Klimatická změna je tématem, které si nachází cestu nejen do vzdělávání, ale i komunitního života.
Vytvoření a implementace adaptačních strategií, plánů a opatření je součástí závazků přijatých v rámci Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC), Pařížské dohody a Evropského právního rámce pro klima. Na celostátní úrovni je adaptace na změnu klimatu zastřešena Strategií přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR (národní adaptační strategie).
Implementačním dokumentem adaptační strategie je Národní akční plán adaptace na změnu klimatu. Akční plán obsahuje seznam adaptačních opatření a úkolů, a to včetně odpovědnosti za plnění, termínů, určení relevantních zdrojů financování a odhad nákladů na realizaci opatření.
Strategie a její obsah vychází z Bílé knihy Evropské Komise „Přizpůsobení se změně klimatu: směřování k evropskému akčnímu rámci“ (2009) a je v souladu s Adaptační strategií EU, přičemž reflektuje měřítko a podmínky ČR. První aktualizace národní adaptační strategie a akčního plánu byla 13. září 2021 schválena Vládou ČR.
Oba dokumenty se opírají zejména o odborné podklady zpracované resortními organizacemi MŽP (ČHMÚ a CENIA) s podporou Akademie věd ČR (zejm. CZECHGLOBE - Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i.) a řady dalších výzkumných organizací. Na aktualizaci se podílelo více než 170 odborníků z veřejných, vědeckých a neziskových institucí. Národním koordinátorem adaptace na změnu klimatu je Ministerstvo životního prostředí.
Čtěte také: Organismy a jejich interakce
Zde vám přinášíme inspirativní příklady projektů, které se realizovaly v českých školách.
V obci Cehnice vznikla unikátní klimatická stezka, která propojuje opatření pro adaptaci na klimatickou změnu. Žáci ZŠ Cehnice zmapovali terén a zjistili, že je zde sedm významných opatření (poldr, retenční nádrž Třtí, sběrný dvůr, ČOVka, Re-use centrum, rybník Mešník). Na místech těchto opatření byl vždy zabetonován zkosený kůl se štítkem s QR kódem. Po jeho načtení se objeví stránka na webu školy, kde jsou informace o tomto místě zasazené do příběhu. O celém průběhu projektu a vytvoření stezky žáci informovali jak obecní zastupitele, rodiče i žáky ve škole. Děti i dospělí se tak formou hry mohou dozvědět, jak tato opatření fungují a přispívají ke zlepšení životního prostředí. Žáci měli navíc unikátní možnost projekt představit i komisi soutěže Vesnice roku, která v červnu obec při hodnocení navštívila.
Na Gymnáziu v Šumperku se studenti zaměřili na zvelebení školního dvora. Studenti nejprve psali slohovou práci o cestě do školy s ohledem na přírodní a urbanistické podmínky města a klimatickou změnu. Studenti si pro svůj adaptační projekt zvolili bezprostřední okolí školy. Vedl k vysázení zeleně, zvelebení školního dvora, konzumaci regionálních a sezónních potravin či zalévání dešťovou vodou ze školní zahradní nádrže. Spolupracovali hlavně s vedením školy, které uspořádalo o školním dvoře diskusi s architektkami, které navrhují úpravu dvora a propagují více zeleně a zelené střechy.
Klimatická rizika a příležitosti ve své obci mapovali taktéž žáci z 1. ZŠ TGM Milevsko. Hledali vhodná opatření, fotili, zaznamenávali do plánků a zjištěné údaje vepsali do klimamapy. Označili zranitelná místa, vytvořili klimaplán. Následně realizovali 3 výstupy (podrobněji níže).
Studenti střední školy z Přelouče přišli pro změnu s opatřením šetrné údržby travnatých ploch. V průběhu projektu jednali o svých záměrech s vedením školy, města ale i Pardubického kraje. Kromě zaměření na šetrnou údržbu travnatých ploch ověřovali své hypotézy z pohledu snížení prašnosti, lepší zádržnosti vody a vyšší biodiverzity. Vytvořili klimamapu města Přelouče a společně s vedením města vytipovali lokality pro šetrnou údržbu travnatých ploch (mozaikové sečení travnatých ploch). Následně realizovali projektové dny, kde své záměry představili ostatním žákům na škole a dospělým.
Čtěte také: Příklady světelného znečištění
Čtěte také: Vysvětlení ekologické daně
tags: #příklady #adaptací #na #změnu #klimatu