Environmentální Program OSN: Cíle Udržitelného Rozvoje a Česká Republika

Jsou to téměř dva roky, co všechny členské státy OSN přijaly takzvané Cíle udržitelného rozvoje (SDGs = Sustainable Development Goals). Sedmnáct Cílů udržitelného rozvoje bylo přijato v roce 2015 na summitu OSN v New Yorku v rámci Agendy 2030. Ta představuje program rozvoje na následujících 15 let (2015-2030). Smyslem je vymýcení extrémní chudoby, boj s nerovností a nespravedlností a ochrana naší planety. Cíle se zaměřují na nejdůležitější ekonomické, společenské a environmentální výzvy naší doby a jasně definují svět, ve kterém chceme žít.

V těchto dnech 44 zemí světa v newyorském sídle OSN prezentuje aktuální pokrok v naplňování SDGs na zasedání Politického fóra na vysoké úrovni o udržitelném rozvoji. Ministr životního prostředí Richard Brabec o plnění ze strany Česka hovořil včera.

Česká Republika a SDG Index

Během setkání byla také zveřejněna celosvětová studie SDG Index, která posuzuje pokrok jednotlivých zemích s ohledem na dosažení Cílů udržitelného rozvoje. Ze 157 hodnocených zemí je Česko na 5. místě hned za skandinávskými zeměmi. ČR dosáhla indexu 81.9, což je nadprůměr celosvětově i v rámci regionu, kde je průměr 77.7.

„Můžeme být na leccos hrdí. Ve světovém srovnání stále patříme mezi špičku. Češi jsou v celé Evropské unii nejméně ohroženi chudobou. Máme stabilní systém veřejného školství a dostupnou zdravotní péči. Daří se nám tak úspěšně oddělit kontinuální ekonomický růst od negativních environmentálních dopadů. Můžeme se též chlubit velmi nízkou nezaměstnaností, na uzdě se nám daří držet příjmové nerovnosti,“ vyjmenovává dál Brabec silné stránky ČR.

Studie ocenila posun Česka především v otázce chudoby (SDG 1), zdraví a kvalitního života (SDG 3), přístupu k pitné vodě (SDG 6), ekonomického růstu (SDG 8) a života na souši (SDG 15). Naopak prostor pro zlepšení identifikoval v partnerství mezi sektory (SDG 17) a inovacích (SDG 9).

Čtěte také: Příklady environmentálních programů

Podle MŽP je Česko zemí se skvělou budoucností. Jako jeden kroků, kterým chce Česko Cíle naplňovat, je letos schválený dokument Česká republika 2030. V krátkosti jde o koncepční materiál, který má při přípravě jiných koncepčních či legislativních dokumentů vytyčit směr.

„Při přípravě zprávy pro OSN o plnění SDGs jsme vyšli právě z tohoto dokumentu, protože hodnotí rozvoj Česka z dlouhodobé perspektivy, zachycuje naše silné i slabé stránky a umožňuje tak srovnání s ostatními zeměmi,“ řekla k národní zprávě Anna Kárníková, ředitelka Odboru pro udržitelný rozvoj Úřadu vlády ČR, který dokument připravil.

Kritický Pohled na Plnění Cílů v ČR

„To však neznamená, že máme, co zlepšovat. K veskrze optimistickému tónu oficiální delegace přidává česká nezisková organizace Social Watch i hlas kritický. Česko nadále ulpívá na zaostalých fosilně-jaderných technologiích na úkor životního prostředí a udržitelnosti. Zákonodárci připravili občany o jejich právo na připomínky ke stavbám, které se týkají životního prostředí a mají na ně přímý vliv. A podotýká, že ani po dvaceti sedmi letech se nepodařilo zvrátit zaostávání východní Evropy za starými zeměmi Evropské unie i přes to, že například naše země čerpá v dotacích z EU vyšší prostředky než nejchudší země planety v rámci rozvojové spolupráce. „Tuto zaostalost dnes politici využívají k tomu, aby omlouvali ostudnou nesolidaritu se zbytkem Evropy i světa,“ míní Tožička.

Povědomí o SDGs Mezi Českou Populací

Smyslem výzkumu od agentury Ipsos bylo zjistit názory české populace právě na SDGs a odhalit, které Cíle považuje česká veřejnost za nejdůležitější, včetně toho, jakou by v jejich řešení měla hrát česká vláda, soukromé firmy, nebo jednotlivci. Oproti minulému roku se povědomí o SDGs mezi českou populací zvýšilo na 35 %. O SDGs slyšeli oproti průměru významně častěji mladí lidé mezi 18 a 24 lety (50 %) spolu s lidmi s vyšším vzděláním (46 %). Mezi hlavní zdroje informací o Cílech patří internet (68 %), 31 % lidí se o SDGs dočetlo v tisku. Celkem 40 % lidí zaznamenalo i komunikaci veřejné správy k tomuto tématu.

Češi přikládají největší význam SDG 3 = Zdraví a kvalitní život (42 %), poté SDG 8 = Důstojná práce a ekonomický růst (39 %), a jako třetí SDG 15 = Život na souši (38 %).

Čtěte také: Akční Program EU pro Životní Prostředí

„Je vidět, že se o udržitelnost zajímají stále více mladí lidé. Oproti roku 2016 významně narostlo povědomí o Cílech i ve věkové skupině mezi 35 a 44 lety, konkrétně z 18 % na 31 %,“ dodává Lucie Mádlová, výkonná ředitelka Asociace společenské odpovědnosti.

„Přestože už lidé oceňují aktivity i v ČR, které se věnují těmto tématům, tak zároveň mají vysoká očekávání nadále. Je to logické, pro každého člověka je nejdůležitější zdraví, práce a životní prostředí kolem sebe.

Globální Kontext a Agenda 2030

Cíle udržitelného rozvoje (SDGs), které byly přijaty na Summitu OSN v září 2015, jsou společným rozvojovým programem všech států světa. Zahrnují odhodlání vymýtit extrémní chudobu, zajistit společnou prosperitu a mír, budovat partnerství, ale také chránit životní prostředí. Na jejich přípravě se nepodílely jen státy, ale také mnoho zástupců občanského, podnikatelského a akademického sektoru. Podrobný popis všech 17 Cílů udržitelného rozvoje, včetně 169 podcílů, najdete na stránkách Informačního centra OSN v Praze či na oficiálních stránkách SDGs.

Kontrolní Mechanismus a Politické Fórum

Cíle samy o sobě by bez mechanismu kontroly plnění nebyly úplné. Za tímto účelem bylo kontrolou plnění pověřeno Politické fórum na vysoké úrovni (HLPF), jehož první zasedání na ministerské úrovni proběhlo 24. září 2013. Ve dnech 11. - 20. 7. 2016 se pak uskutečnilo první jednání HLPF, které bylo věnováno implementaci SDGs. HLPF se koná každoročně pod záštitou Hospodářské a sociální rady OSN (ECOSOC). Provádí se zde přezkum vybraných SDGs a státy zde prezentují své národní dobrovolné přezkumy (VNRs). Česká republika dosud prezentovala dvě VNRs a v roce 2025 plánuje podstoupit tento přezkum potřetí.

Fórum představuje významný krok vpřed v návaznosti na konferenci Rio+20, kde se státy dohodly, že pokrok v implementaci udržitelného rozvoje nebyl doposud dostatečný, a nyní hrozí, že současné globální problémy mohou částečné úspěchy v boji proti chudobě negativně vyvrátit a nastolit problémy ještě větší.

Čtěte také: Ekoprogramy pro předškoláky

Jednou za čtyři roky se pod záštitou Valného shromáždění OSN koná SDG Summit, kde se sejdou hlavy států a představitelé vlád s cílem podpořit implementaci udržitelného rozvoje a řešit nové výzvy. Přijímají nové národní závazky a přihlašují se k činnostem a deklaracím pro dosahování SDGs.

Dobrovolný Národní Přezkum ČR v OSN

Dne 12.7.2021 představila Česká republika v rámci Politického fóra na vysoké úrovni pro udržitelný rozvoj (HLPF) v OSN svůj druhý Dobrovolný národní přezkum naplňování Agendy 2030 (Voluntary National Review - VNR). V letošním roce jej podstoupilo celkem 44 států. Česko již podruhé ve své historii. Jedná se o významnou událost z hlediska mezinárodní prezentace naplňování Cílů udržitelného rozvoje v České republice a to na půdě OSN, kde členské státy v roce 2015 schválily Agendu 2030 a zavázaly se do roku 2030 ke splnění jejich 17 cílů (SDGs).

MŽP ve spolupráci s dalšími rezorty připravilo pro účely VNR zprávu o naplňování A2030 vycházející z koncepčních materiálů schválených vládou ČR (Zpráva o naplňování Agendy 2030 a Zpráva o kvalitě života). Zpráva shrnuje oblasti, v nichž se Česku daří dohodnuté cíle naplňovat, stejně jako identifikuje slabá místa a výzvy pro jejich další realizaci.

Prosperita a udržitelný rozvoj jsou jedním z 5 základních pilířů, na nichž staví zahraniční politika a které jako svůj cíl formuluje Koncepce zahraniční politiky z r. 2015.

Akční Program EU pro Životní Prostředí

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1386/2013/EU stanovilo 7. akční program pro životní prostředí. 7. Zpráva Komise ze dne 15. května 2019 o hodnocení 7. akčního programu pro životní prostředí dospěla k závěru, že jeho vize do roku 2050 a prioritní cíle jsou i nadále platné; že 7. akční program pro životní prostředí pomohl stanovit předvídatelnější, rychlejší a lépe koordinovaná opatření v oblasti environmentální politiky a že struktura a podpůrný rámec 7. akčního programu pro životní prostředí pomohly vytvářet synergie, čímž učinily politiku v oblasti životního prostředí účelnější a účinnější.

Zpráva došla kromě toho k závěru, že 7. akční program pro životní prostředí předjímal agendu Organizace spojených národů (OSN) pro udržitelný rozvoj 2030 tím, že zdůrazňoval, že hospodářský růst a sociální blahobyt závisí na zdravém základu přírodních zdrojů, usnadňoval plnění cílů udržitelného rozvoje a umožnil Unii vystupovat na mezinárodní scéně v oblasti klimatu a životního prostředí jednotně, avšak že pokrok související s ochranou přírody, zdravím a začleňováním environmentálních hledisek do jiných oblastí politik nebyl dostatečný.

Zpráva rovněž došla k závěru, že 7. akční program pro životní prostředí mohl více zohlednit sociální otázky, a to na základě stávajících vazeb mezi environmentální a sociální politikou, pokud jde o dopad na zranitelné skupiny, pracovní místa, sociální začleňování a nerovnost. Navíc zpráva Komise uvedla, že navzdory stále ambicióznějším environmentálním cílům v mnoha oblastech politiky zůstávají výdaje na ochranu životního prostředí v Evropě po mnoho let stálé (přibližně 2 % HDP) a že neprovádění právních předpisů v oblasti životního prostředí stojí hospodářství Unie každoročně přibližně 55 miliard EUR, pokud jde o náklady na zdravotní péči a přímé náklady na životní prostředí.

Podle zprávy Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) nazvané „Životní prostředí v Evropě - stav a výhled do roku 2020, znalosti pro transformaci na udržitelnou Evropu“ bude mít Unie v příštím desetiletí jedinečnou příležitost, aby prokázala celosvětové vedení v oblasti udržitelnosti řešením naléhavých výzev v této oblasti, jež vyžadují systémová řešení.

Komise reagovala na výzvy identifikované ve zprávě EEA přijetím sdělení ze dne 11. prosince 2019 nazvaného „Zelená dohoda pro Evropu“, nové strategie růstu pro dvojí zelenou i digitální transformaci, jejímž cílem je přeměnit Unii na spravedlivou a prosperující společnost s udržitelným, konkurenceschopným a klimaticky neutrálním hospodářstvím účinně využívajícím zdroje a chránit, zachovávat a posilovat přírodní kapitál Unie a tím současně zlepšovat kvalitu života stávajících a budoucích generací.

Prioritou by mělo být rychlé splnění klimatických a environmentálních cílů, přičemž je nutné chránit zdraví a dobré životní podmínky obyvatel před environmentálními riziky a dopady, a zajištění spravedlivé a inkluzivní transformace. Zelená dohoda pro Evropu je základem plánu na podporu oživení Next Generation EU, jenž podporuje investice do odvětví, jež jsou klíčová pro zelenou a digitální transformaci za účelem vybudování odolnosti a vytváření růstu a pracovních míst v rámci spravedlivé a inkluzivní společnosti.

Platnost 7. akčního programu pro životní prostředí skončila dne 31. prosince 2020 a čl. 4 odst. 3 programu požadoval, aby Komise, bude-li to vhodné, včas předložila návrh 8. akčního programu pro životní prostředí, aby se tak zamezilo proluce mezi 7. a 8. akčním programem pro životní prostředí. Ve svém sdělení o Zelené dohodě pro Evropu Komise oznámila, že 8. V souladu s čl. 192 odst. 3 Smlouvy o fungování EU stanoví 8. akční program pro životní prostředí prioritní cíle, kterých má být dosaženo.

Opatření, kterými se provádí 8. akční program pro životní prostředí by měl podporovat cíle Zelené dohody pro Evropu v souladu s dlouhodobým cílem „žít spokojeně v mezích naší planety“ do roku 2050, v souladu s tím, co již bylo stanoveno v 7. akčním programu pro životní prostředí. 8. akční program pro životní prostředí, který je celkovým akčním programem Unie pro životní prostředí probíhajícím do roku 2030, přesahuje rámec Zelené dohody pro Evropu. Prioritní cíle 8. akční program pro životní prostředí tvoří základ pro dosažení environmentálních a klimatických cílů vymezených v rámci agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a jejích cílů udržitelného rozvoje a měl by být v souladu s cíli Pařížské dohody, Úmluv z Ria a dalších relevantních mezinárodních dohod.

8. akční program pro životní prostředí umožňuje systémovou změnu hospodářství Unie, která zajistí dobré životní podmínky v mezích naší planety, kde růst je regenerativní, a měl by rovněž zajistit, aby bylo zelené transformace dosaženo spravedlivým a inkluzivním způsobem a aby tato transformace přispěla ke zmírnění nerovností.

Podle modelu vypracovaného Stockholmským centrem pro odolnost podporuje dosažení environmentálních a klimatických cílů udržitelného rozvoje sociální a hospodářské cíle udržitelného rozvoje, neboť naše společnost a ekonomiky závisejí na zdravé biosféře a k udržitelnému rozvoji může dojít pouze v bezpečném operačním prostoru stabilní a odolné planety. Podle čl. 191 odst. 2 Smlouvy o fungování EU má být politika Unie v oblasti životního prostředí zaměřena na vysokou úroveň ochrany, přičemž přihlíží k rozdílné situaci v jednotlivých regionech Unie.

8. akční program pro životní prostředí by měl spravedlivým a inkluzivním způsobem urychlit zelenou transformaci na klimaticky neutrální, udržitelné, netoxické, odolné a konkurenceschopné oběhové hospodářství založené na energii z obnovitelných zdrojů a účinně využívající zdroje, které planetě vrací víc, než si bere. Zelená transformace by měla probíhat v kontextu ekonomiky blahobytu, ve které je růst regenerativní a která umožňuje systémovou změnu, která uznává, že dobré životní podmínky a prosperita naší společnosti závisí na stabilním klimatu, zdravém životním prostředí a prosperujících ekosystémech, a která poskytuje bezpečný operační prostor v mezích naší planety.

Jak světová populace a poptávka po přírodních zdrojích neustále rostou, ekonomická aktivita by se měla vyvíjet udržitelným způsobem, který neškodí, ale naopak zvrátí změnu klimatu, chrání, obnovuje a zlepšuje stav životního prostředí, mimo jiné zastavením a zvrácením úbytku biologické rozmanitosti, předchází zhoršování stavu životního prostředí, chrání zdraví a dobré životní podmínky před negativními environmentálními riziky a dopady, brání znečištění, minimalizuje je a vede k zachování a obohacení přírodního kapitálu a podpoře udržitelné bioekonomiky, a zajišťuje tak hojnost obnovitelných i neobnovitelných zdrojů.

Tematické Priority 8. Akčního Programu

8. akční program pro životní prostředí by měl stanovit tematické prioritní cíle v oblastech zmírňování změny klimatu, přizpůsobování se změně klimatu, ochrany a obnovy suchozemské a mořské biologické rozmanitosti, netoxického oběhového hospodářství, prostředí s nulovým znečištěním a minimalizace tlaků na životní prostředí z výroby a spotřeby ve všech hospodářských odvětvích. Tyto tematické prioritní cíle, které se zabývají příčinami i dopady škod na životním prostředí, jsou ze své podstaty vzájemně propojeny. Proto je k jejich dosažení nezbytný systémový přístup.

8. Posouzení dopadů provedená v souvislosti s 8. akčním programem pro životní prostředí by měla zohlednit úplnou škálu bezprostředních a dlouhodobých dopadů na životní prostředí a klima v rámci integrované analýzy hospodářských, sociálních a environmentálních dopadů, včetně jejich kumulativních účinků, jakož i nákladů souvisejících s činností a nečinností. Tato posouzení dopadů by měla vycházet z rozsáhlých a transparentních konzultací.

Transformace na ekonomiku blahobytu, ve které je růst regenerativní, je zakotven v 8. akčním programu pro životní prostředí a v prioritních cílech do roku 2030 i do roku 2050. K zajištění této transformace bude nutné, aby Unie vypracovala ucelenější přístup k tvorbě politik, mimo jiné prostřednictvím využívání souhrnného přehledu, který bude měřit hospodářský, sociální a environmentální pokrok „nad rámec HDP“.

Soubor souhrnných ukazatelů, jenž by byl součástí úsilí Unie při provádění agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030, by shrnoval stávající procesy týkající se ukazatelů a monitorování a také by pokud možno poskytoval informace o vzdálenosti od dosažení cíle, přičemž by v konečném důsledku sloužil jako politický souhrn, jímž by se řídila tvorba politik. Vypracování tohoto souboru ukazatelů je proto do 8.

Program OSN pro životní prostředí a Globální fórum OECD pro životní prostředí poukázaly na to, že environmentální změny mají genderové dopady. Genderově odlišené role rovněž vedou k tomu, že ženy a muži jsou rozdílně zranitelní vůči účinkům změny klimatu, a dopady změny klimatu tak zhoršují genderové nerovnosti. K zajištění toho, aby genderové nerovnosti nepřetrvávaly, je proto nezbytný genderový pohled na opatření a cíle spojené s dosažením prioritních cílů 8.

V článku 35 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 se uvádí, že zpráva o stavu energetické unie má zahrnovat prvek týkající se pokroku členských států při postupném odstraňování dotací v energetice, zejména dotací na fosilní paliva. Článek 17 uvedeného nařízení stanoví, že Komise, jíž je nápomocen Výbor pro energetickou unii, má přijmout prováděcí akty, včetně metodiky pro podávání zpráv o postupném odstraňování dotací v energetice, zejména dotací na fosilní paliva.

Komise vyhodnotila, že pokud má být vyhověno potřebám strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030, včetně investičních priorit pro síť Natura 2000 a zelenou infrastrukturu, mělo by být na výdaje na přírodu uvolněno nejméně 20 miliard EUR ročně.

V souladu se sdělením Komise ze dne 14. října 2020 nazvaným „Strategie pro udržitelnost v oblasti chemických látek - K životnímu prostředí bez toxických látek“ by 8. akční program pro životní prostředí měl podporovat úsilí Unie o prosazování řádného nakládání s chemickými látkami prostřednictvím mezinárodní spolupráce a partnerství, a to na dvoustranných, regionálních a mnohostranných fórech, jakož i ve spolupráci se třetími zeměmi.

Jedním z hlavních hybatelů změny klimatu a zhoršování životního prostředí, včetně celosvětového odlesňování, zůstává globální potravinový systém, včetně zemědělství, rybolovu a akvakultury. V Unii je transformace unijního potravinového systému nezbytná, má-li být zajištěno dosažení prioritních cílů 8.

Podle zprávy ze semináře o biologické rozmanitosti a pandemiích ze dne 29. října 2020 vypracované Mezivládní vědecko-politickou platformou pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby jsou základními příčinami pandemií tytéž globální environmentální změny, jaké vedou k úbytku biologické rozmanitosti a ke změně klimatu, včetně změn ve využívání půdy, rozšiřování a intenzifikace zemědělství, obchodu s volně žijícími a planě rostoucími druhy a konzumace těchto druhů a dalších faktorů.

Změna klimatu vede ke vzniku nemocí a pravděpodobně významně zvýší riziko budoucích pandemií, zatímco úbytek biologické rozmanitosti je rovněž spojován s přeměnou krajiny a v některých případech může zvýšit riziko vzniku nových onemocnění. Pandemie COVID-19, která vedla k bezprecedentní celosvětové zdravotní a hospodářské krizi, znovu ukázala, že při tvorbě politik je důležité uplatňovat víceodvětvový přístup „jedno zdraví“, který uznává, že lidské zdraví závisí na stavu životního prostředí a souvisí s jeho složkami a faktory, včetně zdraví zvířat, a že opatření, jež mají řešit zdravotní hrozby, musí zohledňovat složitost vzájemných vztahů mezi zdravím a životním prostředím.

Pokrok směrem k uznání práva na čisté, zdravé a udržitelné životní prostředí, jak je stanoveno v rezoluci Rady OSN pro lidská práva 48/13, je základní podmínkou pro dosažení prioritních cílů 8.

Podle zprávy EEA nazvané „Evropská řešení vycházející z přírody: politika, znalosti a praxe ve službách přizpůsobení se změně klimatu a snižování rizika katastrof“ jsou řešení vycházející z přírody, která usilují o přizpůsobení se změně klimatu a snižování rizika katastrof, opatřeními, jež jsou v souladu s potřebami přírody a posilují ji s cílem obnovit a chránit ekosystémy, pomoci společnosti přizpůsobit se dopadům změny klimatu a zpomalit další oteplování, a přinášejí také mnoho dalších výhod. Provádění řešení vycházejících z přírody by mělo být v souladu s prioritními cíli 8.

Stav mořských a pobřežních ekosystémů, jako jsou mangrovové porosty, korálové útesy, slaniska a porosty mořské trávy, se zhoršuje v důsledku škodlivých praktik, znečištění a procesů, jako je eutrofizace a acidifikace, což se negativně projevuje na jejich biologické rozmanitosti, ekosystémových službách a funkcích i na jejich schopnosti sloužit jako propady uhlíku. Je třeba urychleně přijmout opatření na ochranu a obnovu mořských a pobřežních ekosystémů, včetně mořského dna.

Očekává se, že v nadcházejících letech dojde k dalšímu zhoršování životního prostředí a stupňování nepříznivých účinků změny klimatu, což nejvíce dolehne na rozvojové země a zranitelné populace. Má-li finanční pomoc Unie a členských států poskytovaná třetím zemím podporovat posilování odolnosti a úsilí třetích zemí v oblasti zmírnění změny klimatu a přizpůsobení se jí, jakož i ochrany biologické rozmanitosti, měla by prosazovat agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030, Pařížskou dohodu a celosvětový rámec Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti po roce 2020 a být v souladu s prioritními cíli 8. akčního programu pro životní prostředí.

Zelená diplomacie a posílená spolupráce se třetími zeměmi, včetně rozvojových zemí, a podpora dobré celosvětové správy záležitostí týkajících se životního prostředí, včetně podpory přístupu k informacím, v... Valné shromáždění OSN rozhodlo na svém zasedání 12. prosince 2001 transformovat s účinností od 1. ledna 2002 Centrum OSN (agenturu) pro lidská sídla na “Program spojených národů pro lidská sídla“ - UN- Habitat. Řídicím orgánem programu je „Shromáždění UN-Habitat“, které bylo nově vytvořeno v rámci celkové reformy programu v prosinci 2018 na základě rezoluce Valného shromáždění OSN. Původní nejvyšší orgán „Řídicí rada UN-Habitat“ byl zrušen.

Jednou z klíčových aktivit UN-Habitat je přispívat k naplňování dokumentů přijatých členskými státy OSN, zejména „Agendy Habitat“, schválené konferencí „Habitat II“, a "Nové agendy pro města " (New Urban Agenda), schválené konferencí Habitat III. Problematika rozvoje měst je z globálního hlediska mimořádně důležitá; již nyní žije ve městech více než polovina světové populace a podle predikcí bude do roku 2050 ve městech žít cca 70 % obyvatel planety; mezi roky 2010 a 2050 to znamená nárůst o 3 mld. Schválení cílů udržitelného rozvoje obsažených v „Agendě 2030“ (na summitu OSN v září 2015) se týká, mj. Oživit globální partnerství pro udržitelný rozvoj a zvýšit prostředky pro jeho uplatňování.

Sedm dílčích cílů v rámci cíle č: 11. Tři opatření dojednaná v rámci cíle č.

Tabulka: Hodnocení ČR v SDG Index

tags: #environmentalni #program #osn #cíle

Oblíbené příspěvky:

• Objevte svět přírody
• Nákladní lodě vs. automobily: Emise CO2
• Dobrodružství v divočině Sims 4
• Jak vyčistit ucpaný odpad vany
• Třídění bioodpadu