Co je biologicky nerozložitelný odpad?

Biologicky rozložitelné odpady (BRO) jsou vnímány jako důležitý zdroj organických živin, které je potřeba vracet do půdy. Proto se jim zákon věnuje už v části o předcházení vzniku odpadů.

Každý může kompostovat biologicky rozložitelný materiál vznikající při jeho činnosti, pokud vzniklý kompost sám využije. Zákon tedy všem zahrádkářům "posvětil" jejich kompostování na vlastní zahradě.

Takto však může předcházet vzniku bioodpadu i právnická nebo podnikající fyzická osoba, vždy však musí vlastní biozbytky zpracovat řízeným kompostováním, aby byl zajištěn aerobní proces bez vzniku zápachu nebo emisí metanu. Vzniklý kompost je možné i dodávat na trh, pouze však jako certifikované hnojivo.

Vlastní zpracování BRO je umožněno pouze ve vyjmenovaných typech zařízení. Obecně jde buď o aerobní postup v kompostárnách, nebo anaerobní rozklad v bioplynových stanicích. Prováděcí vyhláška upřesní technické i technologické parametry provozu těchto zařízení, specifikuje vstupy do jednotlivých typů zařízení, a také určí hodnocení výstupů.

Podle používané technologie je BRO možné zpracovávat v:

Čtěte také: Ochrana vodních toků v ČR

• Kompostárnách (aerobní proces)
• Vermikompostárnách (aerobní proces zpracování pomocí žížal)
• Bioplynových stanicích (anaerobní proces)
• Dalších zařízeních využívajících technologie vyvinuté na základě postupujícího rozvoje vědy a techniky
• Zařízeních sloužících k biologické stabilizaci nerecyklovatelných BRO před jejich uložením na skládku nebo jejich odstraněním

Vyhláška vymezí seznamy katalogových čísel BRO, které mohou vstupovat do uvedených zařízení, přitom do posledního jmenovaného typu budou moci vstupovat pouze BRO znečištěné tak, že jejich zpracováním v ostatních zařízení nebude možné získat kvalitní výstup k využití na zemědělské půdě nebo povrchu terénu.

Nejmenší rozsah odpadů - pouze BRO rostlinného původu - může přijímat tzv. malé zařízení, které má zároveň méně přísné podmínky na výstavbu i samotný provoz. Omezený je i seznam pro vermikompostárny - zde s ohledem na životní potřeby používaných žížal. Zpracovatelé BRO živočišného původu potřebují k provozu vedle povolení odpadářského také souhlas veterinární správy.

Pokud jde o dokladování kvality BRO vstupujících do jednotlivých technologií, vyhláška nebude požadovat striktně po jejich původci např. analytické rozbory. Povinností provozovatele ale bude, aby obsah rizikových látek a prvků v jednotlivých zpracovávaných odpadech a surovinách neohrozil kvalitu výstupu ze zařízení.

Jedná se o:

• Bioplyn
• Digestát
• Kompost
• Vermikompost
• Biologicky stabilizovaný (nerozložitelný) odpad

Výstupy nesmí již dále podléhat rozkladu, nesmí zapáchat a nesmí obsahovat organické fytotoxiny (např. alkaloidy). Provozovatel zařadí výstupy do skupin případně tříd s ohledem na obsah rizikových látek a prvků a další kvalitativní kritéria stanovená ve vyhlášce. A každá tato skupina či třída bude mít vyhláškou přesně vymezené možnosti použití.

Čtěte také: Informace o kompostování

Z režimu odpadů je možné vyjmout pouze bioplyn jako palivo vystupující z BPS, komposty splňující limity pro využití na zemědělské nebo lesní půdě, případně rekultivační komposty a rekultivační digestáty k použití na povrchu terénu. Podmínkou je splnění limitních koncentrací vybraných rizikových látek, případně kvalitativních znaků jakosti. Tyto materiály, které přestaly být odpadem, budou muset být navíc vybaveny průvodní dokumentací, jejíž obsah opět určí vyhláška.

Nová legislativa klade zvýšené nároky na obce, které musí umožnit občanům třídit biologicky rozložitelné komunální odpady. Obce sice nadále mohou zpracovávat „své“ rostlinné zbytky mimo režim odpadů v komunitních kompostárnách, ale zároveň těmto zařízením významně mění požadavky jak na jejich technické vybavení, tak na technologii provozu.

Komunitní kompostárna musí být do budoucna technicky vybavena jako jakákoli jiná kompostárna pro zpracování odpadů a musí být dodržovány stejné technologické požadavky pro její provoz. V praxi to znamená, že nejenže musí být v komunitní kompostárně vedena evidence a provozní deník, ale od r. 2025 budou muset být i komunitní kompostárny - pokud kapacitně nebudou spadat pod tzv. malá zařízení - vybaveny vodohospodářsky zabezpečenou plochou svedenou do dostatečně kapacitní jímky, a to jak pro soustředění BRO, tak pro vlastní zakládku. Potřebná bude i váha kvůli evidenci zpracovaných rostlinných zbytků, zařízení k měření teploty a vlhkosti a zařízení pro zajištění aerobního prostředí v zakládce (překopání). Navíc musí mít i komunitní kompostárna zpracovaný jakýsi stručný provozní řád - tzv. procesní model, jehož obsah stanoví nová vyhláška. Obec bude v rámci ročního hlášení uvádět i údaje o komunitních kompostárnách provozovaných na území obce.

Obce, které si v minulosti zřídily komunitní kompostárnu hlavně jako místo pro odkládání rostlinných zbytků z údržby zeleně a ze zahrad občanů, budou nuceny mnohdy provést stavební úpravy a nastavit režim jejich provozu tak, aby splnily nové požadavky. Pokud je produkce BRO obce malá, je pro ni další variantou tzv. malé zařízení. Tedy kompostárna provozovaná v režimu odpadů, zpracovat však může výhradně BRO rostlinného původu, a přitom musí vyhovět řadě parametrů téměř jako běžná kompostárna. Souhlas malému zařízení neuděluje krajský úřad, ale úřad ORP. Smyslem všech těchto zpřísnění je zajistit správný aerobní kompostovací proces, bez zahnívání a jiných nepříznivých vlivů na okolí.

Odpadem, který může být rovněž přínosem živin pro půdu, je i kal z čištění odpadních vod. Zákon o odpadech jej vymezuje jako kal z čistíren odpadních vod (ČOV) zpracovávajících městské odpadní vody nebo vody složením jim podobné (např. z potravinářských nebo zemědělských provozů), a také kal ze septiků a bezodtokých jímek (žump).

Čtěte také: Biologický odpad a nemocnice: Co s ním?

Protože kaly v sobě koncentrují škodliviny z procesu čištění vod, je pro další nakládání s nimi důležité, zda prošly procesem úpravy a obsahují tedy dostatečně nízké množství patogenních mikroorganismů. Takové kaly totiž lze využívat na zemědělské půdě, a to za poměrně přísných podmínek daných jak přímo zákonem, tak i prováděcí vyhláškou. Kaly proto musí být i označené tak, aby bylo zřejmé, zda prošly procesem úpravy a v jakém zařízení se tak stalo. Neupravené kaly totiž zákon považuje za infekční a jejich přeprava bude muset být od r. 2023 ohlašována do SEPNO jako přeprava nebezpečných odpadů.

Pokud jsou sedimenty vytěžené z koryt vodních toků a vodních nádrží využité na zemědělské půdě v souladu se zákonem o hnojivech a zákonem o ochraně zemědělského půdního fondu, tzn., splňují příslušné limity obsahu rizikových látek, nenakládá se s nimi v režimu odpadů. Nová legislativa však stanovuje, že k zasypávání smí být využit pouze inertní odpad, tedy takový, který mj. nepodléhá biologickému rozkladu.

Skládkování je v České republice nejrozšířenějším způsobem zneškodnění komunálního odpadu. Česká republika jako členský stát Evropské unie musí dodržovat legislativní požadavky, které jsou stanoveny pro nakládání s odpady, v tomto případě se jedná o směrnici Rady EU 1999/31/ES "o skládkách odpadů". Směrnice ukládá členským státům omezit množství biologicky rozložitelných odpadů ukládaných na skládky.

Největší problémy způsobují heterogenní komunální odpady, které obsahují příliš velký podíl biologicky rozložitelné složky na to, aby bylo vhodné je skládkovat, ale rovněž příliš velký podíl příměsí a biologicky nerozložitelných látek na to, aby bylo vhodné je kompostovat. Typickým příkladem takových odpadů je právě odpad ze hřbitovů.

Analyzovaný hřbitovní odpad byl shromážděn z Ústředního hřbitova v Brně. Vybraný vzorek byl nejdříve roztříděn na složky dle Katalogu odpadů, tj. na 200201 Biologicky rozložitelný odpad a 200203 Jiný biologicky nerozložitelný odpad.

Vzhledem k metodice výzkumu má vyšší vypovídací hodnotu hmotnostní analýza. Pro přesnější posouzení a eliminaci rozdílné velikosti vzorku při jednotlivých měřeních byly hodnoty hmotnostní a objemové analýzy přepočítány na procentuální hmotnostní a objemové zastoupení jednotlivých složek.

Naměřené hodnoty ukazují, že míra biologicky nerozložitelných příměsí je více než 23 % hm. (více než 23 % obj.).

Municipal waste landfilling is the most common practice of municipal waste disposal in the Czech Republic. As a member state of the EU the Czech Republic must comply with the legislative requirements set for waste management. EU Council Directive 1999/31/EC requires member states to limit the amount of bio-degradable waste into landfill.

Therefore an analysis of graveyard waste composition has been carried out, where, by repeated measurements of samples weighing more than 500 kg (the total amount of analyzed waste was 3107 kg), it was found out that the graveyard waste consists of almost 77 % of bio-degradable matter. It is operationally impossible to separate bio-degradable matter from non-bio-degradable materials.

Ve světě odpadového hospodářství se často setkáváme se zkratkami BRO a BNO. BRO, tedy biologicky rozložitelný odpad, často označovaný jako bioodpad, zahrnuje materiály, které se mohou rozložit přirozenými biologickými procesy. BNO, tedy biologicky nerozložitelný odpad sice pochází ze zelených ploch, ale není rozložitelný (např. netkané textilie, obaly z údržby zeleně, hrubší větve nad 1,5 cm, znečištěná zeleň jinými látkami apod.).

Správné třídění BRO a BNO pomáhá zamezit kontaminaci kompostu, snížit množství odpadu ukládaného na skládky, podpořit recyklaci a jeho energetické využití a chránit životní prostředí.

Pokud chceme přiřadit jakožto původce námi vyprodukovaného odpadu tento odpad do Katalogu odpadů podle jeho druhu, postupujeme postupně. Nejdříve jasně určíme odvětví, obor nebo technologický proces, při kterém odpad vzniknul. Podle tohoto určení se vyhledá odpovídající skupina (1-20). Uvnitř určené skupiny pak dále podskupina, která blíže specifikuje původ odpadu. V dané podskupině vybereme poté takový odpad s katalogovým číslem, který maximálně vystihuje označení našeho odpadu. Primárně upřednostňujeme výběr ze skupin 01-12 a 17-20. Pokud v těchto skupinách nevybereme, dále vybíráme ze skupin 13, 14 a 15. Pokud ani zde nenalezneme vhodné určení, projdeme poslední skupinu č. 16. Pokud ani zde nakonec nevybereme, můžeme použít katalogové číslo končící dvojčíslím 99 ze skupiny odpadů vyhledané postupem uvedeným výše. Tento postup však doporučujeme konzultovat s příslušným úřadem.

Komunálními odpady se rozumí odpady, které jsou primárně produkovány obyvatelstvem, čili občany obce. Odpady, které nevznikají při výrobní činnosti právnických osob, tedy firem, nebo osob oprávněných k podnikání. Tyto odpady zařazujeme do skupiny č. 20.

tags: #co #je #biologicky #nerozložitelný #odpad

Oblíbené příspěvky:

• Třídění odpadu Dolní Kounice
• Výhřevnost komunálního odpadu
• Jak recyklovat zavařovací sklenice
• Inspekční endoskopy
• Brachydanio Rerio a toxicita odpadů