Profilací naší mateřské školy je environmentální výchova a vzdělávání. Učíme děti, že se vše v přírodě vyvíjí, zaniká, vše probíhá ve stále se opakujícím procesu. Záleží nám na tom, aby děti vnímaly celý proces vývoje v přírodě a věděly například, že ze semínka vyklíčí rostlinka, která později kvete a poté případně dává plody.
Mezinárodní den mrkve je oslavou této významné kořenové zeleniny, která se koná každý rok 4. dubna. Vznikl v roce 2003 a společně s Českou republikou jej uznávají také ve Francii, Itálii, Švédsku, Rusku, Austrálii, Velké Británii a Japonsku. Tato událost slouží k propagaci zdravé výživy a osvětě o významu mrkve v lidské stravě.
Přípravy na projektový „Den mrkve“ započaly již několik týdnů předem. Učitelé a žáci plánovali různé aktivity, které poté realizovali v jeho průběhu. Ve čtvrtek 4.4. se tak školní areál proměnil v mrkvovou oázu plnou aktivit a zábavy. Učitelé a žáci přišli do školy oblečeni do oranžových nebo zelených barev užít si netradiční školní den.
Napříč prvním a druhým stupněm si děti povídaly o historii mrkve, jejím původu, odrůdách, procesu pěstování a jak ji začlenit do vyvážené stravy. V hodinách tvořily myšlenkové mapy a měly možnost vyjádřit svou kreativitu prostřednictvím uměleckých aktivit spojených s mrkví, jako jsou například malby, koláže, vytvoření komiksu s panem Mrkvičkou, výroba a sázení papírové mrkve do papírového truhlíku apod.
V hodinách matematiky žáci řešili slovní úlohy spojené s tématem mrkve, v jazyce českém se zabývali původem slova, vyhledávali příjmení odvozená od slova mrkev a odvozovali podstatná a přídavná jména. Samozřejmě nechyběly oblíbené závody ve družstvech s mrkvemi v rámci tělocviku a v hudební výchově zazněla oblíbená hudební pohádka Vůně mrkve. Že lze vytvořit gumovou mrkev a mrkvového potápěče? Jistě, v hodinách přírodopisu to nebyl žádný problém 😊. Všichni se zapojili do aktivit s nadšením a na závěr tohoto úžasného dne proběhlo focení v našem speciálním fotokoutku. Ing.
Čtěte také: Příležitosti environmentální výchovy
Mrkev a kořenovou petržel, ale třeba i pastinák nebo naťovou petrželku, je lepší vysévat na podzim. Cílem je úspora jarní práce, minimum škůdců a vyplavení inhibičních látek ze semen. Na jaře není často možné vstoupit mezi záhony kvůli počasí, proto je lepší mít už mrkev a petržel vyseté. Osivo kořenové zeleniny obsahuje inhibiční látky, které brzdí jeho klíčení, a po jarním výsevu nemusí kvůli nedostatku vláhy vzejít.
Při podzimním výsevu mají semena přes zimu dostatek vláhy v podobě sněhu. Semena nasáknou vodou, nabobtnají a inhibiční látky se z nich vyplaví. Na jaře pak bez potíží vyklíčí, rostliny dříve vzejdou, lépe rostou a vytvářejí větší kořeny.
Důležité je, aby osivo na podzim v půdě pouze leželo, nabobtnalo, ale nevyklíčilo. Proto se výsev mrkve i kořenové petržele provádí až během listopadu. Tehdy lze vysévat také kopr, jehož semena klíčí až po přemrznutí.
V půdě se navíc kvůli nízkým listopadovým teplotám nevyvíjejí škůdci. V oblastech se zvýšeným výskytem pochmurnatky mrkvové, která způsobuje červivost mrkve, se doporučují k podzimnímu výsevu ale spíše karotky. Mají totiž kratší vegetační dobu a během jara se sklidí dříve, než se pochmurnatka rozšíří. Vhodnou odrůdou mrkve je např. ʼJitka F1ʼ, ʼNectar F1ʼ nebo mrkev ředkvičkovitého tvaru ʼRondoʼ, z petržele třeba odrůda ʼAtikaʼ, ʼHanáckáʼ nebo ʼJadranʼ a z naťové petržele ʼAstraʼ, ʼKudrnkaʼ či ʼMarunkaʼ.
Semena kořenových zelenin jsou drobná. Pro rovnoměrnější výsevek se proto doporučuje setí společně s pískem.
Čtěte také: Starbucks a udržitelnost
Záhon určený k výsevu musí být odplevelený a pro kořenovou zeleninu dostatečně prokypřený. Půda by měla být bez větších hrud. V mělké půdě lze pro kořenovou zeleninu vytvořit i hrůbky, na jejichž vrchol se osivo vysévá. Půda by měla být vyhnojená už z předchozího roku. Kořenová zelenina nemá ráda přímé hnojení, v pohnojené půdě je navíc náchylnější k napadení škůdci.
Samotný výsev má být mělký - do hloubky 0,5 cm a do řádků vzdálených 25 cm. Mrkev i petržel má jemná semena. Kvůli správnému výsevku se proto doporučuje je smíchat se suchým pískem v poměru 1:2. Po vysetí semena zahrňte zeminou a lehce přimáčkněte.
Smíšenými kulturami nazýváme pěstování rostlin ve smysluplném sousedství. Při vhodném kombinování se rostliny vzájemně pozitivně ovlivňují a ochraňují.
Výuka na ZŠ J. A. Komenského Dačice se zaměřuje na:
Krátkodobé i dlouhodobé cíle EVVO jsou naplňování při výuce a výchově žáků. Problematika EVVO je začleněna do tematických plánů jednotlivých předmětů prostřednictvím průřezových témat. Zodpovídají předsedové metodických sdružení a předmětových komisí.
Čtěte také: Ochrana životního prostředí
Dlouhodobé cíle budou vyhodnocovány průběžně (jednorázové akce) a při metodických setkáních 1x ročně za účasti koordinátora EVVO.
Akce v rámci environmentální výchovy:
tags: #environmentalni #vychova #pěstování #mrkve