Environmentální příčiny nemocí: Komplexní pohled na duševní a fyzické zdraví

Vliv faktorů zevního prostředí na rozvoj duševních poruch je v současnosti intenzivně zkoumán. Studie, které probíhají na Psychiatrické klinice LF UK a FN Hradec Králové a Psychiatrické klinice LF UP a FN Olomouc, se zaměřují na hledání příčin duševních poruch v oblasti rizikových a ochranných faktorů zevního prostředí.

Genetika versus prostředí: Hledání rovnováhy

Do jaké míry se na vzniku duševních poruch podílí genetika a do jaké environmentální faktory? Na tuto otázku hledá odpověď probíhající studie, jejímž hlavním cílem je hledání příčin duševních poruch v oblasti rizikových a ochranných faktorů zevního prostředí.

U nemocí, jako je např. schizofrenie, hrají environmentální faktory vliv i u člověka se silnou genetickou predispozicí. Zde nepropukne nemoc okamžitě, tedy v okamžiku narození, ale většinou v období dospívání nebo ve 20 až 25 letech věku, kdy začne působit určitá zátěž prostředí (studium, začátek zaměstnání, nárůst zodpovědnosti sám za sebe, případně za rodinu atd.). Jsou ale i duševní poruchy, u nichž žádné vlivy prostředí nepůsobí, jde např. o dětský autismus, kde geny hrají roli až z 90 procent a samy o sobě k rozvoji dětského autismu stačí.

Oproti tomu u některých duševních poruch žádné genetické faktory být přítomny nemusí, např. po těžkém úrazu hlavy a mozku může dojít k rozvoji poúrazové demence zcela nezávisle na genetické zátěži dotyčného. „Až na výjimky ale téměř všechny duševní poruchy mají ve své etiologii jak významný genetický podíl, tak vyvolávající faktory prostředí. V naprosté většině případů je příčina duševních poruch dána kombinací genetických faktorů a faktorů prostředí,“ zdůraznil prof.

Proč pátrat po příčinách duševních poruch?

Důvodů, proč pátrat po příčinách duševních poruch, je podle něho hned několik. Jedním z nich je četnost, některé z duševních onemocnění se totiž během života vyskytne zhruba u jedné třetiny populace a často se jedná o chronická, celoživotní onemocnění. S výjimkou sebevražd nebo mentální anorexie sice obvykle nevedou přímo k úmrtí, avšak výrazně snižují kvalitu života nemocného a přináší značnou ekonomickou zátěž pro společnost. Přitom ani přes veškerý dosažený pokrok není léčba duševních poruch stále uspokojivá, řadu onemocnění lékaři sice dokáží úspěšně léčit, málokdy se však podaří někoho zcela trvale vyléčit.

Čtěte také: Příležitosti environmentální výchovy

V dané oblasti proto probíhala řada výzkumů, avšak v naprosté většině jsou genetické a zevní faktory zkoumány izolovaně, což výsledky výzkumů zkresluje. Řešením je tedy podle prof. Hosáka studovat genetiku i environmentální příčiny duševních poruch komplexně a ve vzájemných souvislostech.

Moderní přístupy: GWEIS a hodnocení faktorů prostředí

Moderní přístup, který takovýto postup umožňuje, jsou celogenomové asociační studie genu a prostředí GWEIS (genome-wide environment interaction study), kde se hodnotí kompletní genom vyšetřovaných osob (GWAS - genome-wide association study) a současně i tzv. exposom, což jsou významné faktory prostředí, které mohly rozvoj dané duševních poruch ovlivnit. Stejně tak, jako se dnes již hodnotí souhrnně genomové faktory, začínají se hodnotit souhrnně i faktory prostředí (poly-environmental score).

Pro studie GWEIS je typické, že nehodnotí diagnózy odděleně, ale dochází ke sdružování obdobných diagnóz do jedné skupiny. Jako jeden celek se tedy hodnotí např. poruchy nálady, úzkostné poruchy nebo poruchy vyvolané návykovými látkami. Genetické výzkumy ukazují, že duševní poruchy se navzájem překrývají.

• různé vyvolávající faktory prostředí mohou vést ke stejné duševní poruše

To, co vyvolá některou duševní poruchu, může být dáno jejich kombinací a načasováním, např. ztráta zaměstnání, ekonomické problémy a současně rodinné problémy ve věku např. 30 let bývají často spouštěčem deprese nebo např.

Další novinkou studií typu GWEIS je hodnocení protektivních genetických a environmentálních faktorů. „Dosud bylo zvykem hodnotit faktory, které ke vzniku duševní poruchy přispívají, ale ukazuje se, že některé faktory naopak proti duševním poruchám chrání, jedná se např. o dobré rodinné zázemí, podporu blízkými osobami nebo zdravý životní styl. Výhodou je, že u těchto studií není potřeba předem stanovovat hypotézu, vyšetříme velké soubory zdravých a velké soubory duševně nemocných a následně porovnáme faktory prostředí a genetické faktory a zjišťujeme, co onemocnění způsobilo,“ popisuje prof. Hosák s tím, že interakce jsou velmi komplikované a složité.

Čtěte také: Starbucks a udržitelnost

Význam genetiky ve vztahu k prostředí

Význam genetiky ve vztahu k prostředí se projevuje zejména v tom, že genetické faktory senzitizují člověka k různým vlivům prostředí. Na stejný podnět tak každý reaguje jinak, o čemž rozhodují mimo jiné právě genetické faktory, které konkrétního jedince chrání, nebo naopak předurčují k rozvoji určité duševní poruchy, pokud daný zevní faktor působí.

Studie již prokázaly, že např. týrání v dětství obecně zvyšuje citlivost na stres tohoto jedince v dospělosti. Ukazuje se také, že reaktivita na stresové zážitky se dědí přes generace, a dokonce přes dvě generace. Děje se tak na základě tzv.

Problémem studií GWEIS je, že ukazují na statistickou souvislost určitých jevů, ale neříkají nic o patogenezi a neurobiologických souvislostech, tedy např. o tom, k jakým změnám dochází v mozku atd.

V této souvislosti prezentoval prof. Hosák průběžná data z vlastního probíhajícího výzkumu GWEIS, kde za spolupráce dr. Hosákové, prof. Látalové a doc. Končelíkové jsou hodnoceny faktory prostředí u velkých skupin duševních poruch a zároveň je zde i plánováno vyhodnocovat genetické faktory těchto poruch. Uvedení vědci zde srovnávají skupinu vážných duševních poruch (SMI - schizofrenní a afektivní duševní poruchy) se skupinu úzkostných poruch (ANX - fobie, poruchy přizpůsobení, panická porucha, obsedantně-kompulzivní porucha).

„Bohužel, zatím nemáme finance na to, abychom analyzovali DNA a prováděli genetické a epigenetické rozbory. Dosavadní výsledky se tedy zatím týkají pouze faktorů prostředí,“ vysvětlil prof.

Čtěte také: Ochrana životního prostředí

Získávání dat a dosavadní výsledky

Pro získávání dat o stresujících a jiných negativních faktorech působících během života používají vědci rozšířený dotazník z mezinárodní studie EU-GEI, která zjišťovala nepříznivé životní faktory u schizofrenie. Dotazník pokrývá otázky již od doby před narozením, např. komplikace matky v těhotenství či při porodu, sezónu narození, věk otce při narození sledovaného jedince, přes období dětství a dospívání, např. kde dotyčný strávil dětství, zda byl zneužíván, až po současnost, kde je hodnocena např. pracovní zátěž, osobní a rodinné problémy, onemocněné během života.

Hodnotí se i protektivní faktory, např. zdravá dieta, zdravý životní styl a dobré sociální zázemí. Prezentované výsledky zatím zahrnují skupiny o velikosti cca 50 osob (k 16. 3. 2021 již v každé skupině bylo okolo sta osob).

„Zkoumali jsme, jak se tyto skupiny pacientů od sebe vzájemně liší. Pokud jde o pohlaví, věk a vzdělání, rozdíl zde není, pokud jde o tělesnou hmotnost nebo život s partnerem, rozdíly již byly na hranici statistické významnosti. Statisticky významné rozdíly se ukázaly v případě absence dítěte nebo pobírání invalidního důchodu. Logicky vidíme, že pacienti, kteří mají těžkou duševní poruchu, mají méně často vlastní děti a častěji pobírají invalidní důchod,“ popisuje prof. Hosák s tím, že nejvýznamnějším výsledkem studie je skutečnost, že u vážných duševních poruch (SMI) je zvýšená kumulace všech nepříznivých faktorů prostředí.

Pokud se všechny tyto faktory sečtou, vyskytují se více právě ve skupině SMI než ANX. „Dosud panoval názor, že zevní vyvolávající faktory jsou specifické pro jednotlivé duševní poruchy, ale náš výzkum ukazuje, že příčiny mohou být i globální, navzájem se sčítají a negativně působí celkový součet všech faktorů dohromady. U deprese a u sebevražedného jednání toto již prokázáno bylo, ale u schizofrenie nikoli,“ hodnotí první výsledky výzkumu prof. Hosák.

Jak dodává, studie má i své limity, mezi něž např. patří subjektivní uvádění stresujících událostí. Výzkum stále probíhá a předpokládá se, že postupně skupiny budou zahrnovat stovky pacientů a výsledky se mohou měnit. Čeká se také, co napoví analýzy genetických a epigenetických nálezů, případně mikrobiomu, který zde také hraje roli.

Vliv společenských změn a protiepidemických opatření

Jak uvedl v odpovědích na četné otázky týkající se i současné situace ve společnosti a protiepidemických opatření, pokud jsou společenské změny prudké a zásadní, projeví se to na psychickém zdraví společnosti rychle, pokud jsou pozvolné, nenápadné, jejich vliv se neprojevuje tak viditelně, ale plíživě. „Nikdy nepamatuji tolik hospitalizovaných na uzavřených psychiatrických odděleních, jako bezprostředně po Sametové revoluci... Příznivá situace není ani nyní, kdy z krátkodobého hlediska je zřejmý vztah současných protiepidemických opatření a nárůstu duševních poruch, zejména úzkostí a depresí.

Osobně jsem zažil několik pacientů, kteří v rámci současných opatření onemocněli duševní poruchou nebo se jejich zdravotní stav již léčeného psychického onemocnění zhoršil. Omezení pohybu, mezilidských kontaktů, samota, narušení zaběhlého životního rytmu, to vše může u některých osob vyvolat duševní poruchu,“ říká prof. Hosák. Jak však uzavírá, psychiatrie může studovat příčiny duševních poruch, ale psychiatři v žádném případě nemají moc, aby tyto příčiny změnili a odstranili je.

Environmentální žal a klimatická úzkost

Reakcí na klimatickou změnu může být u člověka ekologická úzkost nebo environmentální žal. Environmentální žal je psychologická reakce jedince na změnu klimatu. Podle řady psychologů jde o přirozenou reakci na ztrátu spojení člověka s přírodou. Zatímco dříve si lidé klimatické změny vysvětlovali nadpřirozenými silami, dnes jedinci trpí převážně pocitem viny, neboť současná klimatická změna je z části způsobena činností člověka.

Podle výsledků studie Masarykovy univerzity ve spolupráci s organizací Green Dock z roku 2021, pociťuje strach ze změn klimatu až osmdesát procent Čechů ve věku mezi patnácti a dvaceti lety.

Psychoterapeutka Zdeňka Voštová považuje za funkční řešení klimatické úzkosti mimo jiné obrátit svou pozornost na prožívání přítomného okamžiku. „Hledání smyslu a pocitu vděčnosti za to, co ve vašem životě aktuálně máte, vám může pomoci ukotvit se a regenerovat své síly pro další činnost,“ míní Voštová.

Znepokojení mezi mladými lidmi: Mladí lidé prožívají tváří v tvář změně klimatu silněji než starší generace pocity bezmoci, strachu nebo smutku.

Environmentální faktory a Parkinsonova nemoc

Idiopatická či sporadická Parkinsonova nemoc (PN) je považována za jednu z nejčastějších neurodegenerativních chorob. Toto onemocnění má poměrně heterogenní fenotypický charakter i původ: je pravděpodobné, že se na manifestaci PN podílí jak endogenní (genetické), tak i exogenní (environmentální) příčiny, je ovlivněna i mnohými dalšími faktory, skutečná patofyziologická příčina PN však dosud uspokojivě objasněna není.

Je proto nepochybně mimořádně důležité primárně zmapovat všechna data, která mohou k pochopení vzniku PN napomoci. K těm patří nepochybně i data epidemiologická, mohou totiž poukázat i na faktory, které by dále mohly být experimentálně ověřovány.

Duchovní příčiny nemocí

Spoustu věcí v životě jsme schopni dát do souvislosti, dokonce některé jevy považujeme za naprostou samozřejmost‚ jen se nesmí dotýkat nás samotných… Duchovní příčiny našich onemocnění by měly být brány právě s takovou samozřejmostí, jako že voda teče z kopce. Málokdo si dokáže přiznat, že problémy jsou jen a jen jeho. Udělejte pro sebe něco: zamyslete se nad svým životem, svým myšlením a chováním. Ten z vás, který dojde k přesvědčení, že je se svým způsobem života spokojen, nic nežádá a ani nic neočekává, ten, kterého zdobí stálý úsměv, jen ten je zdráv.

Souhrnný přehled doporučení a postupů

Sledování tělesného zdraví patří k základnímu postupu v komplexní léčbě nemocných se záavažnými duševními poruchami. Ve spolupráci s internisty jsme aktualizovali doporučný postup Psychiatrické společnosti ČPS JEP. Součástí je i nové doporučení pro titraci klozapinu spojené s monitorováním CRP a troponini I v prvním měsíci po nasazení.

Tabulka: Přehled doporučených aktivit pro pedagogy a rodiče

tags: #environmentální #příčiny #nemocí

Oblíbené příspěvky:

• Těžba hnědého uhlí v ČR
• Letecké zájezdy do přírody
• Odpadkový koš do koupelny Spirella
• Jak odstranit nánosy v plastových trubkách
• Etiopská příroda