Estonská příroda severu: Ostrovy a národní parky


06.12.2025

Estonsko je nejsevernější z pobaltských zemí a jeho hranice z velké části tvoří Baltské moře. Na severu ho Finský záliv odděluje od Finska. Spíše než ostatní pobaltské země (Lotyšsko a Litva) Estonsko připomíná země skandinávské.

Estonci tvrdí, že i přes střídající se cizí nadvlády žijí ve svém koutě na severu Evropy už několik tisíc let. Hluboké lesy estonské krajiny skrývají rozsáhlé bažiny, ale také vesnice, hrady i zámky.

Estonské ostrovy: Skryté poklady Baltského moře

Mořských ostrovů má Estonsko 2 317. Když započítáme také ostrovy na větších vnitrozemských vodních plochách, dostaneme se k číslu 2 355. Překvapivě tyto ostrovy stále zůstávají mimo hlavní turistické trasy a právě to z nich dělá top destinaci na dovolenou. Mezi největší a nejzajímavější ostrovy patří Saaremaa, Hiiumaa a Muhu.

Saaremaa: Ostrov s bohatou historií a přírodními krásami

Saaremaa má přes 2 600 km², což je téměř pětkrát víc než známější ostrov Man. Nejvíce lidí (okolo 30 000) žije na ostrově Saaremaa, což z něj činí rušnější místo ve srovnání s poklidnějším ostrovem Hiiumaa. Hlavním městem ostrova Saaremaa je třináctitisícové Kuressaare. Pyšní se biskupským hradem s vodním příkopem, poprvé zmiňovaným v roce 1381. Hrad patří mezi nejzachovalejší středověké pevnosti v celém Pobaltí.

Podle archeologických nálezů bylo území osídleno již kolem roku 5 000 př. n. l. Díky příznivému klimatu patřil ostrov k zalidněným baltským územím. Východní pobřeží ostrova nabízí zříceninu hradu Maasi. Hrad byl postaven kolem roku 1345 za využití nucených prací ostrovanů. Mohutná stavba, strategicky umístěná na pobřeží Rižského zálivu, nebyla vojensky dobyta. V 16. století ji však, necelé dvě desítky let po získání ostrova, zničili Dánové. Na severovýchodě ostrova se nachází zoo, kde si přijdou na své rodiny s dětmi. Směrem na severozápadní pobřeží pak láká návštěvníky útes Panga, odkud je nádherný výhled na Baltské moře.

Čtěte také: Estonie: Živé přenosy z přírody

Hiiumaa: Ostrov klidu a tmy

Hiiumaa se svou rozlohou kolem 1 000 km² je třikrát větší než Malta (246 km²). Na rozdíl od větší Saaremy působí Hiiumaa dodnes odlehlejším a tišším dojmem. Husté borové lesy pokrývají značnou část ostrova a pobřeží lemují převážně písečné či balvanité pláže, často zcela opuštěné. Hlavním sídlem je malebné městečko Kärdla, které vzniklo kolem textilní manufaktury v 19. století. Předtím bylo jen zapadlou vesnicí, založenou švédskými osadníky na přelomu 13. a 14. století.

Hiiumaa, druhý největší estonský ostrov, je proslulý svou naprostou tmou a tichem díky minimálnímu světelnému i hlukovému znečištění. Na ostrově se nachází nejstarší maják Kõpu z roku 1531, který patří k nejdéle fungujícím majákům na světě.

Muhu: Ostrov mezi pevninou a Saaremaa

Třetí z velkých estonských ostrovů má jen 205 km². Nachází se mezi pevninou a ostrovem Saaremaa a nese jméno Muhu.

Národní park Lahemaa: Země zálivů

Národní přírodní park Lahemaa na severu Estonska 70 kilometrů severovýchodně od Tallinnu je místem, na které po návštěvě dlouho nezapomenete. Název v překladu znamená Země zálivů a třetinu z rozlohy parku připadá na moře. Park má celkovou rozlohu 750 kilometrů čtverečních. V parku je dále od moře vyznačena řada turistických tras s celkovou délkou 160 kilometrů.

Park byl založen v roce 1971 jako vůbec první v tehdejším Sovětském svazu. Patrně nejnavštěvovanějším a turisticky nejatraktivnějším místem je rozlehlé rašeliniště Viru (Viru Raba). To leží v blízkosti hlavní silnice spojující Tallinn s Narvou na estonsko-ruské hranici. Okruh v podobě dřevěných chodníčků mezi rašeliništními jezery a přilehlým lese měří zhruba tři a půl kilometru a je možné ho zvládnout za hodinku a půl. Uprostřed je také vyhlídková věž, z níž lze lokalitu sledovat z ptačí perspektivy.

Čtěte také: Severní jezera Estonska

Další zajímavosti v Estonsku

  • Narva - třetí největší město ležící na hranici s Ruskem.
  • Národní park Soomaa - národní park na jihozápadě Estonska, nedaleko města Pärnu.
  • Lom v Rummu - zatopený vápencový lom ležící 44 km od Tallinnu.
  • Kráter Kaali - unikátní geologický útvar starý více než 7 500 let.

Cestování do Estonska

Pro cestování do Estonska nepotřebujete víza, dokonce ani cestovní pas. Z pražského Letiště Václava Havla nelétá do Tallinnu žádný přímý spoj. Cestou do hlavního města Estonska vás vždy čeká jeden přestup. Po Estonsku se můžete pohybovat jak vlakem, tak autobusem. Ovšem pokud nebudete cestovat sami, doporučíme vám půjčit si vlastní auto.

V případě cesty mezi pevninou a největšími estonskými ostrovy se nabízí použít trajekty. V případě ostrova Saaremaa spojení Virtsu-Kuivastu, zatímco v případě ostrova Hiiumaa spojení Rohuküla-Heltermaa. Další možností je vydat se na ostrovy letecky na křídlech společnosti Transaviabaltica.

Estonsko se nachází v mírném podnebném pásu. Během roku se vystřídají, stejně jako v České republice, čtyři roční období, byť počasí je celkově chladnější než v naší domovině. V Estonsku se stejně jako ve většině členských zemí Evropské unie platí eurem.

Zhruba 70 % obyvatelstva tvoří etničtí Estonci, 25 % etničtí Rusové a za zmínění ještě stojí finská menšina. Oficiální úřední jazyk - estonština - je nejvíce podobné právě finštině, neboť se stejně jako ona řadí mezi ugrofinské jazyky. Při návštěvě Estonska si však vystačíte se znalostí angličtiny, kterou ovládá vysoké procento místních obyvatel.

Shrnutí

Estonsko a Finsko jsou destinace, které spojují bohatou historii, jedinečnou kulturu a úchvatnou přírodu. Cesta začíná v Tallinnu, jehož středověké centrum zapsané na seznamu UNESCO okouzlí návštěvníky dlážděnými uličkami a historickými památkami. Po přeplutí Baltského moře se ocitnete v Helsinkách, kde se prolíná moderní severská architektura s bohatou historií města. Navštívíte ikonické památky, jako je pevnost Suomenlinna, a vychutnáte si klid přírody v národním parku Nuuksio.

Čtěte také: Estonská statistika odpadu

tags: #estonská #příroda #sever

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]