Environmentální úzkost: Psychologická reakce na ztráty způsobené změnou klimatu

Podle Wikipedie se environmentální úzkost označuje také jako ekologická úzkost, klimatický žal nebo environmentální úzkost. Jedná se o psychologickou reakci na ztráty způsobené změnou klimatu nebo ničením životního prostředí.

Stále větší množství lidí prožívá strach z klimatické hrozby a dalších environmentálních problémů. Možná nevíte, že stále přibývá lidí, co tento úzkostný stav pociťují. Hlavně v mladé generaci je tato úzkost hodně silná.

Projevy environmentální úzkosti

Environmentální žal a úzkost může mít mnoho podob. Na někoho dolehne strach, co s námi bude, jaká budoucnost čeká nás a naše děti. Součástí bývají i pocity viny, neboť k tomuto problému svým způsobem života přispíváme víceméně všichni. Někdy mohou tyto pocity dojít v existenciální zmar a beznaděj vedoucí až k myšlenkám na sebevraždu. U některých lidí převažují pocity smutku a truchlení, protože vnímají přírodu jako nedílnou součást své identity a pak je těžké přihlížet jejímu ničení.

V prestižním vědeckém časopise Nature loni publikovali výzkum, podle kterého existuje korelace mezi rostoucími teplotami způsobenými globálním oteplováním a zvyšujícím se výskytem sebevražd napříč USA a Mexikem. Někteří psychologové přirovnávají symptomy environmentální úzkosti k posttraumatické stresové poruše s tím rozdílem, že zde se mluví o poruše „pre-traumatické“. Očekávání děsivé budoucnosti může mít na lidi podobný dopad jako to, když nějakou traumatickou událost skutečně zažijí.

Dopady klimatických změn na lidské zdraví

Klimatické změny mají a budou mít velký vliv na lidské zdraví, a to jak fyzické tak psychické. Lidé nebudou ohroženi jen bezprostředním nebezpečím ze stále extrémnějšího počasí, horkých vln a záplav. Budou se jich dotýkat i nepřímé, méně zřejmé ale rozšířenější, dopady klimatických změn jako např. zvýšená nemocnost přenášená pomocí škůdců, horší kvalita ovzduší, nejistota potravy a čisté vody.

Čtěte také: Příležitosti environmentální výchovy

V rámci duševního zdraví představují akutní i dlouhodobé projevy klimatických změn zdroj velké míry stresu a strachu ze zhoršení kvality života, poškození fyzického zdraví až smrti. To poté může vyústit v úzkostné a depresivní poruchy, zneužívání návykových látek, post-traumatickou stresovou poruchu i v sebevražedné pokusy.

Přímé zdroje ohrožení zdraví:

• Extrémní počasí a jeho následky (bouřky, povodně)
• Vysoké teploty (úpal, úžeh, zhoršení kardiovaskulárních a dýchacích onemocnění)
• Zvýšená koncentrace pylu a znečištění ovzduší
• Rozšíření škůdců přenášejících patogeny (klíšťata, komáři, blechy)

Psychické dopady extrémního počasí:

• Šok, hrůza, vztek
• Smutek, ztráta smyslu a kontroly
• Úzkost, fobie, somatizace, zneužívání návykových látek, deprese
• Posttraumatická stresová porucha (PTSP)
• Sebevražedné myšlenky

Pro naprostou většinu jedinců tyto symptomy odezní spolu s extrémním počasím a katastrofou. Někteří však vnímají nepohodu i dlouho po obnovení klidu. Může se jednat o pociťovanou nejistotu a ztrátu kontroly, v horší podobě už mluvíme o posttraumatické stresové poruše (PTSP), depresi, úzkosti, což může vést až k pokusům o sebevraždu. Tato onemocnění mohou trvat několik měsíců, ale klidně i let, po katastrofě.

Environmentální žal u dětí a mladých lidí

Zkušenosti z praxe i výzkumy potvrzují, že na děti a mladé lidi doléhá environmentální distres ve zvýšené míře. V kategorii 15-20 let mají mladí lidé za to, že děti, které se rodí v těchto letech, budou žít v horším světě, než ve kterém žijeme nyní. Děti potřebují být tímto těžkým tématem emocionálně doprovázeny. Základem je pochopení a přijetí toho, jak celou situaci vnímají a prožívají. Důvodů k tomuto je celá řada, nicméně tato zablokovaná komunikace představuje riziko, protože otupuje naši schopnost s emocemi pracovat a také na situaci adekvátně reagovat.

Fáze vyrovnávání se s environmentálním žalem

Psycholožka Kübler-Ross rozdělila proces truchlení do jednotlivých fází, které se původně týkaly pouze umírání. Stejně jako u osobního zármutku jsou to popření a odpojení, vztek a zloba, smlouvání, deprese a smíření. Každá z těchto fází je přirozenou reakcí na ohrožení či ztrátu ať už části přírody, nebo například ztráty původní představy o naší budoucnosti.

1. Popření: Lidé nevěří tomu, že se planeta otepluje, a pokud klimatickou změnu připouští, pak tvrdí, že na ní lidská činnost nemá žádný vliv.
2. Vztek: V této fázi mají hlavní slovo hněv a agrese. Vztek a frustrace ale může dolehnout i na environmentálně angažované lidi.
3. Smlouvání: Lidé v této fázi si připouští, že klimatická změna probíhá, ale nikoliv v celém rozsahu.
4. Deprese: Na řadu lidí dolehne pocit bezvýchodnosti celé situace. Lidé v této fázi už nevěří, že by se podařilo environmentální krizi zastavit či zvrátit. Nechají se těmito pocity a myšlenkami na černou budoucnost zavalit - a je pro ně těžké tyto pocity zpracovat a zvládnout. Můžou se dostavit poruchy spánku či myšlenky na sebevraždu.
5. Smíření: Jako součást smíření je také přijetí nejistoty ohledně budoucnosti jako nezbytné součásti naší existence.

Nehledě na výše uvedený proces je dobré si uvědomit, že se zprávami o klimatu se každý člověk vyrovnává svým vlastním způsobem a reakce každého člověka jsou stejně jedinečné jako osoba, která je prožívá. Velký vliv zde hraje naše vlastní osobnostní nastavení a psychická odolnost. Ta se se může navíc proměňovat v čase. Stejně jako u osobního žalu, ne všichni či všechny si musí projít všemi fázemi a ne u všech probíhají ve stejném pořadí.

Čtěte také: Starbucks a udržitelnost

Jak se bránit environmentální úzkosti?

Nejlepší obrana proti frustraci a environmentální úzkosti je podle Rozárie proaktivita: „Mně velmi pomáhá vědomí, že se o téma zajímám a dělám maximum, co mohu. Ráda ukazuji, co vše člověk zmůže i jako jednotlivec. Jako konkrétní příklad uvádí petici pro zavedení veganských jídel do běžné nabídky menz Univerzity Karlovy.

Důležitost ekoartivismu je patrná napříč kulturami a kontexty. Přestože se jednotlivé přístupy mohou lišit, v mnoha komunitách po celém světě slouží jako prostředek pro posílení soudržnosti, navazování dialogu, návrat k tradičním formám života a práce, ale i jako způsob, jak artikulovat potřeby a prosazovat spravedlivější uspořádání společnosti.

Čtěte také: Ochrana životního prostředí

tags: #environmentalni #uzkost #wikipedie

Oblíbené příspěvky:

• Jak vyčistit znečištěné prádlo?
• Možnosti recyklace textilu
• Dřevěný odpadkový koš
• NET4GAS a ochrana přírody
• Volně žijící zvířata v České republice