Environmentální výchova: Témata diplomových prací

Environmentální výchova je součástí současného všeobecného vzdělávání a je zaměřena na ochranu a tvorbu životního prostředí. Pojetí environmentální výchovy je širší než přírodovědně založené ekologické výchovy a zahrnuje rovněž sociální, hodnotové a etické zaměření výchovy k aktivní účasti na tvorbě zdravého životního prostředí.

Cíle a zaměření environmentální výchovy

Hlavním cílem environmentální výchovy je odpovědné environmentální chování, tj. takové chování, kdy lidé berou při svém rozhodování v potaz dopady možných řešení na životní prostředí a zapojují se do aktivit určených ke zvýšení kvality životního prostředí a kvality života. Soustředí se na pochopení vztahů a souvislostí mezi složkami životního prostředí (přírodní, kulturní nebo umělou, sociální), komplexní vyjádření vzájemné podmíněnosti živé a neživé přírody, organismů navzájem, vztahů lidské činnosti a jejích produktů a přírody, včetně poznávání nechtěných důsledků lidských přetvářecích aktivit, jež způsobují devastaci a ohrožení přirozených kvalit vody, vzduchu, půdy, flóry a fauny s následným ohrožením nejen lidského zdraví, ale i existence života na Zemi vůbec.

Ekologickou gramotností se rozumí porozumění provázanosti mezi lidským jednáním a jeho širšími sociálními, ekonomickými i environmentálními důsledky. Ekogramotnost lze rozčlenit na složku poznávací (souhrn poznatků o přírodě a jejím fungování, způsob myšlení zaměřený na hledání souvislostí a vnímání procesů), postojovou (projev emocionálního vztahu k přírodnímu prostředí, životní a hodnotové orientace, odpovědnosti za zdraví a dobrý stav prostředí) a činnostní (osvojení si ekologicky odpovědného a šetrného jednání a návyků, aktivní účast na účinné péči o životní prostředí).

Environmentální přístup ke vzdělávání je spojen s překonáváním primitivně egocentrických názorů a preferencí hodnot a s duchovní integrací člověka do přírody a kultury. Vzdělávání o životním prostředí obsahuje témata, která poukazují na komplexní vazby mezi čerpáním přírodních zdrojů, spotřebou energie, hranicemi průmyslového růstu, životním standardem, limity v zátěži přírody, kvalitou života, prostředím vytvořeným lidmi a vztahy kultury a přírody.

Úloha škol a institucí

Na rozvoji teorie a praxe environmentální výchovy se podílí nejen školy, ale i jiné instituce, například střediska ekologické výchovy, která realizují vzdělávací akce pro žáky, studenty, učitele a osvětové programy pro veřejnost.

Čtěte také: Příležitosti environmentální výchovy

Příklady témat diplomových prací

Mnoho studentů vytváří zdařilé metodické návody a materiály v rámci svých diplomových prací. Na katedře primární a preprimární pedagogiky vznikla například práce řešící problematiku environmentální výchovy v primárním vzdělávání a přinášející návrhy projektů Voda - půda - vzduch. Její autorkou je Světlana Chodurová a práci obsahující přípravy na badatelské výpravy k vodním zdrojům v okolní krajině a pracovní listy si můžete stáhnout.

Na katedře primární a preprimární pedagogiky vznikla také diplomová práce Marty Křivkové. Rovněž tato studentka se zaměřila na environmentální výchovu v primárním vzdělávání a obsahuje návrh projektu Putování s veverkou Zrzečkou lesem.

Diplomová práce Mgr. Ireny Ivičičové je zaměřena na průřezové téma environmentální výchova a na jeho začleňování do výuky geografie na gymnáziích. Pomocí dotazníkového šetření autorka ověřovala, zda znalosti a dovednosti žáků odpovídají doporučeným výstupům průřezového tématu environmentální výchovy.

Bakalářská práce Bc. se zabývá využitelností Doporučených očekávaných výstupů pro základní vzdělávání a tím, jak reálně probíhá výuka EVVO na školách. Výzkum ukázal, že určitá vágnost RVP ZV umožňuje školám až moc volné pojetí EVVO. Pedagogové postrádají metodiky do svých předmětů, kam mají přesně zařazovat EVVO.

Příklady výukových aktivit

• Aktivita je navržena pro potřeby distanční výuky. Žáci při ní pracují ve skupinách s aktuálními elektronickými zdroji, zjištěné informace následně interpretují zbytku třídy.
• Materiál obsahuje prvky badatelsky orientované výuky, rolové hry (hry, ve kterých žáci zaujímají role fiktivních postav, za které podle pravidel hry jednají, pozn.
• Výukový materiál je o environmentálních dopadech zemědělství a řešení možných problémů pojících se s těmito dopady.

V závěru práce se autorka věnuje testování vybrané výukové aktivity (Životní prostředí města) s žáky z Gymnázia Brno, Slovanské náměstí. Testování bylo uskutečněné během distanční výuky na online platformě Zoom (z důvodu dlouhodobého uzavření škol během pandemie Covidu-19).

Čtěte také: Starbucks a udržitelnost

Ukázka z dotazníkového šetření

Odpovědi respondentů na otázku z dotazníku: Cítíte osobní zodpovědnost za stav životního prostředí?, ukázka z diplomové práce Mgr.

Dostupná literatura

• ČINČERA, Jan. Environmentální výchova: efektivní strategie. 1. vyd. Praha: Agentura Koniklec, 2013, 127 s.
• ČINČERA, Jan. Environmentální výchova: od cílů k prostředkům. Brno: Paido, 2007, 116 s.
• BEČVÁŘOVÁ, Ivana a Irina Alexandrovna SOLOSHYCH. Metodologie environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty. České Budějovice: Vysoká škola evropských a regionálních studií, 2012, 114 s.
• DAŇKOVÁ, Lenka; KULICH, Jiří; TOUŠKOVÁ, Blanka. Škola pro život II. Jak na ekologickou / environmentální výchovu po zavedení Rámcových vzdělávacích programů. Praha: Sdružení středisek ekologické výchovy Pavučina, 2009.
• DLOUHÁ, Jana. Vědění a participace: teoretická východiska environmentálního vzdělání. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2009, 226 s.
• DYTRTOVÁ, Radmila. Environmentální výchova a vzdělávání: textová a studijní opora. Vyd. 1. V Praze: Česká zemědělská univerzita v Praze, Institut vzdělávání a poradenství, 2014, 42 s.
• LEBLOVÁ, Eliška. Environmentální výchova v mateřské škole. Vyd. 1. Praha: Portál, 2012, 175 s.
• LESKOVCOVÁ, Martina, Lada MATOUŠKOVÁ PRYLOVÁ a Alice PALACKÁ. Environmentální výchova v České republice a v EU, systém environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty. České Budějovice: Vysoká škola evropských a regionálních studií, 2012, 106 s.
• MÁCHAL, Aleš. Průvodce praktickou ekologickou výchovou: [metodická příručka pro začínající učitele a pedagogické pracovníky středisek ekologické výchovy]. Brno: Rezekvítek, 2000, 205 s.
• MÁCHAL, Aleš, Helena NOVÁČKOVÁ a Lenka SOBOTOVÁ. Úvod do environmentální výchovy a globálního rozvojového vzdělávání: soubor učebních textů. 1. vyd. Brno: Lipka - školské zařízení pro environmentální vzdělávání, 2012, 282 s.
• MATĚJČEK, Tomáš. Ekologická a environmentální výchova: učební text k průřezovému tématu Environmentální výchova podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. 1. vyd. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, 2007, 50 s.
• THOROVSKÁ, Alena. Environmentální výchova. V Praze: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, 2014, 62 s.
• WINTEROVÁ, Lenka. Kapitoly z ekologické výchovy. Vyd. 1. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2004, 68, [41] s.

Čtěte také: Ochrana životního prostředí

tags: #environmentalni #vychova #témata #diplomové #práce

Oblíbené příspěvky:

• Dopad plastů na životní prostředí
• RAD Školy v Přírodě: Vodní dobrodružství
• Recenze košů na odpadky Tesco
• Více o systematické biologii, ekologii a sociologickém myšlení
• Historická původnost definice