Environmentalni Skolici Stredisko Hajemstvi Programy

Za poslední rok a půl se stal pojem divočiny fenoménem, který skloňují odborníci, politici a laická veřejnost.

Lidé ji v Česku chtějí, je pro ně atraktivním místem výletů, živě se diskutuje o jejím přesném vymezení i zakotvení v naší legislativě.

K široké debatě o divočině zásadně přispěl i projekt Česká divočina [1], který mohlo Hnutí DUHA rozjet díky podpoře projektu Zvyšováním povědomí veřejnosti k lepší ochraně biodiverzity v ČR financovaného prostřednictvím grantu z Islandu, Lichtenštejnska a Norska.

Podle výzkumu Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity chce divočinu chránit 71 % obyvatel ČR [3].

Trendem je to nejen u nás, poptávka po větším území pro divokou přírodu sílí v celé západní Evropě.

Čtěte také: Příležitosti environmentální výchovy

Právě území s divokou přírodou jsou ale klíčovou podmínkou pro život mnoha vzácných rostlin a živočichů, jako jsou vracející se rysi či vlci.

Konkrétně v Česku prostor pro samovolné procesy zaujímá pouhá 0,3 % rozlohy státu, zatímco zastavěná plocha zaujímá téměř 11 %.

Ekologická organizace proto spolu s odborníky podle řady kritérií vybrala nejvhodnější místa, která by se mohla stát nejen útočištěm pro svobodný vývoj divoké přírody, ale také by nabízela turistům unikátní zážitky a podpořila tak místní ekonomiku [6].

Jsou to například horské svahy nad uhelným velkolomem Československé armády, kopce Chřibů, které měla přetnout dálnice, vnitrozemská delta řeky Moravy u Olomouce, okolí pramenů Odry či horské lesy v Javorníkách.

Poznávání divočiny na vlastní kůži si mohli lidé vyzkoušet na týdenních dobrovolnických turnusech Týdnů pro divočinu, které se konaly na různých místech České republiky.

Čtěte také: Starbucks a udržitelnost

V okolí Smrku v CHKO Beskydy pomáhali vzácné horské přírodě proti nepůvodní borovici kleči.

Její rozrůstání likviduje drobné keříčky borůvek a ohrožuje tak vzácné druhy ptáků, například jeřábka lesního, kterému se pak nedostává potravy.

Nebo na Králickém Sněžníku natírali semenáčky některých druhů stromů ochrannou látkou, která nechutná lesní zvěři.

Další program pro středoškolské a vysokoškolské studenty připravili partneři projektu Lipka a Hnutí DUHA Olomouc, kteří uspořádali celkem 13 výukových terénních akcí a exkurzí zaměřených na ochranu biologické rozmanitosti a ochranu šelem pro celkem 369 studentů.

Pod vedením Hnutí DUHA se na projektu podílela Katedra environmentálních studií Masarykovy univerzity, která mimo jiné uskutečnila průzkum postojů české veřejnosti k ochraně naší divočiny.

Čtěte také: Ochrana životního prostředí

Brněnská Lipka pak připravila terénní a výukové programy o divočině pro středoškoláky i vysokoškoláky.

Hnutí DUHA Olomouc uspořádalo výukové programy o velkých šelmách.

Eliška Vozníková, vedoucí programu Krajina Hnutí DUHA, zve návštěvníky do expozice Česká divočina:„Díky projektu se nám podařilo dát dohromady data z neobyčejně rozmanitých oborů, které s divočinou a její existenci v Česku souvisejí.

Odborná biologická studie, sociologický výzkum, metodiky pro různé stupně vzdělávání i praktické akce v terénu teď mohou pomoci prosazení jednoho z pilířů moderní ochrany přírody, jímž je ochrana samovolných procesů.

Divočina je hodnota a turistická atrakce sama o sobě.

Jiří Beneš, odborník na velké šelmy Hnutí DUHA Olomouc, říká:„Rys, vlk i medvěd se začínají vracet do české krajiny, ze které byli v minulosti člověkem vytlačeni.

Šumava a Beskydy jsou domovem rysů už několik let.

Nejnovější zprávy o osídlování dalších částí naší země šelmami nás naplňují radostí.

Kokořínská vlčí smečka se úspěšně rozrůstá, vlci začínají znovu objevovat původní domoviny svých předků Broumovsko či Beskydy.

Medvědi pošilhávají po návratu do Beskyd, rysi se při svých toulkách objevují v dalších pohraničních pohořích.

Naše velké šelmy ale stále nemají vyhráno.

Jan Skalík z Katedry environmentálních studií Fakulty sociálních studií MU říká:„Reprezentativní výzkum ukázal, že více než sedmdesát procent české veřejnosti podporuje ochranu divoké přírody v České republice.

Lidé výrazně podporují návrat rysů, divokých koní a zubrů do naší přírody.

Petr Horák z Lipky, školského zařízení pro environmentální vzdělávání Brno, říká:„Vytvořili jsme program pro středoškoláky, díky němuž může učitel napomoci studentům poznat místní přírodu zážitkovou formou.

Největší zájem bývá o víkendové kurzy, kdy studenti středních i vysokých škol zážitkové metody intenzivně využívají.

Jorunn Vallestad, expertka na ochranu biodiverzity, Norská společnost pro ochranu přírody (Norges Naturvernforbund), řekla:“Před sto lety mohla být zhruba polovina Norska považována za divočinu.

Dnes se jedná pouze od sebe oddělené fragmenty a i ty mizí.

Hlavním důvodem tohoto dramatického zmenšování oblastí divoké přírody je hustá síť silnic, elektrického vedení a soukromé chaty.

Naturvernforbundet a 100 našich lokálních skupin po celém Norsku pracují na ochraně divočiny, která v Norsku zbývá.

Bojujeme za ochranu řek, které ještě nebyly přehrazeny, za zbývající staré lesy, za nedotčené fjordy proti ukládání nebezpečného důlního odpadu.

Ochrana divočiny je důležitá jak pro druhy, které tam žijí, tak pro blaho budoucích generací.

Projekt “Zvyšováním povědomí veřejnosti k lepší ochraně biodiverzity v ČR” je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů.

tags: #environmentalni #skolici #stredisko #hajemstvi #programy

Oblíbené příspěvky:

• Druhy komunálního odpadu
• Dopady klimatizace na ovzduší
• Přeprava odpadu v ČR
• Život v rytmu přírody
• Využívání OZE – Česká Republika a EU