Environmentální Výzkumná Témata v České Republice

Technologická agentura České republiky (TA ČR) ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí vyhlašuje veřejné soutěže zaměřené na podporu výzkumu v oblasti životního prostředí. Tyto soutěže jsou vyhlašovány ve sdíleném informačním systému TA ČR - SISTA.

Podprogram 3 je orientován na podporu časově a znalostně náročnějších řešení založených na dlouhodobém sledování společenských, klimatických, environmentálních, přírodních a dalších změn a trendů. Specifické zaměření této veřejné soutěže určují tzv. výzkumná témata.

Pro uchazeče 3. veřejné soutěže programu Prostředí pro život 2, PP3 bude TA ČR pořádat online informační webinář. TA ČR dále informuje, že do veřejné soutěže přijme pouze návrhy projektů, jejichž uchazeči (tj. zveřejní účetní závěrku ve veřejném rejstříku - u subjektů, které mají tuto povinnostza období tří let (2022, 2023, 2024);nenaplňují definici podniku v obtížích;budou zapsaní v evidenci skutečných majitelů do konce soutěžní lhůty, tedy do 4. 3.

TA ČR v rámci eliminace korupčních vlivů během veřejné soutěže žádá všechny uchazeče, aby neprodleně informovali o jakékoliv, byť domnělé korupční aktivitě, o které se dozví. Oznámení spolu s vylíčením rozhodných skutečností může TA ČR výrazně ulehčit identifikaci případných korupčních snah a jejich eliminaci.

Studium Environmentálních Studií

Studijní program Environmentální studia je koncipován interdisciplinárně a svým profilem odpovídá tomu, co je v zahraničí známo jako „environmental humanities“. Studentům umožňuje získání širokého rozhledu v problematice vazeb mezi společností a přírodním světem a schopnosti reflektovat naše výchozí pozice v otázkách problematiky ochrany životního prostředí a přírody. Pozornost věnuje sociálním, ekonomickým, politickým, právním, filosofickým, historickým, religionistickým a dalším souvislostem environmentálních problémů.

Čtěte také: Příležitosti environmentální výchovy

Magisterské studium je členěno do studijních bloků - zaměření. První blok je složen z povinných předmětů (metodologické předměty a předměty přibližující společenskovědní problematiku environmentálních otázek). Studium je výrazně interdisciplinárně zaměřeno. Probíhá tedy jak ve formě tradičních přednášek a seminářů, tak i v podobě praxí, netradičních způsobů výuky a častých exkurzí.

Studenti mají možnost zúčastnit se během studia 100 hodin individuální praxe dle vlastního výběru v organizacích spojených s environmentální problematikou.

Výzkum v Centru pro Otázky Životního Prostředí UK

Výzkum zaměřený na lepší porozumění vztahům mezi lidskou společností a životním prostředím je hlavním cílem Centra pro otázky životního prostředí UK. Naším posláním je provádět vysoce kvalitní výzkum, který odhaluje nové znalosti, využitelné širokou veřejností a podporuje politiku založenou na důkazech na všech úrovních, od vládních a nadnárodních organizací po místní obce a jednotlivé soukromé společnosti i nevládní subjekty.

Členové oddělení jsou řešitelé tří tematických Center v oblasti životního prostředí financované v rámci Programu Prostředí pro život, VS2 (2020-2026), přičemž Centrum socio-ekonomického výzkumu dopadů environmentálních politik koordinují. Souběžně koordinují tým excelentního výzkumu financovaného z programu GA ČR EXPRO (Frontiers in Energy Efficiency Economics and Modelling) a společně s IES FSV UK koordinují tři konsorcia sestávající z nejlepších univerzit na světě, které rozvíjí globální excelenci v modelování klimatických a energetických politik (H2020 MSCA projekty: ECOCEP,GEMCLIME,GEOCEP).

Oddělení environmentálního vzdělávání se od vzniku COŽP snaží vytvářet příznivé prostředí pro vnášení nových myšlenek a informací do výuky a pro vedení interdisciplinárního dialogu na různých úrovních. V rámci podpory mezifakultní spolupráce pracovníci oddělení příležitostně nebo trvale přednášejí na řadě fakult. Pro podporu pedagogické činnosti byla vytvořena elektronická webová encyklopedie Enviwiki.

Čtěte také: Starbucks a udržitelnost

Součástí oddělení je Inkubátor environmentální udržitelnosti, ve kterém COŽP pracuje s podniky a veřejnou správou na vytváření a zavádění ambiciózních environmentálních inovací.

Environmentálním indikátorům a indikátorům udržitelného rozvoje (IUR) věnuje oddělení pozornost od svého založení. Jednou z prvních významných aktivit byl v této oblasti projekt Indikátory udržitelného rozvoje mezinárodní organizace SCOPE (Scientific Committee on Problems of the Environment) zahájený z iniciativy COŽP v roce 1994, jehož výstupem byly publikace „Sustainability Indicators a Sustainability Indicators: Scientific Assessment“ (John Wiley 1997), které shrnuly aktuální výzkumné aktivity z celého světa a byly mj. prezentovány účastníkům Zvláštního zasedání Valného shromáždění OSN v r. 1997, tzv. Rio+5.

Po období spíše koordinačním přibližně od r. 2000 probíhá systematický výzkum zaměřený na hodnocení antropogenní zátěže prostředí, ke které dochází při využívání zdrojů - materiálů, energie, území a ekosystémů. Teoretickým základem je koncept socio-ekonomického metabolismu, který uvažuje antroposféru za subsystém biosféry, jenž je v daném území se svým okolím propojen mj. toky energie a materiálů.

Výzkum se dále zaměřuje na kvalitativní a kvantitativní stránku energetických toků, energetické transformace a formy energie spotřebovávané v socioekonomickém systému. Komplexní informaci poskytuje energetická bilance a analýza energetických toků (energy flow analysis, EFA) kombinovaná s uhlíkovým účetnictvím (carbon footprinting).

Výzkum environmentálního chování a jeho faktorů jako jsou postoje, představy, normy a hodnoty. Zabývá se hlavními typy environmentálního chování jako je doprava, spotřeba energií a potravin. Provádí laboratorní, webové i polní experimenty, nebo korelační studie.

Čtěte také: Ochrana životního prostředí

Aplikovaný výzkum zaměřený na hodnocení ekosystémových služeb. Zabývá se analýzou poptávky po rekreaci, socioekonomickým hodnocením lesních majetků, vodohospodářských soustav a člověkem pozměněné krajiny (např. - dále se zabývá ekonomickým hodnocením volně rostoucích dřevin a vyhodnocováním škod na porostech v souvislosti s klimatickou změnou a znečištěním ovzduší.

Laboratoř environmentálních stop se zabývá kvantifikací dopadů na životní prostředí se zahrnutím celého životního cyklu produktů. Zaměřuje se na environmentální stopu mezinárodního obchodu, individuálních produktů, domácností, měst, států i širších regionů. Aplikuje existující přístupy, například uhlíkové, ekologické, vodní, materiálové stopy a stopy využití území a zároveň rozvíjí vlastní přístupy k posuzování dopadů na ekosystémy a ekosystémové služby. Ve výzkumu jsou využity metody posuzování životního cyklu produktu (life cycle assessment, LCA) a analýzy vstupů a výstupů (input-output analysis, IOA).

Oddělení proto používá a dále rozvíjí takové metody, které se snaží podchytit celý globální výrobní řetězec bez ohledu na hranice států.

Výzkumná Témata

První téma se zabývá dlouhodobým využitím krajiny v České republice, které jsou zkoumány s pomocí databáze TopoLandUse z pěti časových řezů (polovina a konec 19. století, polovina a konec 20. století a počátek 21. století). Vedle zachycení vývoje devíti základních kategorií využití krajiny (orná půda, trvalé travní porosty, sady, vinice a chmelnice, lesy, vodní plochy, zastavěné plochy, rekreační plochy a ostatní plochy), se výzkum v oblasti využití krajiny soustředí také na identifikaci nezměněných ploch či hlavních trajektorií změn (mimo jiné v podobě tzv. land cover flows).

Druhé téma úzce navazuje na téma první a věnuje se studiu procesů a hybných sil, které v krajině pobíhaly a stále probíhají, resp. ji ovlivňovaly/ovlivňují. Jedná se např. o fragmentaci krajiny, zvýšený antropogenní tlak v podobě urbanizace a rekreace, resp. intenzifikace zemědělství, opouštění krajiny a její zarůstání či zánik některých dříve existujících (např.

Třetí téma propojuje dopady environmentálních změn na krajinu a její složky a různé koncepce zmírňující tyto dopady, především zelenou infrastrukturu a ekosystémové/krajinné služby. V tomto tématu se věnujeme posuzování a modelování změn environmentálního prostředí, ekologické stability krajiny a dalších ekosystémových funkcí vlivem souběžného působení antropogenně podmíněných stresorů. Patří sem také identifikace a mapování ekologických sítí a zelené infrastruktury a navazující hodnocení funkcí a služeb krajiny, resp. ekosystémů, které se zaměřuje mimo jiné na konektivitu či vývoj zelené infrastruktury/ekologických sítí.

Agrolesnické Systémy

Agrolesnické systémy (ALS) jsou způsoby hospodaření, které kombinují pěstování dřevin s jednou nebo více formami zemědělské produkce (pěstování zemědělské plodiny a/nebo chov zvířat). Integrované dřeviny zde plní významné ekosystémové služby a mimoprodukční funkce jako je zejména ochlazování krajiny a aktivní působení proti změně klimatu.

Dle výzkumů v tropech, ale i v temperátní oblasti v Evropě a Severní Americe, mají ALS velmi příznivé environmentální benefity v porovnání s konvenčními agroekosystémy. Mezi nejvýznamnější patří jejich protierozní funkce, příznivější bilance živin (omezují potřebu externích vstupů - hnojení), zvýšení biodiverzity (nadzemní i podzemní), eliminace vyplavování dusičnanů, sekvestrace uhlíku v půdě. Dále fungují účinně jako ochrana vod (vyrovnávají vodní bilanci v krajině, upravují chemismus a filtraci vody). V neposlední řadě pak výrazně přispívají k vyrovnávání klimatických extrémů a jejich dopadů (dlouhá období sucha, poté přívalové deště): vytvářejí specifické mikroklima, ochlazují krajinu, podporují tzv. malý vodní cyklus, zvyšují a urychlují vsak srážkové vody, aj.

Moderní agrolesnické systémy na orné půdě jsou zároveň kompatibilní se současnými agrotechnickými postupy při využití stávající mechanizace, diverzifikují rizika a jsou perspektivní i po produkční a ekonomické stránce. Proto jsou již v mnoha zemích Evropy, ale i světa rozšiřovány jako produkční alternativa ke konvenčnímu zemědělství.

Na našem území se zemědělské hospodaření se stromy historicky běžně vyskytovalo až do začátku 20. století a v tomto smyslu se nejedná o nic nového. Zavádění dalších moderních agrolesnických systémů s významnými mimoprodukčními funkcemi tak může zvýšit konkurenceschopnost a ekologickou odolnost našeho zemědělství. Jde o plnohodnotnou alternativu ke konvenčnímu zemědělství s velkými environmentálními benefity pro krajinu.

Výzkumná a Vývojová Činnost na FZT JU

Tvůrčí výzkumná a vývojová činnost je na Fakultě zemědělské a technologické Jihočeské univerzity (FZT JU) realizována zejména v pěti nosných tématech - udržitelné zemědělství, zemědělské biotechnologie, kvalita zemědělských produktů a potravin, zemědělství a životní prostředí, zemědělství a technologie 4.0 - které úzce korelují se soudobou společenskou poptávkou v oblasti zemědělského výzkumu.

Udržitelné Zemědělství

Udržitelné zemědělství resp. trvale udržitelné zemědělství patří dlouhodobě mezi základní cíle Společné zemědělské politiky EU. Jde o uzpůsobení zemědělských činností k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji a ohleduplnému chování k životnímu prostředí. Při pěstování rostlin je proto žádoucí klást důraz na střídání plodin, úsporné a zároveň efektivní systémy zpracování půdy, dobrou péči o půdní organickou hmotu a harmonické doplňování živin. Důležitou roli hraje snaha rozšiřování spektra pěstovaných rostlin a zvyšování odrůdové variability. V oblasti ochrany rostlin před škodlivými činiteli je dávána přednost integrovanému přístupu a preventivním opatřením s cílem snižovat množství používaných pesticidů.

Zemědělské Biotechnologie

Biotechnologie jsou moderní, intenzivně se rozvíjející obor, kombinující biologii s technologiemi a nabízející obrovskou příležitost k novým inovacím. Biotechnologie zasahují do celé řady lidských činností včetně zemědělství. Zemědělské biotechnologie, označované také jako „green“ biotechnologie, jsou biotechnologické metody a postupy aplikované na zemědělské procesy. Představují tak využití moderních vědeckých technik a přístupů, znalostí genomiky, transkriptomiky, buněčné a molekulární biologie ve šlechtění rostlin a zvířat. Zároveň tyto biotechnologie umožňují překonat limity klasických šlechtitelských postupů.

Kvalita Zemědělských Produktů a Potravin

Ochrana kvality potravin a zdraví je jedním z dalších hlavních cílů Společné zemědělské politiky EU. Kvalita zemědělských produktů je dána mnoha jakostními charakteristikami, ať už se jedná o chemické složení nebo nutriční, mikrobiologické, hygienické a senzorické vlastnosti.

Zemědělství a Životní Prostředí

Zemědělství je odnepaměti spjato s životním prostředím. Zemědělství je na jedné straně založeno na využívání přírodních zdrojů, na druhé straně se jedná o lidskou činnost, která životní prostředí utváří. Krajina jak ji známe dnes, je výsledkem především zemědělské činnosti. Vědecko-výzkumná činnost na FZT JU se v rámci tématu „Zemědělství a životní prostředí“ věnuje celému spektru působení hospodářské činnosti na životní prostředí, ať už se jedná o negativní nebo pozitivní dopady.

Zemědělství a Technologie 4.0

Zemědělství a technologie 4.0 je obecné označení pro koncept, který je založen na využití moderních výpočetních metod a elektroniky v oblasti zemědělství a příbuzných aplikovaných věd. Díky technologickému pokroku tak mohou vznikat nové, tzv. fyzikálně-kybernetické systémy, které nabízí zemědělcům nové možnosti.

Vývoj Environmentálních Hodnot a Chování

Projekt analyzuje vývoj environmentálních hodnot a chování v ČR v historické a komparativní perspektivě. Projekt, jenž má ambice být významným přínosem do environmentální sociologie, se zaměřuje na čtyři základní výzkumná témata. Za prvé pomocí šetření 2010 ISSP „Životní prostředí“ bude měřit vývoj postmateriálních hodnot v postkomunistických zemích a porovná je se západními demokraciemi. Za druhé bude testovat několik teorií, které vysvětlují pro-environmentální chování v ČR a v mezinárodním srovnání. Za třetí vyhodnotí, zda postoje a názory na vědu, technologie a životní prostředí podporují teorii „ekologické modernizace“, jež se stala základním předpokladem environmentální politiky v ČR a EU. Za čtvrté projekt bude zkoumat postoje týkající se míry environmentální nespravedlnosti v české společnosti.

Environmentální Influenceři a Odpovědnost

Předložená práce se zabývá fenoménem environmentálních influencerů a jejich vztahem k odpovědnosti. Teoretická část se věnuje charakteristice těchto novodobých názorových vůdců z generace Y a Z. Odpovědnost je pojímána z etického hlediska se zaměřením na rovinu environmentální a rozlišuje její tři aspekty - předmět, referenční subjekt a subjekt, tedy nositele odpovědnosti. To vše zasazuje do kontextu individualizované společnosti, která klade na jednotlivce specifické nároky.

Výzkumná část má za cíl zjistit, jak vlivní uživatelé sociálních sítí přistupují k odpovědnosti za svoje aktivity v digitálním prostředí a jak dalece si uvědomují svůj vliv. Dále se zabývá otázkou, kdo dle influencerů má být odpovědný za klimatickou krizi a jakou roli v tom zastává jednotlivec. Za pomocí kvalitativní výzkumné strategie, zahrnující analýzu sdíleného obsahu a polostrukturované rozhovory, jsou přiblíženy jednotlivé přístupy, které souvisí se zkoumaným tématem.

Environmentální influenceři jsou na základě dat rozděleni na dvě kategorie - edukátoři a lifestyloví influenceři. Jednotlivé přístupy nelze zcela generalizovat, avšak u edukátorů, kteří jsou zaměřeni na vzdělávání v rámci environmentálních problémů, se častěji objevuje důraz na morální hodnoty.

Environmentální Vzdělávací Programy

Programy se odehrávají především formou badatelských expedic na zajímavých místech přírody České republiky. Rozvoj znalostí a dovedností v environmentálních tématech je podpořen přímým kontaktem žáků s přírodou, samostatnými i skupinovými činnostmi a reflexí zaměřenou na znalosti, dovednosti a emoční prožívání programů.

Seznámíme se s životem vydry říční, formou badatelských metod zjistíme kolik váží, čím se živí, proč jí není ve vodě zima a další zajímavosti.

Společně prozkoumáme životní prostředí tohoto přeborníka v létání, plavání i potápění a podíváme se na zoubek jeho potravě, kterou se pokusíme také nalovit.

Badatelské programy v přírodě s využitím citlivých čidel na měření kyslíku, teploty, větru, oxidu uhličitého, která měřené veličiny okamžitě zobrazují na telefonu či notebooku. Žáci mohou praktickými pokusy ověřovat přírodní jevy jako např. fotosyntézu, hoření, vítr, dýchání, sluneční záření, UV, měření pH, šíření zvuku a další.

Vzdělávací program s využitím badatelsky orientované výuky a zážitkové pedagogiky. Společně vytvoříme tým přírodovědných badatelů, jehož úkolem je prozkoumat tajemství přírody, především lesa a horského potoka či tůně. Nejprve se vybavíme základními znalostmi o prostředí lesa a potoka a naučíme se používat badatelské metody.

Vydáme se poznávat tajemství krkonošské přírody ukrytá vysoko v horách i hluboko v temném podzemí. Dozvíme se proč jsou orchideje tak vzácné, koho na rašeliništi potkala moruška i která hornina je nejstarší. Malý kvíz nás zavede za velkými šelmami, které se do Krkonoš pomalu vrací.

Jarní příroda je plná ptačího zpěvu, kterým opeřenci dávají najevo svou touhy k rozmnožování i značí své teritorium. Společně se vydáme tyto zpěvy nahrávat a určovat jednotlivé druhy ptáků, pozorovat je dalekohled, hledat jejich hnízda, dutiny, učit se čím se živí i čím krmí své mladé.

Program zaměřený na využití přírodnin při tvorbě obrazů. Proměníme se v přírodní umělce a formou přímého kontaktu s kameny a dalšími přírodninami bude u žáků posílena schopnost vnímání přírody jako místa pro relaxaci, prohloubení vztahu k živé i neživé přírodě a jejímu vnímání všemi smysly.

Badatelský program v divokém kaňonu Jizery u Semil zaměřený na přírodní zajímavosti Evropsky významné lokality. Předmětem zkoumání bude aktuální stav přírody, vzácných i nežádoucích rostlin, tajemných zvířat i technických zajímavostí (malá vodní elektrárna).

Badatelský program za tajemstvím polodrahokamů (jaspisy, acháty, křišťály, ametysty, zkamenělé dřevo apod.), které si žáci sami nasbírají a dozvědí se o jejich vzniku.

Terénní program, zaměřený na pozorování a poznávání pobytových znamení zvířat, která žijí v daném typu prostředí (les, louka, potok). Žáci prozkoumají vybrané území, zmapují a nasbírají pobytová znamení a při následné reflexi sdílejí své objevy.

Program v přírodě, zaměřený na místní druhy stromů a keřů s využitím prvků dramatické výchovy.

Zážitkový program v lese, při které poznáme utajený život sov. Budeme vzhlížet do korun stromů po jejich hnízdech, poznávat vajíčka, poslouchat hlasy. Pokusíme se také zaslechnout neslyšný šum jejich křídel.

Zážitkový program v atraktivním prostředí údolí Zlatého potoka. Půjdeme po stopách dávných dobyvatelů zlata, navštívíme místa, kde se zlato rýžovalo i povrchově dobývalo, dozvíme se co jsou sejpy a co dědičná štola.

Zajímá-li vás intimní život včel, nabízíme vám možnost nahlédnout do jejich díla a do včelařova řemesla.

Léčivé rostliny najdeme v přírodě takřka na každém roku. Jsou to naši pomocníci při péči o výživu i zdraví. Při programu využijeme byliny, které rostou v okolí školy, naučíme se je poznávat a využít při přípravě několika pokrmů i léčivých přípravků.

tags: #environmentalni #vyzkumna #temata

Oblíbené příspěvky:

• Byznys budoucnosti
• Nakládání s odpady v ČR - legislativa
• Odpovědnost k přírodě
• Fotografie Wolfganga Tillmanse
• Co je biologicky nerozložitelný odpad?