Environmentální Profil Tepláren v České Republice: Přechod na Čistší Zdroje

19.04.2026

Uhelná energetika v České republice ustupuje a její útlum přináší změny v dodávkách tepla pro domácnosti a firmy. Skupina ČEZ se aktivně snaží zachovat systém centrálního zásobování teplem, který je důležitým pilířem českého teplárenství.

Modernizace Tepláren v Ústeckém Kraji

V Ústeckém kraji procházejí velkou proměnou elektrárny Prunéřov a Tušimice, které dodávají teplo do měst jako Chomutov, Kadaň, Klášterec nad Ohří a Jirkov. V těchto lokalitách již vznikly první plynové kotelny a připravují se další teplárenské zdroje. ČEZ Teplárenská uzavřela patnáctiletou smlouvu na odběr tepla s Kadaní a vybrala dodavatele pro stavbu horkovodu Prunéřov-Kadaň.

Společnost ČEZ ESCO ve spolupráci s Ústím nad Labem vybudovala nové plynové kotelny pro zásobování městské části Střekov. Další modernizované teplárenské lokality budou Trmice a Ledvice. Celkové plánované investice ČEZ do teplárenství v kraji přesahují 20 miliard korun.

„Energetický trh se rychle mění a náš kraj čeká v příštích letech odchod od uhlí a s tím spojené strukturální změny. Zajištění dodávek tepla pro obyvatele a firmy po konci uhlí na další desítky let je pro mě absolutní prioritou," uvedl zástupce Ústeckého kraje.

ČEZ buduje novou moderní teplárnu Prunéřov, která se stane základem centrálního zásobování teplem v regionu. Počítá se s dodávkami tepla do Chomutova, Klášterce nad Ohří, Jirkova a dalších obcí na desítky let. Nově bude k této teplárně připojena také Kadaň, se kterou byla uzavřena dlouhodobá smlouva o dodávkách tepla na dalších patnáct let.

Čtěte také: Příležitosti environmentální výchovy

Celková investice za více než šest miliard korun v Prunéřově byla zahájena během prázdninových měsíců roku 2024 realizací přeložek a nových přípojek inženýrských sítí a vytyčením výkopů pro položení základů nové plynové kotelny. Plynová kotelna o výkonu 26 MWt s 24 metrů vysokým komínem byla spuštěna do zkušebního provozu. Ve stejné době byla spuštěna plynová kotelna o výkonu 10 MWt v nedalekých Tušimících.

Starosta Kadaně Jan Losenický k tomu dodává: „S ČEZ Teplárenskou jsme se dohodli na pokračování dodávek tepla na dalších patnáct let a uzavřeli jsme příslušnou smlouvu. ČEZ Teplárenská kvůli dodávkám tepla do Kadaně vybuduje nový 5,7 kilometrů dlouhý horkovod z Prunéřova, kde už byl vybrán dodavatel, který je konsorcium firem Homola-Gascontrol. Hotovo bude v roce 2027."

Základními teplárenskými zdroji v Prunéřově budou kotel na biomasu o výkonu 35 MWt a další plynové kotelny o výkonu 52 MW.

Primátor Ústí nad Labem Petr Nedvědický uzavírá: „Jsem rád, že ČEZ udělal, co slíbil a v rekordním čase během jednoho roku skutečně postavil pět nových kotelen a vybudoval další nutnou infrastrukturu, abychom si pojistili dodávky tepla pro 3000 domácností, které jsou zákazníky THMÚ na Střekově."

Odklon od Uhlí ve Frýdku-Místku

Ve frýdeckomístecké teplárně, patřící společnosti Veolia Energie, je spalování uhlí minulostí. Od 1. června 2024 vyrábí teplo pro domácnosti a další odběratele z biomasy a zemního plynu. Provoz nově užívá palivový mix biomasy a plynu.

Čtěte také: Starbucks a udržitelnost

„V nastávající sezóně 2024/2025 budeme už dodávat teplo primárně z biomasy, doplněné o zemní plyn. Aktuálně máme v provozu kotel K4 o výkonu 18 MW na biomasu a kotle K2, K3 na zemní plyn - každý s výkonem 50 MW. Do přechodu na tento model jsme investovali přibližně 500 milionů korun," prozradil Jakub Tobola, obchodní ředitel skupiny Veolia.

V současnosti je v teplárně ve Frýdku-Místku v provozu kotel K4 na biomasu, který vyrábí zhruba 60 % potřebného tepla, společně s kotly K2 a K3 na zemní plyn, produkujícími zbývajících 40 %. Tyto kotle na zemní plyn, které nahradily spalování uhlí, přinášejí úsporu emisí SO2 o 130 t/rok, u CO2 o 11 500 t/rok a o cca 40 t/rok NOx.

Přechod na biomasu a zemní plyn je potvrzením ekologizace teplárenství v kraji, která umožňuje dodávat tepelnou energii občanům Frýdku-Místku za konkurenceschopných cenových podmínek i při obecném nárůstu cen paliv a dalších vstupů. V případě biomasy jde o uhlíkově neutrální proces, kdy se vyrovnává objem CO2 spotřebovaný rostlinami při jejich růstu a CO2 vzniklý při ekologickém spalování.

V teplárně je v případě biomasy nejčastěji využívána štěpka, která vzniká jako odpadní produkt při zpracování dřeva. Výhodou biomasy je její místní dostupnost, a zpracování tohoto odpadu ze dřeva tak navíc podporuje i zaměstnanost v regionu.

Ekologický Profil Teplárny CARTHAMUS

Společnost CARTHAMUS a.s., provozuje teplárnu v Přísečné na Českokrumlovsku, která zároveň vyrábí elektřinu a zásobuje teplem průmyslovou zónu v Domoradicích, téměř čtyřicet bytových domů v Českém Krumlově a také několik objektů orgánů veřejné správy.

Čtěte také: Ochrana životního prostředí

Společnost si klade za cíl minimalizovat dopady činností společnosti na životní prostředí a neustále zlepšovat svůj environmentální profil.

Energoblok v Domoradicích spouští unikátní systém na sledování emisí pachových látek Purenviro TOM, který automaticky zaznamenává proudění větru a vyhodnocuje rozptyl zápachu do okolí. Nové opatření sníží emise pachových látek o 93 %.

Teplárna České Budějovice a Ekologická Opatření

O víc než 80 procent postupně klesne od roku 2016 v jihočeské metropoli objem emisí oxidu siřičitého (SO2), které do ovzduší míří ze dvou uhelných kotlů K11 a K12 Teplárny České Budějovice Oxidy dusíku (NOx) se sníží až o 60 procent. Zaslouží se o to výstavba odsiřovacího a denitrifikačního zařízení, která představuje největší ekologickou investici v historii firmy. Projekt začal podpisem smlouvy o dílo 6.

Zařízení bude stát 428 milionů korun, z nichž 30 procent pokryje dotace Státního fondu životního prostředí. Podmínkou jejího přidělení je, aby bylo dílo plně funkční ještě během roku 2015.

„Jde o součást naší dlouhodobé péče o ekologii a životní prostředí. Odsiřovací zařízení založené na obdobné technologii jsme dokončili v roce 2009 v Plzeňské energetice. Moderní zařízení využije metodu mokré vápencové vypírky spalin, při níž vzniká tzv. energosádrovec. Součástí investice je také míchací centrum energosádrovce a popílku, v němž se bude vyrábět granulát (konečný produkt odsíření) určený k technickým rekultivacím.

„Technologické zařízení odsíření je projektováno tak, aby umožnilo pokles objemu vypouštěného oxidu siřičitého na méně než 200 mg/Nm3. Současný limit je 1700 mg/Nm3. Hodnota koncentrace oxidu dusíku NOx bude maximálně 200 mg/Nm³ a sníží se dvakrát,“ uvedl Martin Žahourek, místopředseda představenstva Teplárny České Budějovice.

Radikální ekologická opatření po českých teplárnách vyžaduje nová evropská legislativa, zejména směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU.

Závazky Skupiny ČEZ

Skupina ČEZ pokračuje ve snižování všech emisí v souladu s cíli Pařížské dohody a v souladu s deklarovanými veřejnými závazky ČEZ v rámci strategické VIZE 2030 - Čistá Energie Zítřka. Cílí na ukončení výroby v uhelných elektrárnách a přeměnu výrobního portfolia na bezemisní.

Klíčovou ambicí aktualizované strategie Skupiny ČEZ je rychlejší dekarbonizace. To znamená především dřívější ukončení výroby v uhelných elektrárnách a zásadní přeměna výrobního portfolia na nízkoemisní.

ČEZ buduje v teplárenských lokalitách nové zdroje. Nové biomasové kotle postupně vznikají nebo vzniknou v lokalitách Dětmarovice, Prunéřov, Trmice či Poříčí. Plynové zdroje s vysokoúčinnou kombinovanou výrobou elektřiny a tepla (KVET) vzniknou v Prunéřově a Trmicích a také v Mělníku.

ČEZ provedl dvě rozsáhlé modernizace uhelných elektráren, které významně zvýšily jejich ekologičnost a omezily dopady na životní prostředí. Celkem bylo do ekologizace, odsíření a dalších opatření uhelných elektráren investováno 111 miliard korun. Druhá vlna modernizace, která začala v roce 2007, si vyžádala obdobné množství investic.

Všechny elektrárny Skupiny ČEZ jsou provozovány v souladu s pravidly ochrany životního prostředí. Technologie a parametry pro snížení emisí látek znečišťujících ovzduší, které se používají v ČR, odpovídají úrovni nejlepších dostupných technik doporučovaných Evropskou unií a umožňují plnit požadavky nových právních předpisů pro ochranu ovzduší.

V okolí uhelných elektráren došlo k řadě technických a biologických rekultivací, které mají odstranit následky ukládání zbytku nevyužitých vedlejších energetických produktů a revitalizovat krajinu. Součástí ochrany ovzduší je zjišťování jeho kvality v měřicích imisních stanicích.