Úplnou novinkou, kterou RVP ZV přináší, jsou průřezová témata (PT). Škola musí ve svém školním vzdělávacím programu (ŠVP), a následně ve výuce, všechna tato průřezová témata uplatnit.
Specifické pro EV by mělo být její pojetí. Je nepochybně nutné žáky učit určitým vědomostem a dovednostem v této oblasti. Daleko významnější by ale měl být rozvoj postojů a životních hodnot žáka. Měli bychom proto využívat takové metody, formy a postupy práce, které jsou založené na prožitcích a zkušenostech žáků.
První možností naplnění průřezového tématu EV je integrace jednotlivých tematických okruhů do vyučovacích předmětů. Typická je integrace do přírodovědných předmětů (biologie, chemie, fyzika, zeměpis), kde již řada očekávaných výstupů propojení s EV naznačuje. Není ovšem nutné se držet této "tradice". Ukazuje se, že mnoho tematických okruhů se dá vhodně propojit i se základy společenských věd, výtvarnou výchovou, výchovou ke zdraví a dalšími předměty.
V základech společenských věd se může například jednat o hraní rolí, kdy vybrané skupiny žáků představují zájmové skupiny, které jednají o regulaci dopravy ve městě, o environmentálně sporné stavbě apod. Ve výtvarné výchově lze např. ztvárnit ekologicky zničenou krajinu, v českém jazyce ji zase popsat ve slohové práci.
Druhou možností, jak naplnit průřezové téma, je vytvoření samostatného vyučovacího předmětu. Takovému předmětu je třeba přidělit časovou dotaci (a uvést ji v učebním plánu), název a vytvořit pro něj výstupy, které v tomto předmětu budeme naplňovat. Je to bezesporu náročnější proces, než jakým je integrace tematických okruhů do vyučovacích předmětů. Ale pokud je cílem školy zaměřit se na EV, je to jedna z možností.
Čtěte také: Příležitosti environmentální výchovy
Tento postup lze uskutečnit především tehdy, je-li ve škole pedagog, který se EV dlouhodobě věnuje a je schopen uchopit toto průřezové téma v celé jeho šíři.
Třetí cestou je uplatnění průřezového tématu formou projektu a to v jakémkoli rozsahu. Je tedy možné vytvořit a uskutečnit projekt celoškolní nebo třídní, krátkodobý nebo dlouhodobý. To závisí na možnostech a pedagogických záměrech školy. Projekt může zahrnovat jeden nebo více tematických okruhů.
Vhodným tematickým okruhem pro projekt jsou např. "Lidské aktivity a vliv na životní prostředí". Pro projektové vyučování lze s výhodou využít nabídek již zpracovaných projektů různých organizací, eventuálně se lze zapojit do právě probíhajících nebo začínajících projektů mezinárodních, které kromě jiného, nutí žáka zdokonalovat se v cizím jazyce.
EV se zabývá celá řada organizací, které vytvářejí projekty, semináře, exkurze a pracovní listy pro žáky základních i středních škol.
Článek se zaměřuje na environmentální výchovu na prvním stupni základní školy (ZŠ). Práce se zabývá revizí, inovací a novými objevy ve výzkumu environmentální výchovy na prvním stupni ZŠ.
Čtěte také: Starbucks a udržitelnost
Cílem práce bylo vytvořit nové moderní pojetí environmentální výchovy na prvním stupni základních škol. Dílčími cíli bylo popsat teoretické i praktické aspekty environmentální výchovy na prvním stupni základní školy, z nich vybrat pojmy klíčové, kontroverzní a málo známé a náležitě je prozkoumat.
Vzhledem k cíli výzkumu byla jako hlavní výzkumná metoda zvolena kvalitativní metoda zakotvené teorie. Výzkumným nástrojem byla zakotvená teorie. Validizace probíhala kvantitativně (metoda triangulace).
V souladu s metodikou zakotvené teorie je výzkumné pole na začátku badatelské práce široké: problematika environmentální výchovy na 1. stupni ZŠ. Sběr pojmů za účelem vytvoření hlavní linie práce. Výsledkem této etapy je ucelený seznam pojmů. Identifikace nedostatečně propracovaných nebo kontroverzních pojmů.
Ve třetí etapě výzkumu probíhaly dílčí výzkumné práce. Jejich smyslem bylo objevit a popsat jevy a pravidla, které s vybranými tématy souvisí. Čili získat dost podkladů pro čtvrtou etapu výzkumu (vytvoření paradigmatických modelů). Interpretace vybraných pojmů.
Rozsah jednotlivých dílčích výzkumu je různý, různě významné jsou i jejich výstupy (vše je podřízeno cíli vytvořit paradigmatický model - výzkum byl ukončen, jakmile bylo sebráno dost podkladů - čili k teoretickému nasycení).
Čtěte také: Ochrana životního prostředí
Výzkum přinesl několik přínosů a témat, které jsou důležité pro environmentální výchovu:
V rámci rozsáhlého kvalitativního výzkumu bylo popsáno také několik kazuistik, např. kazuistika Inky 2 (pátým rokem vyučuje se psem) a Inky 3 (dva roky vyučovala s korelou). Byla zpracována teorie environmentální naratologie - potenciál vyprávění příběhů v rozvoji osobnosti žáka a především v environmentální výchově. Byla objevena metoda environmentálních morálních dilemat. Na základě výzkumu bylo objeveno téma environmentální etická výchova, kterému dosud u nás nebyla věnována dostatečná pozornost.
V listopadu 2008 byl získán grant „Založení kroužku zooterapie s neformální výukou ekologie ve fakultní nemocnici Motol", jehož hlavním cílem je zvýšit povědomí významu a efektu zooterapií a zooasistencí mezi zdravotnickým personálem i mediky.
Bylo diskutováno tvrzení K. Kučery o nezbytném rozkolu mezi rodinou a školou. Byla představena kasuistika Evy 6 „spolupráce s rodiči", která dokazuje, že rozkol mezi rodinou a školou není nezbytný. V práci je věnována pozornost hodnocení průřezového tématu environmentální výchova. Je kladen důraz na alternativní hodnocení - na základě žákovského portfolia.
Tento způsob hodnocení je možné rozšířit na ostatní průřezová témata a také na další (dokonce všechny) předměty.
Žáci tráví více času v prostředí vnitřním, méně času v prostředí vnějším, a to významně ovlivňuje jejich schopnosti, dovednosti a projevy. Ve vztahu k environmentální výchově byla vyslovena premisa, že dítě, jehož základní potřeby (např. potřeba pohybu a pobytu ve venkovním prostředí) nebyly dlouhodobě respektovány, nebude v budoucnosti umět respektovat potřeby slabších.
Práce podporuje nově vznikající obor environmentální výchova.
tags: #environmentalni #vychova #metody