Environmentální výchova v matematice

Odborný článek se zaměřuje na obsahovou komplementaritu vyučovacího předmětu matematiky a průřezového tématu environmentální výchovy. Vyučovací předmět a průřezové téma se mohou potkávat (a obsahově doplňovat) v textu vhodně sestavených slovních úloh. V rámci tohoto textu se zaměřuji na úlohy o procentech.

Text navazuje na článek „Nápady pro uplatnění environmentální výchovy v matematice na druhém stupni ZŠ, 1. část“, také se zaměřuje na obsahovou komplementaritu vyučovacího předmětu matematiky a průřezového tématu environmentální výchovy při využití prozaické stránky slovních úloh. V rámci tohoto textu se zaměřuji na úlohy k základům statistiky na ZŠ (závislosti a data).

V posledních letech se stala zřejmou nutnost věnovat pozornost environmentální výchově. Diskutuje se o tom, zda by měla být byť důležitým, avšak jen průřezovým tématem, či zda by se měla stát i samostatným vyučovacím předmětem. Nechci se však teď touto otázkou zabývat. Vycházím z toho, že environmentální výchova je důležitým posláním školy.

Environmentální problematika je mimořádně komplexní a zahrnuje celou řadu společenských a přírodovědeckých témat. Do značné míry se ovšem o ní diskutuje také prostřednictvím čísel a grafů. Přírodovědecký rozměr kvantifikovaných faktů environmentální problematiky stojí za tím, že je brána veřejností čím dál vážněji. Environmentální výchova jako průřezové téma prochází celou řadou vyučovacích předmětů a není důvod, proč by se neměla obsahově dotýkat i matematiky. Mám na mysli především nejrůznější typy slovních úloh. Jejich hlavní účel obvykle spočívá v objevování a procvičování matematických vztahů a prozaický obsah slovní úlohy bývá významově okrajový.

Úlohy, které mají ambice odrážet environmentální (popř.) ekologickou problematiku, rozděluji do dvou kategorií.

Čtěte také: Příležitosti environmentální výchovy

1. První kategorie pracuje s fakty, která souvisí s aktuálními environmentálními problémy nepřímo nebo okrajově (údaje, fakta například souvisí s přírodou, technologiemi či zemědělskou problematikou, ale nevypovídají o konkrétním problému životního prostředí). Například: Na rozloze 5 arů chceme vysázet ovocné stromy. Jeden strom zabere plochu průměrně 4 m². Kolik stromů můžeme na zahradě zasadit? (podle Holubová 2004, s. 32).
2. Druhá kategorie už pracuje s údaji, které se dotýkají nějaké konkrétní environmentální problematiky, například: Při měření koncentrace formaldehydu bylo naměřeno 130 g/m³. Kolikrát byla překročena norma, která uvádí pro formaldehyd ve vzduchu nejvyšší přípustnou koncentraci 35 g/m³? (podle Blažková 1997, s. 1. Podstatným účelem úlohy je objevování a procvičování probíraných matematických vztahů.

Matematická stránka úlohy není umenšována na úkor environmentální problematiky. Naopak, správným vhledem a porozuměním konkrétnímu problému dochází k obhajobě matematické metody jako užitečného nástroje.

Úloha se má dotýkat soudobých lokálních i globálních environmentálních témat, tedy problémů, které je třeba řešit, ale také úspěchů na tomto poli. Při větším počtu úloh je vhodné dbát na rozmanitost, která odráží pestrost současných environmentálních problémů (les a půda, odpady, ovzduší, energetika, voda, eroze, klima, atd.).

Fakta a popisovaná problematika by měla vycházet z kvalitních, důvěryhodných zdrojů (nejlépe odborně zpracované studie či výzkumné zprávy garantované důvěryhodnými institucemi). Environmentální problematika byla dříve často bagatelizována, mimo jiné proto, že někteří aktivisté (v některých konkrétních případech) vycházeli při argumentaci z chybně interpretovaných empirických dat, nebo vycházeli z dat zcela falešných. To je ale spíš minulost. Renomované environmentální organizace a instituce se dnes velice snaží o to, aby jejich argumenty měly silnou podporu v empirických vědeckých datech.

Úloha s environmentální problematikou by neměla spadat do kategorie „výchova katastrofami“. Přestože řada úloh bude obsahovat znepokojivá fakta, práce s nimi by měla být kompenzována úlohami, které vypovídají o úspěších a pozitivních změnách na poli environmentální práce, nebo by měly přímo či nepřímo poukazovat na možnosti smysluplného jednání směřujícího ke změně k lepšímu a motivovat k němu. Není obtížné vystrašit žáky truchlivými fakty o současném stavu ekologické krize, ale to by v žádném případě neměl být cíl environmentální výchovy, natož matematické úlohy. Jak ukazují psychologické výzkumy, „environmentální úzkost“ vede častěji k rezignaci, bagatelizaci či popření problému než k mobilizaci aktivit k jeho řešení (srv.

V rámci tohoto článku se zaměřím na matematickou úlohu k tématu práce s procenty. V kontextu Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání se jedná o učivo procenta (RVP s.

Čtěte také: Starbucks a udržitelnost

Komentář k úlohám začínám odkazem na třetí z výše uvedených zásad „Fakta a popisovaná problematika by měla vycházet z kvalitních, důvěryhodných zdrojů“. V tomto případě se jedná o oficiální zdroj, který je komplexním hodnoticím dokumentem o životním prostředí za dané období v ČR, který zveřejňuje Ministerstvo životního prostředí - „Zpráva o životním prostředí České republiky“.

Žáci jsou ve stručnosti seznámeni s tím, co je to za dokument a jak vzniká. Žáci obdrží zadání úloh spolu s vybranými stránkami z dokumentu „Zpráva o životním prostředí České republiky za rok 2017“, přičemž důležité informace k zadání lze nalézt právě ve zmíněném dokumentu.

Celková míra ekologicky obhospodařované půdy v průběhu roku 2017 vzrostla.

práce s textem (dokumentem): „Celková výměra ekologicky obhospodařované půdy roste, v roce 2017 bylo takto obhospodařováno 520,1 tis. ha, tj. 12,4 % z celkové výměry ZPF, oproti 506,1 tis. ha a 12,0% podílu z celkové výměry ZPF v roce 2016“ (Zpráva o životním prostředí České republiky za rok 2017, s.

Produkce odpadů se zvyšuje. To je závažný environmentální problém.

Čtěte také: Ochrana životního prostředí

Vyhledej, o kolik procent se zvýšila produkce odpadů v období mezi roky 2016 a 2017 a urči, kolik to bylo tun. práce s dokumentem: „Celková produkce odpadů v období mezi lety 2016-2017 vzrostla o 0,8 % na 34 512,6 tis. t. Od roku 2009 tak došlo k jejímu 7,0% navýšení“ (Zpráva o životním prostředí České republiky za rok 2017, s. Výsledek: přibližně 274 tis.

Na změnu klimatu se nedá usuzovat z teplotních výkyvů jediného roku (velmi teplé léto ještě není důkazem globálního oteplování), ale z pečlivého měření průměrné teploty několika let či desetiletí na různých místech. Dlouhodobě sledovaná data ukazují, že průměrná teplota skutečně znepokojivě narůstá.

V následující úloze se však spokojíme s údaji pouze ze dvou let. Vyhledej příslušná data v dokumentu a urči, o kolik procent vzrostl počet tropických dnů v roce 2017 oproti roku 2016.

práce s dokumentem: „Rok 2017 byl na území ČR teplotně nadnormální, průměrná roční teplota 8,6 °C byla o 0,7 °C vyšší než normál 1981-2010. V roce 2017 se v průměru za celou ČR vyskytlo 12 tropických dní s teplotou nad 30 °C, což bylo o 5 tropických dní více než v roce 2016." (Zpráva o životním prostředí České republiky za rok 2017 s.

Existuje celá řada zdrojů a dokumentů, které mohou být (jako zdroje dat, faktů a statistik) pro učitele jako tvůrce slovních úloh do matematiky s environmentální problematikou inspirující.

tags: #environmentální #výchova #v #matematice

Oblíbené příspěvky:

• Třídění odpadů v Protivíně
• České outdoorové aktivity
• Zajímavosti v okolí Slavkova
• Recenze Amway Eco výrobků
• Praktické využití GIS v environmentu