Environmentální výchova ve věznicích: Programy a restorativní justice

Environmentální výchova a restorativní justice hrají stále důležitější roli v resocializaci odsouzených. Vězeňská zařízení se snaží vytvářet programy, které nejenže pomáhají vězňům získat nové dovednosti a kvalifikaci, ale také je zapojují do aktivit prospěšných pro společnost a životní prostředí. Jedním z takových příkladů je unikátní projekt s názvem "Černá ovce: Odsouzeni k ochraně přírody", který probíhá v nápravném zařízení Wołów nedaleko od Wroclavi.

Černá ovce: Projekt resocializace pomocí ochrany přírody

V nápravném zařízení Wołów tráví dobu svého trestu okolo 1400 vězňů - recidivistů i lidí odsouzených poprvé, ale za zvláště závažné trestní činy včetně nájemných či několikanásobných vražd. Už několik let ale právě zde probíhá unikátní projekt s názvem Černá ovce: Odsouzeni k ochraně přírody.

Název "Černá ovce" má svou symboliku, ale i velmi konkrétní důvod. Ovce vřesová, staré plemeno ovce s černou vlnou, byla kdysi rozšířena především v severním a východním Polsku. Ještě v 50. letech minulého století se odhadoval počet chovaných kusů na 120 tisíc. Dovoz levnější vlny ze zahraničí a zájem zpracovatelů především o vlnu bílé barvy způsobil masivní pokles početnosti, plemeno bylo vytlačováno bílými plemeny a v 90. letech se ocitlo až na pokraji vyhynutí - zůstaly pouze čtyři stáda o celkovém počtu okolo 1500 kusů.

I před zahájením projektu se v nápravném zařízení (NZ) Wołów pokoušeli vytvářet možnosti pro práci vězňů, včetně práce na svobodě a práce se zvířaty. Když po vstupu do Evropské unie selhal pokus o chov prasat (podle evropských předpisů je nebylo možné krmit odpadky z kuchyně), hledal ředitel věznice Marek Gajdoš jiné možnosti. „Mí svěřenci nebudou jen tak nečinně sedět,“ prohlásil tehdy.

Realizace projektu

Koncepce vycházela z nápadu, jak spojit několik zdánlivě nesouvisejících témat a potřeb. Jedním rozměrem byla potřeba vzdělávání a zvyšování kvalifikace odsouzených; druhým pak zmíněná záchrana tradiční odrůdy ovcí. Projekt začínal v roce 2004, tehdy ještě pod názvem Černá ovce: Program resocializace pomocí aktivní ochrany přírody. Jeho partnery byla správa věznice a zmíněné Sdružení ochránců přírody Pro-Natura z Wroclavi.

Čtěte také: Příležitosti environmentální výchovy

Na přibližně dvou stovkách hektarů přírodně cenných luk v okolí věznice a 190 hektarech luk ve vlastnictví Pro-Natury, vzdálených asi 12 kilometrů od NZ Wołów, vězňové pod vedením ochránců přírody pomáhali rozběhnout kosení a pastvu ovcí. Tyto práce jsou nezbytné nejen pro zachování cenných přírodních stanovišť, ale i pro ochranu chřástala polního - jak většinu samotných luk, tak i chřástala zde chrání evropská soustava Natura 2000.

Iniciátoři nejprve z grantových prostředků zakoupili zemědělské stroje, pomocí kterých vězňové mohli louky nejen kosit a odstraňovat náletové dřeviny, ale i připravovat píci na zimu. Chov ovcí se tak stal nezávislým na kupovaných krmivech, díky čemuž mohl být zvětšen rozsah pastvy. Část odsouzených se tak naučila obsluze zemědělských strojů a základům správy nivních luk. Další skupina vězňů provedla opravu střechy staré ovčárny a postavila přepážky a ohrady v ovčárně i na pastvinách.

Vězňové se učili také ovce stříhat a pečovat o ně. „Vražda, vloupání, pasáctví, znásilnění s ublížením na zdraví,“ vypočítává trestné činy svých svěřenců instruktor- veterinář Marek Marszałek. „Právě tihle lidé se chovají ke zvířatům s překvapující něhou. Krmí je, udržují čistotu, pomáhají při porodu, dávají jim jména. Konečně mají něco svého. A především, mají co dělat.“

Potvrzují to slova jednoho z odsouzených: „Práce mi dává zadostiučinění a umožňuje mi zapomenout. Zapomenout, že jsem zavřený, odpoutat se od toho prostředí. Velmi přitažlivý je pro vězně fakt, že na loukách mohou pracovat v takzvaném bezdozorovém režimu - nedoprovázejí je strážní. „Jen zdaleka vidí prst spravedlnosti - zdi vězení,“ komentuje to Krzsytof Konieczny, člen Pro-Natury a jeden z tvůrců programu.

Nová fáze projektu a spolupráce s lokální společností

Nová fáze spočívá v komplexní podpoře resocializace vězňů pomocí práce a zapojení do lokální společnosti. Základním stavebním kamenem projektu je systém školení - jak pro vězně (nabídka kurzů zahrnuje stavební práce a kovoobrábění, zemědělství a ochranu přírody, zpracování zemědělských produktů a tradiční řemesla), tak pro „bachaře“ (pedagogika, marketing) i spolupracující rolníky (ochrana přírody, agroenvironmentální programy).

Čtěte také: Starbucks a udržitelnost

Právě spolupráce s místními rolníky je novým rozměrem programu. Vězňové jako zpracovatelé a rolníci jako prvovýrobci se vzájemně podporují na místním trhu. „Jedním z cílů našeho projektu je zapojení vězeňského systému do rozvoje regionu,“ říká vedoucí projektu Alina Szklaruková z UNDP. Vězení pracuje ve prospěch místní komunity a naopak.

Vězni si nabídnuté možnosti váží. Přestože většina kurzů probíhá mimo zdi vězení jen za přítomnosti školících osob - tedy bez dozorců, z 650 odsouzených se dosud pokusil o útěk jen jeden.

Další aktivity a výsledky projektu

Důležitou součástí resocializace je navazování kontaktů vězňů s prostředím mimo nápravné zařízení. Výrobky a výsledky jejich práce jsou představovány na výstavách, trzích a při dalších příležitostech. Odsouzení se s místními lidmi setkávají nejen při práci, ale i při speciálních událostech - příkladem může být akce s názvem Spartakiáda: odsouzeni k aktivitě neboli sportovní závody, kde mezi sebou soutěží družstva odsouzených, škol, místních samospráv a pracovníků nápravného zařízení atd.

Projekt podporuje i udržování rodinných vztahů odsouzených, protože právě rodina může být tím rozhodujícím faktorem, který propuštěnému vězni pomůže najít si místo na druhé straně mříží.

Už tak rozsáhlý projekt má i neplánované výsledky. Jeden z kurzů programu školení vyučoval základy instalace audiovizuální techniky. Jeho účastníci, kteří ve věznici instalovali kabelovou televizi, pak přišli s nápadem vytvořit vlastní televizní kanál. Vznikla tak TV Vězeňská 6, kterou provozují sami odsouzení pro sebe a své kolegy a která je dostupná pouze v kabelové síti nápravného zařízení. Televize vysílá zprávy o dění ve věznici, ale i vlastní pořady týkající se sportu, hudby, kultury i náboženství.

Čtěte také: Ochrana životního prostředí

Černá ovce získala uznání a mediální ohlas v Polsku i za hranicemi. Podobný projekt, zvláště pokud jde o kombinaci resocializace odsouzených a aktivní ochrany přírody, je jedinečný i v mezinárodním měřítku.

Restorativní justice jako součást resocializace

Pro naplňování restorativních principů v praxi vznikly restorativní programy. Mezi ně patří především mediace, restorativní konference a kruhy. Restorativní programy vytvářejí bezpečný prostor pro setkání oběti, pachatele, případně dalších osob. Mohou tak společně hovořit o tom, jaký měl trestný čin dopad na jejich životy a jak způsobené následky napravit.

Restorativní programy nenahrazují trestní řízení, ale doplňují ho. Probíhají paralelně nebo nezávisle na něm. Restorativní programy poskytují:

• prostor pro dialog
• dobrovolnou účast
• respekt ke každému
• prostor pro sdílení a pro vyjádření emocí
• příležitost pochopit, jak trestný čin druhému ublížil
• příležitost k převzetí skutečné odpovědnosti za důsledky vlastního jednání
• prostor pro hledání nových řešení a naplnění potřeb všech zúčastněných
• převzetí vlastní aktivity při řešení následků

Příklady restorativních programů v ČR

• ReSet: Umožňuje obětem a pachatelům trestných činů se závažnou újmou účastnit se restorativního procesu, který jim pomáhá ve vyrovnávání se s následky a dopady trestného činu na jejich život i jejich sociální okolí.
• Mediace v trestním řízení, restorativní a rodinné konference: Setkání oběti s pachatelem za přítomnosti nestranného mediátora (mediace), podobně jako setkání v případě mladistvých obviněných (rodinné skupinové konference zahrnují také blízké obětí i pachatelů či zástupce komunity) realizuje bezplatně Probační a mediační služba.
• Program Building Bridges: Restorativní dialog pachatelů s oběťmi nesouvisejících trestných činů ve věznici. Ucelený program setkávání skupiny obětí se skupinou pachatelů ve věznicích za přítomnosti facilitátora realizuje v ČR organizace Mezinárodní vězeňské společenství, program probíhá i v jiných zemích.
• Program sociálního centra Kappa-Help: Nestátní nezisková organizace Kappa-help v Přerově nabízí vlastní verzi restorativního programu, včetně mediace mezi obětí a pachatelem.
• Program “Vnímám i Tebe”: Vytvořen Probační a mediační službou (PMS) ve spolupráci s Vězeňskou službou ČR, nyní probíhá ve věznicích a také Programových centrech PMS pro pachatele vykonávající trest na svobodě.

Institut vzdělávání vězeňské služby ČR

Institut vzdělávání je rezortním vzdělávacím zařízením s celorepublikovou působností, které zajišťuje profesní teoretickou a praktickou přípravu příslušníků a občanských pracovníků VS ČR tak, aby byli náležitě vycvičeni a vyškoleni pro výkon služby a zvyšovala se jejich odborná úroveň pro výkon práce.

Celoživotní vzdělávání je pojato jako cílevědomá, plánovitá a všestranná kultivace každého jednotlivce pracujícího ve VS ČR, permanentní zvyšování jeho vzdělanostní a morální úrovně.

Všemi stupni vzdělání prolíná environmentální působení prostředím, zájmovými aktivitami ve volném čase, možnostmi kulturního, sportovního i společenského vyžití i celkovým zkvalitněním mezilidských vztahů. Vize vzdělaného odborníka, pracovníka Vězeňské služby, je spojena i s požadavkem přísného dodržování zásad profesní etiky, uvědomění si postavení svého i kolegů na pracovišti, zároveň ale také možností ztráty prestiže a společenského postavení, což by mělo působit na prevenci kriminality pracovníků VS.

Věznice Rýnovice a její specializovaná oddělení

Věznice Rýnovice je členěna na dva základní typy - oddělení s dozorem a s ostrahou. V současné době ve Věznici Rýnovice trest odnětí svobody vykonává cca 600 odsouzených při ubytovací kapacitě 483 odsouzených.

Z důvodu potřeby oddělit odlišné typy odsouzených je ve věznici zřízeno několik specializovaných oddělení:

• Oddělení pro mladé a prvovězněné odsouzené
• Studující
• Bezdrogová zóna
• Výstupní oddělení
• Oddělení pro odsouzené s poruchou duševní a poruchou chování
• Oddělení se zesíleným stavebně technickým zabezpečením
• Oddělení pro léčbu drogových závislostí

Věznice Rýnovice má také Školské vzdělávací středisko (ŠVS), které je místně odloučeným pracovištěm SOU, U a OU Praha 4, Táborská 988. Studium na ŠVS je určeno pro odsouzené z typu věznic s ostrahou. Do ŠVS jsou zařazováni zejména prvotrestaní odsouzení, odsouzení blízcí věku mladistvým a odsouzení bez kvalifikace. Po úspěšném ukončení SOU získají absolventi výuční list z příslušného učebního oboru.

tags: #environmentální #výchova #ve #věznici #programy

Oblíbené příspěvky:

• Vše o Kobra 11: Místo v ohrožení
• Svoz odpadu v Kobylí
• Příčiny znečištění ovzduší
• Podzemní vyrovnávací nádrž na dešťovou vodu: Instalace
• Problémy australské fauny