmenšit přímé negativní dopady na životní prostředí, snížit emise skleníkových plynů, zvýšit podíl obnovitelné energie, snižovat množství odpadu a také podpořit ekologizaci trhu či dávat průmyslu stimulaci pro vývoj zelených technologií. Environmentální aspekty se v některých případech přímo prolínají se sociálními aspekty.

Zadávaní zelených veřejných zakázek („GPP“ - green public procurement) je důležitý nástroj ke dosahování cílů environmentálních politik souvisejících se změnou klimatu, racionálním a šetrným využívaním přírodních zdrojů a udržitelnou spotřebou a výrobou, a to zejména vzhledem k objemu výdajů veřejného sektoru za zboží a služby (jen v České republice jde ročně o částku mezi 500 a 600 miliardami CZK).

Kritéria GPP

Příručka o zelených veřejných zakázkách rozlišuje:

• základní kritéria - vhodná k použití pro jakéhokoli zadavatele.
• komplexní kritéria - berou v úvahu více aspektů nebo vyšší úrovně ochrany životního prostředí a jsou vhodná pro ty zadavatele, kteří chtějí jít v podpoře environmentálních a inovačních cílů dál.

Kritéria jsou pravidelně aktualizována, aby odráželi nejnovější technologický a tržní vývoj a postupne doplňována pro nové komodity, proto jejich výčet a rok vydání/aktualizace se mohou v průběhu času měnit. Zelená kritéria lze uplatnit u veřejných zakázek dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, tak i u veřejných zakázek malého rozsahu.

Čtěte také: Příležitosti environmentální výchovy

K úsporám CO2 je možné dojít právě uplatňováním zelených aspektů ve veřejných zakázkách. Na stránkách projektu GPP 2020 lze najít uhlíkové i energetické kalkulačky. Počáteční výpočet informuje zadavatele o úsporách, které lze dosáhnout. Jde o sbírku excelových nástrojů, které umožňují zadavatelům nebo věcně příslušným garantům měřit ušetřenou energii a emise uhlíku a rozhodnout se pro nízkouhlíkové nabídkové řízení namísto standardního výběrového řízení.

Kalkulačky nabízejí vstupní data z vícero zemí, proto je nutné si zvolit parametry pro Českou republiku. Nástroj funguje tak, že vypočítá odhadovanou úsporu oproti standardní nabídce pro každý produkt, čímž poskytuje jasnou představu o dopadu zahrnutí nízkouhlíkových kritérií do nabídkového řízení.

Legislativa a odpovědný přístup

Zohledňování environmentálních aspektů ve veřejných zakázkách má výslovnou oporu ve směrnici č. 2014/24/EU, je dokonce jedním ze strategických cílů směrnice a proto je podporováno i v tuzemské právní úpravě v ZZVZ, do něhož byla směrnice transponována.

V roce 2017 bylo vydáno komplexní usnesení Vlády České republiky ze dne 24. července č. 531, o Pravidlech uplatňování odpovědného přístupu při zadávání veřejných zakázek a nákupech státní správy a samosprávy. V usnesení se státní správa a samospráva zavazuje, že bude při nákupu zboží a služeb zohledňovat jejich environmentální aspekty.

V usnesení Vlády ČR č. 531 z roku 2017 se dále uvádí: “Zboží a služby, které státní správa a samospráva pořizuje, mají vždy určitý dopad na životní prostředí - jejich výroba, transport, užívání a likvidace jsou spojeny s produkcí látek uvolňovaných do prostředí, se spotřebou surovin, energií, vody atp. Zohledněním environmentálních aspektů je proto možné usměrnit tyto dopady tak, aby se orgány veřejné správy snažily pořídit výrobky, služby a práce s nižšími dopady na životní prostředí během jejich životního cyklu v porovnání s výrobky, službami a pracemi se stejnou hlavní funkcí, které by byly pořízeny jinak. Mnohé z nich je vhodné (spolu)naplňovat i veřejnými nákupy.

Čtěte také: Starbucks a udržitelnost

Ekologicky šetrná řešení

Pro nalezení vhodného ekologicky šetrného řešení je důležité důkladně analyzovat, jaké plnění vlastně zadavatel potřebuje. Není-li si zadavatel jistý, jaká ekologicky šetrná řešení jsou na trhu dostupná, či za jakou cenu, je možné relevantní informace obdržet prostřednictvím předběžných tržních konzultací v souladu s § 33 ZZVZ. Může to znamenat i nakupovat účelněji, tedy např. výrobky, které zadavateli díky své kvalitě budou sloužit delší dobu. Nelze nezmínit, že ekologicky šetrné nakupování nemusí znamenat jen nákup produktů šetrnějších k životnímu prostředí.

Produktům a službám může být na základě splnění určitých parametrů udělena ekoznačka, přičemž to, jestli produkt nebo služba parametry ekoznačky splňuje, kontroluje nezávislá třetí strana.

Může se jednat o ekoznačky pro různé produkty jako je EU květina a Ekologicky šetrný výrobek anebo o speciální ekoznačky, např. logo EU pro produkty ekologické produkce (biopotraviny), tzv. biolist nebo tuzemská biozebra, FSC pro dřevo a výrobky ze dřeva nebo ENERGY STAR pro výpočetní techniku.

Udržitelné nakládání s vodou

Velmi aktuálním průřezovým tématem je udržitelné a hospodárné nakládání s vodou. Sucho, nerovnoměrnost srážek v průběhu roku, městské tepelné ostrovy, utužená i „odhalená“ půda, napřímené potoky a řeky, využívání pitné vody tam, kde není nezbytně nutná.

To jsou alespoň některé z pojmů, které jsou spojené s potenciálem úspor vody při provozu v organizacích veřejné správy a celkově hospodárnějšího, udržitelnějšího nakládání zadavatelů veřejných zakázek s vodou. Voda nutná k pěstování nebo výrobě zboží či poskytování služeb je často také „skrytá“ v dodávkách a službách.

Čtěte také: Ochrana životního prostředí

„Modrozelená infrastruktura“ - síť prvků budovaných nejčastěji ve městech pro řešení urbanistických a klimatických problémů. Zahrnuje vodní prvky pro zachytávání dešťové vody a spolu se zelenými prvky dokáže zvýšit biodiverzitu, kvalitu půdy a stav podzemní vody, omezit znečištění ovzduší a erozi, ušetřit energie, zmírnit mikroklima, omezit přehřívání či zmírnit riziko přívalových povodní.

Příkladem hospodárného využití dešťové vody je Park Pod Plachtami v Brně-Novém Lískovci. Udržitelnost zde spočívá v tom, že je zachytávána voda z několika panelových domů a následně je svedena do retenční vodní nádrže, jezírka, které bylo vytvořeno po vzoru přírodních biotopů.

Vedle zachycení dešťové vody v retenční nádrži sloužící pro rekreační účely, včetně zlepšení mikroklimatu bezprostředního okolí, existuje řada dalších opatření využitelných v prostředí lidských sídel pro udržitelné nakládání s dešťovou vodou.

Ve snaze uspořit vodu při provozu organizací veřejné správy je možné požadovat úsporné splachování WC, perlátory na vodovodních bateriích, využívání úsporných programů spotřebičů ve vztahu k vodě (pračky, myčky nádobí apod.) a zároveň je vždy vhodné informovat uživatele o pozitivních dopadech šetření vodou v místě její spotřeby.

Zaměřit se na vodu „skrytou“ v dodávkách je poněkud složitější, může pomoci zaměřit se na ekoznačky, při certifikaci výrobků se totiž ve snaze minimalizovat vlivy na životní prostředí posuzuje celý životní cyklus výrobku.

Pokud se jedná o služby, zadavatel může požadovat např. V rámci ekologicky šetrných řešení je vhodné využít principů cirkulární ekonomiky s preferencí výrobků z recyklovaných materiálů, recyklovatelnosti po dosloužení, využití energie z obnovitelných zdrojů atd.

Jak podporovat ekologicky šetrná řešení v zadávacím řízení

Nejčastěji se ekologicky šetrná řešení v zadávacím řízení podporují formou kombinace podmínky účasti v zadávacím řízení, tedy „zvláštní podmínky plnění“ v zadávací dokumentaci ve smyslu § 37 odst. 1 písm. d) ZZVZ, a obchodní podmínky ve smlouvě, přičemž nedodržení smluvního ujednání při plnění veřejné zakázky je sankcionováno smluvní pokutou nebo odstoupením zadavatele od smlouvy. Pro zvýšení transparentnosti je možné nazvat veřejnou zakázku tak, aby její zaměření bylo na první pohled zřejmé, např.

Pokud výše uvedený postup nepostačuje, zadavatel může na základě znalosti trhu zvážit rozdělení předmětu veřejné zakázky na části ve smyslu § 101 ZZVZ, a postupovat pak při výběru dodavatelů v každé části odděleně. Jiná možnost je popsat v zadávací dokumentaci parametry předmětu plnění prostřednictvím požadavků na výkon nebo funkci, popis účelu nebo potřeb, které mají být naplněny ve smyslu § 89 odst. 1 písm. a) ZZVZ.

V některých případech je vhodnější zařadit ekologicky šetrná řešení do multikriteriálního hodnocení a tedy míru naplnění ponechat na rozmyslu a možnostech dodavatele a následně ji hodnotit.

Ekonomickou výhodnost nabídky lze v souladu s § 114 odst. 2 ZZVZ hodnotit mimo jiné na základě poměru nákladů životního cyklu a kvality nebo také podle nejnižších nákladů životního cyklu. Náklady životního cyklu musí v souladu s § 117 ZZVZ zahrnovat nabídkovou cenu a mohou také zahrnovat ostatní pořizovací náklady, náklady související s užíváním předmětu plnění, náklady na údržbu, nebo náklady spojené s koncem životnosti (např. náklady na jeho recyklaci nebo likvidaci poté, co doslouží), přičemž se jedná o neuzavřený výčet.

Dále mohou zahrnovat náklady způsobené dopady na životní prostředí (tzv. environmentální externality), které jsou spojeny s předmětem plnění kdykoli v průběhu jeho životního cyklu (mohou se vyskytovat i pouze v části životního cyklu). Podmínkou je, že lze vyčíslit jejich peněžní hodnotu.

ZZVZ tak dle své důvodové zprávy jednoznačně podporuje zadavatele v možnosti hodnotit předmět veřejné zakázky co nejkomplexněji z pohledu nákladů životního cyklu.

V případě výslovného připuštění nebo požadování variant v souladu s § 102 ZZVZ lze bodově zvýhodnit ekologicky šetrné varianty. Zadavatel může ve smyslu § 39 odst. 5 ZZVZ posuzovat splnění podmínek účasti na základě údajů, dokladů, vzorků nebo modelů poskytnutých účastníkem zadávacího řízení.

V souladu s § 79 odst. 1 a odst. 2 písm. h) ZZVZ zadavatel může k prokázání technické kvalifikace požadovat opatření v oblasti řízení z hlediska ochrany životního prostředí, která bude dodavatel schopen použít při plnění veřejné zakázky.

Typickým opatřením podle tohoto ustanovení bude požadavek na zavedení systému environmentálního řízení a auditu Evropské unie (EMAS) či jiného systému environmentálního řízení v souladu s § 80 odst. 2 ZZVZ.

V zadávací dokumentaci je také možné, pokud má zadavatel požadavky na vlastnosti předmětu plnění z hlediska environmentálního, požadovat předložení určitého osvědčení (štítek) ve smyslu § 94 odst. 1 ZZVZ. Takovými štítky mohou být například ekoznačky, pokud splňují požadavky tohoto ustanovení.

Ekologicky šetrná řešení lze zohledňovat ve veřejných zakázkách s nejrůznějšími předměty plnění. Při nákupu nábytku můžete upřednostnit produkty, které neobsahují nebezpečné látky, barvy a mořidla.

Implementace ISO 14001 v podniku

Zavedení systému environmentálního managementu (EMS) by mělo být strategickým rozhodnutím vedení firmy. Norma ISO 14001 definuje požadavky na systém environmentálního managementu. Organizace musí identifikovat environmentální aspekty, které může řídit (tzv. přímé aspekty) a ovlivňovat (tzv. řízené aspekty, např. aspekty subdodavatelů firmy).

Pro zavádění a udržování systému environmentálního managementu je důležité zařadit např. produkci emisí do ovzduší (řízené a neřízené), produkci odpadních vod, produkci odpadů, zvláště nebezpečných, spotřeby surovin a materiálů - neobnovitelné zdroje, spotřeby energie, spotřeby vody, používání nebezpečných chemických látek a přípravků.

Důležité je, aby environmentální politika byla dokumentována formou samostatného prohlášení vedení, byla dostupná veřejnosti a všem příslušným osobám a byla prokazatelným způsobem uplatněna.

Organizace musí dokumentovat rozsah EMS. Právní ochrana ŽP je tvořena tzv. uplatňování příslušných požadavků v praxi může být obsažen např. příručce EMS nebo také v samostatném dokumentu.

Legislativní požadavky, ke kterým se společnost zavázala. Jsou to např.: souhlasy, rozhodnutí apod., dohody se státní správou, směrnice jiné než zákonné povahy, smlouvy s dodavateli médií, obecní vyhlášky.

Stejně jako v případě např. naplnění v oblasti EMS. organizace zvážit: požadavky právních předpisů, "jiné“ požadavky, které se na ni vztahují, významné EA, které identifikovala pomocí své metodiky, své technologické možnosti, své finanční, provozní a podnikatelské požadavky, názory zainteresovaných stran.

Organizace musí dále: vytvořit, zavést, dodržovat programy pro dosahování svých cílů a cílových hodnot. společnosti pro účely plánování a řízení ochrany životního prostředí.

Článek 4.4.1 se zabývá dvěma oblastmi řízení provozu: stanovením potřebných zdrojů, stanovením úloh, odpovědností a pravomocí pracovníků. zavedení, udržování a zlepšování EMS. (tzn. výcvik v případě speciálních požadavků, jako je např. CHLP apod.), infrastruktura organizace (např. vybavení odstavných ploch záchytnými vanami apod.), technologie (např. oblastmi).

Tato směrnice platí pro všechny pracovníky společnosti. V následující tabulce jsou shrnuty oblasti environmentálního managementu včetně příkladů jejich uplatnění:

Plánování environmentální aspekty (EA) ve smyslu čl. upravené činnosti, výrobky a služby. dopady na ŽP (tj. "významných EA“). zavádění a udržování systému environmentálního managementu. zařadit např. následující: produkce emisí do ovzduší (řízené a neřízené), produkce odpadních vod, produkce odpadů, zvláště nebezpečných, produkce emisí hluku a vibrací, vypouštění tepla, zápachu, vznik vizuálních vlivů, spotřeby surovin a materiálů - neobnovitelné zdroje, spotřeby energie, spotřeby vody, používání nebezpečných chemických látek a přípravků, úniky závadných látek, zdroje ionizujícího zařízení, náplně zařízení.

Postupy, identifikace environmentálních aspektů: Environmentální aspekty jsou identifikovány pro: činnosti, služby, výrobky, Při zohlednění podmínek: běžného provozu - (B), mimořádného provozu (např. či provozního zařízení) - (M) - v organizaci nebyly zjištěny, havarijní stavy (únik média, požár, exploze) - (H). objektů, kanceláří, skladů. služby včetně dočasných pracovišť.

Chemické látky a přípravky (CHLP)

Zákon č. 356/03 Sb. chemických látek (např. prostředek s kyselinou sírovou), chemická látka - např. benzin. BEZPEČNOSTNÍ LISTY = identifikační údaje o CHLP Zákon č. ŽP. nakládání s jakoukoliv chemickou látkou.

Zákon č. s těmito chemickými látkami a chemickými přípravky. první předlékařskou pomoc a postup při nehodě. příslušným podle místa činnosti.

Odpady

Zákon č. odpadech Definice pojmu odpad. údaje v rozsahu stanoveném tímto zákonem a prováděcím právním předpisem. a zařízení. nechce)! doklad. TŘÍDĚNÍ ODPADU § 17 zákona + vyhláška č. č. 1 Papír, plasty, sklo, směsný odpad, dřevo, suť. Nebezpečný odpad (např. obaly od NCHLP).

Při naplnění popelnice (obdržení vážního lístku): č. (zákon č. 25/2008 Sb., v platném znění). Hlášení (= součet evidence na provozovnu): vypracovává se přesně podle vyhlášky č. 383/2001 Sb. příloha č. 20, vypracovává se za každou jednotlivou provozovnu, do 15. 2. působností (ORP), případně do IRZ.

Např. eternit, plechovky od barev, hadry od olejů. Obaly od NCHL jsou nebezpečným odpadem!!! vyjádření. Při změně žádost o rozšíření souhlasu. Souhlas musí nabýt právní moci!!!

Ochrana ovzduší a vod

Zákon č. příslušné kategorie. upravit měření emisí. KATEGORIZACE ZZO (zdrojů znečištění ovzduší) - § 4 Mobilní: dopravní prostředky - zákon č. 56/2001 Sb. centrály, kompresory, VZV na naftu/benzin). Stacionární: kotelny, spalovny, technologie.

Zákon č. 254/2001 Sb. v platném znění, o vodách Zákon č. vod. Voda není předmětem vlastnictví - vody jsou státní. do kanalizace. Látky závadné vodám x havarijní plán. Rozhoduje vodoprávní úřad.

Monitorování a Měření, školení pracovníků, odstranění neshod, informace externím firmám / pracovníkům, interní audit, přezkoumání. znečišťování nebo poškozování omezuje a odstraňuje. prostředí každého z nás. možných vlivů na životní prostředí.

tags: #environmentalni #pozadavky #na #dodavku

Oblíbené příspěvky:

• Řešení kouřivosti u Traficu
• Slavkov u Brna a kompostování
• Statistika převodů odpadu
• Návod na domácí kompost
• Hospodářství s odpady v Hradci