Environmentální průřezové téma: Amerika a revize rámcových vzdělávacích programů

Zapojila ses do tvorby revize rámcových vzdělávacích programů, na jejichž základě školy mohou sestavovat své vlastní školní vzdělávací programy, podle kterých pak vypadá výuka v dané škole. Byla jsi členkou skupiny Národního pedagogického institutu (NPI), který měl tvorbu revize na starosti, pro oblast průřezových témat. K jakým změnám má v této oblasti dojít? Jaká průřezová témata byla v rámcových vzdělávacích programech dosud, jaká v nich mají být teď?

V současné době je v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání šest průřezových témat - výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, multikulturní výchova, mediální výchova, environmentální výchova, výchova demokratického občana a osobnostní a sociální výchova. Ještě před tvorbou samotné revize RVP stanovila expertní skupina MŠMT hlavní směry těchto úprav. Její členové navrhli, aby při revizi byl obsah tohoto základního vzdělávacího dokumentu pro české školy celkově zredukován a aby byl více zaměřený na osvojování kompetencí žáky.

V oblasti průřezových témat to vedlo ke snížení počtu průřezových témat na tři. Návrh revidovaného rámcového programu tak měl obsahovat témata směřující k sobě, ke společnosti a ke světu. Téma směřující k sobě se má věnovat především péči o wellbeing žáků, téma směřující ke společnosti nese název Společnost pro všechny a téma směřující ke světu se nazývá Udržitelné prostředí. Část obsahů a informací ze současných průřezových témat se zároveň přesunula přímo do některých vzdělávacích oblastí.

Průřezová témata hodně cílí na utváření postojů, ty je ale třeba budovat si na základě určitých znalostí, aby šlo o informované postoje. Při přípravě revize RVP tak bylo nutné promýšlet, co se děti mají fakticky naučit ve vzdělávacích oblastech, aby s tím pak mohly pracovat při formování či případné změně postojů v průřezovém tématu. Pokud se budeme bavit třeba o klimatické změně, je součástí tématu Udržitelné prostředí, týká se i témat Společnost pro všechny a Péče o wellbeing, ale pro porozumění toho, co se děje, potřebují žáci získat například v přírodovědné vzdělávací oblasti znalosti zesilování skleníkového efektu.

Hodnocení navržených změn

Celkově došlo k redukci průřezových témat, vidíš na ní něco pozitivního? Považuji za dobré technické provedení návrhu nového kurikula. Elektronická verze dobře umožňuje hledat všechna propojení různých témat a oblastí. Pokud je třeba u nějakého průřezového tématu uvedený očekávaný výsledek učení, tak učitel hned uvidí, s čím vším téma souvisí, s čím ho může propojit. I to, jaké klíčové kompetence může díky tématu rozvíjet. V několika fázích tvorby revidovaných průřezových témat jsme opravdu byli nuceni dost redukovat.

Čtěte také: Příležitosti environmentální výchovy

Myslím ale, že ve výsledku to řadě témat prospělo. Nemám pocit, že by ve výsledné podobě nějaké téma výrazně chybělo. Pokud nedojde k výrazným řezům nebo přesunům pod vzdělávací obory během veřejného připomínkování, které teď běží a bude poté zapracováno, budu s výsledkem spokojená. Hodně jsem stála o to, aby se do revize RVP promítly myšlenky z dokumentu UNESCO, o kterém jsme mluvili s Petrem Danišem v příspěvku na konferenci Úspěch pro každého žáka v roce 2022.

Debaty a práce ve skupině

Na členství v pracovních skupinách, které se na přípravách revize RVP podílely, bylo vypsáno regulérní výběrové řízení, do kterého bylo třeba se přihlásit. Pracovní skupina pro průřezová témata měla asi 16 členů, byli v ní zástupci organizací, které pracují se současnými průřezovými tématy, zástupci učitelů, vedení škol, akademického prostředí. Na začátku jsme vedli dlouhé diskuze nad tím, abychom našli společný základ pro nově navržené oblasti a nepřetahovali se o to, kdo tam prosadí víc z té své. To se myslím podařilo dobře.

Zároveň se leckterá témata jako třeba mediální výchova prolínají všemi třemi současnými průřezovými oblastmi, ačkoli její hlavní zakotvení je ve Společnosti pro všechny jako samostatný tematický okruh Život s médii. Vstoupila jsem do tohoto procesu s tím, že nějakou změnu kurikula potřebujeme udělat. Ta změna je podle mě nutná, svět se rychle mění, podle toho se má tedy proměňovat i vzdělávání a to, co se budou děti ve školách učit. Děti dnes potřebují získávat kompetence, díky kterým se dokáží uplatnit v budoucnu. Musí zároveň umět reagovat na to, co se v současném světě děje.

Hodně jsem stála o to, aby se do revize RVP promítly myšlenky z dokumentu UNESCO, o kterém jsme mluvili s Petrem Danišem v příspěvku na konferenci Úspěch pro každého žáka v roce 2022. Týkají se toho, že planeta je v ohrožení, zvětšují se nerovnosti, dochází k oslabování demokracie a technologický pokrok je v řadě ohledů dvousečný. NPI s tímto materiálem pracovalo a navrhlo hodnoty, které nese celé revidované kurikulum a jsou uvedené v jeho úvodních obecných částech. S těmito aktuálními tématy, které společnost v tuto chvíli trápí, mají podle mě úzce souviset i průřezová témata. Děti se s tím vším pravidelně setkávají a potřebují se s tím nějak vypořádat.

Určitě jde o témata udržitelnosti, klimatické změny, rozmanitosti ve společnosti a snahu o celkovou inkluzivnost společnosti. Téma udržitelnosti třeba vnímám mnohem ve větší šíři než jen jako environmentální problematiku. Jde o téma, které je do značné míry i sociální, jde v něm i o to, abychom měli soudržnou společnost, aby byl mezi lidmi vzájemný respekt. S udržitelností souvisí i technická řešení, kterými se žáci zabývají v oblastech jako jsou fyzika nebo matematika. Mám radost, že to podobně viděli jak kolegové v naší skupině, tak i řada těch z ostatních skupin. Téma udržitelnosti se tak přirozeně dostalo i do dalších vzdělávacích oblastí a otázky udržitelnosti řeší třeba i dějepis.

Čtěte také: Starbucks a udržitelnost

Inkluze a duševní zdraví dětí

Byl ve vaší skupině patrný nějaký posun v oblasti inkluze, související s obdobím koronavirové pandemie a zhoršujícího se duševního zdraví dětí celkově? Je nezpochybnitelné, že děti se potřebují cítit dobře a bezpečně, aby mohly rozvíjet svůj potenciál. Potřebují být také přijímané takové, jaké jsou. V tomto směru byla určitě ve skupině jednoznačná shoda, že má v revidovaném kurikulu hrát významnou roli nově téma wellbeingu.

Jinak multikulturní výchova už sice nebude samostatným průřezovým tématem, ale sama považuji za účinnější, když se pracuje s tématy identity, rozmanitosti mezi lidmi a harmonického soužití v rámci Osobnostní a sociální výchovy, Péče o wellbeing, Společnosti pro všechny a jednotlivých vzdělávacích oblastí. O tom, že děti mají rozvíjet empatii, solidaritu nebo vzájemnou pomoc nebylo sporu ani v pracovních skupinách napříč některými obory a tématy, které později během tvorby revidovaného RVP vznikly. Z mého pohledu jsou ohledně toho, na co se ptáš, důležité i kapitoly v obecné části RVP, které popisují cíle a hodnoty, na něž je kladen důraz a mezi nimiž je například důstojný život pro všechny, a také pojetí základního vzdělávání. Na základě toho všeho by se měla utvářet kultura školy, kterou považuji za klíčovou pro inkluzi a duševní zdraví dětí.

Multikulturní výchova už sice nebude samostatným průřezovým tématem, ale o tom, že děti mají rozvíjet empatii, solidaritu nebo vzájemnou pomoc nebylo sporu napříč všemi pracovními skupinami.

Efektivní zavedení revidovaného RVP do škol

Co bude teď podle tebe důležité pro to, aby se podařilo nově revidované RVP efektivně zavést do škol? Jakou podporu budou školy nejvíce potřebovat? V Česku je už dnes řada škol, pro které nemusí být revidovaný RVP nic zásadně nového. Ty se už teď snaží zaměřovat na rozvoj kompetencí, základních gramotností a na průřezová témata. Propojují předměty mezi sebou, podporují děti v aktivním občanství, dělají s dětmi zajímavé projekty. Tyto školy se této změny nemusí nijak obávat a spíše jim pomůže.

Školy a učitelé, kteří si se současnými vzdělávacími programy moc neporadili, u těch to bude přechod na ty nové vyžadovat jistou proměnu jejich práce. Bude třeba, aby učitelé v rámci takové školy více spolupracovali, přemýšleli nad mezipředmětovými vztahy, aby se domlouvali, jak můžou společně rozvíjet některé kompetence nebo pracovat s průřezovými tématy. Je nutné, aby jim při tom byla nabídnuta účinná metodická podpora. Chystají se zároveň modelové školní vzdělávací program, které budou moci školy využít jako inspiraci či vzor pro tvorbu těch vlastních. Jeden by měl být více tradiční, druhý zaměřený více na integrovanou výuku, třetí by měl být postavený na tematických celcích. To samo o sobě ale určitě nebude dostačující.

Čtěte také: Ochrana životního prostředí

Myslím, že je také důležité, aby se při podpoře zavádění nových rámcových vzdělávacích programů pracovalo s celými učitelskými sbory škol. V minulosti se moc neosvědčilo, když byl za školu vyslaný na školení jen jeden člověk, který měl vše do školy sám převést. Rozhodně by pomohlo, kdyby školy měly k dispozici mentory, kteří jim při tvorbě jejich školních vzdělávacích programů a implementaci nového RVP budou oporou.

Projekt 2025 a jeho dopad na životní prostředí v USA

Jedním z hlavních témat amerických prezidentských voleb je Projekt 2025 - příručka amerických konzervativců, která by měla pomoci Donaldu Trumpovi změnit USA, pokud by se znovu stal prezidentem. Projekt 2025 plánuje rozšířit výrobu fosilních paliv, omezit platné environmentální předpisy, zrušit klíčové agentury pro monitorování klimatu a dokonce podkopat zákon o ohrožených druzích.

Autorem tohoto plánu na proměnu Spojených států je pravicový think tank Heritage Foundation, na jeho vzniku se ale podílelo více než sto konzervativních skupin. Nejvíce se o něm píše proto, že plánuje dramatické zvýšení pravomocí prezidenta a přísná omezení změn prosazených demokraty - jako je třeba právo na potrat. Řada analýz prokazuje, že přestože nejde o oficiální program Donalda Trumpa, jeho priority se úzce shodují s prioritami tohoto prezidentského kandidáta. Současně ale představuje i cíle mnoha konzervativních politiků. Cíle, jež se budou snažit prosazovat v dalších letech bez ohledu na to, kdo bude zrovna v Bílém domě.

Na Kalifornské univerzitě v Berkeley vědci zkoumají, jak by tento plán mohl narušit ochranu nejen klimatu, ale obecně i životního prostředí v USA. Výzkum vede profesor Ken Alex, který se otevřeně hlásí k demokratům - ostatně býval hlavním politickým poradcem kalifornského guvernéra Jerryho Browna. Alex označuje Projekt 2025 za „přímé popírání klimatických změn“. Podle vědce z Centra pro právo, energii a životní prostředí (CLEE) se Donald Trump sice od tohoto prohlášení do jisté míry distancoval, ale spojení projektu s jeho osobou se nedá popřít. Mnoho autorů má přímé vazby buď na bývalou Trumpovu administrativu, nebo na současnou Trumpovu kampaň. A také některé přímo odpovídají tomu, co se jeho první vláda pokoušela reálně prosadit.

Pochopit, o co se autoři Projektu 2025 snaží, je ale pro Alexe důležité i z jiného důvodu. I kdyby se prezidentem stala Kamala Harrisová, spousta návrhů z něj bude prosazováno prostřednictvím soudních sporů a dalších prostředků.

Cíl: zničit instituce, popřít vědu, umlčet experty

„Projekt 2025 je docela přímočarým prohlášením o popírání klimatu. Plně podporuje fosilní paliva a chce podkopat vše, co má co do činění s vědou o klimatu a životním prostředím,“ uvedl Ken Alex na stránkách univerzity. Základním prostředkem, který pro výše uvedené cíle Projekt 2025 navrhuje, je demontáž státu.

Autoři Projektu 2025 totiž chtějí dramaticky omezit státní správu, a to zejména v oblasti regulace životního prostředí. „Plán obsahuje rozsáhlý popis toho, jak by omezili působnost a rozsah americké Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA) tím, že by omezili její pravomoci a přesunuli její zaměření na to, čemu někdy říkáme pomoc při dodržování předpisů,“ popisuje vědec. V této roli by podle něj agentura, která dnes hlídá, aby se neporušovaly zákony o ochraně přírody, měla podle lobbistů v budoucnu spíše spolupracovat s podniky. Těm by měla pomáhat snížit jejich dopad na životní prostředí, ale ztratila by možnost vymáhat to právně. „Tento model už byl na federální úrovni vyzkoušen za některých republikánských vlád a nemožnost prosazovat právo měla opakovaně za následek výrazné zhoršení životního prostředí,“ zdůrazňuje vědec.

Projekt 2025 také navrhuje zrušení amerického Národního úřadu pro oceány a atmosféru (NOAA), který například nastavuje pravidla pro mořský rybolov, ale spadá pod něj i Národní meteorologická služba a Národní středisko pro hurikány. Protože jsou všechny tyto oblasti spojené s následky změn klimatu, logicky se v posledních letech spousta práce této agentury soustředila právě na dopady klimatických změn.

Snaha o rozbití této agentury je podle Alexe součástí strategie, kterou přezdívá „neslyším zlo, nevidím zlo“. Tedy snahy o potlačení informací o globálním oteplování. O co se budou opírat aktivisté, politici a novináři, když nikdo nebude zkoumat, jestli se klima vůbec mění?

Kromě NOAA má Projekt 2025 spadeno i na další státní vědecké agentury. Například na coloradskou Národní laboratoř pro obnovitelnou energii, která je jednou z nejdůležitějších institucí na světě v oblasti vědy o klimatu. Provádí klimatické modelování a dělá obrovské množství výzkumu v oblasti obnovitelných zdrojů energie, snižování emisí a řešení klimatických změn.

A ušetřena nemá být dokonce ani NASA, neboli Národní úřad pro letectví a vesmír. Tato agentura je sice v očích veřejnosti spojená nejvíc s lety do vesmíru, ale ve skutečnosti zaměřuje poměrně velkou část své práce na pozorování Země z vesmíru. Klimatologům díky tomu dodává zásadní data a informace. Donald Trump už během své prezidentské kariéry opakovaně naznačoval, že by chtěl tuto agendu NASA zcela odebrat a omezit ji jen na výzkum všeho jiného v kosmu s výjimkou Země.

Byznys bez kontroly

Plán chce významně posílit moc nejbližšího okolí budoucího prezidenta, ale současně chce připravit o pravomoci státní úředníky. A to i v oblastech, které příliš nedávají smysl. „Jedním z návrhů, kterému prostě nerozumím, je návrh, který by ukončil požadavky týkající se účinnosti spotřebičů,“ uvedl Alex. Týká se to například programu EPA, který chce po výrobcích ledniček a klimatizací, aby jejich produkty měly nějakou energetickou účinnost. „Tato pravidla ušetřila americkým spotřebitelům miliardy dolarů a výrazně snížila spotřebu energie. Proč jsou tedy předmětem útoku právě ona?“ nechápe Alex.

Celé to podle něj nápadně připomíná podobně neracionální útoky Trumpa, když byl ještě prezidentem, na LED diody a jeho tehdejší vášnivou obhajobu klasických žárovek.

Projekt si bere na mušku i ty americké státy, které jsou v ochraně životního prostředí a klimatu „pokrokovější“. Je to případ zejména Kalifornie, kde například začaly zákony o kvalitě ovzduší platit dříve, než přišel federální zákon. Díky tomu může mít dodnes vlastní zákony o normách znečištění - jen pro to musí vždy získat federální výjimku.

Až doposud to nebyl velký problém. Až doposud… Projekt 2025 totiž navrhuje, aby federální vláda znemožnila Kalifornii tuto výjimku získat.

K velmi podobným závěrům jako experti z Berkeley dospěla i další nezávislá analýza. Pokud Trump znovu získá Bílý dům a přijme energetickou a environmentální politiku obsaženou v kontroverzním dokumentu Projekt 2025, emise skleníkových plynů, které ohřívají planetu, se v USA do roku 2030 „výrazně zvýší“. Konkrétně o 2,7 miliard tun nad současnou trajektorii, což je podle zprávy množství srovnatelné s celými ročními emisemi Indie. Takový nárůst znečištění by zmařil jakoukoli šanci, že Spojené státy splní svůj cíl snížit emise do roku 2030 na polovinu, což je podle vědců nezbytné, aby se svět vyhnul katastrofálním změnám klimatu.

Analýza rovněž zjistila, že by to v roce 2030 vedlo ke ztrátě 1,7 milionu pracovních míst v důsledku nižšího využívání čisté energie, což by ale nebylo nijak kompenzováno menším přírůstkem pracovních míst v oblasti fosilních paliv.

Současně by to snížilo HDP USA o 320 miliard dolarů, protože by se zvrátila vlna nových domácích obnovitelných zdrojů energie a výroby elektromobilů.

„Spojené státy se od ledna 2025 ocitnou na rozcestí, na němž se budou muset vydat dvěma cestami klimatické a energetické politiky, které se budou značně lišit,“ uvedl Anand Gopal, výkonný ředitel politického výzkumu v Energy Innovation, který provedl toto modelování.

Příklad začlenění průřezových témat do výuky chemie

Následující tabulka ukazuje, jak lze do výuky chemie začlenit průřezová témata, jako je environmentální výchova, multikulturní výchova a výchova k občanství, s ohledem na trvale udržitelný rozvoj.

tags: #environmentální #průřezové #téma #Amerika

Oblíbené příspěvky:

• Test nočních plen
• Využití saturejky zahradní
• Fascinující dokumenty o české přírodě
• České adaptace na klima
• Klimatické změny a ČR