Přeslička (Equisetum) je pradávná rostlina, která existuje miliony let a je známá svým jedinečným vzhledem. Nejčastěji se vyskytuje v mokřadech, ale dokáže se přizpůsobit i jiným prostředím. Přeslička je oblíbená pro svůj dekorativní vzhled a také pro své léčivé vlastnosti.
Přesličky existují v různých druzích, které se liší velikostí a způsobem růstu:
Planě roste na slunném až mírně přistíněném místě na vlhkém stanovišti na loukách, v příkopech, na okrajích polí, v travnatých porostech, na stráních, na okraji světlého lesa. Přeslička rolní roste na písčitých místech, na polích a někdy i v zahradách, kde indikuje nedostatek vápna v půdě. Roste na polích, zahradách, v trávnících, parcích, sadech, železničních náspech, okrajích cest, příkopech, haldách, náplavech, loukách, pastvinách, lesích aj. Nejlépe jí vyhovují vlhčí stanoviště, půdy s vysokou hladinou spodní vody, převážně kyselé až neutrální, snáší však i slabě bazickou reakci (pH 3,5 - 6,8). Je značně přizpůsobivá a roste též na sušších stanovištích.
Popis a výskyt: Přeslička roste hlavně v chladném a mírném pásmu severní polokoule. Má ráda písčité a hlinité půdy s dostatkem spodní vody. Nalezneme ji u cest, na loukách, na polích, pastvinách, oraništích, svazích a stráních.
Až 70 cm vysoká přeslička patří mezi výtrusné rostliny. Skládá se ze dvou lodyh - plodné, která má žlutavou až skořicově hnědou barvu, a neplodné, jež je zelená, tuhá, dutá a rýhovaná. Článkovaná lodyha, vysoká do 70 cm, s pochvami, větve přeslenité. Pochvy jsou srostlé šupinovité listy v prstenu kolem lodyhy. Na jaře vyrůstá dužnatý, hnědavý výhonek vysoký do 25 cm, na vrcholu s výtrusnicovým klasem. Výtrusy plodných lodyh jsou zralé v březnu a květnu.
Čtěte také: Hortenzie řapíkatá - tipy pro pěstování
Druh vytváří dva typy lodyh. Na jaře (březen až květen) vyrůstají plodné jednoduché nevětvené, (5 -) 10 - 20 (- 30) cm vysoké, 3 - 5 mm široké, světle hnědé až červenohnědé, ± oblé jarní lodyhy, s široce nálevkovitými až břichatě nafouklými pochvami s 10 - 18 zuby a ukončené elipsoidním výtrusnicovým klasem, 10 - 40 mm dlouhým, ve kterém dozrává velké množství velice drobných kulovitých výtrusů. Po „vyprášení“ a zaschnutí jarních lodyh vyrůstají z oddenků neplodné, zelené, 10 - 70 (- 100) cm vysoké, 3 - 5 mm široké, bohatě přeslenitě větvené, mělce rýhované letní lodyhy. Pochvy úzce nálevkovité, hnědozelené. Větve jednoduché, vzácně do 2.
V pokožce je obsažena kyselina křemičitá (na tom se zakládalo dřívější použití přesličkové natě k cídění cínového nádobí).
Přesličky jsou nenáročné na péči, pokud jim zajistíte vhodné podmínky:
Přeslička se rychle šíří pomocí podzemních oddenků, což může vést k tomu, že rostlina začne přebírat kontrolu nad záhonem. V některých oblastech mohou přesličky růst až příliš bujně a stát se invazivními.
Rozmnožuje se generativně i vegetativně. Na neobdělávaných půdách se rozmnožuje převážně pohlavně - výtrusy, jež jsou přenášeny vodou či větrem na velké vzdálenosti a pomocí hygroskopických pentlic vnikají do půdy, kde vyklíčí v nadzemní, zelené, dvoudomé prvoklíčky, nesoucí buď samčí nebo samičí pohlavní orgány. Oplození musí probíhat ve vlhkém počasí a z oplodněné samičí buňky vyrůstá mladá přeslička.
Čtěte také: Ne každé opuštění je přestupek
Léčebně se využívá neplodná (sterilní) lodyha. Nať bez oddenku se sbírá od června do října. Ideální je předsušit přesličku jeden den na slunci, pak dosušit na vzdušném místě nebo při teplotě do 42 °C. Špatně vysušená přeslička má tendenci plesnivět. Nejčastěji se zpracovává ve formě odvaru, prášku a roztoku.
Dle stanoviště obsahuje 3-16 % kyseliny křemičité, flavonoidové glykosidy, saponiny, třísloviny, hořčiny, pryskyřici, organické kyseliny a další látky. Soli kyseliny křemičité tvoří důležité stavební kameny pojivových tkání - vazů, kostí, chrupavek, vlasů a nehtů. Proto má přeslička blahodárné působení na kosti, zuby, vlasy a pokožku. Kyselina křemičitá napomáhá tělu vstřebávat vápník. Podporuje vylučování moči, tvorbu bílých i červených krvinek, má protizánětlivé, hojivé a regenerační účinky, zlepšuje pružnost a pevnost cévní stěny, tlumí křeče a uklidňuje sliznice. Má fenomenální vliv na onemocnění ledvin a močového ústrojí. Již odedávna sloužila k zastavení krvácení, při plicní i kožní tuberkulóze, jako močopudný prostředek a při dýchacích i kloubních onemocněních.
Koupele a obklady jsou vhodné při zánětech močového traktu - teplá a vlhká bylina se zabalí a přikládá na postižené místo. Přeslička podporuje hojení, a proto je účinná při hnisavých ranách a vředech. Při angíně a zánětech v ústní dutině se používá kloktadlo, při rýmě proplachujeme nos lehce osoleným odvarem. Nálevem z rostliny lze mýt vlasy pro jejich posílení. Zábaly působí proti celulitidě. Díky obsahu kyseliny křemičité a abrazivnímu účinku se přeslička dříve používala k mytí nádobí, čištění dřeva, cídění cínového nádobí a leštění kovových předmětů.
Pozor! Pozor na záměnu s přesličkou bahenní (Equisetum palustre), která je jedovatá.
Čtěte také: Český Těšín: Dopravní uzel
tags: #equisetum #arvense #stanoviště