Environmentální Standard Graf: Implementace a Význam pro Finanční Instituce

Se změnou klimatu, ztrátou biologické rozmanitosti a ostatními faktory negativně dopadajícími na životní prostředí souvisí přechod k udržitelné ekonomice. Tento přechod vyžaduje masivní investice a bude mít v čase sílící vliv na činnost a stabilitu finančních institucí.

Průzkum ČNB o Environmentálních Faktorech

Nejen z tohoto důvodu provedla ČNB v první polovině letošního roku dotazníkové šetření mezi dvanácti bankami, šesti pojišťovnami a sedmi penzijními společnostmi spadajícími pod dohled ČNB. Průzkum zjišťoval míru implementace environmentálních faktorů do procesů finančních institucí od jejich řízení, přes strategii až po produktovou nabídku.

Z výsledků dotazníkového šetření vyplynulo, že se všechny oslovené finanční instituce ve vztahu ke své hlavní činnosti již environmentálními faktory zabývají. Rozdíly jsou však patrné v délce období, po které se jim věnují. Přístup jednotlivých institucí je do značné míry ovlivněn politikou finanční skupiny, jíž jsou součástí.

Implementace Environmentálních Faktorů

Environmentální oblast je či do dvou let bude u většiny institucí zahrnuta v požadavcích na způsobilost členů představenstva či osob s klíčovými funkcemi. U tří čtvrtin oslovených institucí byla o tuto oblast rozšířena pracovní náplň stávajících zaměstnanců, u dvou institucí vzniklo zcela nové oddělení a u tří nové specializované pozice ve stávajících odděleních. V bankách se činnosti spojené s environmentální oblastí věnuje v průměru kolem deseti zaměstnanců, v pojišťovnách přibližně tři a v penzijních společnostech jeden zaměstnanec.

Environmentální faktory se postupně promítají také do strategií jednotlivých finančních institucí. S výjimkou dvou všechny oslovené instituce již zohledňují při tvorbě své firemní strategie environmentální rizika či příležitosti vyplývající z přechodu k environmentálně udržitelné ekonomice. Až tři čtvrtiny institucí v této souvislosti očekávají další rozsáhlé změny strategie i v budoucnosti.

Čtěte také: Příležitosti environmentální výchovy

Environmentální faktory jsou implementovány také do investiční strategie, přičemž více než polovina z oslovených institucí v ní předpokládá výraznější navýšení podílu environmentálně udržitelných aktiv ve svých portfoliích. Přibližně u poloviny oslovených institucí byla v souvislosti s environmentálními riziky a příležitostmi přizpůsobena nabídka produktů a služeb pro klienty.

Banky kupříkladu rozšířily nabídku produktů o udržitelné úvěry spojené s bydlením, ekologickými vozidly či environmentálně zaměřenými podnikatelskými projekty. Pojišťovny přistoupily k rozšíření portfolia investičních produktů o produkty sledující environmentální cíle či k zavedení rozšířeného krytí pro pojištění staveb s nižší energetickou náročností.

Přizpůsobení Nabídky a Hodnocení Příležitostí

Nabídka finančních institucí byla přizpůsobena i vůči subjektům s činností negativně ovlivňující životní prostředí. Při financování takových činností banky například ukončují, zdražují či zpřísňují požadavky a nabízí možnost financování přechodu k environmentálně neutrální/pozitivní hospodářské činnosti. Až dvě třetiny pojišťoven přizpůsobily nabídku vůči subjektům ohroženým environmentálními riziky ve smyslu zavedení objemových limitů (podíl pojistných smluv) či změny cenové politiky (pojistné krytí).

Orientace institucí na udržitelná aktiva, produkty a služby v čase roste, což je patrné i z jejich hodnocení příležitostí vyplývajících z přechodu k environmentálně udržitelné ekonomice. O tyto příležitosti se zajímají až tři čtvrtiny oslovených institucí. Na horizontu do tří let označily některé instituce jako významnou příležitost zvýšení jejich reputace. Jde přitom zejména o pojišťovny a penzijní společnosti.

Předpokládaný rostoucí význam jednotlivých příležitostí v čase koresponduje s aktuálně stále nízkým zájmem klientů o environmentální oblast při sjednávání produktových smluv. Více než polovina oslovených institucí uvedla, že je zájem klientů o udržitelné produkty relativně nízký a prozatím se výrazně nezvyšuje.

Čtěte také: Starbucks a udržitelnost

Poměrně nízká hodnota u příležitosti související s vyšší transparentností tržního prostředí na krátkodobém horizontu odráží stále nízkou globální standardizaci pro zveřejňování informací souvisejících s environmentální oblastí (tzv. greenwashing). S tím se u protistran setkala zhruba osmina oslovených institucí.

Environmentální Rizika a Budoucí Strategie

Téměř všechny oslovené instituce hodlají zavést do své strategie tranzitivní rizika. Naproti tomu fyzickými riziky se plánují zabývat zhruba dvě třetiny z nich. V současné době se nadpoloviční většina oslovených institucí nachází v oblasti identifikace, měření, vyhodnocování a analýz environmentálních rizik ve fázi budování.

To zjednodušeně znamená, že oslovené instituce hledají vhodné indikátory pro identifikaci či metody pro analýzy environmentálních rizik, budují datové sklady a modelový aparát. Environmetální rizika jsou prozatím nedostatečně oceňována.

Dostupnost spolehlivých modelů zejména na krátkodobém horizontu, odolnost vůči environmentálním rizikům zejména na dlouhodobém horizontu a regulační nejistota zůstávají výzvami globálního charakteru. K redukci nejvýraznějších překážek v podobě nedostupnosti potřebných dat či nedostatečné standardizace metodik by měla dopomoci mezinárodní regulace a iniciativa mezinárodních institucí jako je např. NGFS či FSB.

Negativní čistý efekt odhadnutý ze srovnání potenciálních nákladů vzniklých z environmentálních rizik a přínosů z příležitostí vyplývajících z přechodu k environmentálně udržitelné ekonomice by měl podle odhadu oslovených finančních institucí přetrvat spíše krátkodobě.

Čtěte také: Ochrana životního prostředí

Norma ISO 14001 a Environmentální Management

V současné době se ochrana životního prostředí stává nejen společenskou a morální povinností, ale i nezbytnou součástí udržitelného rozvoje a úspěšného podnikání. Firmy čelí stále větším požadavkům ze strany legislativy, veřejnosti, zákazníků i investorů, aby své aktivity realizovaly s ohledem na environmentální odpovědnost. Jedním z nejuznávanějších a nejrozšířenějších standardů v oblasti environmentálního managementu je norma ISO 14001.

Tento standard poskytuje organizacím rámec pro systematické řízení environmentálních otázek a zajišťuje, že všechny procesy jsou propojené s odpovědným přístupem k životnímu prostředí. Norma ISO 14001 (Systém environmentálního managementu - EMS) je základní norma rodiny mezinárodních standardů ISO 14000 zaměřená na management životního prostředí v organizacích. ISO 14001 je použitelná pro jakékoliv organizace, velké i malé, ať už ve veřejném, soukromém nebo dobrovolném sektoru a v jakékoliv zemi.

Certifikace podle ISO 14001 je dobrovolná a je na každé jednotlivé organizaci, aby se rozhodla, zda certifikaci bude či nebude využívat.

Výhody Certifikace podle ISO 14001

• Certifikace podle ISO 14001 může zúčastněným stranám prokázat, že se organizace zavázala k ochraně životního prostředí a udržitelnosti, což může zlepšit její pověst a důvěryhodnost.
• Nejen národní legislativa, ale některé organizace mohou vyžadovat, aby jejich dodavatelé byli certifikováni podle ISO 14001 jako předpoklad pro obchodování s nimi.
• EMS vám může pomoci zefektivnit vaše procesy a identifikovat příležitosti pro zlepšení, což může vést ke zvýšení efektivity a zmírnit rizika dopadu činnosti na životní prostředí.

Implementace normy ISO 14001

Implementace normy ISO 14001 do organizace zahrnuje několik kroků. Rozsah EMS podle ISO 14001 jsou činnosti, produkty a služby, které organizace provádí a které mohou mít dopad na životní prostředí. Zahrnuje všechny operace, činnosti a procesy, které jsou pod kontrolou a vlivem organizace.

Organizace si může vybrat, zda bude mít jeden EMS, který pokrývá všechny její činnosti, nebo může mít více EMS, které pokrývají různé části jejích operací. Například organizace s více lokalitami se může rozhodnout mít samostatný EMS pro každou lokalitu nebo se může rozhodnout mít jeden EMS, který pokrývá všechny jeho lokality.

Environmentální Politika a Cíle

Environmentální politika je prohlášení o závazku organizace chránit životní prostředí a minimalizovat jeho dopady na životní prostředí. Podle ISO 14001 je environmentální politika základním prvkem systému environmentálního managementu (EMS). Norma ISO 14001 stanoví vůči vrcholovému vedení řadu povinností souvisejících se zaváděním a udržováním systému environmentálního managementu (EMS).

Environmentální Aspekty a Jejich Identifikace

Organizace musí identifikovat své environmentální aspekty jako součást procesu vývoje a implementace systému environmentálního managementu (EMS). Environmentální aspekty jsou činnosti, produkty, služby nebo vlastnosti organizace, které mohou mít dopad na životní prostředí.

Identifikace environmentálních aspektů zahrnuje analýzu činností, produktů a služeb organizace s cílem určit, které z nich mají největší potenciál ovlivnit životní prostředí. To může zahrnovat analýzu využití surovin, energií a vody; vznik odpadu a emisí; vznik potencionálních nehod nebo incidentů, které by mohly poškodit životní prostředí.

Jakmile organizace identifikuje své environmentální aspekty, měla by posoudit potenciální environmentální dopady těchto aspektů a určit, jak je řídit. To může zahrnovat implementaci kontrol, školení, nákup zařízení nebo přijetí jiných opatření k prevenci nebo minimalizaci dopadů. Akční plán je dokument, který je součástí řídící dokumentace managementu životního prostředí a je nástrojem pro plánování, implementaci, monitorování a revizi opatření a aktivit, které jsou nezbytné pro plnění požadavků normy.

Měření Výkonnosti a Interní Audity

Měření environmentální výkonnosti umožní zjistit, jak organizace plní požadavky normy a jak efektivně řeší environmentální cíle. Měření výkonnosti umožní identifikovat oblasti, kde je potřeba revidovat opatření pro dosažení cílových hodnot. Pro měření výkonnosti je důležité stanovit environmentální cíle a cílové hodnoty.

Interní audity jsou důležitou součástí normy ISO 14001 a také účinným nástrojem pro přezkoumání a vyhodnocení účinnosti systému environmentálního managementu organizace (EMS), s cílem zjištění souladu s požadavky normy a vlastními zásadami, postupy a cíli organizace. Interní audity provádí tým zkušených interních auditorů, kteří znají požadavky normy ISO 14001 a EMS organizace. Mohou přezkoumávat různé aspekty EMS, včetně procesů, dokumentace a záznamů organizace z pohledu účinného plnění environmentálních cílů.

Reporting a Monitorování

Reporting je proces shromažďování a sdílení informací o systému environmentálního managementu (EMS) a jeho výkonnosti. To může zahrnovat skutečnosti jako jsou výsledky kontrol státními orgány, stížnosti zainteresovaných stran, neshody a údaje o výkonu. Součástí reportingu jsou i výsledky měření, analýzy plnění environmentálních cílů a statistické přehledy.

Monitorováním se rozumí průběžné hodnocení EMS, aby bylo zajištěno, že funguje efektivně a splňuje environmentální cíle organizace. Vyšetřování se týká procesu identifikace hlavní příčiny nehod a incidentů nebo problému a určení, jak je odstranit. Norma vyžaduje, aby organizace měla zavedené procesy pro identifikaci a řešení jakýchkoli problémů s vlivem na životní prostředí nebo přímo nehod a incidentů. To zahrnuje implementaci nápravných opatření, což jsou opatření přijatá k nápravě problému, neshod z auditů nebo nehod a incidentů. Nápravná opatření musí být provedena co nejdříve po zjištění problému a měla by být zdokumentována a sledována, aby bylo zajištěno, že budou realizována včas.

Význam Identifikace Environmentálních Aspektů

Klíčovým prvkem systému environmentálního managementu podle ISO 14001 je právě identifikace environmentálních aspektů. Tento krok je základním kamenem celého systému, protože všechny další procesy - hodnocení dopadů, stanovení cílů, monitorování výkonnosti a zavádění nápravných opatření - vycházejí z dobře definovaných aspektů.

Environmentální aspekty zahrnují všechny aktivity, procesy, produkty nebo služby, které mohou mít pozitivní či negativní dopad na životní prostředí. Patří sem například emise do ovzduší, vypouštění odpadních vod, tvorba odpadu, spotřeba energií a surovin, ale také méně zřejmé faktory jako dopad dodavatelských řetězců, doprava, používání výrobků zákazníky či recyklace na konci životního cyklu produktu.

Správná identifikace environmentálních aspektů je náročným úkolem, zejména pro velké a diverzifikované organizace nebo pro firmy začínající s implementací EMS. Tento proces vyžaduje multidisciplinární přístup, odborné znalosti, analytické schopnosti a důkladné porozumění procesům v rámci organizace.

Opomenutí nebo nedostatečné zpracování identifikace environmentálních aspektů může mít závažné důsledky - od nesplnění legislativních požadavků, přes neefektivní stanovení environmentálních cílů, až po environmentální havárie či poškození reputace firmy.

Zavedení a udržování EMS podle ISO 14001 není pouze o získání certifikátu či splnění formálních požadavků, ale jde o hluboký proces sebepoznání organizace, který jí umožňuje pochopit vlastní vliv na životní prostředí a podniknout kroky k jeho efektivnímu řízení. Environmentální aspekt je jedním z klíčových prvků systému environmentálního managementu podle ISO 14001.

Podle normy ISO 14001:2015 je environmentální aspekt část činnosti, produktu nebo služby organizace, která může interagovat s životním prostředím.

Rozdělení Environmentálních Aspektů

Environmentální aspekty lze rozdělit podle různých kritérií. Přímé environmentální aspekty jsou ty, které organizace může přímo ovlivnit. ISO 14001:2015 zdůrazňuje potřebu posuzovat environmentální aspekty v celém životním cyklu výrobku či služby.

Správná identifikace environmentálních aspektů je základním kamenem efektivního systému environmentálního managementu podle normy ISO 14001. Nelze ji podceňovat, protože právě od ní závisí schopnost organizace porozumět, řídit a minimalizovat svůj vliv na životní prostředí.

V praxi to znamená nejen detailní zmapování všech činností, produktů a služeb organizace, které mohou ovlivnit životní prostředí, ale i důkladné posouzení jejich významnosti. Tento proces vyžaduje multidisciplinární přístup, zapojení různých oddělení a odborníků s dostatečnými znalostmi o jednotlivých aspektech a jejich možných dopadech.

Navíc, s rostoucími legislativními požadavky a tlakem ze strany zákazníků, investorů či společnosti jako celku, představuje kvalitní identifikace environmentálních aspektů významnou konkurenční výhodu. Identifikace environmentálních aspektů není jednorázovou činností, ale dynamickým procesem, který je nutné pravidelně aktualizovat a přizpůsobovat měnícím se podmínkám, technologiím a procesům.

Správná identifikace environmentálních aspektů je nástrojem, který umožňuje organizacím převzít odpovědnost za svůj vliv na životní prostředí a aktivně přispívat k jeho ochraně. Proto by měla být tato činnost jednou z priorit každé organizace, která chce implementovat nebo zlepšit svůj systém environmentálního managementu podle ISO 14001.

Environmentální Aspekty při Projektování Staveb

Při projektování staveb je potřeba zohlednit současný stav okolního životního prostředí i spletitou environmentální legislativu. Každá stavba je originál v neopakovatelných podmínkách konkrétního koutu lidských sídel nebo volné krajiny. Jaké jsou statické a dynamické limity životního prostředí, které ovlivňují konkrétní podobu stavby? Jak můžou projektant s investorem nejvýhodněji proplout legislativními nástrahami?

V případě renomovaných stavebních společnosti je dnes prakticky nemyslitelné, aby součástí jejich firemní strategie nebyla také ochrana životního prostředí. Jsou to právě ony, které provozem automobilů a strojů při stavebních pracích zasahují do krajiny a ovlivňují příslušné ekosystémy i kvalitu života obyvatel dané lokality, a tak má-li být stavební firma při získávání zakázek úspěšná, musí mít trvale řešeny environmentální aspekty své činnosti - emise prachu, hluku, vznik odpadů, spotřebu vody, energií a podobně.

Běžnou součástí řízení činností stavebních firem se stal Systém environmentálního managementu (EMS). Certifikát EMS představuje v současnosti asi nejrozšířenější způsob, jak lze deklarovat, že firma v rámci své činnosti dbá na ochranu životního prostředí a při produkci svých výrobků či poskytování služeb zvažuje také jejich dopady na životní prostředí.

Například společnost GEOSAN GROUP začala s budováním systému EMS na základě své snahy o zlepšování životního prostředí již v roce 2003. Uvědomuje si, že podnikáním ve stavebnictví ve větší nebo menší míře ovlivňuje životní prostředí, proto jeho ochranu považuje za jednu ze základních priorit svého rozvoje.

GEOSAN GROUP nemá obavy veřejně prezentovat svoji činnost v oblasti ochrany životního prostředí a jít i nad rámec zákonných požadavků, aby zákazníkovi nabídl vyšší kvalitu - ve společnosti byl zaveden nejen systém EMS, ale následně i neméně známý systém EMAS. Jde o dobrovolný nástroj environmentálního řízení vyvinutý v roce 1993 Evropskou komisí. Šetrný přístup k přírodě a zlepšování životního prostředí je pro GEOSAN GROUP dlouhodobou prioritou a společnost se tím hlásí k filozofii trvale udržitelného rozvoje. Snaží se používat postupy šetrnější k životnímu prostředí a omezovat spotřebu na co nejmenší možnou míru.

Společnost si v rámci certifikovaných systémů EMS a EMAS stanovila od roku 2004 již celkem 70 cílů, z nichž drtivá většina byla splněna. Generální ředitel společnosti jmenoval manažera kvality představitelem vedení pro EMS - ten je odpovědný za celkovou funkčnost systému EMS a EMAS -, a společnost má ve svém organizačním uspořádání vytvořen i útvar kvality, který zabezpečuje vlastní výkonnou činnost v oblasti managementu ochrany životního prostředí, bezpečnosti a hygieny práce. Dohlíží na zavedené systémy řízení a prostřednictvím interních auditů nebo namátkových kontrol je prověřuje. Audity jsou prováděny podle schváleného programu auditů vždy na příslušný kalendářní rok; například v letech 2005-2021 společnost provedla celkem 372 interních auditů.

GEOSAN GROUP aktivně řeší nejen environmentální aspekty přímé, ale i nepřímé, protože na řadu konkrétních stavebních prací si najímá subdodavatele. Činí tak výběrem vhodného subdodavatele a působením na subdodavatele v průběhu stavby. Při realizaci staveb jsou subdodavatelé pod neustálou kontrolou řídících pracovníků společnosti a jedním ze základních kritérií pro výběr vhodného subdodavatele jsou jeho šetrné přístupy k ochraně životního prostředí při stavebních pracích.

Po vstupu do Evropské unie Česká republika přebírá evropské normy. Následkem toho jsou stále přísnější požadavky na zpracování agend přípravy jednotlivých staveb. To znamená, že každá stavba musí být během své realizace řízena a spravována podle dokumentů, daných jednak zvyklostmi užívanými u dané stavební firmy, jednak požadavky stavebníka (investora) a dále respektováním norem ISO (základní doklady stavebně technologické dokumentace, včetně síťového grafu a časového plánu, plánu jakosti - kontrolního a zkušebního plánu atd.) i vzhledem k vlivům stavební činnosti na životní prostředí.

Řízení a vedení staveb podle principů projektového řízení s respektováním stavebně technologických zásad může být efektivnější a rychlejší než doposud. K zprogresivnění přípravy a řízení staveb pomáhají automatizované systémy. Pomocí programových systémů odpadá mnoho práce kolem vytváření těchto dokumentů a tím se veškerá příprava staveb výrazně urychluje a zpřesňuje. Různé agendy se však vytvářejí mnohdy ručně, kdy ve větších firmách existují specializovaní pracovníci, kteří problematiku těchto agend mají na starosti. Tím dochází ke zbytečnému opakovanému zadávání relevantních dat.

Některé agendy, jako např. i agenda vlivu stavební činnosti na životní prostředí, se dosud zpracovává ručně, jen pomocí kupř. obecných počítačových programů, např.V článku je dále představena koncepce, algoritmus a programové vybavení pro řešení agendy vlivu stavební činnosti na životní prostředí pomocí mikropočítačů v přímém napojení na metodiku stavebně technologického projektování a tím na proces přípravy stavby. Předložené řešení se může stát u stavebních dodavatelských firem součástí systému pro řízení životního prostředí (EMS) a celou agendu zrychlí a zjednoduší.

Z každodenní zkušenosti z práce na staveništi lze konstatovat, že prakticky každý stavební proces prováděný pracovní četou má určitý negativní vliv na životní prostředí. Mnohé procesy jsou hlučné, jiné pracovní čety pracují s jedovatými látkami, další produkují poměrně značné množství odpadu. Proto je třeba, aby agenda řešení vlivu stavební činnosti na životní prostředí byla řešena v přímé návaznosti na práci jednotlivých pracovních čet - tj. v technologické strukt...

tags: #environmentalni #standard #graf

Oblíbené příspěvky:

• Neocenitelný zdroj života
• Kouzelná Bretaň: Cesta do srdce legend
• Ekologie obalů
• Historie Koryčan a Kříže v Přírodě
• Přírodní hračky pro děti