Označení produktu různými značkami nám, jako spotřebitelům, může pomoci nakupovat chytřeji a opravdu ekologicky. Celkovým cílem environmentálních značek je povzbudit poptávku po ekologicky šetrných produktech. Ne všechny značky nám ale prokazují opravdovou šetrnost k životnímu prostředí.
Environmentální značení je celosvětově uplatňovaným konceptem založeným na mezinárodních normách, jež patří mezi dobrovolné informační nástroje realizace politiky životního prostředí. V České republice jsou platné tři typy environmentálních značek.
Pověřeným orgánem, který zodpovídá za opravdovou šetrnost produktu, či služby ve vztahu k životnímu prostředí je Agentura pro ekologicky šetrné výrobky a služby pod záštitou CENIA. Každá společnost, která se rozhodne pro některé z platných značení výrobků, či služeb musí vyhovět řadě legislativním požadavkům, proto je proces k získání certifikace často finančně i časově náročný.
Výrobky, nebo služby s tímto typem značení jsou označovány tzv. ekoznačkami. Takto označené prostředky musí být během celého svého životního cyklu prokazatelně šetrnější k životnímu prostředí a i zdraví spotřebitele.
Produkty s takovou značkou splňují předem stanovená environmentální kritéria v rámci určité produktové kategorie, které jsou nezávisle ověřeny třetí stranou. Jejich kvalita přitom zůstává na velmi vysoké úrovni a spotřebitelům slouží jako vodítko při nákupu ekologicky šetrnějšího zboží a služeb.
Čtěte také: Příležitosti environmentální výchovy
Do této kategorie patří značky zelené barvy označující ekologicky šetrný výrobek a službu a pak Ekoznačka EU. Přípravky na úklid a praní značky Feel Eco nebo EcoWave jsou certifikované produkty, které se dají sehnat v našich drogeriích.
V ČR existují dva takové programy. Národní program označování ekologicky šetrných výrobků a služeb, jenž vznikl z iniciativy ministra životního prostředí a ministra hospodářství již v roce 1994, a Program Ekoznačky EU, ke kterému se ČR připojila v roce 2004.
Označené produkty musí splnit také řadu kvalitativních požadavků, proto Národní program označování ekologicky šetrných výrobků a služeb patří k zakládajícím členům Programu Česká kvalita. Národní program nabízí možnost získat ekoznačku v rámci 43 kategorií výrobků nebo služeb, pro evropský program jich existuje 25. Do programu Ekoznačení EU se v ČR zapojilo 16 společností.
Povědomí spotřebitelů o programech ekoznačení je relativně nízké. MŽP ve spolupráci s Odbornou sekcí pro kvalitu v životním prostředí Rady kvality ČR se to snaží změnit.
Ekologicky šetrný výrobek je označení výrobků a služeb, které jsou v průběhu celého životního cyklu šetrnější jak k životnímu prostředí, tak i ke zdraví spotřebitele. Ekoznačení je státem garantované potvrzení, že výrobek prošel přísnými testy prokazujícími splnění kvalitativních a ekologických požadavků.
Čtěte také: Starbucks a udržitelnost
V rámci Evropské unie jsou ekologicky šetrné výrobky značeny „Květinou“ ( „The Flower“). V ČR se kromě Květiny používá i ekoznačka podle ISO 14024 (stylizované „e“ s nápisem Ekologicky šetrný výrobek/služba). Seznam ekologicky šetrných výrobků je možné najít např.
Jednou z podskupin „ekoznačení“ je takzvané „environmentální značení“, což je v ČR státem podporovaný přístup dobrovolného značení produktů - tj. výrobků či služeb - se specifickým zaměřením na dopady na životní prostředí. Tento typ značení je zajišťován státními institucemi, nevládními organizacemi či profesními sdruženími a slouží jako podpora informovanosti podniků mezi sebou (business-to-business, B2B komunikace) a také mezi podniky a spotřebiteli (business-to-consumer, B2C komunikace).
Spotřebitel se může setkat také se značením, které se zabývá primárně férovostí k producentům a jejich zaměstnancům a kde je šetrnost k životnímu prostředí zohledněna do menší míry. I takové značky v tomto textu zařazujeme mezi „ekoznačení“, protože jsou projevem společenské odpovědnosti producentů a usnadňují spotřebitelům výběr „odpovědnějších“ výrobků.
Spotřebitel (či producent) je v současném ekonomickém systému oddělen od produkce výrobků (či vstupních materiálů), tzn. Aby se spotřebitelé (a producenti) mohli ve svém výběru výrobků lépe orientovat - a v ideálním případě si volili výrobky (či materiály) s co nejmenším negativním dopadem na společnost - je zapotřebí nějakou jednoduchou formou poskytnout informace o výrobku na jeho obalu.
Samotné ekoznačení na obalech produktů je vzdělávacím prvkem pro spotřebitele. Aby však mělo ekoznačení kýžený efekt, je samozřejmě nutné, aby byl spotřebitel seznámen s významem jednotlivých značek a aby se dle nich následně také rozhodoval při svém nakupování.
Čtěte také: Ochrana životního prostředí
Ekoznačení podporují ve svých vzdělávacích programech a aktivitách také mnohé neziskové organizace zabývající se ochranou životního prostředí, společenskou odpovědností a udržitelným rozvojem společnosti. Příkladem mohou být webové Ekospotřebitel, či Zelené úřadování.
Důležitým prvním krokem je seznámení se s jednotlivými druhy značení na obalech a co konkrétně znamenají. Poté už je rozhodování o nákupech dle ekoznačení v podstatě na spotřebiteli - čemu dá větší či menší přednost.
Vlastní environmentální tvrzení je určitým druhem reklamy - vztahuje se na výrobek, součástku nebo obal. Můžeme ho pozorovat ve formě značky, sdělení nebo obrazců na výrobku či obalu.
Vlastní environmentální tvrzení se může také promítnout pouze v propagaci výrobku nebo služby, popřípadě prostřednictvím digitálních nebo elektronických médií. Velkým problémem tohoto tvrzení je fakt, že jej může vydat výrobce, dovozce, distributor, nebo jakákoliv další osoba, a to bez certifikace nezávislou třetí stranou.
S tímto stoupá riziko klamání spotřebitelů tzv. Greenwashing (= zelené šálení) a mnoho takových tvrzení a jejich pravdivost může běžný spotřebitel jen těžko ověřit. Proto CENIA vydala dokument s příručkou, jak mají společnosti tvrzení využívat a vytyčují jasná pravidla.
Pokud výrobce splní všechny požadované podmínky a prokáže jejich pravdivost odbornou metodou hodnocení, může si vlastní environmentální tvrzení u CENIA bezplatně registrovat. Registrované VET platí tři roky.
Příkladem může být tzv. Möbiova smyčka pro označení recyklovatelnosti - správně by měl být, společně se smyčkou, uveden procentuální podíl recyklovatelného materiálu, nebo minimálně vysvětlující prohlášení (co přesně značka znamená). Dalším příkladem může být tvrzení, že je výrobek kompostovatelný.
Na této stránce jsou podrobnější informace o požadavcích pro věrohodná a spolehlivá vlastní environmentální tvrzení. Vzhledem k rozsahu samotné normy jsou uvedeny jen ty nejpodstatnější zásady. Např. informace o obalu výrobku, jako je údaj o obsahu recyklovaného materiálu.
Tvrzení neurčité nebo zeširoka naznačující, že výrobek je prospěšný životnímu prostředí nebo neškodný, nesmí být použito. Proto je nepřípustné použít např. U certifikátů nebo oficiálně vypadajících symbolů by mělo být uvedeno, z jakých standardů vychází, kdo je vydal a o jaký certifikační postup se jedná. To se týká i symbolů organizací, které výrobce finančně nebo jinak podpořil, např. Např. správným tvrzením může být informace, že tento papír je ze 75% vyroben z druhotných surovin.
Bylo by například chybné tvrdit, že výrobek je teď šetrnější k životnímu prostředí nebo energeticky úspornější bez dalšího upřesnění.
Jak věrohodně deklarovat objektivní ekologickou šetrnost produktu? Jednou z možností je využít programů ekoznačení, kde je splnění kritérií garantováno nezávislou stranou. Být "zelený" znamená být "in".
Tento třetí typ environmentálního prohlášení o výrobku, nebo službě značí soubor měřitelných informací o vlivu na životní prostředí v průběhu jeho celého životního cyklu.
Tyto informace se zjišťují metodou analýzy LCA (Life Cycle Assessement) a mohou být doplněny dalšími údaji, které jsou považované za podstatné. Prohlášení a všechny informace o něm musí být veřejně přístupné a údaje musí být ověřitelné a transparentní.
V podstatě jde o takový průkaz produktu (výrobku, nebo služby) o jeho vlivu na ŽP. Získání vizitky šetrnosti k životnímu prostředí je pro každou firmu dobrovolným krokem, ale i úspěšným marketingem.
Změna klimatu a zhoršování životního prostředí představují pro Evropu a celý svět existenciální hrozbu. Zohlednění dopadů dodávek, služeb či stavebních prací na životní prostředí je vedle ekonomických a sociálních aspektů jedním ze tří pilířů odpovědného veřejného zadávání. Environmentální aspekty se v některých případech přímo prolínají se sociálními aspekty.
Zelenými veřejnými nákupy (GPP) lze zmenšit přímé negativní dopady na životní prostředí, snížit emise skleníkových plynů, zvýšit podíl obnovitelné energie, snižovat množství odpadu a také podpořit ekologizaci trhu či dávat průmyslu stimulaci pro vývoj zelených technologií.
Zadávaní zelených veřejných zakázek („GPP“ - green public procurement) je důležitý nástroj ke dosahování cílů environmentálních politik souvisejících se změnou klimatu, racionálním a šetrným využívaním přírodních zdrojů a udržitelnou spotřebou a výrobou, a to zejména vzhledem k objemu výdajů veřejného sektoru za zboží a služby (jen v České republice jde ročně o částku mezi 500 a 600 miliardami CZK).
Kritéria jsou pravidelně aktualizována, aby odráželi nejnovější technologický a tržní vývoj a postupne doplňována pro nové komodity, proto jejich výčet a rok vydání/aktualizace se mohou v průběhu času měnit. K úsporám CO2 je možné dojít právě uplatňováním zelených aspektů ve veřejných zakázkách.
Na stránkách projektu GPP 2020 lze najít uhlíkové i energetické kalkulačky. Jde o sbírku excelových nástrojů, které umožňují zadavatelům nebo věcně příslušným garantům měřit ušetřenou energii a emise uhlíku a rozhodnout se pro nízkouhlíkové nabídkové řízení namísto standardního výběrového řízení.
Zohledňování environmentálních aspektů ve veřejných zakázkách má výslovnou oporu ve směrnici č. 2014/24/EU, je dokonce jedním ze strategických cílů směrnice a proto je podporováno i v tuzemské právní úpravě v ZZVZ, do něhož byla směrnice transponována.
V roce 2017 bylo vydáno komplexní usnesení Vlády České republiky ze dne 24. července č. 531, o Pravidlech uplatňování odpovědného přístupu při zadávání veřejných zakázek a nákupech státní správy a samosprávy. V usnesení se státní správa a samospráva zavazuje, že bude při nákupu zboží a služeb zohledňovat jejich environmentální aspekty.
V usnesení Vlády ČR č. 531 z roku 2017 se dále uvádí: “Zboží a služby, které státní správa a samospráva pořizuje, mají vždy určitý dopad na životní prostředí - jejich výroba, transport, užívání a likvidace jsou spojeny s produkcí látek uvolňovaných do prostředí, se spotřebou surovin, energií, vody atp. Zohledněním environmentálních aspektů je proto možné usměrnit tyto dopady tak, aby se orgány veřejné správy snažily pořídit výrobky, služby a práce s nižšími dopady na životní prostředí během jejich životního cyklu v porovnání s výrobky, službami a pracemi se stejnou hlavní funkcí, které by byly pořízeny jinak. Mnohé z nich je vhodné (spolu)naplňovat i veřejnými nákupy.
Pro nalezení vhodného ekologicky šetrného řešení je důležité důkladně analyzovat, jaké plnění vlastně zadavatel potřebuje. Není-li si zadavatel jistý, jaká ekologicky šetrná řešení jsou na trhu dostupná, či za jakou cenu, je možné relevantní informace obdržet prostřednictvím předběžných tržních konzultací v souladu s § 33 ZZVZ.
Nelze nezmínit, že ekologicky šetrné nakupování nemusí znamenat jen nákup produktů šetrnějších k životnímu prostředí. Může to znamenat i nakupovat účelněji, tedy např. výrobky, které zadavateli díky své kvalitě budou sloužit delší dobu.
Produktům a službám může být na základě splnění určitých parametrů udělena ekoznačka, přičemž to, jestli produkt nebo služba parametry ekoznačky splňuje, kontroluje nezávislá třetí strana. Může se jednat o ekoznačky pro různé produkty jako je EU květina a Ekologicky šetrný výrobek anebo o speciální ekoznačky, např. logo EU pro produkty ekologické produkce (biopotraviny), tzv. biolist nebo tuzemská biozebra, FSC pro dřevo a výrobky ze dřeva nebo ENERGY STAR pro výpočetní techniku.
Velmi aktuálním průřezovým tématem je udržitelné a hospodárné nakládání s vodou. Sucho, nerovnoměrnost srážek v průběhu roku, městské tepelné ostrovy, utužená i „odhalená“ půda, napřímené potoky a řeky, využívání pitné vody tam, kde není nezbytně nutná. To jsou alespoň některé z pojmů, které jsou spojené s potenciálem úspor vody při provozu v organizacích veřejné správy a celkově hospodárnějšího, udržitelnějšího nakládání zadavatelů veřejných zakázek s vodou.
Voda nutná k pěstování nebo výrobě zboží či poskytování služeb je často také „skrytá“ v dodávkách a službách.
„Modrozelená infrastruktura“ - síť prvků budovaných nejčastěji ve městech pro řešení urbanistických a klimatických problémů. Zahrnuje vodní prvky pro zachytávání dešťové vody a spolu se zelenými prvky dokáže zvýšit biodiverzitu, kvalitu půdy a stav podzemní vody, omezit znečištění ovzduší a erozi, ušetřit energie, zmírnit mikroklima, omezit přehřívání či zmírnit riziko přívalových povodní.
Příkladem hospodárného využití dešťové vody je Park Pod Plachtami v Brně-Novém Lískovci. Městská část Brno - Nový Lískovec jako zadavatel tuto rekreační plochu dokončila již v roce 2012. Udržitelnost zde spočívá v tom, že je zachytávána voda z několika panelových domů a následně je svedena do retenční vodní nádrže, jezírka, které bylo vytvořeno po vzoru přírodních biotopů.
Vedle zachycení dešťové vody v retenční nádrži sloužící pro rekreační účely, včetně zlepšení mikroklimatu bezprostředního okolí, existuje řada dalších opatření využitelných v prostředí lidských sídel pro udržitelné nakládání s dešťovou vodou.
Východiska, i samotná opatření pro nakládání s vodou představuje přehledná, komplexní a prakticky zaměřená metodika Voda ve městě - Metodika pro hospodaření s dešťovou vodou ve vazbě na zelenou infrastrukturu zpracovaná UCEEB ve spolupráci s Univerzitou J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, jež je zdarma ke stažení po registraci.
V metodice je představena kromě sady využitelných opatření, jejich specifik a limitací, i řada příkladů dobré praxe z České republiky i zahraničí, u některých z nich jsou pro ilustraci vyčísleny náklady i celospolečenské přínosy v horizontu 25 let a doba návratnosti investice.
Ve snaze uspořit vodu při provozu organizací veřejné správy je možné požadovat úsporné splachování WC, perlátory na vodovodních bateriích, využívání úsporných programů spotřebičů ve vztahu k vodě (pračky, myčky nádobí apod.) a zároveň je vždy vhodné informovat uživatele o pozitivních dopadech šetření vodou v místě její spotřeby.
Zaměřit se na vodu „skrytou“ v dodávkách je poněkud složitější, může pomoci zaměřit se na ekoznačky, při certifikaci výrobků se totiž ve snaze minimalizovat vlivy na životní prostředí posuzuje celý životní cyklus výrobku.
Do budoucna bude využitelná značka, kterou začíná udělovat Ministerstvo životního prostředí podnikům (v prvotní fázi malým a středním), jež splní požadavky metodiky „Odpovědné hospodaření s vodou“.
Pokud se jedná o služby, zadavatel může požadovat např. V rámci ekologicky šetrných řešení je vhodné využít principů cirkulární ekonomiky s preferencí výrobků z recyklovaných materiálů, recyklovatelnosti po dosloužení, využití energie z obnovitelných zdrojů atd.
tags: #environmentální #význam #výrobků #a #služeb