Environmentální problémy Prostějova

Dle tiskové zprávy Centra pro životní prostředí a zdraví č. 27/2014 z 6. listopadu 2013 Olomouc a Prostějov vstoupili do „smogové ligy“ měst, která už přečerpala celoroční kvótu znečištění prachem. Co se týče Prostějova, Centrum pro životní prostředí a zdraví nebude komentovat jejich dopravní budoucí politiku.

Znečištění ovzduší v Prostějově

Znečištění ovzduší prachem v Olomouci a v Prostějově přesáhlo legální limity, když byl překročen počet dní, po které smí být porušen denní limit pro polétavý prach (PM10). Prach přitom vážně ohrožuje zdraví i životy lidí. Podle zprávy Státního zdravotního ústavu za rok 2013 má znečištění ovzduší prachem v České republice na svědomí asi 5200 předčasně zemřelých lidí a 1900 vážně nemocných, kteří museli být hospitalizováni pro akutní srdeční nebo dýchací obtíže.

„Obyvatelé Olomouce i Prostějova dýchají vzduch, jehož znečištění překračuje doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) i platné limity. Zákon a evropská směrnice o ovzduší povolují překročit denní limit pro znečištění prachem po 35 dnů během kalendářního roku. Podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu měřící stanice Olomouc-Hejčín a Prostějov překročily 36-krát denní limit 30. října. Ale vysoký počet dnů s překročeným limitem měla obě města v předchozích letech.“ uvedl MUDr. Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví a dodal: „Celoroční průměrná koncentrace prachu v Olomouci ani v Přerově za poslední roky sice zákonný limit nepřesáhla, ale výrazně překračovala hodnotu doporučenou WHO pro ochranu lidského zdraví. V Prostějově zhruba o 50 až 70% a v Olomouci o 20 až 80 procent.“

Dopady prachových částic na zdraví

Jako prachové částice nebo polétavý prach se obvykle označují částice s průměrem menším než 10 μm (PM10). Krátkodobé vdechování prachu zvyšuje počet zánětlivých onemocnění plic, působí negativně na srdečně-cévní systém, vede ke zvýšení počtu hospitalizací a k vyšší úmrtnosti. „Dlouhodobé působení prachu zhoršuje plicní funkce u dětí i dospělých, zvyšuje počet chronických obstrukčních onemocnění plic a snižuje délky dožití hlavně v důsledku úmrtí na srdečně-cévní a plicní onemocnění. Částečky o průměru do 2,5 μm (PM2,5) se označují jako jemný prach a jsou schopny pronikat hluboko do dýchacího systému: Proto představují pro zdraví lidí větší nebezpečí,“ varoval Miroslav Šuta a dodal: „Roční průměrná koncentrace jemného prachu se v Olomouci v minulých letech pohybovala na hranici zákonného limitu, ale přesto ohrožuje zdraví lidí, neboť hodnotu doporučenou odborníky WHO pro ochranu zdraví překračovala téměř 2,5krát. V Prostějově měření jemného prachu neprobíhalo, nicméně podle modelového výpočtu ČHMÚ dosahovalo znečištění v letech 2009 až 2013 více než dvojnásobku doporučení, které pro ochranu lidského zdraví vydali odborníci Světové zdravotnické organizace.“

Benzo-a-pyren

Olomouc má problém také s překračováním limitu pro znečištěním benzo-a-pyrenem (BaP). „Jde o rakovinotvorný polyaromatický uhlovodík, který se do ovzduší uvolňuje jako důsledek nedokonalého spalování. Jeho celoroční koncentrace by neměla překročit 1 ng/m3, ale monitorovací stanice Olomouc-Hejčín tento limit minulých letech překročila o 60 až 70 %,“ upozornil Šuta a dodal: „V Prostějově měření benzo-a-pyrenu neprobíhalo, nicméně podle modelového výpočtu ČHMÚ znečištění v letech 2009 až 2013 překračovalo ve městě limit v průměru o 80 až 90 %.“

Čtěte také: Příležitosti environmentální výchovy

Kvalita vody

V roce 2003 byly hladiny podzemních vod v průměru o 11 cm nižší než je dlouhodobý průměr období 1971-1990. Maximálních stavů bylo dosaženo v březnu, kdy hladiny podzemních vod byly o 21 cm vyšší než je dlouhodobý průměr období 1971-1990. Od března docházelo k poklesu hladin až do září, kdy se projevily minimální stavy (32 cm pod dlouhodobým průměrem). Ve státní síti jakosti podzemních vod bylo v kraji v roce 2003 sledováno 21 objektů podzemních vod, na kterých bylo odebráno celkem 42 vzorků.

Zjištění normativu B bylo zjištěno u ukazatele NH4+ u 1 vzorku v 1 lokalitě, u ukazatele Cl- u 5 vzorků ve 3 lokalitách a u ukazatele cis-1,2-dichloretenu u 2 vzorků ve 2 lokalitách. Zjištění normativu C bylo zjištěno u ukazatele Cl- u 1 vzorku v 1 lokalitě, u ukazatele Al u 1 vzorku v 1 lokalitě, u ukazatele tetrachloretenu u 1 vzorku v 1 lokalitě a u ukazatele trichloretenu u 2 vzorků ve 2 lokalitách. Zásobování pitnou vodou v Prostějově převažně z podzemních zdrojů (kvartér řeky Moravy) a je kvalitní. Využití vodních zdrojů stagnuje a nedosahuje v průměru ani 75 % jejich vydatnosti.

Podíl obyvatel zásobených pitnou vodou z veřejných vodovodů byl v roce 2003 88,1 %, oproti předešlému roku se podařilo snížit ztráty vody ve vodovodních sítích o 1,3 % na celkových 25 %. K zajištění krytí potřeby kvalitní pitné vody v případě živelní pohromy slouží pitné vody z Ostravského oblastního vodovodu Fulnek - Hranice - Přerov s napojením ve vodojemu Moravská Brána ve Stříteži nad Ludinou.

Kvalita povrchových vod

Dlouhodobé ekologické monitorování kvality povrchových vod je prováděno na tocích: Romže, Valová, Bělá. Častěji hodnoceny IV. a V. třídou, byly BSK5, Pcelk a CHSKCr. Na profilech, kde byla měřena suma PAU byly hodnoty ve III. třídě, ostatní látky byly zařazeny do I. a II. třídy. Vyskytovaly všechny hodnoty ukazatelů ve III. třídě, pouze Hg na profilu Morava - Olomouc byly ve IV. třídě. Na profilu Romže - Dluhonice enterokoky zařazeny do IV.

K čištění odpadních vod slouží čistírny odpadních vod (ČOV). Největšími znečišťovateli jsou to PRECHEZA Přerov, FARMAK Olomouc, LG.Philips Hranice, Olšanské papírny. Na veřejnou kanalizaci s napojenou ČOV bylo napojeno 58,5 % obyvatel kraje.

Čtěte také: Starbucks a udržitelnost

Rekonstrukce ČOV Olomouc I. byla zaměřena na úpravy zajišťující odstranění dusíku a fosforu z odpadních vod. Ve sledovaném období bylo registrováno v Olomouckém kraji celkem 26 havárií. Česká inspekce životního prostředí - oblastní inspektorát (ČIŽP OI) Olomouc řešila 14 případů, 12 případů řešil místně příslušný vodoprávní úřad obce s rozšířenou působností. Z počtu havárií byla pouze jedna na podzemních vodách, 3krát došlo k ohrožení podzemních vod a 9 havárií bylo způsobeno ropnými látkami. Celkem v 16 případech nebyl zjištěn původce. Jedná se o četnost havárií ašetřených ČIŽP OI Olomouc.

Odpadové hospodářství

Největším problémem subjektů, které se zpracováním odpadů zabývají, je kvalita třídění. Stále existuje nedostatečná kapacita zařízení využívajících tento druh odpadu. Pro odpadové hospodářství je charakteristická nedostatečná kapacita, špatná dostupnost a nerovnoměrnost sítě zařízení k využívání, úpravě a odstraňování odpadů. Stále dochází k černému skládkování, kdy v nezanedbatelné míře dochází k nežádoucímu ukládání odpadu do volné krajiny. K materiálovému využití stavebních odpadů dochází převážně formou terénních úprav, ale pouze případech, kdy je možné využít vhodnou lokalitu i materiál. Dalším způsobem využití těchto odpadů je jejich recyklace a opětovné použití recyklátu.

Mezi provozované skládky patří: skládka S-NO Rapotín (provozovatel RCP - Recycling park a.s., Brno), skládka S-OO Mrsklesy (provozovatel  LO Haná, s.r.o., Velká Bystřice, a.s., Hradec Králové), skládka S-OO Medlov (provozovatel EKO-UNIMED s.r.o., Medlov), skládka S-OO Hněvotín (provozovatel SIGMA SLUŽBY spol., a skládka tuhého komunálního odpadu S-OO TKO Olomouc (provozovatel SMO, a.s.).

Zařízení ke sběru a dotřiďování odpadů: Šternberk (provozovatel REMIT s.r.o., Šternberk), Přerov (provozovatel Technické služby města Přerova), Olomouc (provozovatel Technické služby města Olomouce, a.s.), Zábřeh (provozovatel EKO servis Zábřeh s.r.o., Zábřeh), Jeseník (provozovatel Technické služby Jeseník a. s.).

Staré ekologické zátěže

Řešení problematiky starých ekologických zátěží se řídí zákonem č. 238/1991 Sb., o odpadech. Z hlediska kvantitativního je možno tyto zátěže z převážné většiny hodnotit jako lokální. Za nejrizikovější pro životní prostředí je nutno považovat skládky, které byly nevhodně založeny v prostředí příhodném pro eventuální šíření kontaminace. Další skupinu starých ekologických zátěží představují objekty a areály bývalých průmyslových podniků.

Čtěte také: Ochrana životního prostředí

Sanace se provádí v lokalitě areálu Sigmy Lutín a.s., kde došlo ke kontaminaci podzemních vod chlorovanými ethyleny. Dalšími společnostmi s ekologickými zátěžemi jsou MORA MORAVIA a.s., FOUNDEIK, s.r.o., bývalý areál ETA a.s. Litovel (nový vlastník Head Sport s.r.o., VELAMOS, a.s. a čerpacích stanic PHM.

Doprava a ovzduší

Silniční síť kraje je tvořena silnicemi I., II. a III. třídy a rychlostními silnicemi v celkové délce 3 521 km. Dopravně nejzatíženějšími úseky silnic v kraji jsou silnice I. třídy - intenzita dopravy dosahuje 30-35 tis. vozidel. Po zprovoznění části obchvatu města Olomouce došlo k mírnému poklesu intenzity vozidel na silnici I/35 - ul. Velkomoravská (cca o 25 %). Pro zlepšení životního prostředí obyvatel měst a obcí v průjezdním úseku silnic II. a III. třídy je důležité omezení styku o osobní dopravu do 3,5 t.

Olomoucký kraj usiluje o rozšiřování Integrovaného dopravního systému Olomouckého kraje do dalších oblastí svého území. Území celého kraje je uspořádáno do dopravně-tarifních zón, z nichž většina je již zprovozněna. Tarif IDSOK nabízí pravidelným cestujícím cenově výhodné předplatní jízdní doklady. Zavedením zlevněného žákovského jízdného se rozsah jízdních výhod ještě rozšíří. V budoucnu se plánuje začlenění dalších dopravců, z kterých mezi nejvýznamnější budou patřit České dráhy, a.s.

Monitoring ovzduší

Stav ovzduší v Olomouckém kraji je sledován prostřednictvím imisního monitoringu měřících stanic. Krajské město Olomouc a okresní města Přerov, Šumperk a Prostějov patří v Olomouckém kraji mezi nejvíce imisně zatížené lokality. Nejvíce TZL emitují do ovzduší malé zdroje a nejvíce emisí SO2 velké a zvláště velké zdroje. Probíhá realizace opatření ke snižování produkce emisí a zavedení zásad správné zemědělské praxe.

Spolupráce v oblasti vodního hospodářství

V oblasti vodního hospodářství Olomoucký kraj spolupracuje s Polskou republikou (Opolským vojvodstvím) na systému podpory při rozhodování ve vodním hospodářství. Cílem je časová a prostorová analýza sociálních, ekonomických a enviromentálních problémů při využívání vodních zdrojů v povodí řeky Bělé. Spolupráce zahrnuje výměnu zkušeností a informací o implementaci české a polské legislativy pro oblast vodního hospodářství.

tags: #environmentalni #problemy #Prostejov

Oblíbené příspěvky:

• Udržitelné lesní hospodářství
• Třídění odpadu s Curver
• Podmínky pro vjezd do ekologických zón
• Hlášení měření emisí
• Historie Mostu skrze Ekologické centrum