Ohrožená území a ekologické zátěže v Plzeňském kraji: Informace

Plzeňský kraj se aktivně věnuje řešení starých ekologických zátěží na svém území, přestože k nim nemá přímé povinnosti. Kraj se snaží využít dotačních programů EU, aby minimalizoval finanční dopad na krajský rozpočet.

Plzeňský kraj požádá příští měsíc o dotace na likvidaci dvou významných starých ekologických zátěží na svém území.

Sanace starých ekologických zátěží

Plzeňský kraj skončil tříletou likvidaci dvou významných starých ekologických zátěží na svém území. Sanace za asi 60 milionů korun čeká bývalou čistírnu a prádelnu v Plzni na Libušíně, areál bývalých Chodských pletáren v Kolovči na Domažlicku by měl být vyčištěn za 16 milionů korun. Sanace bývalé čistírny a prádelny v Plzni si vyžádala přes 40 milionů korun, bývalé Chodské pletárny v Kolovči byly vyčištěny za sedm milionů korun.

ČTK to řekl šéf krajského odboru životního prostředí Martin Plíhal. "Z nové výzvy operačního programu Životní prostředí, která by měla být pro tuto oblast v tomto programovacím období EU poslední, bychom měli získat 90 procent nákladů na sanaci, zbytek uhradí kraj ze zvláštního fondu, v němž musí mít podle zákona trvale deset milionů korun," dodal Plíhal. Obě lokality patřily k nejrizikovějším.

Kraj nemá k zátěžím žádné povinnosti, ale chtěl je odstranit. "Nebyl jiný žadatel a snažili jsme se využít zdrojů z operačního programu Životní prostředí, který uhradil 90 procent nákladů," řekl Plíhal.

Čtěte také: České mincovny a ochrana přírody

Díky sanaci zmizely staré podzemní nádrže s perchloretylenem. Situace v okolí, kde měli lidé problémy se znečištěnými studnami a chemikálie cítili i ve sklepích, se zlepší. Areál sedm let nefungujícího podniku v Kolovči je uvnitř obce a chemické látky používané na čištění oděvů se objevily v okolích studních. Podobné je to na Libušíně.

Čistírna se zprivatizovala bez povinnosti nabyvatele se zátěží zabývat a původní majitel už neexistuje. Kraj nyní řeší 13 velkých zátěží, další se mohou objevit při výstavbě. "Zatím bezprostředně nikoho neohrožují, ale v podzemí to nebezpečí tiká," řekl krajský radní pro životní prostředí Petr Smutný (ČSSD).

Upozornil, že kraj nemá k zátěžím žádné povinnosti, ale chce se na jejich odstranění podílet. "Také proto se přihlásil k likvidaci zátěže na Libušíně, kde se do toho Plzni moc nechtělo," uvedl. Kraji se také podařilo přesvědčit firmu Strabag jako nového majitele bývalé obalovny v Holostřevech na Tachovsku, aby nechala zpracovat rizikovou analýzu areálu s PCB látkami a připravila žádost o dotaci.

V Plzni pak firma Overlack nyní za své paníze zahajuje sanaci na místě předchozího skladu chemikálií. Kraj firmám pomáhá.

Na sanace bude možné žádat o podporu EU do roku 2020, ale kraj už ji zřejmě nevyužije. "Jsou to náročné akce. A máme na sobě riziko, že nedojde k naplnění indikátorů. Analýza rizik, tedy odhad toho, co je v zemi, nemusí odpovídat realitě," uvedl Plíhal.

Čtěte také: Ochrana přírody v numismatice: Ledňáček

Může se ukázat, že náklady budou vyšší a desetiprocentní rezerva v dotaci mimořádné výdaje nepokryje. "Navíc zatím není před námi žádná lokalita, u které bychom věděli, že je potřeba akutně vyšetřit nebo sanovat a neznal by se původce.

Sanaci dalších dvou rizikových lokalit v kraji nyní dokončily s evropskou dotací i soukromé firmy, které nebyly původními majiteli areálů. Strabag vyčistil bývalou obalovnu v Holostřevech na Tachovsku, kde byly polychlorované bifenyly.

V Plzni firma Overlack sanovala areál, kde měl původní majitel sklad chemikálií. Z obcí zatím zlikvidovala největší ekologickou zátěž Horní Bříza.

Před sedmi lety zmapoval Plzeňský kraj ve své studii včetně čerpacích stanic pohonných celkem 500 problematických míst, z toho desetinu s vysokým rizikem. Řadou z nich se zabývají noví majitelé. Obce se studií mohou řídit při svém rozvoji.

Obsahuje ale jen obecný popis, nikoli analýzy rizik, ani hydrogeologický posudek. "Kraj už dal do studií, rozborů, analýz rizik i konkrétních projektů desítky milionů korun," uvedla Marie Hanušová z odboru životního prostředí.

Čtěte také: Madagaskarský šamanismus

Ministerstvo životního prostředí podle ní připravuje národní inventarizaci kontaminovaných míst v ČR. Zatím největší likvidovaná ekologická zátěž za 235 milionů korun je bývalá výrobna generátorového plynu a sklad fenolů a v Horní Bříze. Odstraněna má být do května 2013.

Vyřešený už je areál bývalé prádelny a čistírny v Přešticích a příští rok bude zlikvidována zátěž po bývalém skladu pesticidů v Lubech u Klatov.

Plzeňský kraj s městem Plzní a obvodem Plzeň - Slovany jedná ve věci odstranění zjištěné kontaminace v areálu bývalého státního podniku Prádelen a čistíren města Plzně na Slovanech.

V této lokalitě došlo ke znečištění podzemních vod závadnými látkami a je potřeba přistoupit k sanaci tohoto území. Magistrát města Plzně se na kraj obrátil s žádostí o přidělení finančních prostředků na provedení doprůzkumu a zpracování projektu sanačních prací v souvislosti s likvidací staré ekologické zátěže v areálu výše zmíněného státního podniku.

Dosud obdobné situace řešilo ministerstvo životního a k řešení byly používány prostředky fondu národního majetku v souvislosti v privatizací příslušných subjektů.

Nyní vodní zákon ukládá krajům povinnost zřídit zvláštní účet určený na řešení havárií, způsobených situacemi ohrožující jakost vod a doplňovat tento účet ročně do výše 10 mil. Kč. Ministerstvo tedy předpokládá, že krajům předá dokumentaci i řešení těchto tzv. starých zátěží.

U bývalého státního podniku Prádelen a čistíren města Plzně se jedná o situaci, která několikanásobně převyšuje finanční možnosti kraje. Podobných problémů, které dosud nebyly řešeny, je na území Plzeňského kraje mnoho a finanční náročnost na jejich likvidace bude dle odhadů dosahovat řádově stovek miliónů korun.

Jedná se o další příklad, kdy se stát snaží převést své „staré“ závazky na kraje. Problémem odstranění zjištěné kontaminace v areálu bývalého státního podniku Prádelen a čistíren města Plzně se bude na únorovém jednání zabývat Rada Plzeňského kraje.

Ochrana životního prostředí v Plzeňském kraji

Plzeňský kraj patří k místům v republice s kvalitním životním prostředím s výjimkou města Plzně, jeho okolí a okolí dálnice D5. Chráněná území v regionu představují 17,5 % z celkové rozlohy kraje.

Za posledních pět let zde byl zaznamenán nejvyšší nárůst investic na ochranu životního prostředí podle kraje místa investice ve srovnání s ostatními regiony. Podle měrných emisí oxidů dusíku a oxidu uhelnatého dosáhl Plzeňský region v rámci Česka druhé nejnižší hodnoty, u tuhých znečišťujících látek to byla třetí nejnižší hodnota.

Chráněná území

V mezikrajském porovnání se v Plzeňském regionu s rozlohou 133,5 tis. ha zvláště chráněných území nachází třetí největší výměra z chráněných území v Česku.

Na území Plzeňského kraje se k 31. 12. 2023 podle údajů Agentury ochrany přírody a krajiny ČR vyskytovalo celkem 202 chráněných území, v tom velká část Národního parku Šumava, 5 chráněných krajinných oblastí a 196 maloplošných chráněných území.

V Plzeňském regionu představuje chráněné území 17,5 % z celkové rozlohy kraje.

Národní park Šumava se rozkládá na území Plzeňského a Jihočeského kraje, z toho mírně nadpoloviční většina rozlohy národního parku se nachází v Plzeňském regionu, jedná se o 34,5 tis. ha.

Majoritní část z celkové rozlohy chráněných území v regionu zastupují chráněné krajinné oblasti (CHKO) s podílem 72,6 %, do kterých patří část Šumavy, část Křivoklátska, část Slavkovského lesa, Český les a část Brd.

Investice na ochranu životního prostředí

V roce 2023 dosáhly investice na ochranu životního prostředí podle místa investice v Plzeňském regionu částky 2 367,8 mil. Kč v běžných cenách. Celkem bylo investováno v Česku 36 617,5 mil. Kč a podíl investic v Plzeňském kraji představoval relativní hodnotu 6,5 %.

V přepočtu na 1 obyvatele bylo investováno v Plzeňském kraji 3,9 tis. Kč a tato hodnota se pohybuje mírně nad průměrem Česka (3,4 tis. Kč na 1 obyvatele). Téměř ve všech krajích došlo za posledních pět let k navýšení těchto investic, nejvyšší nárůst byl zaznamenán právě v Plzeňském regionu.

V Plzeňském regionu byly vynaloženy v roce 2023 investice na ochranu životního prostředí podle sídla investora v hodnotě 2,0 mld. Kč v běžných cenách. V kraji jsou investiční prioritou oblasti nakládání s odpadními vodami a oblasti ochrany ovzduší a klimatu.

Nejvíce finančních prostředků směřovalo v roce 2023 do sféry nakládání s odpadními vodami, tj. 47,2 % ze všech investičních nákladů v regionu. Druhý v pořadí významný podíl těchto investic v kraji byl vynaložen na ochranu ovzduší a klimatu, tj. 31,7 %.

Kvalita ovzduší

Z předběžných údajů měrných emisí (REZZO 1-4) vyplývá, že v Plzeňském kraji došlo v roce 2023 k meziročnímu poklesu sledovaných základních znečišťujících látek.

V regionu se hodnota znečišťujících měrných emisí (REZZO 1-4) pohybuje pod republikovým průměrem, který však ovlivňují kraje, kde je ovzduší notně znečištěné (Hl. město Praha, Ústecký a Moravskoslezský kraj).

Koncepce ochrany přírody

Změnou zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších úprav, je krajům ustanovením § 77a uloženo zpracovat, ve spolupráci s ministerstvem, koncepci ochrany přírody ve své územní působnosti, nejde-li o národní park nebo chráněnou krajinnou oblast, národní přírodní rezervaci, národní přírodní památku nebo jejich ochranné pásmo.

Na základě novelizovaného znění zákona o ochraně přírody byly, po výběru zpracovatele v roce 2002, zahájeny práce na zpracování uvedené koncepce dle osnovy, která byla vyhotovena Krajským úřadem PK, odborem životního prostředí a odsouhlasena MŽP.

Po zpracování návrhové části koncepce se v červnu roku 2003 uskutečnilo veřejné projednání a k celé koncepci proběhlo veřejné projednání dne 28.11.2003. Koncepce byla projednána v Komisi životního prostředí Rady PK, dne 24.2.2004 byla projednána v Radě PK a Zastupitelstvem PK schválena usnesením č. 560/04 dne 9.3.2004.

tags: #ohrozena #uzemi #a #ekologicke #zateze #plzensky

Oblíbené příspěvky:

• Šumavská příroda v létě
• Příroda a krajina ČR
• Zábava pro celou rodinu
• Pravidla třídění v Havířově
• Navracení ptáků do přírody: Česká republika