Křížový vrch je přírodní rezervace poblíž města Frýdlant v okrese Liberec. Samotný Křížový vrch je strmý svah zakončený rovnou plošinou nacházející se přímo proti frýdlantskému zámku přes řeku Smědou. Tato rovná plošina je lávová plošina Křížového vrchu.
Přírodní rezervace Křížový vrch byla vyhlášena 1. května 1996 Okresním úřadem Liberec. Rozloha rezervace je 10,52 ha a nadmořská výška se pohybuje mezi 300-385 m n. m. Správu zajišťuje AOPK ČR. Důvodem ochrany je zbytek klimaxových lesních společenstev Frýdlantska charakteru dubohabrových a dubolipových hájů (sv. Carpinion), suťového listnatého lesa (sv. Tilio-Acerion) a fragmentů dalších přirozených společenstev lesů dubobukového vegetačního stupně s bohatým bylinným patrem, obohaceným o některé demontánní prvky - tento jev, související s množstvím srážek a blízkostí hor, je typický pro nižší polohy Frýdlantska.
Dětřichovská ulice odděluje od Křížového vrchu malý zalesněný kopec Háj. Na jeho severovýchodním svahu se nachází drobný opuštěný lom s několika čedičovými sloupci. Kopec Háj má podobu výrazné ostré špičky vystupující z plošiny Křížového vrchu, která je pozůstatkem lávového proudu. Z toho důvodu lze usuzovat, že Háj je zbytkem drobné sopky, ze které lávový proud vytekl. Žádné úlomkovité sopečné uloženiny se ale nedochovaly.
Křížový vrch se tyčí do výšky 667 m. n. m. a je z něj opravdu krásný výhled do celého okolí. Na vrch vede Křížová cesta ze 17. století se souborem litinových reliéfů restaurovaných v polovině osmdesátých let 20. století. Na vrcholu na kamenném podstavci je s plastikami tří svatých - Anny, Josefa a Jana Nepomuckého - umístěn železný kříž z poloviny 19. století. Na Křížový vrch se můžete vydat kdykoliv v průběhu roku. Trasa začíná v Dolním Adršpachu u Hotelu Lesní zátiší, kde se nachází rozcestí turistických značek. Při cestě na vrchol budete na některých místech překonávat do skal vytesaná schodiště a stupy a příkré dřevěné schody.
Jenom kilometr severně od Adršpašských skal se na Křížovém vrchu (667 m n. m.) nachází přírodní rezervace Křížová cesta. V druhohorních kvádrových pískovcích se zde působením tektoniky a mechanického zvětrávání vytvořilo mimořádně členité menší skalní město. Pískovcové skalní útvary vytvářejí na Křížovém vrchu dva hlavní hřbety, oddělené kaňonovitou Centrální roklí, ve které pramení přítok Zdoňovského potoka. První pásmo představují Jižní věže a Křížový hřbet, druhé tvoří velmi členitá severní partie Zdoňovského oblouku s vysokými skalními stěnami. Obě pásma se na západě a severozápadě spojují v tzv. Štít - příkrou stěnu na okrajích členěnou do izolovaných skalních věží vysokých až 40 m.
Čtěte také: Vlastnosti ekosystému louka
Vrcholové partie rezervace pokrývají dobře zachovalé reliktní bory. Podobné porosty v období po poslední době ledové pokrývaly i okolní krajinu. Se změnou klimatu se zde postupně rozšířily i náročnější druhy a na většině okolního území převládl smíšený les. Vzhledem k tomu, že půdním substrátem jsou na minerály chudé pískovce, je i druhové zastoupení cévnatých rostlin velmi skromné. Hrany skal a skalní římsy porůstá keříčkovitá vegetace tvořená brusnicí borůvkou, brusnicí brusinkou a vřesem obecným. Ačkoliv jsou blízké Adršpašsko-teplické skály proslulou bryologickou lokalitou, na Křížovém vrchu najdeme mechorostů o poznání méně. Je to dáno především tím, že zdejší dobře osluněný terén je mnohem sušší než hluboké chladné rokle sousedního skalního města.
Členitý a špatně přístupný skalnatý terén nabízí příhodná a bezpečná hnízdiště pro mnoho druhů ptáků. Byl zde zjištěn výskyt nebo hnízdění 19 zvláště chráněných druhů. Nejvzácnějším obyvatelem Křížového vrchu je kriticky ohrožený sokol stěhovavý, pravidelně zde hnízdí jeden pár. Skalní výklenky a římsy využívají také krkavci a poštolky. Úkryt zde nachází i liška obecná, kuna skalní a kuna lesní. Žije tu také stále vzácnější veverka obecná. Územím se pohybují i běžní kopytníci jako srnec obecný nebo prase divoké. Z plazů se zde vyskytuje ještěrka obecná a zmije obecná. V písečných osypech si larvy mravkolvů hloubí své kuželovité lapací jamky. K typickým broukům zdejšího ekosystému patří svižníci z rodu Cicindela.
Přírodní rezervace Křížová cesta byla vyhlášena v roce 1956. Území spravuje státní podnik Lesy České republiky. Mezi nejcenější části rezervace patří Zdoňovský oblouk, kde se dlouhodobě lesnicky nehospodaří a je zde omezen vstup veřejnosti. Fragmenty borových lesů v těžko přístupných vrcholových partiích jsou ponechány víceméně samovolnému vývoji. Do člověkem pozměněných smrkových porostů na okrají rezervace lesníci postupně dosazují buky a jedle, aby navrátili lesu odolnost a stabilitu. Správce území pravidelně obnovuje visutá schodiště a žebříky, které zpřístupňují vrcholovou plošinu.
V rezervaci není vstup mimo značené turistické stezky zakázán, oblast ale navštěvuje velké množství turistů i horolezců. Při pohybu terénem dochází k sešlapu vegetace a urychlení erozních procesů.
Pískovcová skalní oblast Křížového vrchu je hojně horolezecky využívána. Celkem je zde popsáno 981 lezeckých cest. Zcela bez omezení je přístup na Jižní věž a křížový hřeben, zatímco na Zdoňovském oblouku platí ve větší míře časová omezení nebo úplný zákaz a na Zdoňovské Hejdě, která je součástí II. zóny CHKO Broumovsko.
Čtěte také: Lesní ekosystém pro studenty
Víte že... vrchu, který původně nesl název Rozsochatec dala jméno zdejší křížová cesta ze 17. století? Do skalních útvarů jsou zasazeny litinové desky s výjevy čtrnácti zastavení Krista během jeho poslední cesty na Kalvárii. Litinová křížová cesta je formou basreliérů zasazena do skal lemujících stezku.
Čtěte také: Zahrady v Láhvi
tags: #ekosystem #krizovy #vrch #informace