Ekologická újma: Formulář, vzor a povinnosti

Účastníci se seznámí s legislativou, která upravuje oblast životního prostředí a zejména ekologickou újmu. Právo na příznivé životní prostředí je v českém právním řádu zakotveno již v Ústavním pořádku. Konkrétně pak v Listině základních práv a svobod, kdy Článek 35 odst.

Jelikož se prevence ve vztahu k životnímu prostředí dlouhodobě osvědčuje jako nejúčinnější nástroj pro boj s jeho dalším poškozováním a díky jeho schopnosti regenerace i jako účinný nástroj ke zlepšování jeho stavu, je v českém právním řádu zakotvena možnost domáhat se u příslušných správních orgánů zásahu, který má ekologické újmě předejít, případně ji v maximální možné míře omezit, pokud k ní již došlo.

Co je to ekologická újma?

Všimli jste si, že ve vašem okolí došlo ke znehodnocení půdy, podzemních nebo povrchových vod nebo třeba k ubývání chráněných druhů rostlin či živočichů? Ekologická újma je nepříznivá měřitelná změna konkrétního přírodního zdroje nebo zhoršení jeho funkcí, která je způsobena provozní činností. Tato definice uvedená v zákoně č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů, v platném znění („zákon o ekologické újmě“) zní celkem složitě.

Ekologickou újmou podle zákona č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě (dále jen „zákon“) rozumíme nepříznivou měřitelnou změnu přírodního zdroje nebo měřitelné zhoršení jeho funkcí, která se může projevit přímo nebo nepřímo.

V první řadě musí újma vzniknout na složce životního prostředí nebo přírodním zdroji, které zákon vyjmenovává:

Čtěte také: Co nabízí Ekologická poradna Dr. Landy?

• Biodiverzitě - na chráněných druzích volně žijících živočichů nebo planě rostoucích rostlin, kdy tato změna má nepříznivé účinky na udržování ochrany takových druhů nebo jejich stanovišť. Jedná se například o hynutí chráněných druhů živočichů v důsledku otravy nepovoleným postřikem proti škůdcům nebo záměrného odstřelu. Spadalo by sem také ničení českým nebo evropským právem speciálně chráněných přirozených stanovišť (př. ptačí oblasti).
• Vodních zdrojích - na povrchových nebo podzemních vodách, kdy dojde k závažné negativní změně množství, chemického složení nebo ekologického potenciálu. Jde například o znehodnocení kvality vody způsobené únikem nežádoucích látek.
• Půdě - znečištění půdy látkami, přípravky nebo organismy, které mohou mít závažný negativní vliv na lidské zdraví.

Další podmínkou využití zákona o ekologické újmě je, že újma musí být způsobena provozní činností. Seznam těchto provozních činností je uveden v příloze č. 1 k zákonu o ekologické újmě. Jedná se například o nakládání s nebezpečnými chemickými látkami, provozování stacionárních zdrojů znečištění ovzduší (př. elektráren) či vypouštění odpadních vod.

Z podmínky způsobení újmy provozní činností zákon stanoví výjimky. Splnění této podmínky se nevyžaduje u újmy na biodiverzitě. Dále se nevyžaduje (tj. Odpovědnost za ekologickou újmu nevyžaduje zavinění provozovatele. To znamená, že provozovatel je za ekologickou újmu odpovědný vždy, když jsou splněny výše uvedené podmínky a mezi činností provozovatele a ekologickou újmou existuje příčinná souvislost, tj.

Kdo je provozovatel?

Provozovatelem je ten, kdo provozuje některou z činností uvedenou v příloze č. 1 k zákonu o ekologické újmě. Jeho činnost se musí řídit několika základními principy. Jedná se o princip prevence, tj. Podstatou principu prevence je, že provozovatel má povinnost předcházet vzniku ekologické újmy a za tím účelem přijímat preventivní opatření.

Zákon o ekologické újmě se vztahuje na preventivní opatření přijímaná v době, kdy provozovatel zjistí bezprostřední hrozbu vzniku škody na životním prostředí. V takovém případě by měl omezit, popř. zastavit svou činnost. O bezprostřední hrozbě vzniku ekologické újmy a přijatých opatřeních musí provozovatel neodkladně informovat příslušný orgán (viz níže). Pokud ekologická újma přesto vznikne, musí provozovatel neprodleně přijmout nápravná opatření.

Nápravná opatření cílí na omezení, odstranění nebo jiné zvládnutí znečišťujících látek nebo jiných škodlivých faktorů. O přijatých nápravných opatřeních musí provozovatel, stejně jako u opatření preventivních, neprodleně informovat příslušný orgán. Zároveň musí bez zbytečného odkladu vypracovat návrh nápravných opatření. Pokud by přijatá nápravná opatření zůstala bez efektu, musí o tom provozovatel rovněž příslušný orgán uvědomit.

Čtěte také: Postupy likvidace nebezpečného odpadu

Řízení o uložení preventivních nebo nápravných opatření

Řízení o uložení preventivních nebo nápravných opatření lze podle ust. § 8 odst. 1 zákona zahájit z moci úřední nebo na základě žádosti. Aktivní legitimaci k podání takové žádosti má dle ust. § 8 odst. 2 zákona buď osoba, která je ekologickou újmou dotčena, případně osoba které ekologická újma bezprostředně hrozí. Tato žádost musí být doložena relevantními informacemi a údaji, ze kterých je patrné, že k ekologické újmě došlo, případně že taková újma bezprostředně hrozí.

Toto řízení je klasickým správním řízením. Způsob zahájení tohoto řízení je dvojí. První možností je zahájení řízení na základě žádosti. Tato žádost musí obsahovat náležitosti podání uvedené v § 37 odst. 2 zákona č. Lze se setkat i se situací, kdy je žadatelem přímo osoba, která je za ekologickou újmu nebo její bezprostřední hrozbu odpovědná. Nespornou výhodou takového postupu je pak to, že příslušný správní orgán poskytne obvykle rychlou a odbornou pomoc při řešení nastalé situace a zpravidla se zamezí buď vzniku ekologické újmy, nebo dojde k její minimalizaci.

V případě, že osoba postrádá aktivní legitimaci k podání žádosti, lze tuto situaci řešit i zasláním podnětu k zahájení tohoto řízení z moci úřední. Tento podnět pak nemusí obsahovat náležitosti dle ust. § 37 odst. 2 správního řádu. Tento postup může volit i osoba, která aktivní legitimací k podání žádosti disponuje, chce ale zůstat v anonymitě. Nevýhodou takového postupu však je, že na rozdíl od podání žádosti, není řízení zahájeno dnem, kdy podnět dojde věcně a místně příslušnému správnímu orgánu.

Příslušnost správního orgánu k řešení dané žádosti se odvíjí od povahy ekologické újmy. Lze však shrnout, že ve většině případů bude příslušným správním orgánem Oblastní inspektorát České inspekce životního prostředí. I v případě, že by podaná žádost byla směřována nesprávnému (věcně nebo místně nepříslušnému) správnímu orgánu, je po jejím obdržení správní orgán povinen takovou žádost postoupit věcně a místně příslušnému správnímu orgánu (dle ust.

Zákon pak pro toto řízení v ust. § 8 odst. 4, které se jinak řídí ustanoveními správního řádu, stanovuje zásadní odchylku. V případě, že žadatel vezme svou žádost zpět a existují důvody pro pokračování řízení (existence nebo bezprostřední hrozba ekologické újmy), příslušný správní orgán jej nezastaví, ale pokračuje v něm do vydání rozhodnutí nebo do doby jeho zastavení, prokáže-li se že ekologická újma nevznikla nebo bezprostředně nehrozí.

Čtěte také: Strojírenství a ekologické předpisy

Doposud nebylo žádné řízení o uložení preventivních nebo nápravných opatření v České republice zahájeno,[13] přestože ekologické újmy na našem území vznikají.

Žádost zašlete České inspekci životního prostředí (v případě národních parků správě národního parku, v případě chráněných krajinných oblastí Agentuře ochrany přírody a krajiny). Tyto orgány jsou pro vydávání rozhodnutí o uložení preventivních nebo nápravných opatření příslušnými orgány.[17] Příslušnými orgány mohou být ale i jiné orgány, pokud některé ze složkových zákonů obsahují speciální úprava ukládání preventivních či nápravných opatření. Může se jednat např.

Pokud je vaše žádost zamítnuta, můžete podat jako účastník řízení odvolání k Ministerstvu životního prostředí. Pokud žádost podáváte jako spolek, máte možnost požádat, abyste byli po dobu 1 roku ode dne podání žádosti informováni o každém zahájeném řízení o uložení preventivních opatření nebo nápravných opatření. Žádost musíte místně specifikovat. Účastník řízení disponuje řadou práv. Mezi tato práva patří možnost vyjadřovat se k podkladům ve spise, do spisu nahlížet či podávat opravné prostředky (např. odvolání).

I v případě, kdy řízení nebude zahájeno na základě vaší žádosti, se však váš spolek může účastníkem stát. V rámci řízení o uložení preventivních či nápravných opatření zákon uděluje určitá oprávnění i osobám, které účastníky řízení nutně nejsou. Osoby, které jsou újmou dotčeny nebo u kterých je dotčení pravděpodobné, případně spolky, mohou příslušnému orgánu předložit vyjádření související s ekologickou újmou nebo bezprostřední hrozbou jejího vzniku, jíž jsou si vědomy.

Nejste oprávněni podat žádost, ale přesto podle vás došlo k ekologické újmě nebo tato újma bezprostředně hrozí? Pokud chcete, aby správní orgán toto řízení zahájil, podejte podnět k jeho zahájení. Podnět podejte příslušnému orgánu - zpravidla ČIŽP (viz výše). Pokud byste se obrátili na nesprávný správní orgán, není to žádný velký problém. Podnětem upozorníte na situaci a správní orgán pak posoudí, zda řízení z moci úřední zahájí. Toto rozhodnutí je na něm. Po podání podnětu řízení zahájit nemusí, pokud usoudí, že k tomu nejsou naplněny podmínky. Pro psaní podnětu můžete využít náš vzor, který je volně ke stažení.

Vzor žádosti o uložení preventivních nebo nápravných opatření

Níže je uveden vzor žádosti o uložení preventivních nebo nápravných opatření dle § 8 odst. 1 zákona č. 167/2008 Sb.:

Věc: Žádost o uložení preventivních nebo nápravných opatření ve smyslu ust. § 8 odst. 1 zákona č.

Já, níže podepsaný Luděk Přírodomil, nar. 12. 1.

Výše zmíněná společnost si dle mého názoru počíná v rozporu se zákonem, neboť z jím provozovaného autovrakoviště v posledních dnech unikají z uložených autovraků provozní kapaliny, které pronikly již i mimo pozemek, na kterém společnost autovrakoviště provozuje. V případě, že by tyto kapaliny pronikly i do nedaleko tekoucího Kunratického potoka, mohlo by to mít fatální důsledky pro populace ryb a ptactva žijící v okolních vodních dílech.

Hodnocení rizik ekologické újmy

Do konce roku 2012 je povinna většina podniků splnit novou legislativní povinnost spočívající v hodnocení rizik ekologické újmy (EÚ) podle zákona 167/2008 Sb. o EÚ a nařízení vlády 295/2011 Sb. o způsobu hodnocení rizik EÚ. Hodnocení se provádí pro jednotlivé činnosti, které jsou uvedené v příloze zákona (např. nakládání s nebezpečnými chemickými látkami, zacházení s vodám závadnými látkami, nakládání s vodami, provoz zdrojů znečišťování ovzduší podléhajících povolení ad.).

Na základě výsledků hodnocení vzniknou některým společnostem další povinnosti (provedení podrobné hodnocení rizik a finanční zajištění pro případ EÚ). Provozovatel musí vypracovat návrh nápravných opatření a předložit ho příslušnému orgánu ke schválení. Tento orgán může kdykoliv požádat provozovatele o informaci o bezprostřední hrozbě ekologické újmy.

Řízení o uložení preventivních nebo nápravných opatření zahájí příslušný orgán z moci úřední, jakmile se dozví o skutečnosti, která nasvědčuje tomu, že mohlo dojít k ekologické újmě nebo pokud bezprostředně hrozí její vznik. Provozovatel, který způsobil ekologickou újmu, je povinen nést náklady, o jejichž náhradě rozhodne příslušný orgán.

Povinnosti hodnocení rizika ekologické újmy vzniká od 1.1.2013. S pomocí bezplatnéhoportálu TECHEM EcoDamage je základní hodnocení rizika ekologické újmy snadné a časově nenáročné. Elektronický portál hodnocení rizik ekologické újmy TECHEM EcoDamage byl operativně vytvořen společností TECHEM CZ, s.r.o., Praha mimo plán v rámci řešení výzkumně vývojového projektu ev. č. FR-TI4/032 "Softwarový nástroj pro implementaci Nařízení REACH, Nařízení CLP a souvisejícídokumentace", a to jako aktuální pomocník podnikům spadajícím pod působnost zákona č. 167/2008 Sb.

Finanční zajištění

Kdy vzniká povinnost zajistit dostatečně vysoké finanční krytí potenciálního rizika vzniku ekologické újmy? Základní hodnocení musí provést všichni provozovatelé (výjimkou jsou ti, kteří nakládají pouze s malým množstvím závadných látek - limitní množství je dáno v příloze 1 k nařízení vlády). V případě, že získali celkový počet bodů vyšší než 50, jsou povinni zajistit dostatečně vysoké finanční krytí a zpracování podrobného hodnocení rizik.

Nicméně zákon z roku 2008 odkládá účinnost ustanovení o finančním zajištění k nápravě o 5 let - do roku 2013. Jinak řečeno, finanční zajištění preventivních opatření nebo nápravných opatření je provozovatel povinen zajistit k 1. lednu 2013.

Výjimky pro certifikované

Existují však výjimky. Co se týče finančního krytí vzniku ekologické újmy, jsou z této povinnosti vyjmuti provozovatelé, u nichž jsou předpokládané náklady na nápravu ekologické újmy nižší než 20 mil. Kč. Rovněž ti, kteří mají certifikovaný systém environmentálního řízení podle norem ČSN EN ISO 14000 nebo jsou registrováni v Programu EMAS (Eco-Management and Audit Scheme). Jedná se o dobrovolný nástroj environmentální politiky, jehož hlavním cílem je podporovat neustálé zlepšování vlivu organizací na životní prostředí. (V Česku byl ustanoven na základě Usnesení vlády České republiky č. 466/1998 o schválení Národního programu zavedení systému řízení podniku a auditu z hlediska ochrany životního prostředí.)

Přehled dotčených činností

Níže je uveden přehled činností, pro které platí povinnost základního hodnocení:

• Provozování zařízení podléhající vydání integrovaného povolení
• Provozování zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů podléhajících souhlasu
• Vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních
• Čerpání znečištěných podzemních vod a jejich následné odvádění do vod povrchových nebo podzemních
• Odběr povrchových vod
• Odběr podzemních vod
• Čerpání povrchových nebo podzemních vod a jejich následné vypouštění do těchto vod za účelem získání tepelné energie
• Vzdouvání nebo akumulace povrchových vod podléhající povolení
• Zacházení se závadnými látkami
• Nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky, přípravky na ochranu rostlin nebo biocidními přípravky
• Přeprava nebezpečných chemických látek a nebezpečných chemických přípravků potrubím nebo v železniční, silniční, vodní vnitrozemské, letecké nebo námořní dopravě
• Nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty
• Přeshraniční přeprava odpadů do České republiky, z České republiky a přes Českou republiku
• Provozování stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší podléhajících povolení (střední a větší zdroje)
• Nakládání s těžebním odpadem
• Provozování úložišť oxidu uhličitého

Tyto povinnosti se vztahují na převážnou většinu podnikatelských subjektů - - viz přehled dotčených činností na konci článku!

Ochrana biotopů a aplikace rodenticidů

Jedním z opatření, která jsou používána k regulaci početnosti hlodavců v zemědělských kulturách, je aplikace pesticidů, které jsou označovány jako rodenticidy. Jedná se o širokou škálu chemických látek, které působí otravu cílových hlodavců a v důsledku toho jejich smrt. Tyto pesticidy však mohou zapříčinit úhyn i necílových druhů živočichů, které se mohou otrávit přímo pozřením rodenticidu (tzv. primární otrava) nebo pozřením otrávených hlodavců (tzv. sekundární otrava).

V případě, že jsou rizikové druhy chráněny zákonem č. 114/1992 Sb., v platném znění (dále jen „ZOPK“), jedná se, v případě jejich otravy, o škodlivé zasahování do jejich přirozeného vývoje, který je ZOPK zakázán (viz § 50 ZOPK). Z druhů, které jsou chráněny dle ZOPK, je primární otravou nejvíce ohrožen křeček polní a sysel obecný. Sekundární otravou jsou zásadně ohroženy sovy sýček obecný a sova pálená, zejména vzhledem k jejich výskytu v zemědělské krajině a k potravní orientaci na hlodavce.

V případě sysla, sýčka a sovy pálené se jedná také o druhy, které rapidně mizí z našeho území. Plošná aplikace rodenticidů tak může přímo ohrozit jejich výskyt v České republice. Dále je na místě zmínit, že pro sysla a sýčka je z důvodu jejich alarmujícího početního stavu AOPK ČR realizován záchranný program.

V níže poskytovaných gis vrstvách a mapách je pro křečka, sysla, sýčka a sovu pálenou prezentováno územní vymezení jejich biotopu. V biotopu předmětných druhů není možná jakákoli forma aplikace rodenticidů s výjimkou období zimního spánku syslů v oblastech, kde se vyskytují. Jak již bylo uvedeno výše, použití rodenticidů v biotopu je možné jen na základě výjimky povolené orgánem ochrany přírody. Ve všech ostatních případech je takováto aplikace zakázána.

Uvedeným zákonným omezením však vzniká nárok na náhradu újmy za ztížené zemědělské hospodaření dle § 58 ZOPK, resp. za snížený výnos polní plodiny vzniklý v důsledku nepoužití pesticidu. Je však třeba připomenout, že nutným předpokladem pro vyplacení nároku na náhradu újmy je legálnost použití pesticidu i dle dalších (např.

Dále je zde nutné upozornit na skutečnost, že i mimo vymezený biotop čtyř výše uvedených druhů se mohou vyskytovat další druhy živočichů, které jsou chráněny zákonem a jsou z hlediska aplikace rodenticidů rizikové (např. jiné druhy sov, dravci). To znamená, že i na lokalitách, které se nacházejí mimo vymezený biotop, může být z důvodu výskytu jiných rizikových druhů zákonné omezení pro aplikaci rodenticidů. I zde je nutné pro aplikaci rodenticidu disponovat výjimkou dle § 56 ZOPK vydanou orgánem ochrany přírody.

Vymezení biotopů chráněných druhů

V následujícím textu je u jednotlivých druhů popsáno, jak byl pro předmětný druh jeho biotop vymezen.

1. Křeček polní:
   • Použitý časový interval výskytu: od 1. 1. 2022 do 31. 12.
   • Věrohodnost výskytu: nejvyšší, tj.
   • Do vymezení biotopu byla zařazena zemědělská půda v oblasti výskytu křečka polního.
   • Upozornění: V prezentované mapě a gis vrstvě biotopu křečka polního je zobrazeno vymezené území bez rozlišení charakteru jeho obhospodařování.
2. Sysel obecný:
   • Použitý časový interval výskytu: od 1. 1. 2022 do 31. 12.
   • Věrohodnost výskytu: nejvyšší, tj. 2.2.
   • Upozornění: V prezentované mapě a gis vrstvě biotopu sysla obecného jsou zobrazena celá katastrální území obcí.
3. Sýček obecný:
   • Použitý časový interval výskytu: od 1. 1. 2022 do 31. 12.
   • Věrohodnost výskytu: nejvyšší, tj.
   • a) domovské okrsky sýčků (tzv.
   • b) území, která se nacházela v kruhové zóně, v jejímž centru byla část obce, která byla vzdálená 3 km a méně od výskytu sýčků (tzv.
4. Sova pálená:
   • Použitý časový interval výskytu: od 1. 1. 2022 do 31. 12.
   • Věrohodnost výskytu: nejvyšší, tj.
   • Vymezení biotopu platí celoročně.
   • Křeček polní je druh hibernující, který se však v průběhu zimního spánku probouzí a konzumuje zásoby potravy.
   • V odborné literatuře jsou informace o možném a pozorovaném pohybu křečků po povrchu i v zimním období.
   • Nelze tedy vyloučit riziko primární otravy tohoto druhu po pozření rodenticidu i v tomto období.
   • Vzhledem k zimnímu spánku předmětného druhu je v jeho biotopu aplikace rodenticidu možná od 1. 11. do 31.
   • Jádrová zóna - od 1. 5. do 31.
   • Jádrová zóna a rozletová zóna - od 1. 8. do 30.

Aktualizace vymezení biotopu v návaznosti na informace o aktuálním výskytu druhů bude probíhat 1.

Závěr

Ekologická újma představuje závažný problém, kterému je nutné předcházet a v případě jejího vzniku ji efektivně řešit. Dodržování legislativy, preventivní opatření a aktivní přístup k ochraně životního prostředí jsou klíčové pro minimalizaci negativních dopadů na přírodní zdroje a biodiverzitu.

tags: #ekologická #újma #formulář #vzor

Oblíbené příspěvky:

• Odpadové hospodářství v Trhanově
• Přírodní krásy kolem nás
• Měření emisí aut bez DPF
• Parametry ekologicky šetrných dodávek
• Recyklace odpadů ve Zlíně