Územní ekologické limity těžby hnědého uhlí v České republice a názory politických stran

Vláda České republiky zrušila územní limity těžby hnědého uhlí na dole Bílina, čímž Severočeským dolům uvolnila dalších asi 125 milionů tun uhlí. Přesné množství uvolněného uhlí není známo, protože vláda učinila ústupek hnutí ANO a čáru povolené těžby nepustila blíž než 500 m k obcím Mariánské Radčice a Braňany, jak bylo původně navrženo.

Nicméně, vláda alespoň zatím zachovala územní limity těžby uhlí na dole Československé armády a tím jistotu obyvatelům Horního Jířetína a Černčic, že je (alespoň v dohledné době) neodtěží, k nelibosti řady politiků Ústeckého kraje.

Motivy pro prolomení limitů na dole Bílina byly zajištění dostatku hnědého uhlí pro české teplárny a podpora zaměstnanosti v regionu. Učinila tak v rozporu se svým programovým prohlášením a s nedávno schválenou státní energetickou koncepcí, která uhlí za limity nepostrádá. Významně tak zpochybnila svou věrohodnost.

Povolení rozšířit velkoplošnou těžbu uhlí je krutou ranou ochraně přírody a krajiny. Těžba uhlí se provádí vesměs za účelem jeho spalování a tím i tvorby většího či menšího množství toxických emisí. Můžeme se dohadovat, jak velké množství toxických emisí tak bude navíc vypuštěno, ale zcela jistě půjde o zvýšení toxických emisí, dále se prodlouží rozsáhlá prašnost provázející povrchovou těžbu uhlí a citelně se zvýší emise hlavního skleníkového plynu oxidu uhličitého CO2, v menším množství i silného skleníkového plynu metanu CH4.

Zhorší se životní prostředí, zhorší se ochrana klimatu, zhorší se ochrana veřejného zdraví. Zhoršené fyzické i psychické zdraví obyvatel regionu je i vážný sociální problém. Sociálně ekonomicky si nepomůže ani mostecký a bílinský region.

Čtěte také: Územní plánování a ÚSES

Ze svého významného nerostného bohatství - hnědého uhlí - bude mít stát naprosté minimum - 1,5 % jeho tržní hodnoty. Jsou to téměř koloniální podmínky. Je pravda, že se zachová jistý počet pracovních míst v těžbě uhlí a v navazující energetice, zejména v uhelných teplárnách, dále ve zdravotnictví a v záchranných službách. Je pravda též, že mnohem větší počet nových pracovních míst nevznikne, protože Mostecko a Bílinsko zůstane pro slušné investory odpudivým Eldorádem povrchové těžby hnědého uhlí.

Ano, politická reprezentace České republiky, Ústeckého kraje a města Most zcela selhala. Neselhalo jen vedení města Litvínov a Horního Jířetína, vytrvale bojující proti snaze prolomit územní limity těžby uhlí v regionu. K tvrdým prosazovatelům prolomení územním limitů těžby patřily a patří i hornické odbory, bojující za pracovní místa pro své členy, na rozdíl od 90. let, kdy jim propouštění mnohem většího počtu horníků příliš nevadilo. Jestli jsem tehdy dobře rozuměl, je velká energetická lobby silnější než politická reprezentace vzešlá z voleb.

Trochu na obranu politiků Ústeckého kraje, města Most a hornických odborů musím uvést dlouhodobě těžkou sociálně ekonomickou situaci regionu Severočeské podkrušnohorské pánve. Po roce 1989 došlo k drastickému rozvalu ekonomiky Severočeské podkrušnohorské pánve. Došlo sice k velmi potřebnému, citelnému ekologickému ozdravení regionu, zejména ovzduší, ale cestou vzniku masové nezaměstnanosti a největšího počtu rychle rostoucích ghet, největších a nejlidnatějších v ČR. Všechny vlády ČR po roce 1989 pro sociálně ekonomickou obnovu Ústeckého kraje neudělali nic, co by stálo za zmínku.

Pro někoho jsou ale i tyto územní limity těžby, které měly garantovat ekologickou stabilizaci a postupnou ekologickou obnovu těžce zdevastované Severočeské podkrušnohorské pánve, kontroverzní. Protože abstraktní diskuse o lidských právech těžce postiženému regionu nepomáhají, politická elita Ústeckého kraje se tak v zoufalství chová jako tonoucí, který se chytá stébla. Střízlivost si v otázce prolomení územních limitů těžby zachovalo obyvatelstvo ČR. Podle průzkumů veřejného mínění prolomení územních limitů těžby dlouhodobě odmítá asi 70 % obyvatel ČR.

Neselhala ale jen politická elita ČR, Ústeckého kraje a města Most. Selhali také novináři, ekonomové a energetici. Dlouhodobě a vcelku objektivně informoval o problematice snahy prolomit územní limity těžby v severních Čechách Ekolist. Pro ostatní média to bylo přinejmenším okrajové téma. Solidní komplexnější rozbory se do médií nedostaly.

Čtěte také: Definice a význam ÚSES v ČR

Lze říci, že téměř celá nevládní ekologická fronta byla proti prolomení územních limitů těžby v severních Čechách. Experti z Centra pro otázky životního prostředí Karlovy Univerzity provedli rozsáhlé výpočty možných externalit z případného prolomení územních limitů těžby, primárně pro MPO. Přestože jde o obrovské částky, které zcela vyvrací údajnou rentabilitu prolomení územních limitů těžby, současné rozhodnutí vlády ČR to neovlivnilo.

Byl proveden i výpočet dopadu případného prolomení územních limitů těžby v severních Čechách na zaměstnanost. Vyšel vyrovnaný - počet pracovníků na dole Československé armády a počet pracovníků v odtěžení ohroženém Horním Jířetíně byl srovnatelný. Možná i proto alespoň zatím vláda ČR nezrušila územní limity těžby na dole Československá armáda, které chrání Horní Jířetín, Černčice a Chemopetrol Litvínov před odtěžením.

Proti snahám prolomit územní limity těžby zejména ekologové zorganizovali vícero petic i protestních shromáždění na Mostecku, v Praze, v Ústí nad Labem. Za naprosté selhání považuji, že exministr Martin Bursík v souvislosti s drobnými úpravami územních limitů těžby na Dole Bílina za svého druhého ministrování v roce 2008 přihodil Severočeským dolům asi 132 mil. tun těžitelného uhlí a společnými silami s těžaři tuto skutečnost zatajil před všemi, jak dva dny před schválením prolomení územních limitů těžby na Dole Bílina vládou ČR zjistila a prozradila Jana Tywoniaková.

Samotné územní limity těžby uhlí jsou dneska prý překonané a mohou být určitým brzdícím prvkem. Limity musí být dány nebo těžba uhlí za limity musí být dána jiným dokumentem, a to je státní energetická koncepce, surovinová politika, je tady horní zákon, který chrání všechny za případnou tou těžbou, tedy vláda, pokud o tom bude jednat, tak to neznamená, že se začne těžit.

Nicméně, ta těžba za limity musí být dána mnoha dalšími faktory. Musí k tomu samozřejmě být i nějaká politická dohoda, ale dívejme se na to z pohledu energetického. Bez uhlí se asi do budoucna neobejdeme. Z hlediska ekonomického máme nějaké levnější zdroje, než je uhlí, no, velmi sporadicky. Myslím si, že je tady i sociální aspekt, tedy zaměstnanost v regionu, kde je na tomto, na této těžbě závislých více než 8 tisíc pracovních míst.

Čtěte také: Udržitelnost krajiny skrze ÚSES

Na začátku října na webu Ekolistu Vladimír Špidla říkal: "I kdyby byly prolomeny limity, tak těžba na dole ČSA naskočí tak pozdě, že nastane výpadek v zásobování tepláren uhlím," bude nutno tedy podle něho teplárny a jejich palivo dotovat ze státního.

Říkám, že zatím si neumím představit, že se obejdeme bez uhlí. Kdo říká, že ano, tak musí tu alternativu přesně popsat, jestli myslí, že budeme topit plynem, který je dražší a že budeme nutit lidi, aby investovali v nějakém krátkém čase do toho, aby mohli topit plynem, nebo jestli si myslí, že budeme stavět nějaká, nějaké další obnovitelné zdroje, které budou nahrazovat to uhlí, prostě kdo říká, že se obejdeme bez uhlí, tak říká A, a já bych rád slyšel to B.

Je to trochu jinak, proto jsem říkal, že bude muset rozhodnout tato nová vláda, a to zásadně tedy ano, či ne, protože nás tlačí ty technologické požadavky, neboť ten důl nebo ta těžba se blíží k těm hranicím a v momentě, jak se jednou zastaví, tak pak by samozřejmě přicházelo v potaz to, co říká Vladimír Špidla. Myslím, že čas na rozhodnutí je tak 2 roky, pak to uhlí zůstane navěky odepsané.

Ekologové protestují proti znovuotevřené diskusi o zboření obcí na uhlí a ČSSD v kraji oznámila, že požádá premiéra, aby vyřešil chystané pálení ropných kalů v Čížkovicích. Dovážení ropných kalů z Ostravska na sever Čech a vznášející se otazník nad budoucností územních limitů jsou témata, která zvlášť poslední dny a týdny rezonují mezi lidmi.

Jednoznačně platí závazek z vládního programového prohlášení, že vláda nebude prolamovat územní limity. Na druhé straně nebudeme lidem lhát, že to má i své negativní konsekvence. Mimo to jiné znamená riziko nedostatku kvalitního hnědého uhlí pro oblast centrálního zásobování teplem, na které jsou napojeny 2 miliony lidí v této zemi. Nedostatek uhlí může vést k tomu, že bude buď dražší, bude se muset dovážet, bude se muset předělávat na plynové zdroje, nebo jiné zdroje typu biomasa. Ale ty jsou dražší, což se může projevit ve zvýšených cenách v rámci centrálního dodávání tepla.

Mohu garantovat to, co se týká mandátu této vlády. Za nás se nebudou prolamovat územní limity a vláda nepředloží žádný dokument, který by předpokládal prolomení územních limitů. Ale současně v té energetické koncepci řekneme, že důsledkem neprolomení limitů bude poměrně razantní zvýšení cen tepla tam, kde jsou napojeny na centrální dodávky.

Na večerním jednání to v úterý definitivně potvrdili lídři tří stran, které se chtějí domluvit na společném vládnutí. Uzavřeli tak první ze sedmi programových kapitol věnovanou ekologii a zemědělství. Ta byla považována za nejjednodušší.

Ústecký kraj čelí mnoha environmentálním výzvám a jedním z velkých témat je těžba hnědého uhlí. Již v minulých volbách se k tomuto tématu hlásilo jen pár stran, a letos mezi ty, které svým voličům slibují, že budou proti prolomení územních limitů, patří koalice Pirátů a zelených, JsmePRO! Kraj 2016 a Starostové a nezávislí. Jiné strany k tomuto tématu mlčí.

Postoje politických stran

Jestli si někdo v Ústeckém kraji dal záležet na ekologických bodech svého programu, pak to byla koalice Pirátů a zelených. Zatímco jiné strany zhusta sází na téma imigrace a téma životního prostředí buď nezmiňují, nebo jen obecnými frázemi, program zelených pirátů obsahuje celou řadu konkrétních slibů a návrhů. Co se životního prostředí týče je zajímavý i program koalice JsmePRO!

• Koalice České pirátské strany a Strany zelených přichází s obsáhlým programem, jehož prioritami jsou podpora dopravy a průmyslu šetrných k životnímu prostředí a slibují, že nepodpoří prolomení limitů těžby hnědého uhlí.
• JsmePRO! Široká koalice (Liberálně ekologická strana, JsmePRO! Kraj 2016, Hnutí nezávislých za harmonický rozvoj obcí a měst, Křesťanská demokratická unie-Československá strana lidová a kandidáti bez politické příslušnosti) oslovuje své voliče s programovými body, kde je ekologických témat dost.
• Starostové a nezávislí slibují trvalou ochranu lidských sídel před těžbou a zvýšení odvodů z těžených nerostů na 20 %.
• Politické hnutí ANO 2011 slibuje voličům, že bude důsledně kontrolovat a pomáhat snižovat emise z průmyslu, elektráren a lokálních topenišť.
• TOP 09 slibuje, že nebude dotovat výstavbu průmyslových zón.
• Koalice Strany svobodných občanů a Strany soukromníků České republiky voličům slibují, že budou vždy podporovat projekty zaměřené na zlepšování ovzduší a kvality vod.

Názory občanů

Přesně 70 % občanů Ústeckého kraje odmítá bourání obcí kvůli těžbě uhlí. Pro úplné zrušení limitů (tedy rozšíření těžby tam, kde v tuto chvíli limity chrání lidská sídla i přírodu) se vyjádřilo pouhých 13 % respondentů průzkumu. Podle ministra průmyslu Jana Mládka (ČSSD) by o prolomení těžebních limitů v severních Čechách měli v referendu rozhodnout lidé, kterých se prolomení týká. Pro vládu by pak výsledek referenda byl závazný.

Ekologické organizace prosazují, aby stát do Podkrušnohoří přiváděl nová průmyslová odvětví, která podle nich vytvoří trvalejší, efektivnější a čistší pracovní místa než povrchové doly. Zrušení limitů by postihlo především město Horní Jiřetín a jeho místní část Černice poblíž dolu ČSA.

Jan Rovenský, vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR konstatoval: "Lidi v Horním Jiřetíně a Litvínově určitě potěší, že většina obyvatel kraje stojí za nimi. Je to důležité zejména v souvislosti s případným krajským referendem, kterým podmiňuje hypotetické prolomení limitů těžby nový ministr průmyslu Jan Mládek.

Ministr Jan Mládek je přesvědčen, že limity ve stávající podobě zachovány nezůstanou. „Osobně neočekávám, že limity budou zachovány v podobě z roku 1991,“ říká a chce o své pravdě přesvědčit i koaliční partnery. „Hnutí ANO prosazuje variantu číslo dvě, ale nemám tuto informaci oficiálně. Podobný názor mám od KDU-ČSL. My předložíme všechny čytři varianty s tím, že doporučíme varianty tři a dvě,“ opakuje Mládek.

Sociální demokracie aktuálním přístupem k vytváření energetické koncepce a s ní související otázkou přístupu k těžebním limitům ukazuje, že zásadní otázky nepřijímá účelově a silově, nýbrž demokraticky na základě posuzování variant.

Hnutí ANO dlouhodobě deklaruje, že je proti zrušení limitů těžby a že chce fosilní paliva zachovat pro další generace.

Spor o to, zda je potřeba prolomit ekologické limity, které zatím městečko s dvěma tisíci obyvateli před těžbou chrání, se vede už léta. Na čí straně jsou, musejí jasně říci před sněmovními volbami lídři jednotlivých politických stran.

Předseda sněmovního hospodářského výboru Oldřich Vojíř (ODS) navrhne usnesení horního zákona, jímž by byly zrušeny územní ekologické limity těžby hnědého uhlí. Podle něj se při existenci limitů se žádná těžební firma nemůže s lidmi dotčenými případnou těžbou uhlí dohodnout na vyrovnání.

tags: #uzemní #ekologické #limity #těžby #politické #strany

Oblíbené příspěvky:

• Ochrana klimatu v ČR
• Aktuality z přírody: Shrnutí
• Banquet Senzo: Bezdotykový odpadkový koš
• Kempování se psem
• Prolomení těžebních limitů